Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi separační úzkost - co s tím? Akutní!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.2.14 08:19
Děti se mění a i uspávání se ještě mockrát změní, nejstaršího jsme nejdřív uspávali pak usínal sám a jednoho dne hysterák a od toho dne opět uspávání 
dvojčata - začala usínat sama až teď v roce, předtím jsem uspávala, jenom doufám, že jim to vydrží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.14 08:27
Jistě, nech ji plakat, když má separační úzkost. 
Svému dítěti jsem to nikdy neudělala a ani neudělám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.14 08:29
Syna jsem touto metodou učila usínat dříve, už od šesti měsíců. Takže v době separační úzkosti cca mezi tím devátým a desátým měsícem byl už hodně zvyklej usínat sám. Taky začal plakávat když jsem ho nechala samotného, ale snažila jsem se to samostatné usínání udržet za každou cenu, protože naučit ho to bylo celkem náročné, tak jsem to nechtěla jen tak zahodit (jak sama píšeš). Chodila jsem tam častěji, ho třeba pohladit a když to vůbec nešlo, tak jsem si do pokoje lehla s ním, ale druhej den jsem zase zkusila aby usnul sám. Cca za 14 dní se to zlepšilo. Teď se nám to samozřejmě vrací když je třeba nemocnej a nechce být sám. To mu vždycky vycházím vstříc, ale pak se to snažím vrátit do normálu, co nejdřív to jde. Je to tak lepší pro dítě i pro nás, protože to má svůj řád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.14 15:00
Já jsem zakládala tohle téma a v té době u nás to usínání taky nebylo nic moc - je zvyklá usnout při pochování a písničce, pak jsem dala do postýlky, ale najednou byla vzhůru už po půl hodině-musela jsem tam jít..a takhle mockrát za večer i za noc, až končila u mě v posteli… (spím s ní v pokojíčku). A pak přišel přelomový nápad! 
po uspání jí šoupnou rovnou na válendu, zahradím, aby nevypadla, a spinká jak andílek celý večer i celou noc!!! večer si k ní jen hupnu, ani to s ní nehne, je max. spokojená a ze spaní se usmívá, jen ji na tu válendu dám!!! i se tam ráno pěkně dospinká, jak někdy chodím do práce, jak jsem psala předtím, takže ťuk ťuk - je to v pohodě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
verulicek
1.1.15 09:40
Ahoj, oživuji diskusi…malá se začala chovat divně, myslela jsem, že je to separační úzkost, ale podle příznaků to moc nesedí. Je jí teda 9,5 měsíce. Teď jsme byli doma 3 dny samy a byla jak šílená. Celé dny křičí. Myslela jsem, že jsou to zuby, ale po návratu chlapa zjišťuju, že příčinou jsem JÁ. Nevím proč, ale když je se mnou, ječí, sápe se po mě, nechce si ani hrát. Když jí podám hračku, čeká, jestli si s ní já budu hrát. Sama už si vůbec nehraje. V ohrádce ječí, na zemi ječí, prostě kdekoliv. Byly i situace, kdy jsem ji kojila, byla vpohodě…pak se odpojila, chtěla jsem ji dát odříhnout a sotva jsem ji dala na rameno, začala zase ječet. Přes den najednou míň spí. Noci jsou naštěstí klidné. Dnes ji měl ráno chlap, popisovala jsem mu předešlé tři dny…u něho byla malá vpohodě. Hrála si v ohrádce a nechala ho vklidu umývat nádobí!!! Má mě teď za neschopnou hysterku co „nezvládá mateřství“. Přitom když mě ráno viděla, jak lezu z postele, tak zase spustila a začala se na mě sápat s řevem. Řvávala mi, i když jsem ji měla přes den v náručí a zpívala. Při separační úzkosti se přece děti v přítomnosti matky mají zklidnit ne? Právě nevím, jak mám těmto jejím reakcím rozumět..stávalo se vám něco podobného?
- Citovat
- Upravit
1.1.15 11:14
Vis ja bych řekla ze to moc analyzujes. Deti jsou proste nekdy protivne, naladove… Nekdy je třeba něco poboliva nebo na ne něco leze. Jindy je to nespokojenost způsobena zase něčím jiným. Obvykle to není maminkou, nebo ze by si dite myslelo ze je mamca špatná nebo neschopna. To přejde, snáz se byt trpěliva, dodržuj stereotypy = jistota pro vás obe. Hlavně klid a to prejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
verulicek
1.1.15 19:21
Podle mě je to klasická separačka. Moje malá bude mít za týden deset měsíců a to samé, akorát já to tolik neřeším, pač už vím o co jde. Za prvé je to holka, ty to nesou hůř, jsou to ukňourané baby, klasika. když si hraje s tátou tak dobrý, a jak se třeba mihnu ve dveřích, tak řev a po čtyřech valí za mnou, chytne mě za tepláky a visí na mě a ječí dokud ji nezvednu. Jak je náznak odložení, tak zase řev. U nás je to trochu jiné, pač ji bráška obvykle trochu zabaví. Ale s únavou se to stupňuje a pak vlastně už jen v kuse ječí. Sama říkáš, že přes den míň spí, tak jestli je unavená, tak to múže být i tím. Ája třeba usínala sama a jak jí začla separačka, tak mě ani nenechá odejít ze dveří. Jde jen o to, že pro vás je to něco nového. Buď v klidu a věř, že jí opravdu nic není, jen jsou na ni ty pocity prostě příliš intenzivní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
verulicek
1.1.15 19:29
@MissBIG přesně jsi popsala dnešní situaci kdy si vkluidu hrála s manželem a já se mihla ve dveřích jak říkáš…o to víc je naše malá rozčílená že nelozí - jen se plazí, a to je ještě víc namáhavé a tak ječí ještě víc, dělá letadlo a třepe končetinama dokud ju nezvednu. Večer taky usínala vklidu a dnes se předvedla..řvala 5 minut, šla jsem tam, při pohlazení se uklidnila hned, pak řvala dalších 7 ale uplně hystericky, zas jsem tam šla a pak po dalších pěti usnula…jak dlouho to trvalo u Áji?
- Citovat
- Upravit
1.1.15 19:38
No ono to stále ještě trvá 
začalo to před třemi týdny asi tak. No u syna to pak plynule přešlo po tom desátém měsíci, tak s tím taky tak počítám. okolo roka už byl totálně zlatej. On ale brzo chodil, tak to ho taky uspokojilo, že se dostal kam chtěl. Je fakt, že Ájka už taky skoro chodí, takže je míň napruzená, pač se dostane všude kam chce. Když se plazila, tak taky vždycky třepala rukama a nohama a ječela. chce to jen přežít, ale to je krátké období, cca měsíc až měsíc a půl, kdy to dítě hledá toho nejbližšího člověka. Věř tomu, že to není nic proti tomu, co Tě teprve čeká. Malej má od druhého roku kontinuální období vzdoru a to už je někdy na skok z okna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
verulicek
1.1.15 19:42
@MissBIG díky za podporu a povzbuzení…vidím že holky jsou skoro stejně staré kolikátého se ti narodila? a jak máš děti daleko od sebe? já bych chtěla cca dva roky (nebo tak 26 měsíců plánuju)
- Citovat
- Upravit
1.1.15 19:49
Ája je 7.3. a jsou od sebe přesně dvacet měsíců. Jako chtěla jsem to tak, ale musím říct, že to je někdy pěknej masakr. Ale čím jsou starší, tím víc vidím, že je to dobře. Už si spolu začínají hrát. Jsou úžasní, jen je člověk furt v jednom kole.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
verulicek
1.1.15 20:04
@MissBIG Týna je 10.3. chtěla bych 3 děti po dvou letech..ale uvidím, jak na to budou síly
- Citovat
- Upravit
15.1.15 13:56
Ahoj holky, prosím o radu, máte nebo měla jste některá s dítkem podobnou zkušenost? Mám 14.měsíčního syna, poslední měsíc mám pocit, že jsem jako matka selhala a že přestávám mateřství zvládat. Malý je od malinka takový uplakánek, asi do tří měsíců hodně vyžadoval chování, pak to na nějakou dobu přešlo a vydržel si i chvíli hrát sám a dokonce se nechal pochovat od cizích. V posledních dnech kdykoliv ho posadím na zem či poodejdu, slzy jak hrachy, srdceryvný křik, natažené ručičky a nepřestane než jsem ho zvednu do náruče… bohužel nestačí když jsem u něj, prostě chce být jen v náručí. Vezmu ho na ruky, vydrží minutu a chce zase dolů, položím ho na zem a on znovu začne natahovat ruky 
a tak je to u nás většinu dne pořád dokola. Nevydrží si ani chvíli hrát sám a vyžaduje neustálou pozornost. Tak nevím jestli mě jen zkouší nebo to může být separační úzkost 
Jen v případě sep. úzkosti mi nesedí to, že jakmile se vrátí manžel z práce tak jako bych víceméně pro malého přestala existovat, vzpomene si na mne pokud manžel odejde z domu nebo má hlad. Jinak se také v poslední době začal bát cizích lidí a cizího prostředí, pokud jsme na návštěvě stává se z něj klíště. Pokud se mu někdo nelíbí, stačí aby dotyčný na něj promluvil a přiblížil se k němu a malý se okamžitě rozpláče. Už raději nikam nechodíme a doma toho moc nepodělám, ale to je to nejmenší co mě trápí. U prvního jsem nic podobného nezažila a tak jsem teď z chování malého docela zmatená a unavená 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
