Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Anonymní píše: Více
Já vím, že tobě to nevadí, ale okolí to bude komentovat třeba. Nebo rodina, pokud by nevěděli, že je z DV. To všechno je třeba promyslet.
Mohla jsem jít cestou IVF, jedno jsem to zkusila kvůli partnerovi, ale již od začátku jsem upřednostňovala adopci. Pokud máš konkrétní dotazy, tak se ptej, já bych neměnila. Máme zvídavé, inteligentní a zdravé dítě, které každý chválí a nejen široká rodina, ale i známí s ní chtějí trávit čas (furt nám ji někdo krade na výlety, víkendy atd.).
Zdravím chtěla jsem se zeptat. Zda je najít bratra který je v adopci. Mamka se nám nedávno svěřila že jak byla mladá dala k adopci syna. Rada bych ho potkala
@Kris358 píše: Více
Tohle se řeší přes ministerstvo vnitra. Můžou pomoct zprostředkovat kontakt.
Nechápu, proc si ničit tělo hormony, podstupovat porod, aby pak dítě ani nebylo moje?
to ani náhodou
rozhodně adopce.
Ahoj, nedavno jsme byli zařazeni na seznam čekatelů. Cely tento proces trval 14 mesiců, od nejruznejsich potvrzeni, psychotesty, pripravy ( ty byly narocne casove, ale velmi prinosne).
Pokud zvazujete opravdu adopci, prihlaste se co nedrive, cely proces vas nijak nezavazuje k tomu, ze musite adoptovat, klidne mezitim muzete zkouset IVF. Pokud to ovsem nepujde, tak uz budete davno zarazeni a nebudete to muset prodluzovat o dalsi rok.
Co se tyce ditete samotneho, tak celou dobu si ujasnujete sve pozadavky na dite, to odkud prichazi atd. Nikdo nas do niceho netlacil, spise apolovali na to at si clovek neukousme velke sousto. Deti do adopce je malo, takze vubec netusim jak dlouho budeme cekat.
Můj bratr je adoptovaný od 1,5 roku, bylo mi 12, když přicházel do rodiny, byla jsem tedy klasická starší sestra - zástupce maminky. Je potřeba hned na úvod říct, že i malé dítě si prochází traumatem a od počátku je ztrátou biologické matky zatížené. Je třeba na to brát ohledy, obrnit se větší trpělivostí, připravit se vydat ještě více energie, než u dítěte vlastního (nebo vámi porozeného z vajíčka jiné ženy). Potýkají se s vnitřní nejistotou, splnění prvotního vývojového úkolu - důvěra v okolí - matku, bylo často opožděno nebo nesplněno. Mají často silnější obranné mechanismy - intenzivnější úzkostné nebo agresivní projevy, mohou více testovat hranice, aby si ověřili bezpečnost prostoru, vyžadují intenzivnější citové sycení. Je to samozřejmě individuální a záleží hodně na osobnosti a predispozicích. Což se dostávám k další problematice, bohužel, ne každá žena, která se rozhodla vzdát se dítěte, o něho odpovědně pečovala během těhotenství. Je zde zvýšené riziko obtíží způsobené užíváním návykových látek a celkově nezdravou životosprávou. Můj bratr bohužel měl takové zatížení, i když je intelektově v normě, nemůže plně využívat svůj potenciál, protože má různá oslabení funkcí mozku. Doktoři i psycholožka to propojovali s užíváním MET matkou během těhotenství. Dneska se mu daří dobře, vyučil se zedníkem, je plnoletý a začíná se osamostatňovat. Za mě je adopce o poslání dát šanci dítěti, které má život od počátku špatně nastartovaný a z toho vychází i vyšší nároky na výchovu a péči. Fokus je zaměřen na potřeby toho konkrétního dítěte. Pokud je to ale o vaší potřebě mít dítě - zdravé, bez psychického ani fyzického zatížení, myslím si, že máte větší šance přes dárcovství vajíčka.
@Anonymní už se vám adopce nějak hnula nebo stále čekáte? Kamarádka čekala dva roky a nic, ale je to už cca šest let, hodně štěstí ať se brzo děťátka dočkáte? Mohu vědět, jak nejvíc věkově velké dítko by jste chtěli? Lucka
@lucypaja píše: Více
já jsem adoptovaná v roce 1992 a rodiče na mě čekali 9 let: dva roky je nic
@Cirilka bratr je šikovný a věřím, že si najde fajn práci a bude mít hezký dospělácký život, maminka je hodná, že dala šanci dítěti vyrůstat v běžné rodině. Někdy i vlastní dítko může být psychicky i fyzicky nějak omezené, u těch dětí narkomanů, alkoholiků apod. je tam pravděpodobnost větší a spíš je než neni, bohužel.
Mam kolegyni, ktera ma adoptovanou holcicku. Matka holcicky byla fetacka. Ale holcicka je velmi nadana, ted pujde na stredni skolu a kolegyni je docela i podobna. Tam se adopce povedla. Pak mam tetu, ktera si osvojila romskou holcicku. Teta vychovala 2 syny. Oba celkem uspesni, slusni. Teta pedagogicke vzdelani, cely zivot pracuje s detmi a holka se v puberte utrhla a geny se projevily. Nedodelala skolu, velmi brzo otehotnela atd.