Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Kamarád má adhd. Řidičák má i na motorku, jezdil docela dlouho a docela často. Teď žije v Praze a auto by mu bylo spíš k zlosti než radosti jak říká.
@Anonymní píše: Více
ano, mám, a řídím - zvládnu cesty do cca 160 km, déle ne, to mě vyčerpává, a když jedu na GPS, tak ji někdy „nestihnu“ poslechnout, ona říká, zahni za 400 m doprava a než mi to dojde, tak zahnu dřív nebo za 400 m, ale doleva,
ale ona mě zase pak navede zpět - GPS používám hlavně v Brně nebo když jedu na Slovensko, kde to zas až tak neznám
@stinga píše: Více
Tak to se mi stává taky a nemám adhd. Já nepoznám kolik je 400 m ![]()
@Anonymní píše: Více
no a nejlepší je, když teda zabloudíš, tak pak GPS hlásí - jeďte na severovýchod, tujva jak asi v autě mám vědět, kde je severovýchod ![]()
@stinga Takže bez nehod a vlastně relativně na pohodu? Jsi dobrá! Já nějak mám pocit, že nezvládám sledovat kam jedu, značky, semafory, tramvaje, lidi, přednosti zprava, řadit
Nejsem teda zatím moc vyjěžděná, protože se bojím. A tak trochu si myslím, jestli spíš to nebude u mě tím ADHD (nediagnostikovanou). Tak jestli je vlastně vůbec šance, že bych to mohla někdy zlepšit.
@Anonymní píše: Více
no proto nedám víc než těch 160 km, protože mě to hrozně unavuje, to vše sledovat, nehodu - no jednou jsem nabourala na parkovišti auto, když jsem couvala, a 3× jsem dostala pokutu za rychlost, jezdím téměř denně 11 let,
běžně jezdím tak do 10 - 20 km, do práce, na nákup, pro dítě do školy, ty dlouhé trasy třeba 2× za rok,
jo a ještě při řízení sprostě nahlas nadávám - asi mě to uklidňuje,
ADHD mám diagnostikované už jako dítě u odborníků, tehdy se to jmenovalo LMD, jednu dobu jsem užívala i léky, ale prý mně to hrozně uspávalo, tak mi to matka vysadila - prostě výsledky s léky byly horší než bez léků
@Anonymní píše: Více
Tyhle pocity jsem měla taky. Úplně tě chápu. Ale já rozhodně nemám ADHD. Spíš jsem to přisuzovala té nedostatečné praxi. Žiju na pidivsi s velmi mizerným spojením hromadnou dopravou. Řídit prostě musím každodenně, a za ty léta jsem se už docela slušně vyjezdila a spousta mých stresíčků už ustoupila kamsi do pozadí. Pořád si nejsem stopro jistá, uvítám když se můžu vyhnout volantu. Ale když to jinak nejde, jedu a zvládám bez katastrof.
Je třeba jezdit, a jezdit a zase jezdit. A bude to lepší ![]()
@Kačikáča píše: Více
Jo tak já si myslím, že ADHD nebo možná spíš ADD mám. Mluvím rychle, mám tendence skákat lidem do řeči, něco říkám, ale už myslím na další věc, kterou chci říct. Rozdělám jednu věc, zahlédnu jinou, která je potřeba udělat, tak skočím dělat tu. Jen v práci se cíleně snažím soustředit na plnění a výsledně jsem z toho pak unavená a podobně mě vysiluje třeba to řízení. Je tam na mě moc vjemů naráz.
@Anonymní píše: Více
Tvoje pocity z řízení znám. Zažívám je každodenně. Kdyby to šlo, odstavím auto do škarpy a řeším dopravu jinak. Ale u nás to prostě jinak nejde. Řídím z donucení už něco přes patnáct let. A musím říct že časem se zlepšuju, ta praxe je fakt znát. Před deseti lety když jsem měla řídit 60km s dětmi v autě, byla jsem z toho nervózní už dva dny dopředu, a plánovala podle mapy i zastávky na čůrání
cestou zpátky jsem se přistihla že nevnímám značení a některé věci dělám automaticky, bez rozmyslu, třeba blinkr před prudkou zatáčkou, dávám přednost na křižovatce i když jsem na hlavní ![]()
Aktuálně tyhle vzdálenosti jezdím tam a zpět úplně v pohodě, bez nervíků a bez nesmyslných blbostí z minulých let.
Je to jedině tím že jezdím, řídím i prostě proto abych se udržovala ve formě. Pomáhá mi eliminovat rušivé elementy v autě, vypínám rádio, děti vypnout neumím, ale naučila jsem se je nevnímat, oni už vědí že v autě s nimi nedebatuji a když moc řvou zastavuji u pankejtu a nabízím řvounům možnost vystoupit a pokračovat po svých.
Jooo, a to ADD si myslím že mám.
Ale moje pocity a řidičskou únavu bych sváděla spíš na mou nejistotu, a strach z provozu. Když překonám nějaký milník (nedávno jsem musela projet skrz krajské město), řídí se mi snáz, a do dalších výzev se pouštím se stále menšími strachy.
Tulipánku, ani AD(H)D není nepřekonatelné a s trochou tréninku zvládneš i ten volant.
Podle sebediagnostiky mám něco mezi ADHD a PAS a neřídím, protože to na mě bylo náročné. Zvládala jsem to kdysi, ale pouze v případě, že jsem měla spolujezdce, který mě hodně hlídal, krásně mi to šlo s mámou, která vše hlásila, komentovala a udržovala mě při smyslech. Manžel je taky skvělý a trpělivý, ale měla jsem málem několik nehod, když jsem se zasnila a později jsem zjistila, že jedu a nevím kam, proč a nepamatuji si tak posledních 15 km cesty, probudilo mě až houkání jiných aut, když jsem udělala nějakou botu.
Ahoj, máte prosím někdo ADHD/ADD ať už diagnostikované nebo jen že vy víte /tušíte…Podělte se zkušenostmi, jak jste na tom s řízením auta? Zvládáte?