Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Adopce romského dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
ffan23
14.2.18 12:48
- Citovat
- Upravit
14.2.18 13:07
@ffan23 Já tvoji motivaci chápu, mám to podobně, celý život žiju jen pro děti a do pěstounství postiženýho dítěte jsem šla proto, že takové děti skoro nikdo nechce a jsou zbytečně v ústavech, ač je třeba jejich nemoc nebo postižení lehké nebo na první pohled neviditelné či nezatěžující v normálním životě.
Ale u tebe mi přijde, že o tom ještě nic moc nevíš, vidíš to moc růžově a neumíš si představit problémy do budoucna, které mohou nastat. A i podmínky, které musíš splňovat.
Základní informace najdeš třeba tady http://www.adopce.com/
a tady http://chcemebytpestouny.cz/adopce měly by tam být i nějaké zkušenosti lidí, kteří už adoptovali
tady https://www.cpnrp.cz/…vnich-rodin/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ffan23
14.2.18 13:12
Dekuji za podporu, ale vetsinu z toho jsem si jiz precetla 
- Citovat
- Upravit
14.2.18 13:41
@ffan23 píše:
@bejbynDekuji za podporu, ale vetsinu z toho jsem si jiz precetla
No hlavně si přečti ty zkušenosti lidí, co adoptovali rómské dítě. Jsou i nějaké knížky, ale už jsem zapomněla, jak se jmenovaly, pamatuju si jen Rok kohouta.Aby sis uměla představit svůj život třeba za 10 let s puberťákem, nejenom teď s miminkem z kojeňáku. Ono se to fakt kolem toho 10.roku dost láme a ty geny začnou fungovat, ať se snažíš, jak se snažíš. A samotná ženská to fakt nemá šanci ukočírovat. Nezvládli to třeba ani v rodinách, kde chlap jako táta byl a fungoval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 20:21
Mně se tvůj nápad líbí a fandím ti! Napadlo mě k tomu hodně věcí… Úplná rodina podle definice je máma, táta a děti. Tvoje dítě nežije v úplné rodině. Čímž ale neříkám, že strádá, má se hůř nebo kdovíco. Kolikrát je neúplná rodina lepší než úplná, kde je otec workoholik, co chodí domů, až když děti spí, nebo třeba ožrala.
Co mám zkušenost z dobrovolnictví a od přátel pracujících v sociálních službách, tak obecně je větší úspěšnost u romských dětí, které žijí „izolovaně“ od jiných romských dětí. Protože právě v té pubertě řeší, kým vlastně jsou. Ví, že nejsou vlastní, okolí jim dává sežrat, že jsou to smradlaví cikáni a podobně, tak se chytí místní romské party, protože tam se cítí „mezi svými“. Pokud dítě nemá, koho by se chytilo, většinou pubertu úspěšně „přežije“ a žádný nepracující fetující kriminálník z něj nevyroste. A nejsi-li „bílá“, může to být výhoda, protože se dítě nebude cítit až tak jinaké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 20:28
Určitě do adopce/pěstounství nejít s tím, že chceš „spasit“ nějaké chuďátko děťátko, to neradi slyší.
Proces trvá dlouho. Nevím, jakou školu chceš studovat, ale nebude-li to doktor či právník, tak je možné, že než vše proběhne, budeš už mít dostudováno.
Proč pěstounství ne? Je víc druhů. Určitě bych chtěla to, kde rodiče nefungují a nebudou ti do výchovy kecat a ovlivňovat to. Známá řešila, že biologický otec odmítal změnu pojišťovny, pěstounka chtěla změnu, protože dítě kvůli svému zdravotnímu stavu (neléčitelnému) potřebovalo něco, co daná pojišťovna neproplácela a jiná ano. A po čase se jí podařilo dítě dostat do péče, díky které už si vše mohla rozhodovat sama a nemusela k tomu mít souhlas biologického otce. Podmínky se mění, nevím, jaké jsou aktuálně, ale pěstounskou péči bych úplně nezavrhovala. Jako příjemný bonus bys měla ještě peníze. Ovšem asi by ti to pak mnozí dali sežrat, že sis dítě vzala kvůli penězům. Ano, jsou tací, ale takoví jsou během procesu vyfiltrováni. A peněz není moc, mají-li se z toho zaplatit třeba kroužky, brýle, rovnátka,…, pak je těch peněz málo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 20:34
Určitě bych chtěla dítě do 1 roku, ideálně jen pár týdnů staré. Protože čím starší dítě, tím větší ústavní deprivace, nadělá to pak velkou paseku v pubertě. Děti, které se „nepovedou“ a vydají se špatnou cestou (drogy, krádeže,…) bývají častěji právě ty, které se do rodiny dostaly později. Na youtube je o této problematice dokument, Zdeněk Matějček tam dělal rozhovory s takovýmito dětmi. Ale už si to nepamatuji, viděla jsem to dávno. Můžeš se v případě zájmu podívat: https://youtu.be/iLjHAP9Cho4
Sourozenecká rivalita: než budeš schválena, tvé dítě bude zas o něco větší, tj. bude problematiku lépe chápat než nyní. Ale určitě je dobré se na toto připravit. Někde jsou pracovníci pomáhající pěstounským rodinám milionoví, kamarádka se na tu „svou“ paní psycholožku mohla kdykoli obrátit a probrat s ní aktuální problémy, které ve výchově řešila. Rozhodně je nutné nebát se říct si o pomoc, když se objeví problémy, pak se to dá zvládnout. Záleží na povaze dětí, ale šance tu je, a ne zrovna malá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.18 20:41
A ještě k tomu věku - každý to má jinak. Znám holky, které byly už kolem 18., 20. roku života dospělé, měly to v hlavě srovnané. Znám nemálo holek, které kolem 25. roku života měly dvě tři děti a žily ve šťastném manželství (a manželství jim funguje doteď). Takže proč ne? Záleží na konkrétních lidech, kteří to budou posuzovat. Vím dokonce o jednom případu, kdy odsouhlasili malé, předškolní děti jedné paní, která v té době měla přes 50 let. Člověk by si řekl, že je v babičkovském věku, ne v maminkovském, že na dvě malé, divoké, romské děti nebude mít energii, a stejně to klaplo. Děti jsou již dospělé, vystudovali (nevím, zda i VŠ), pracují a paní (táhne jí na 80) je stále stejně vitální a akční. Když lze dát děti do pěstounské péče „staré“ paní, říkám si, proč by to nemohlo jít i naopak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ffan23
15.2.18 12:14
Dekuji vsem za rady a nazory (i za ty ne moc prijemne 
), zkusim se poptat pristi tyden na urade jestli by ta adopce sla (pestounskou peci zcela jiste odmitam). Jinak bych chtela jeste dodat, ze osobne jsem nikdy nemela v CR problemy resp. negativni zkusenosti s predstaviteli mensinoveho etnika 
, asi je to tim, ze nemam predem nejake predsudky, ktere by me odrazovali s nimi interagovat a byt na ne primerene prijemna tak jako na ostatni lidi, ale samozrejme taky proto, ze jsem sama snede pleti a cernovlasa 
.
- Citovat
- Upravit
25.6.19 09:34
Dobrý den všem.
@ajtakrajta1 Diskusi nebudeme (zatím) blokovat… Chtěla bych se vyjádřit k vaší poznámce, že „takto se přece nemluví“. Ano - máte pravdu, tímto způsobem se nemá o nikom a nikdy mluvit. Ať jde o kohokoliv… 
Poprosím tedy o slušné vyjadřování (ano - i o „bílých i modrých a zelených“ lidech ) a také bych ráda poprosila o uvážlivé používání anonymity v této diskusi…!! Kdyby někdo nevěděl, jaká jsou pravidla diskusí - může si je přečíst zde 
Hezký den všem!
Petra
PS…děkuji za bdělost a ještě více předem děkuji za nahlášení příspěvků, které porušují pravidla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
@bejbyn Ja prave taky mam horkou krev
, a hrozne jsem kvuli tomu cele detstvi i pubertu vyvadela 
, ale temperament si clovek muze naucit ovladat, vcetne svych emoci 
. Ta deprivace si myslim zalezi velice na tom, jak dlouho bylo dite v ustavni peci ze…, nemusi byt az tak deprivovane. A rozhodne nechci dalsi dite proto, aby to moje vlastni melo s kym hrat. Chapu, ze ten muj umysl vypada hodne divne hlavne v 24 letech, ale pravda je, ze jsem nikdy nemela zajem o ruzne typicke aktivity adolescentniho zivota-cestovani, party, alkohol nebo co jeste. 
. Byla jsem vzdycky takovy rodinny typ. Mam kuprikladu sestru ktera je starsi nez ja, pracuje apod., ma rada deti ale vlastni bych ted nechtela mit, protoze si uziva toho svodobneho zivota. To same dalsi sestra. Ale me takove „uzivani si mladeho zivota“ proste nikdy nebavilo. U nas v rodine nejsem zadny exot, „obetave“ chovani se u nas vyskytlo casto 
. Babiccinu rodinu s 5 detma opustil otec, matka byla nemocna a ta se od 10 let starala o sve 4 bratry a nemocnou matku. Ted babicka sama je ve vyssim veku a vazne nemocna, moje teta resp. mamcina sestra(ktera se mimochodem nikdy nevdala a byla vzdy sama, protoze cely svuj zivot zasvetila nam) se o ni a o dedecka stara, a v podstate se starala cely zivot. V zadnem pripade se nicim nechlubim, jen se snazim vysvetlit, proc chci dalsi deti. 
Na OSPOD zajdu urcite, ale predem sbiram nejake zkusenosti a hlavne jak to vypada z jineho uhlu pohledu, abych tam nebyla za blazna.