Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Adopce, pěstounská péče a azoospermie
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
19.10.10 20:58
- Citovat
- Upravit
19.10.10 21:55
Pro anonymní.
Nikam bych se nešla ptát,jen jsem chtěla napsat že o biolog.rodičích víme.Samozřejmě je kontaktovat nebudu.Já jsem ráda že se dítěte vzdali a máme ho my a jsme šťastni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.10 12:55
**anonymní ** Tak to teda musí být vážně náročné, jestli ty děti jsou tak moc zlobivé.. a asi je to blbá otázka, ale věnujete se jim naplno, mazlíte se s nima, trávíte co nejvíce času a přesto dokonce i kradou? Toho se docela bojím.. a nedá se dokonce při adopci nebo pěstounské péči mít požadavek slušných rodičů? To právě nevím.. A když je máte v pěstounské péči, tak to asi chodí za nima i rodiče na návštěvu a tak, že? Jak to děláte, když musí třeba na operaci nebo chcete do zahraničí a potřebují pas? To je vždycky musíte vyhledat kvůli podpisu? A jak tuto těžkou situaci zvládáte? Nesvádí vás to, když je máte jen v PP a jsou takové zlé, vrátit je? Snad jsem ti nějak těmata otázkama neublížila, nechci se tě nějak dotknout a věřím, že je to pro vás moc těžká situace a citlivé téma a držím palečky, ať to všechno zvládnete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.10 18:17
mroe píše:
Ano, geny jsou jedna vec, vrozeny temperament take, ale vychova v uplne a fungujici rodine je daleko dulezitejsi… Muze se stat ze dite bude mit nejaky problem(dyslexie a tak), ale to muze mit i to vase, ne? Jinak u adopce se v papirech, myslim hned na zacatku vyplnuje, jake dite byste chteli…
Pokud nechcete dite s darcem, je adopce nejlepsi reseni… V Praze se treba ceka dlouho, jinde to bude mozna rychlejsi…
U adoptovaneho ditete ma matka stejne vyhody jako jakakoli jina… takze normalne PPM, rodicak, jen si nejsem jista porodnym (ale rekla bych ze i to)
Nedá mi to nezareagovat…
1/ geny jsou víc než výchova, výchovou se dá trochu korigovat, nikoliv napravit (4 děti v PP, vím o čem mluvím)
2/ čekací doba je velmi různá a opravdu záleží na požadavcích, čím víc jich, tím déle se čeká, jinak řečeno…pokud chcete blonďatou modrookou holčičku s VŠ rodiči, čeká se hoooodně dlouho, pokud byste chtěla malého Roma, máte ho hned.
3/ PPM a rodičák pobírá nejen adoptivní matka, ale i pěstounka má na to nárok…pobírala jsem, tak vím 
A za sebe…vůbec se nebojte pěstounské péče, dítě se tak dá pořídit téměř hned, a jestli to bude bez účasti biol.rodičů, požádáte soud o zbavení rodič.práv, pak o poručnictví, a máte stejná práva jako adoptivní rodič, výhoda je, že takové dítě po vás nedědí…nikdy totiž nevíte, co si nese v genech.
Po zkušenostech, co máme se 4 dětmi, bych do adopce už nešla, ale do PP ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.10 18:20
Anonymní píše:
Máme dvě děti v PP a rozhodně bych to nenazvala idylkou. U nás máme problémy opravdu velké a jsou bohužel zapříčiněny genetickou zátěží. Taky jsem žila v představě, že když se budeme snažit dělat pro ně maximum, aby prožili pěkné dětství, umožníme jim vše po čem touží, že to bude klapat. Místo toho nás napadají, vydírají,obviňují, začínají se objevovat krádeže, problémy ve škole a vůbec je těch problémů prostě více. Šli jsme do toho s nadšením a plni ideálů, ale dostali jsme studenou sprchu. Tím nechci tvrdit, že vám nebo někomu jinému to nevyjde. Jen naše děti mají tu svou biologickou zátěž opravdu komplikovanou a nějak nevíme jak z toho bludného kruhu ven.
OZVI SE MI, PROSÍM, DO SZ…máme stejný problém, děkuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.10 18:27
Christienka píše:
**anonymní ** Tak to teda musí být vážně náročné, jestli ty děti jsou tak moc zlobivé.. a asi je to blbá otázka, ale věnujete se jim naplno, mazlíte se s nima, trávíte co nejvíce času a přesto dokonce i kradou? Toho se docela bojím.. a nedá se dokonce při adopci nebo pěstounské péči mít požadavek slušných rodičů? To právě nevím.. A když je máte v pěstounské péči, tak to asi chodí za nima i rodiče na návštěvu a tak, že? Jak to děláte, když musí třeba na operaci nebo chcete do zahraničí a potřebují pas? To je vždycky musíte vyhledat kvůli podpisu? A jak tuto těžkou situaci zvládáte? Nesvádí vás to, když je máte jen v PP a jsou takové zlé, vrátit je? Snad jsem ti nějak těmata otázkama neublížila, nechci se tě nějak dotknout a věřím, že je to pro vás moc těžká situace a citlivé téma a držím palečky, ať to všechno zvládnete.
Máme stejný problém jako ANON. Pro dítě se můžeme rozkrájet, přesto kradou…mzlení na to nemá vliv, je tam genetická zátěž.
Požadavek slušných rodičů? Slušní rodiče nedávájí děti do ústavu, takže je tento požadavek téměř nereálný. Máme v PP 4 děti, takže za nás… jeden otec přistěhovalec, Vietnamec, vyhýbá se policii, úniky daní, apod. Do RL se nechal napsat za úplatu, aby ho nevyhostili. Další otec…nyní propuštěn z vězení za omezování os.svobody, vydírání, násilí a dokonce i zabití, další otec…alkoholik, nemakačenko, jedna matka - prostitutka v Holandsku, další matka - socka, právě porodila 14.dítě.
Kdo z nich je slušnější?
Mé děti nenavštěvuje nikdo z biol.rodičů, nemají zájem, máme tzv.PP BEZ účasti. Pasy nám pomáhala vyřizovat sociálka. Nyní můžeme sami, už jsme poručníci.
Jedno dítě jsme vrátit museli, nedalo se to zvládnout…viz tato diskuse:
https://www.emimino.cz/…a-nej-54315/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.10 12:59
DanMaj teda ty jsi mi docela nahnala hrůzu.. ale na druhou stranu i možnost k přemýšlení, jestli bych toto byla ochotná podstoupit a hlavně jestli bych to zvládla.. zatím mě spíš ubezpečovali, že třeba děti do PP dají rodiče, co by nedokázali dítě uživit a dítě bude bez problémů.. tak tohle bych psychicky asi nedávala..snažit se a mít dítě takového grázlíka 
A taky to pro ty děti musí být strašně psychicky těžké, když ví, jací jsou jejich praví rodiče.. (ví to? Řekli jste jim to?) A říkáte jim často, že je milujete a že jsou vaše poklady? Nebo je berete spíš jako hlídání a „přivídělek“? Dá se mít děti v PP a milovat je jako svoje vlastní? A jak to zvládáte v porovnání s tím vlastním, když máte některé v PP a k tomu i vlastní? Teda o poručnictví jsem ani ještě neslyšela.. A jak staré děti jste dostali? Může být v PP i miminko? A jak je to potom, když už dovrší dospělosti? To si jde kam chce.. nebo se o něho staráte a živíte na vlastní náklady třeba i do 30 let?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.13 16:08
Nevím jak ostatní, ale kamarádka (první těhu v 16ti) se snažila 3 roky (od30let), pak šla 3× na umělé oplodnění a jsou z toho krásná dvojčátka. Kluk a holčička. Teta se snažila rok (od 35let) a poté absolvovala pět let nekonečného oplodňování vč. jednoho potratu ve 4 měsíci, až na posledním kdy ji řekli, že po čtyřicítce už nebude možnost, tak naštěstí se jedno uchytilo a je z něj už roční chlapeček… Jinak finančně obě rodiny jsou více nežli dobře zajištěné, takže to nijak neřeší. Ale od spolužačky mamka se snažila nějakých 8-9let a poté měla dvě oplodnění, protože na víc neměli. A světe div se, buď vyšlo oplodnění, nebo přirozenou cestou a dnes mají 5letého kluka… 
@Christienka píše:
Lékař nám nedal ani 1 % naděje na možné těhotenství, snad jen maličkou naději díky umělému oplodnění, pokud by manželovi našli něco operativně pomocí metod MESA/TESE. Začali jsme přemýšlet s manželem nad adopcí nebo pěstounskou péčí. Máte s tím někdo zkušenosti? Zatím jsem se jen dočetla, že je to hrozně náročný proces, než se dá takové dítě dostat a je to spousta papírování a testů a kontrol sociálky a dlouholeté čekání na miminko. A že u pěstounské péče se nesmí ani o tom dítěti ve větších věcech rozhodovat a kdykoli ho můžou zase odejmout,což musí být hrozné.. Sice máme strach si adoptovat dítě, když může zdědit všelijaké špatné geny po né hezky se chovajících rodičích, ale touha po dítěti je větší.. Máte někdo s osvojením zkušenosti? Co tomu předcházelo, jak dlouho to trvalo, čím vším jste si museli projít a co následovalo, když jste malé dostali? A ještě bych se chtěla jestli někdo z vás má taky problém s azoospermií a operativně u manžela nějaké spermijky našli a podařilo se vám vaše vlastní miminko. A co s tím bylo všechno spojené, jak dlouho to trvalo, kde jste byli a kolik vás to stálo. Moc děkuji za všechny informace!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.6.13 16:12
@DanMaj píše:
OZVI SE MI, PROSÍM, DO SZ…máme stejný problém, děkuji.
Měla jsem krásné dětství jako můj bratr. Oba jsme měli stejné možnosti a jak to dopadlo? Ze mě vysokoškolák a z bratra feťák(alkoholik) - snaží se z toho vyhrabat, ale stále je ve fázi popírání. Takže co se týká biologické zátěže, moc bych na to nesázela. Prostě někdo se rozhodně být hajzl a někdo chce víc…
- Citovat
- Upravit
19.9.15 13:27
vlastní dítko nebo adopce
Ahoj holky my s přítelem máme opačný problém já chci minimálně jedno vlastní dítko pak další ado nebo pp. Ale přítel chce jen ado nebo pp. Já jsem nevidomá a tak je mi jasné, že úřady budou dělat problémy. Přítel vlastní dítko nechce prý proto, že na zemi je dětí dost a taky kvůli možných genetických problémů. na genetiku jíd nechce. Dost často hlídáme děti z nefunkčních rodin a tak vím, že tyto děti potřebují daleko víc pozornosti a péče, než děti vlastní. Vychovávala jsem si totiž vlastní sestru.=naše rodina tak trochu nefunkční a tak jsem se starala já. Sestřička je o deset let mladší než já a i když už je to puberťák pořád chodí spíše zamnou, než za rodičema aď jí trápí cokoli. Potřebuju poradit, už nevím jak to přítelovi vysvětlit, že bych raději jedno nebo dvě vlastní. Zkoušela jsem všechno možné i nemožné pořád si stojí za tím, že jedině ado nebo pp. Mod díky Zuzka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Vliv mikrobiomu dělohy na úspěch IVF
- 11.03.26
- Anonymní
Využití umělé inteligence (AI) při selekci embryí
- 12.03.26
- Anonymní
Těhotenství a nepravidelný cyklus
- 14.04.26
- Anonymní
Darování vlastních zbylých embryí
- 17.03.26
- Anonymní
Máme dvě děti v PP a rozhodně bych to nenazvala idylkou. U nás máme problémy opravdu velké a jsou bohužel zapříčiněny genetickou zátěží. Taky jsem žila v představě, že když se budeme snažit dělat pro ně maximum, aby prožili pěkné dětství, umožníme jim vše po čem touží, že to bude klapat. Místo toho nás napadají, vydírají,obviňují, začínají se objevovat krádeže, problémy ve škole a vůbec je těch problémů prostě více. Šli jsme do toho s nadšením a plni ideálů, ale dostali jsme studenou sprchu. Tím nechci tvrdit, že vám nebo někomu jinému to nevyjde. Jen naše děti mají tu svou biologickou zátěž opravdu komplikovanou a nějak nevíme jak z toho bludného kruhu ven.