Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nevím, jestli jsou asociální rodiče kolem, ale rozhodně jsem asociální já. Ať si moje děti hrajou spánembohem s kým chtějí, to mi je jedno, ale ať jejich maminky nechodí ke mně a nechtějí si povídat. Kdyby se mě nějaká maminka zeptala, jestli si její dítě může hrát s těmi našimi, řeknu jí, že nevím, ať se jde zeptat těch dětí. Ale jsou dva a taky si hodně hrajou spolu, nevím, jestli by vzali třetího do party, asi by záleželo na situaci a jejich rozpoložení.
Jinak zakladatelko : my trávíme íkendy třeba hodně doma, v rodinném kruhu - vaříme, sázíme kytky, jdeme na výlet… když už vyrazíme ale do nějakého veřejného prostoru, tak tam jdeme aby s hráli (herní prvky, atd), ne aby se seznamovali. Nejsme tam celý den, a podle mě aby děcko skutečně navázalo kvlitní vtahy, jsou potřeba hodiny a hodiny (můj názor, možná asociální názor
), a tolik tam teda fakt netrávíme.
Kvalitní vztahy si děti budují ve školce, tam už viím a slyším, že mají moje děti kamarády, i už nejlepší kamarádku a kamaráda, a to jsou tam teprve dva měsíce. Takže školka, a ve veřejném prostoru se o nic cíleně opravdu nesnažím. Připadá mi to i neslušné. (neznáte životní rytmus té rodiny, kolik mají času, co řeší, zda pospíchají, jak daleko bydlí…prostě nic. Takže za mě - ne, herničky primárně o navazování vztahů nejsou.
Nechápu to navážení se do zakladatelky, co jako, že je v herně? To nemůže do herny s dítkem? A prý asociální chování zakladatelky, spíš některé tady máte toxické chování ![]()
Jinak jestli něco nesnáším (i jako dospělá) tak je to navazvání povrchních vztahů jen po rychlé známosti, kdy mě s tím dotyčným nic nespojuje, jen to, že jsme se náhodou octli na stejném místě…
to je jako kdybys po mně chtěla, abych se seznámila s někým v čekárně u lékaře, vždyt je tam hodně lidí, trávíme tam hodinu…
nesmysl, klidně budu asociál, ale tohle nucené kámošení se mi nelíbí.
Pokud dítě chce, ať za kamarádam přijde, proč ne. I tak je to ale neslušné, připadá mi to jako snaha udat jedináčka, aby ho cizí děti nebo rodiny zabavily. A na to pohopitelně musejí mít motivaci obě dvě rodiny, a ne vždy to tak je.
@Dollorres píše: Více
Jezis, tohle je hrozne creepy a desivy. Chudák to dite, kteryho se prijdes zeptat.
Chapu, ze tve dite se ted stydi, ale takhle to za nej nemuzes resit. Pro to cizí dite ses furt autorita, takže te spis poslechne nez ze by rekl, ze nechce..
Jestli jeden den byl pokus o kontakt a družení, ale druhý den se straní. Tak jim družení nesedlo a nestojí o další kontakt. To neznamená, že jsou asociální. Jen jim prostě nevyhovuje kontakt s tvojí rodinou. To se stává. Všichni si nemusí sednout, ať jsou malí nebo velcí.
@Niemeyer píše: Více
Zajímavý názor, a dává mi to smysl. Asi mám jiná očekávání než většina. K nikomu se vtírat nechci, chápu, že na pokec s cizí osobou nikdo moc zvědavý není. Mě by jen stačilo, kdyby to fungovalo mezi dětmi tak nějak bez asistence, ale u syna to moc nefunguje. Chce děti, ale k tomu prvnímu kroku se nemá, pokud ho někdo neosloví sám. A to se moc neděje.
K dovolené…myslím, že tak na tři jsem jela s kamarádkou a jejíma dětma, tam bylo jasné, že budeme dost spolu.
Ale pokud jedu s děckem sama nebo s chlapem, nebo babičkou, tak si to chceme užít jako rodina a o nějaké bližší kontakty nemám zájem.
Protože to znamená různé přizpůsobování, např. kdy se od moře půjde na pokoj, kdy se půjde na jídlo, nechci někomu vysvětlovat, že už mě to na hřišti nebaví a chci sedět u moře a koukat do vody a nechce se mi seznámeným matkám odpovídat na různé otázky… ![]()
@andrasteia píše: Více
Dobře, a co s tím? Taky se v tom necítím dobře. Ale přesvědčovat svoje dítě, ať to zkusí sám nezafungovalo.
@Dollorres píše: Více
Ale to je u dětí běžné, že i když něco moc chtějí, nemají tu odvahu se optat.
Naše děcka jsou kontaktní, přátelské. Nemají problém, ať si navazují kontakty, vazby i dlouhodobé. Nikdy jsme jim něco podobného organizovat nemuseli. Teď mají třeba po obědě pozvané kamarády. Běžný stav. Hned po obědě, že pak nebudou stíhat. Někdo odjíždí v 17 h vlakem na internát.
@Niemeyer píše: Více
Nj, hlavně si nezapomeň kopnout do jedináčků, hvězdo ![]()
Hlavně že když mojí holku (jedináček, samostatný, přiměřeně věku socializovaný) někdo otravuje, tak jsou to VŽDY děti se sourozenci, na které máma nemá pořádně čas (což chápu a neposuzuju, dokud si nazačne votvírat zobák o jedináčcích) ![]()
A chodí oni za námi
A ani by mě nenapadlo kvůli tomu je, nebo jejich mnohodětné matky označovat za neslušné ![]()
Takhle představa, že se matky jedináčků se úplně třesou, aby uzmuly ty tvoje poklady, co se furt rvou a komandujou, je fakt humorná. Koneckonců i zakladatelka, o kterou jde, má ty děti dvě ![]()
Příspěvek upraven 20.10.24 v 12:27
No, na dovolené nenavazujeme kontakty s ostatními dětmi/lidmi nebo ne cíleně pokud to nějak nevyplyne ze situace, na dovolenou jezdíme abychom byli spolu.
a na hřišti v herně, jak kdy, ale záleží i na synovi jestli on má o kontakt zájem (50/50) a taky jak to děcko působí, spratky rovnou lifruju pryč.
Nemyslim si, ze jsou rodice kolem nas asocialni. Ja sama jsem spis introvert, ale nevadi mi s nekym cizim ci jeho ditetem na hristi ci v herne prohodit par slov - pokud je mi dany clovek sympaticky
ale aby chodila cizi maminka za mym ditetem (ci mnou), aby si hral s jejim ditetem, to bych asi jako asocial vypadala, protoze bych nevedela, co na to rict nebo se taky nejak vymluvila
moje dite by si na povel nehralo s nejakym dalsim, pokud by melo zajem, tak by si ho vyhledalo samo.
@kyslík píše: Více
Hele tohle chápu, mě taky primárně nejde o ten small talk s někým cizím. I když se mu nebráním, nevadí mi, tak já to sama zvládnu.
Ale jde mi čistě o to dítě, které touží po nějakém vrstevníkovi, ale záriveň nemá odvahu si někoho “ulovit” sám.