Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dobré odpoledne, už opravdu nevím co dělat. Mám 5,5 letou dcerku, šikovná a je celkem zlatíčko, až na jídlo s tím se opravdu zlobíme 3× denně. Opravdu, i kdyby to bylo cokoli co si objedná a já to ráda uvařím, tak prostě nejí. Není polívky a ve druhém se jen pošťourá a je to. Takže, už mi dochází trpělivost, jak slyším mňam šunka a za 5 min, jí má vytaženou protože jí nechutná, vře to ve mě… Tak to je u snídaně, oběda a večeře, nebýt zlobení u jídla je to opravdu skvělá malá holka. Na 5,5 let měří 120 cm a váží 18,4kg. Ať vařím co vařím, tak prostě u jídla je zle a sladké má tím pádem zakázané, což ví, ale vůbec to nepomáhá.
![]()
@kaja00 Prostě na ní neplatí ani tohle, u jídla tráví tolik času, ale jen z toho důvodu, že se v tom šťourá a na konec to vždy nedojí. Mám z toho opravdu nervy.
A je to už dlouhodobější problém nebo kdy se Ti zasekla u jídla?
Já si myslím, že žádné dítě dobrovolně hlady nezemře. Na mě to děti také zkoušejí. Dcera jí zásadně jen přílohy a syn skoro nic
ale na talíř jim nandám vše a ať si s tím poradí. Buď to sní nebo ne. Nabízím, ale nenutím. Chce to klid. Lepší se to
já nebyla jiná když jsem byla malá - maminka ze mě rostla - a teď jím vše a s velkou chutí ![]()
@kookinka To mášsice pravdu, ale vím jaký je to šílený nápor na nervy, malému jsou 3 roky a taky zrovna moc nejí, výška a váha děs běs,… ale už jsem se s tím naučila celkem srovnat, nerozčilovat se, nabízet a nabízet,…
@malinkaNy když nemám den jsem vytočená, rudnu a div nekřičím, ale také jsem se s nimi a s tím rejpáním v jídle naučila žít… občas když mám psychický pohnutek objednám nebo udělám pizzu - tu milují - a je rázem po výchově ![]()
To už řešíme delší dobu a ve školce toho taky moc nepojedla a většinou bývá poslední. Taky jsem to řešila nechceš nejez, nelíbí se mi do ní klavírovat ať to sní, opravdu porce jsou malé, ale i tak se rozčilujeme… už mě to ale denně nebaví, v tu chvíli mě přejde chuť na vše… S mudr. jsem to prozatím neřešila.
Kamarádka má úplně stejného chlapečka, nechce jíst, hubený je jako lunt má ve 4 letech asi 14 kg. Mají pravidelnost, odměny, nepomáhá, ve školce prý něco málo pojí, ale taky nic moc. Nakonec přestala tolik tlačit na pilu a kluk se zlepšil. Pokud nemá zdravotní problémy, jako podváha (váhu má krásnou a výšku taky) tak bych se tím tak nenervovala. Horší by bylo, kdyby byla nějaká podvyživená si myslím. Můj syn jí normálně a má 95 cm a 13,5 kg ve 4 letech… Některé děti prostě s tím jídlem bojují. ![]()
@kristinas Mám syna nejedlíka cca od jeho dvou let, vyzkoušela jsem všechno možný, nutit, nabízet, ptát se, nechat vybírat, nedávat sladké. No nakonec se mi nejvíc osvědčilo netrápit se s tím, nechat ho ať sní, co sní, ale vždy ho upozorním, kdy bude další jídlo a do té doby nedostane nic jiného. Krom ovoce nebo zeleniny, které má k dispozici celý den. Trvalo to tímto stylem asi dva měsíce, ale syn pochopil, já se zklidnila a nejančíme u každého jídla. Nestal se z něj otesánek, ale relativně normálně jí, někdy míň někdy víc. Chce to klid a stanovit nějaká pravidla, které se dodržují.
@kristinas Jako kdybys psala o mně v jejím věku. Já jsem teda byla pěkné vyžle, jen „žgraničky“ jsem měla pěkné, protože byly vytahané od toho, jak jsem si za nimi jídlo křečkovala (prý jsem tam měla oběd klidně i v pět odpoledne
). Vyrostla jsem z toho, ani nevím jak, jím skoro všechno a s velkou chutí. Akorát hubená jsem furt.
Ufff tak jsem ráda že v tom nejsem sama. Mám dvou letou raubířku, a u každého jídla spolu bojujem. Ale u nás mám pocit, že na jídlo prostě nemá čas. Je dost akční, takže ji prostě jídlo nezajímá…má dny kdy jí v pohodě…a dny kdy je to děs a já mám nervy na pochodu.
Má ve dvou letech cca 11kg…nepříjde mi extrémně hubená, ale ani ne tlustá. Dle mého by mohla přibrat, ale už fakt nemám nervy na to ji přemlouvat k jídlu. Nechceš-nejez. A když na to příjde tak u nás taky proběhne pizza nebo páreček, a to sní bez keců, takže už to asi neřeším…prostě pokud mi řekne že nechce…nenutím. Doktorka mi řekla že ji nutit nemám, že prý je ten typ co bude potřebovat do školky aby to okoukala, a že na tom fyzicky je dobře. ![]()
@kristinas ale rozhodně nenutit ve stylu „Neodejdeš od stolu dokud to nesníš“… Mám známou, která to tak v dětství měla a ted je jí 33 a má asi 40 kg a problém s příjmem potravin…
Dokud to nesníš od stolu neodejdeš, to u nás opravdu není! Jen už nemám sílu a nevím co dělat, jakmile je téma večeře, oběda a snídaně tak prostě na nic nemá chuť. Když jsem byla malá nejedla jsem polívky, proto jí je ani nenutím, ale porce druhého, to by mi snědla dřív ve dvou letech, to byla jedlík, ale teď… božínku holky, dnes mě to nějak dostalo, omlouvám se ![]()
Asi mi nezbyde nic jiného, než píšete, nechat to tak…