Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, ráda bych se svěřila s věci, která mě trápí. Mám syna, teď měl 11mesicu a pozoruji na něm určite věci. Už od malinká nemá rád tuleni, úplný opak mého prvního dítěte. Je neklidný v náručí, jsou tedy občas krásné chvilky kdy v náručí vydrží, ale je to málo, spíš když je hodně unaven. Oční kontakt udržuje, ale musí to být větší vzdálenost. Pokud ho mám napriklad na nohou či jsem u něj blíž tím že ho třeba držím v ruce ocni kontakt nenavaze. Jeden týden dokázal hezky říkat máma, teď už to tak není a spíš pisti a občas nějakou slabiku prohodí. Rád si hraje se svou starší ségrou, a zajímá se o to co dělá…Na jmeno se otočí, ale opět spíš když jsem od něj ve větší vzdálenosti. Moc ho pozoruji to vím, ale jsem z toho špatná. První dítě bylo chováním úplně jiné.
Syn stejně starý, ječí piští, jeden den umí máma, bába, pak týden nic neřekne, protože se prostě učí něco nového ![]()
ten oční kontakt není to spíš protože mu vadí když ti kouká zblízka do obličeje, když ho chováš? nemusí mu to být příjemné
Žít v době předinternetové, tak tě tovýhle dotaz ani nenapadne. Užívej si prcka a vyprdni se na přehnané pozorování a srovnávání dětí ![]()
@ka2ka opravdu netuším. Dělám na něj ksichtiky blbustky a on je takový bez zájmu. Přitom když je třeba v zidlicce tak se na mne dokaze smát.
@Hankkaa no tak ho prostě tvoje blbůstky nebaví upřímně já to taky nenávidím když ze sebe někdo před dětmi dělá šaška a pitomce, oni se tomu ty děti kolikrát ani nesmějí takže to neřeš
Nase mala od mimina nesnasi tuleni, rada se nosi, ale nedej boze ji k sobe vice primacknout…
Pusu da vyjimecne(jen memu tatkovi, ktery ma knir, tak ji to spis fascinuje
),ja jsem se hubana za cely jeji zivot(16m),dockala asi 3×
Ale vim, kde je problem…dedicnost
Nesnasim mackani, tuleni snesu jen chvili, pusu davam vyjimecne, vadi mi malo prostoru s hodne lidmi, preplnenym autobusum se vyhybam jak cert krizi..
Jako mimino jsem byla stejna a vydrzelo mi to(bohuzel) do ted…takze nemuze to mit po nekom? ale s ocnim kontaktem+jine co uvadis, problem nemame… ![]()
@vaks po nás asi ne. Ještě mám to srovnání s dcerkou a to byla tulici mimco a vydrželo ji to stále…On je doslova pomalu vztekly, když se pritulim. ![]()
Je prostě míň kontaktní. Mám dvě děcka a starší, když mi bylo třeba smutno a vzala jsem si ji do postele, tak byla nevrlá, koukala jak sůva a byla nespokojená. Sama v postýlce spokojeně usnula. A druhý zase by se pořád tulil a mazlil a šimral…opačný extrém. No já si to užívám, protože brzo zbudou jen vzpomínky. Ty to máš opačně. Starší bude mazlík a mladší holt chce mít svůj taneční prostor
![]()
@Popokatepetla přesně tak.ja bez internetu zvládla vychovat 2 děti. ted mám třetí a díky blabolum na netu řěším každou debilitu a kolikrat se musím i smát cože za kravinu zase resim.
![]()
Řeším to stjné. Ale mam chlapečka 15 měsičního. Na tulení nikdy nebyl, jedine že je unavený… a s očním kontaktem bojujem pořád. Z blízka když ho zavolám tak se podíva ale na sekundu a otočí se. Když leží na zádech nebo sedí v židličce vydrží o dost déle. Pořád se trochu obávam autismu
Ale ukazuje na věci i v knížkach, umí napodobovat (papa, pacičky…). Mluví jenom mama, tata, baba, nana (dudlík), brm (auto) hoho (pes), buu (kravicka), chro (prase). Není prostě tak kontaktní jak jiní…
@Mini86 dekuji za Váš příspěvek. S očním kontaktem to máme úplně stejne. Mohu se zeptat, zda jste to konzultovala s lékařem?
Zmínila jsem prediatričce svoje obavy, ale ta me uklidnujě že je malej v pořádku, že komunikuje (ukazuje), napodobuje, mluvi jednoducha slova. Ale že proste to bude jeho povaha a nevydrží udržet pohled do oči. To víš že i toto me neuklidnujě. Ale jestě počkám. Na druhou stranu ja jsem stejná, když s někým mluvím, všimla jsem si že se divám mimo nebo na pusu. Pohled do oči mi neděla dobře
@Mini86 to nás malý zatím nedělá
Hraje si hezky se svou sestrou, zajímá se o hračky, leze, zkoumá… Ale neukazuje, a brepta jen nějaké slabiky…
Tak ma jenom 11 měsicu. Naš ukazuje od roka i se víc rozmluví v roce. Na to ma ještě čas. To náš si zase skoro vůbec nehraje sám. Pořád mu musím asistovat a nejraději by se mnou vařil, vysával a dělal všemožné, jen ne si hrál s hračkami