Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Chlap už je za mě starej
Ale jestli oba ještě dítě chcete tak s tím přestaňte kokekovat a jděte do toho. Mladší už nebudete.
@Anonymní píše: Více
Na co byste meli byt stari? Mate chut, bezte do toho.
Nikdo vas tu nezna, na co vam je nazor cizich lidi na vase zivotni rozhodnuti?
Vy jste ještě ok, u manžela mi to už přijde moc. A to ani ne proto, že by v padesáti jeden nemohl běhat za dítětem. To ještě dost lidí zvládne. Ale proto, že on půjde dost pravděpodobně do důchodu ve chvíli, kdy to dítě ještě bude na střední a bude potřebovat finanční podporu. A to zvažuju jenom variantu, že se dítě narodí zdravé. U matky chvíli před 40 a otcem před 50 je bohužel větší riziko, že se narodí dítě, o které bude třeba se celoživotně starat. Ani vajíčka, ani spermie už v tomhle věku prostě nejsou ideální. Ono sice muž může třeba i v osmdesáti, ale otázka je, jak kvalitně?
Ja měla ve 36 druhe dite a bylo to na hraně, ted po 7 letech jsem už dost unavená a je to jiné než u prvního. Ale nevím, třetí dítě bych celkove hodne zvazila, z mého okolí jsem si všimla, ze si ho pořídili lidi, co se u dvou celkem „nudili“ a mel to být „splněny sen“. A realita - jsou úplně vyřízeny, třetí dítě je najednou náročnější než ty předchozí, změnila se situace i s těmi staršími, a jak mi přiznali, je to mnohem náročnější než v jejich představách. A rozhodne nejde jen o jednu rodinu, sle zhruba o 5 rodin, kde jsou teď překvapení, ze to az taková sranda není.
Byla jsem takové 3. dítě. Narozena v 80. letech. Když jsem se narodila, tak mamce bylo 36 let a taťkovi téměř 48 let. Taťka pracoval skoro do svých 80 let. Byl laskavý, měl spoustu energie a věnoval se nám.
@Anonymní píše: Více
My máme v okolí pár rodin se 3 dětmi, všechny rozené ve 28 letech matky a později. A toto nepozoruji. Jasně, znám i takové, které mají dost z 1 dítěte. Ale rodiny se 3 dětmi v našem okolí si nestěžují.
Když jsme měli 3 děti (rozené v mých 30, 32 a 33,5 letech), tak to byla pohodička, chtěli jsme klidně 5 dětí. A to jsme absolutně neměli hlídání. Začali jsme “padat na hubu” až se 4 dětmi, kdy jim bylo 8, 6, 4,5 a 1,5, ale to kvůli vážnému úrazu druhorozené, jehož následky má doteď (jsou to 3 roky) a ještě ji čeká dlouhá léčba.