Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj,
dost vážně uvažuju o tom, že třetí mimčo bych porodila ambulantně. Samozřejmě pokud se porod nějak nezvrtne a nebo nebude mít mimi problémy. S pobytem v porodnici žádný problém nemám (dva předchozí porody byly klasicky i s hospitalizací na šestinedělí). Jenom pokud bude všechno Ok, tak bych radši byla doma se všema prckama.....
Chápu, že musím sehnat pediatra, který nás vezme do péče (tak to doufám, že seženu), ale něco mi není zatím moc jasné.....
Jak se třeba u těhle dítek zjišťuje novorozenecká žloutenka (teda jestli vůbec) - v porodce všem měřili 2× denně žloutenku takovým „blikátkem“ na hrudníčku.
A pak čistě teoreticky, když by tu žloutenku dostalo, muselo na fototerapii do nemocnice a já nekojila (v tomhle mi třeba ani jednou v porodnici nedokázali pomoct a vždycky jsme skončili na UM, což jsem samozřejmě obrečela…), tak by mě museli vzít do nemocnice s ním, i když je na Um, nebo prostě když nekojím, nemám nárok?
A pak ještě jedna věc ohledně porodu: Minulý porod byl vyvolávaný a placenta se neodloučila, tak mi ji brali v narkóze - je tohle brané jako normální porod?
Předem díky za odpovědi a rady:-)
Wendulo, násilím tě v nemocnici nikdo držet nemůže, takže můžeš odejít, kdy chceš. Můžou mít řeči, to je jiná věc. Je dobré mít v ruce papír od pediatra, že převezme dítě do péče ihned po porodu. Také si můžeš domluvit návštěvu soukromé porodní asistentky. Dokonce mám dojem, že u vás je pojišťovna proplácí.
Já jsem rodila ambulantně před čtyřmi roky, na radu zdravotní sestry z porodnice jsem nic předem neříkala, a když nám oznámili, že jsme v pořádku a můžeme na šestinedělí, tak jsme jim řekli, že odcházíme.
Záleží na tom, jak se budeš cítit, když budeš rozhodnutá, třeba ti doma i to kojení půjde.
Terem, díky za odpověď:-), právě v to kojení taky doufám, přeci jen je to v porodnici trošku stres a doma na to bude více klidu:-)
Nemám zkušenost osobní, ale nedávno tak rodila kamarádka, teda vlastně už před rokem, v Podolí…naopak mi připadá lepší se domluvit předem, hlavně s pediatrem v porodnici, problémy ani tak nedělají matce, jako spíš dítěti (právě kvůli různým vyšetřením), takže myslím, že je lepší to probrat předem a eventuelně i podle toho vybrat porodnici.
Kamarádka porodila v neděli v poledne a domů nakonec jela v pondělí ráno (čekala na kardiologa kvůli podezdření na šelest).
Wendy, já jsem se připravovala i na tuto eventualitu. PA z kurzu mi radila nic neříkat, dokud pediatr i porodník neprohlásí, že jste oba v pořádku. Pak se ptát jako pitomá, jestli opravdu je vše v pořádku, jestli jim tenhle flíček na dítěti nepřipadá podezřelý a tak. Pak teprve to vybalit.
Nepodepsat revers na sebe dřív jak na dítě, ale nejdřív revers na dítě, většinou jsou to pediatři, kteří s tím mají větší problém, v opravdu špatným případě by tě mohli nechat sedět 2h po porodu na chodbě jako už nepacienta.
Další možnost je domluvit se předem, taky to prý jde, zkus opatrně vyzvědět, jak se k tomu staví primář (třeba se zeptej mailem ne pod svým jménem)
Podle mě máš právo být se svým dítětem, pokud je hospitalizované v nemocnici, ať je to kvůli čemukoli, kdyžtak bych řekla, že alespoň částečně kojíš, na to většinou líp slyší.Takže žloutenky bych se nebála.
Pokud bys podstoupila narkózu a revizy, nevím, to už mi přijde jako komplikace. Beru to ze svého pohledu, že po tomhle bych se bála domů, kdybych začala krvácet.
No Tebe asi pustí, ale miminko nevím. V Bohunicích ani na Obilňáku miminka nepuštěli (ale je to 3 roky, mohlo se to změnit). Maminku ano.
Pokud některé z tvých dětí mělo žloutenku je pravděpodopnější, že ji bude mít i toto dítě. Narkóza je určitě komplikace.
No, já tak trošku plánuju Milosrdný bratry, tak doufám, že tam to půjde bez problémů…
Ahoj, to mě docela dost zajímá. Taky jsem z Brna. V Bohunicích jsme se na to ptali a tam se tvářili dost blbě a právě tvrdili, že dítě ti domů nedají. Je to ale nesmysl. Dítě je tvoje a ty jsi za něj zodpovědná. Kamrádčina sestra si v Bohunicích ambulatně porodila. Na kurzu nám říkali, že pokud je problém, normálně jim pohrozit žalobou, dodkola tvrdit že chceš svoje dítě a že si ho vezmeš apod. Ale mít na to žaludek že…
S tou žloutenkou…no právě. U nás se obejvil jiný typ, než bývá obvyklý…tedy taková, kdy bilirubin začne stoupat až po několika dnech po porodu a stoupá klidně i několik týdnů. Ale… Stejně jsem to řešila s pediatrem a hladinu mu zkoumala až nějaký desátý den po porodu.
Jinak v porodce, co si pamatuju, ji malému měřili druhý den (tím blikátkem). Dřív se to stejně neprojeví. Nevím, jak bys to ale věděla doma, kolik má bilirubin…
Nejdůležitější bude ten pediatr, mít ho domluveného dopředu, aby se hned stavil u vás doma a aby věděl, že dítě bude/bylo porozené ambulatně. Ne všichcni ale jsou ochotní, je to velká zodpovědnost.
Ahoj,
konkrétně ohledně Brna - mně bylo doporučeno v případě touhy po ambuporodu neříkat nic dopředu, tak, jak píše čičinka - až v případě, že vše je v naprostém pořádku, tak vybalit papír od pediatra a slušně dělat smutné oči
Problémy prý dělají a nedělají podle toho, kolik mají právě volných lůžek neboli jak moc narváno šestinedělí, ale dá se.
Já to vzdala, nemám pediatra v rozumném okruhu.
A osobně bych tu neodloučenou placentu za problém brala, nebo ji tak minimálně mohou brát lékaři. U ne ideálního rozkojení taky nevím.. ![]()
S jistotou asi s ambuporodem počítat nemůžeš, spíš získat papír od pediatra a pak doufat, věřit…ve šťastnou konstelaci
![]()
Já teda nevím, ale jak tady píšete ty různé „ale“ - stojí za to dělat takové kravské dostihy kvůli 4 dnům na šestinedělí? ![]()
My jsme se měli v porodnici bezvadně, všichni byli strašně milí, hodní, nic jsem nemusela řešit, jídlo mi donesli až pod rypák, čisté oblečení na sebe i na malého jsem měla kdykoli jsem si vzpomněla… A byla jsem ráda, že jsme ze začátku pod dohledem, Samík hodně blinkal a mohla jsem se na cokoli zeptat, udělali mu různá vyšetření, páč byl po klešťovém porodu, pomohli s kojením… Ale to je možná úhel pohledu 1. vs. 3. dítě ![]()
Ale na to se nikdo neptal, tak už mizím
![]()
Angua , evidentně to „za to“ někomu stojí
![]()
Mmch ambulantní porod není jistě vhodný pro maminky, které mají po náročném klešťovém porodu nebo se potřebují na cokoliv zeptat a nemají domluvenou případnou pomoc PA doma ![]()
Jako prvorodička bych do toho taky nešla, ale to je můj osobní postoj, takže chápu, že ne každý to vidí stejně.
Handah píše:
Angua , evidentně to „za to“ někomu stojí![]()
Mmch ambulantní porod není jistě vhodný pro maminky, které mají po náročném klešťovém porodu nebo se potřebují na cokoliv zeptat a nemají domluvenou případnou pomoc PA doma
Jako prvorodička bych do toho taky nešla, ale to je můj osobní postoj, takže chápu, že ne každý to vidí stejně.
Jo, šak v pořádku… Jenom mi přišlo, že i tuto otázku je třeba si položit - poté, co zjistím všechny ty „procedůry“ okolo… Já po svojí zkušenosti vím, že by mi to za to nestálo - se s někým dohadovat nebo to nějak kamuflovat, aby se jako moc nenaštvali… My jsme se fakt neměli špatně, i když domů jsem se těšila moc, to zase jo… Ale ráda jsem si pobyla 5 dní (musela jsem být o den dýl kvůli revizi) „na hotelu“ - a pobyl bych si ještě radši, když bych měla dvě děti už doma ![]()
Takže pokud to někomu za to stojí, je to samozřejmě v pořádku, jenom chci říct, že je to pár dní, ne měsíc, tak proč to mermomocí hrotit… ![]()
Anguo - já bych podruhé taky klidně šla hned po vyndání cévky a drénů - bylo mi fajn, jizva bolela normálně, s tím se počítalo, hlavně, že nic nehnisalo; na šestinedělí sice s nikým a ničím žádný zá:,–(ní problém, ale doma je doma
- klid, režim jak si ho určím já, nikoho neruším, nikdo neruší mě, v posteli nemám tu příšernou gumu, co mě z ní pálí záda, o mimino jsem se postarat uměla, kojit jsem uměla (přesně jsem na sobě poznala, že je třeba v půl třetí v noci vstát a jít rozmasírovat a odstříkávat do sprchy, jinak budu mít za hoďku z prsou rozpálené tvrdé koule - jenže doma bych tím nevzbudila půlku šestinedělí…), léky jsem měla jen svoje stabilní… každý to má jinak, jsou vícemamky, co si na šestinedělí fakt odpočínou, jsou i mamky, co si nejlépe odpočinou na neroomingových pokojích - vůbec nic proti tomu, ale mohl by být systém pružnější i pro ty, co si nejlépe odpočinou „ve svém“
.
Tak to já jsem měla klid větší, než jsem chtěla, byla jsem na pokoji skoro celou dobu sama - a pak byla přešťastná, když mi tam dali jinou maminu. Režim mě nijak neobtěžoval, kromě toho, že od 7 do 8 ráno to bylo takové „v poklusu“ - okoupat mimča, sebe, aby bylo všecko ready na vizitu ![]()
Já jenom vím, že doma bych takový servis neměla, manžel se jako snažil moc, nakupoval a vůbec, ale nevaří, což bych asi nevydržela a dělala a vůbec mi celkově bylo blbé se doma jenom tak válet (po návratu z porodnice), takže bych zdaleka neodpočívala tolik, jak v porodce - zvlášť jestli bych měla další malé děti, které toto nechápou…
Ale máš samozřejmě pravdu, že možnost volby by být mohla, to je určitě nejlepší - a každý si vybere podle sebe… Jen nevím, jak je to v takových případech s těma různýma vyšetřeníma (Samíkovi vyšetřovali každý den něco
, mám pocit, že kdybysme nešli domů, určitě by si něco na další den našli
) - jestli se tam pak dochází nebo to udělají zrovna nebo se to pak řeší s pediatrem…
Anguo - já zase vím, že by mi bylo doma líp
: spěchání kolem vizit - omezuje, ale no řekněme…, maminka, co se mnou byla na pokoji a strávila většinu nocí utišováním plačícího mimina (mi to vůbec nevadilo, spím jak špalek až na tu gumu
), které to před sedmou konečně zalomilo, to viděla zas jinak
; jídlo chuťově fajn, ale úžasně zahleňující mléčná dieta, což je pro mě dost problém, takže jsem jídlo, které bylo jinak naprosto v pořádnu, s vědomím toho, co mi to způsobilo před dvěma lety, stejně nejedla; noční košile a ložní prádlo na převlečení zrovna nebyly, košile jsem měla své, moje postel vypadala před propuštění jak z hororu
a ručníků od krve jsem stejně poslala domů hromadu.
Ale hlavně - já jsem tam od nich vůbec nic nepotřebovala
, takže doma bych na tom byla fakt líp: jen tak se válet mi není vůbec blbé a nemusím na to být ani šestinedělka
, v mražáku jsem měla navařeno nenadýmavých jídel na víc než dva týdny, všecko vyprané, vyžehlené, takže bylo z čeho brát a to druhé mimino mi přišlo na servisování a pochopení potřeb hrozně jednoduché, s Dalkem se dalo skloubit úplně v pohodě.
Trocha pružnosti by systému neuškodila
.
BTW, poprvé jsem se rozkojila až doma, kde se neometali žádní cizí lidé.
Vyšetření a odběry se dají domluvit u pediatra nebo přes pediatra, očko na kalmetizačním centru. Když se chce, všecko jde
.