Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Agorafobie
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
17.5.10 10:49
Agorafobie
Zdravím Vás,
chtěla bych se zeptat, jestli je tu někdo kdo má agorafobii? Pokud ano, tak jak to všechno zvládáte?
Mám tu hnusnou nemoc už skoro 4 roky, myslela jsem si že po narození syna se to třeba zlepší, že mozek bude zaměstnaný natolik, že na nějakou agorafobii zapomenu ale nezměnilo se nic 
.
Antidepresiva neberu a ani nechodím k psychiatrovi, chtěla bych se uzdravit i bez toho, ale pořád se nedaří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.5.10 11:56
Ahoja, a myslíš tím strach i z milimetrových pavoučků, nebo až od určité velikosti? 
Já mám strach ze všech vyjma sekáčů a takových těch sekáčům podobných domácích. Ale jak vidím křižáka nebo toho domácího koupelnového tak skáču metr vysoko a odmítám vlízt do pokoje (v případě křižáka na ceduli přecházím na druhou stranu ulice, v případě na zábradlí na mostě jdu radši domů než jít kolem nich). Kdybych potkala uprchlou tarantuli tak asi opouštím dům.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:01
po čtyřech letech už bych se asi raději svěřila do rukou odborníka. Zvlášť, pokud máš dítě (nevím jak staré), nemáš strach, že se ty obavy přenesou i na dítě a i ono se bude venku cítit nejistě? Možná že by pomohla aspoň částečně nějaká homeopatika, mám s nimi dobré zkušenosti, ale ne u takového závažného stavu. Tím chci jen říct, že bych možná ještě vyzkoušela toto (asi řešit přímo s praktikujícím homeopatem) a když ani to nepomůže, tak fakt asi psychiatra. Není za co se stydět, také jsem tam docházela kvůli úzkostným stavům a jde jen o první návštěvu, ten první blok. Rozhodně si nemusíš připadat jako blázen, já se úplně styděla vzít za kliku v čekárně, aby mě nikdo neviděl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:02
Hanule píše:
Ahoja, a myslíš tím strach i z milimetrových pavoučků, nebo až od určité velikosti?
to je arachnofobie 
No, tak tou trpím a stačí ten milimetrový 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:04
Nene, já nemyslela strach z pavouků…to je arachnofobie.
Agorafobie je především strach z cestování MHD, ze supermarketů, z míst kde je hodně lidí atd.
Ale radši bych brala strach z těch pavouků než tohle 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:05
Kakiko, ajo Jsem cvok. Díky za upozornění 
Koukla jsem na wikipedii s čím že jsem si to spletla a tenhle strach naštěstí nemám, já se spíš bojím uzavřených nepřehledných prostor jako jsou skladiště.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:14
Ahoj Moonleen,
tahle nemoc je to nejhnusnější, co mne v životě potkalo - ale musím Ti říct, že bez pomoci z venčí bych ji nezvládla.
Byla jsem ve stádiu, kdy vyjít z domu a zajít si do malého blízkého obchůdku (150 m) mi zabralo skoro 2 hodiny a rozhodně ne proto, že bych tak dlouho vybírala co nakoupit … jak jsem začala ve větších obchodem omdlívat, tak jsem to řešila s praktikem a ten mne naštěstí poslal k psycholožce - ta poznala o co se jedná a do dvou měsíců jsem prošla šestitýdenním léčením v PL. To celé se odehrálo před 13 lety - psychoterapie zabrala , vrátila jsem se , dala výpověď v bývalé práci a našla si místo prodavačky …
Od té doby se toho hodně v mém životě změnilo , ale panické záchvaty v takové intenzitě už nemívám - i když po době těhotenství strávené na nemocenské uzavřená doma (prostě nejsem takový ten typ, co stráví PN na návštěvách u známých) , mám malinko problém zajít na hřiště, když je tam plno lidí - ty myšlenky jsou tam pořád .
Poradila bych Ti, kontaktovat nejbližší psychologickou poradnu , není to nic za co by ses měla stydět - není to o medikaci, ale o správném přístupu a psychoterapii - 4 roky jsou dlouhá doba a nenech se omezovat déle, než je to nutné.
Moc držím palečky, aby Ti bylo brzo lépe 
- kdyby Tě ještě něco zajímalo, tak klidně napiš SZ.
Nebo, jsem našla tohle - třeba Ti tam někdo dokáže poradit http://agorafobie.webnode.cz/
Hanule … Ty trpíš ARACHNOFOBII - taky mám s ní své zkušenosti 
- včetně milimetrových pidiminipavoučků
Agorafobie:
Je strach z opuštění domova, vcházení do obchodů, vystupování na veřejných místech, z cestování dopravními prostředky, ježdění výtahem, strach z uzavřených prostor.
Nejde o to, že by se nositel bál těchto míst, ale strach se váže k tomu, co by se mohlo na tomto místě přihodit.
Strach se zvyšuje téhdy, když si nositel uvědomí, že únik ze situace je těžký, nebo že by na sebe upoutal pozornost.
Tyto strachy (fobie) jsou různě kombinovány a vedou k vyhýbání se místům, kde ma jedinec strach.
Většinou se cítí líp, když je v dané situaci s někým. Často se počet situaci zvětšuje a nositel pak není schopen vycházet z domova.
Mnoho osob má hrůzu z toho, že by mohli omdlít na veřejnosti a zůstat bez pomoci.
Velmi často je klíčovým rysem agorafobických situací nemožnost okamžitého úniku ze situace. Vystavení stresující situaci vede k nárustu úzkosti, výrazným vegetativním příznakům a úzkostným myšlenkám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:26
Kakiko chodila jsem k psychiatrovi a brala jsem i AD, ale bylo mi po nich ještě hůř, takže jsem to vzdala 
a řekla jsem si, že se z toho musím dostat sama.
Musím říct, že jsem určitý pokrok udělala, ale pořád to nestojí za nic a když někam musím jet tak jedině s někým autem. Do velkýho obchodu sama taky nejdu, ale do menšího krámku jo. Procházky s malým většinou zvládám, ale jakmile dostanu panický záchvat tak se vracím domů.
Já si myslím, že na syna by tohle dopad mít nemělo(je mu 8 měsíců), většinou je to problém, který vznikne z nějakého negativního zážitku nebo traumatu, mně to určitě vzniklo už v dětsví kvůli mýmu tátovi.
O homeopatikám hodně uvažuju, ale zase je problém najít solidního homeopata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:35
A co zkusit tedy terapii jak píše Nonina? Jestli jí to pomohlo, tak bych to také zvážila. Já jsem jen teoretik, nemusím se s takovou nemocí potýkat, takže bych asi dala přednost radě někoho, kdo má svou osobní zkušenost. Ráda bych ti pomohla ohledně homeopatie, ale vůbec se v tom nevyznám. Nevím, jestli by byl někdo schopný poradit přes internet, ale myslím si, že osobní konzultace by byla lepší.
Určitě bych zkusila cokoliv, co by mě z toho bludného kruhu dostalo. Je dobře, že tě to nedostalo úplně, ale určitě cítíš velké omezení v tom, že nemůžeš jít kamkoliv, jen tam,kam ti strach dovolí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:38
Nonino pro mě je to taky to nejhorší v mém životě. Ty jsi měla štěstí, že jsi to podchytila včas. Já jsem dlouhou dobu totiž ani něvěděla co mi je.
Já vím, že bych měla jít k doktorovi, ale bojím se právě toho aby mě neposlal na to dlouhé léčení jako jsi byla ty. To bych nevydržela takovou dobu a ještě bez syna to už vůbec ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:45
Kakiko já bych asi spíš když už potřebovala individuální léčbu, než tu šestinedělní, to bych určitě nevydržela.
A máš pravdu, je to hodně omezující a připadám si úplně neschopná. A hlavně mě nejvíc štvě, že jsem tou nemocí ztratila kousek života, trpím tím od dvaceti let, takže celý mládí mi sežere ta pitomá nemoc 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 12:46
Strach z výtahů, to mám taky! 
To jsem nevěděla, že se to nějak jmenuje… Ale jiné věci mi nic nedělají, jenom ty výtahy, to bych se kolikrát zbláznila 
Hlavně v těch vysokých a rozhrkaných, co jim dlouho trvá, než se otevřou dveře Jsem myslela, že to mám ke strachu z výšek 
Moonleen, jestli máš problémy, tak běž do toho. 6 týdnů není taková hrůza, vždycky se to dá nějak zařídit a pak budeš mít pokoj, to za to stojí!
a co třeba kineziologie? Třeba by to pomohlo… Osobní zkušenost nemám, ale spousta lidí si to chválí - akorát to chce najít dobrého, ne nějakého podvodníka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 13:03
Anguo u mě už by možná ani ta 6ti nedělní léčba neměla cenu, když to trvá tak dlouho, to by se muselo podchytit ještě v začátku.
A kineziologii jsem zkoušela a nijak zvlášť mi nepomohla, akorát mi to na chvíli dodalo energii a ta kinezioložka mi řekla, že už to vzniklo v dětství a že si v hlavě musím uspořádat a pochopit negativní zážitky. Možná to nebyla dobrá kinezioložka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 13:09
Moonleen … trošku mne zlobí, jak jsi odevzdaná (jak píšeš, že by to už u Tebe nestačilo )já Ti nevnucuju léčbu na 6 týdnů - víš, já tím jenom chtěla říct, že cesta z toho existuje - a podle toho co píšeš, tak jsi asi v lepším stádiu, než jsem byla já- u mne to šlo rychle - já těsně před léčebnou nedokázala vyjít z domu ani za zlaté prase .
No, ale nebudem to porovnávat - prostě, tohle opravdu sama asi nezvládneš (bohužel) - pokud Ti nevyhovoval psychiatr , tak by bylo vhodné opravdu najít si psychoterapeuta - jak jsi psala o té individuální terapii jde to, jde to i ambulantně - tu léčebnu prostě budeš mít jako „poslední“ spásu.
Moc bych Ti přála, abys byla víc v pohodě - a že to nebude mít vliv na Tvého synka, tomu nevěř - děti jsou moc vnímavé a pokud se některým situacím vyhýbáš (jak jsi psala, že při panickém záchvatu jdeš domů), tak malý to vidí a bude to jednou dělat stejně - i když nebude vědět proč
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
