Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@vanilkovazmrzka3 píše:
@Kakika A kdy syn začal mluvit?
Krátce po čtvrtých narozeninách po měsíční intenzivní logopedii (nástup řeči přišel velice rychle). Předtím nám kontrolovali právě tu uzdičku + nás poslali na vyšetření na foniatrii. Vše bylo v pořádku.
@Kakika My právě byli taky stříhat uzdičku, ale už před 9 měsíci. Ale nikdo nám neřekl, že se musí rehabilitovat, takže tento zákrok byl úplně zbytečný.
A Váš syn je tedy zdravý? ![]()
Eeg ke v pohode. Vemte pohadku nebo v nekhorsim tablet. My jsme rekli ze je to specialni vysetreni peo piloty (hadice/zachranare:)) a tesil se na to. Trilety da eeg v pohode. Ale rekla bych ze dite to moc nemluvi ve trech letech (ale neco rika), a jinak je zcela normalni, neni uplne indikovane na eeg.
No to mi řekla jen pediatrička. Jinak nevím, jak by to vyšetření mělo probíhat.
Syn byl na EEG ve 14 měs. a v pohodě a to je velký neposeda co nevydrží chvíli v klidu. Seděl tátovi na klíně a já ho bavila, chvíli rozebíral propisku, chvíli prohlížel knížku…
@Judithkaj píše:
Tak u EEG se prispat rozhodně nemusí. Je to rutinní vyšetření.
Souhla, syna přispávali akorát ve 14 měs. na MR a ve stejném věku měl analgosedaci na odebírání mozkomíšního moku, zvlád to líp než já - já byla na mrtvici
@vanilkovazmrzka3 píše:
@Kakika My právě byli taky stříhat uzdičku, ale už před 9 měsíci. Ale nikdo nám neřekl, že se musí rehabilitovat, takže tento zákrok byl úplně zbytečný.A Váš syn je tedy zdravý?
Syn má nakonec kombinovanou vývojovou dysfázii, ale na to se přišlo až těsně před nástupem do první třídy. Zjednodušeně řečeno slyší trochu jinak, některá písmena špatně rozlišuje (např. říká Jerka místo Jirka, nevíN místo nevím..). Ale to jsou věci, které se postupně mechanicky učí.
Určitě pokračujte v logopedii, ona ta řeč naskočí. U nás to bylo skoro ze dne na den, ale začínali jsme o rok později, než vy.
Ahoj, chci se poradit ohledně desetileté dcery.
Jako předškolačka byla sice vždy tišší a introvertní, ale s nějakými dětmi ve školce si hrála. Ve škole se to v průběhu první a druhé třídy postupně zredukovalo, měla jednu kamarádku, ale i s tou už se teď moc nebaví. Podle slov dcery si již nerozumí.
Dcera má relativně hodně zálib - vyrábění z FIMO, stavebnice Lego klasické a Lego inventor, ráda plete sama sobě různé složité účesy z youtube (má vlasy po zadek, na které jí nesmí nikdo jiný ani sáhnout), kreslí komiksové postavy, sleduje anime seriály. Má deníček, kam si zapisuje japonské znaky a učí se je. U všech těchto činností vydrží dlouhé a dlouhé hodiny. Pohyb nesnáší, každý druhý týden mě přemlouvá, abych jí dala omluvenku do TV. Nerada chodí i na procházku nebo na hřiště. Nejraději je doma. Obecně nerada mluví s lidmi kromě 3 osob, které dobře zná a s těmi se naopak dokáže rozpovídat (jednou z nich jsem já).
Navštěvujeme již 3. psycholožku, stále odmítá spolupracovat. Nyní paní psycholožka vyslovila podezření na nějakou formu poruchy autistického spektra.
Chci se zeptat, jestli má někdo zkušenosti s takovýmto dítětem a jestli opravdu může jít o autismus.
IQ jí vyšlo orientačně 145. Je zejména matematicko-logický typ.
Děkuji
Může. My to v rodině řešíme po ženské linii až v dospělosti. A až po diagnostice malých dětí dnešní generace v rodině.
Doplnila bych další znaky ženského autismu. Naivita, důvěřivost, manipulovatelnost nebo aspoň ovlivnitelnost v názoru. Silná opora o vzory až nezdravé splynutí se vzorem. Neschopnost udržet si hranice. Často podlehnou manipulativním osobnostem.
Neschopnost orientovat se v situacích, kde vystupuje více lidí, senzitivita k jedinci a jeho problémů může být naopak zvýšeně citlivá. Chce pomáhat, ale často nesprávným způsobem. Někdy neví, komu má tykat nebo vykat, hůře se orientuje i v širších rodinných vztazích a přátelských vztazích rodičů. Říká pravdu do očí, narovinu a často nevhodným způsobem.
Doporučuji podstoupit ADOS.
@1Pears1 píše: Více
No to je zajima. Neber to prosim te jako rypani, ale kdo ti tohle rekl nebo kde jsi to vyčetla? Takovéto chovani ma podle me vetsi cast zen, ktere třeba neměly dobre vzory v rodine, měly špatnou výchovu, chovani se muze taky odrážet působením různých sociálních skupin…to je docela zjednodušene tohle svádět na nejakou autistickou poruchu
@Anonymní píše: Více
Takze krom toho, ze nema kamaradky, jine problemy nema? Myslím tim se zvládáním učiva, soustředěním, s chováním?
Pokud ne, tak co čekáš od te psycholožky? Že ji napíše nejake prášky nebo ze budete chodit na sezeni a zlepší se to?
Ja jsem do vyššího stupně na ZŠ byla spíše stydliva, introvertni a nepatřila jsem do nejake party kamaradu. A nikdy jsem s tim žádný problem nemela…pozdeji jsem si nasla kámošky, s kterými se stykame dodnes.
No dle popisu vlastne na problém, ne? Je introvert, to neni ani diagnóza, ani problem, ani nic, co by se mělo nebo dalo řešit. Zájmy ma v pohode, o problémech ve škole (chování nebo uceni) nepíšeš…proc PAS? Nevidím snad zadny znak, mozna ta neochota mluvit s cizími lidmi, ale to muze být i tim, ze je jasný introvert. Je hodně chytrá, to taky vcelku ztěžuje ty vztahy.. Najdi si triadu PAS a uvidíš, jestli ti to na dceru sedí.
@Anonymní píše: Více
Máme v blízké rodině holčinu s lehčí formou Aspergera. A ten popis tvé dcery na to docela sedí. Holčině je nyní 15 let. A od útlého věku bylo poukazováno na vysoké IQ. Vždy byla hodně introvertní. S dětmi svého věku se absolutně míjela. Má jednu jedinou kamarádku. Ale zato už dlouho a vypadá to, že to přátelství holkám asi vydrží. O setkávání s jinými vrstevníky zájem nejeví. Nejraději je doma. Zájmy má podobné jako tvá dcera. Maluje na tabletu, sleduje anime, poslouchá korejský pop a celkově se zajímá o asijskou kulturu. Do toho vyrábí různé šperky a navrhuje si vlastní anime kostýmy. U všeho vydrží dlouho a když má rodina návštěvu v podstatě neopouští svůj pokoj. Rozpovídat se dovede jen před rodiči a tou svou kamarádkou. Jinak ve společnosti mlčí a dělá si své věci na tabletu. Ve škole na víceletém gymplu má nadprůměrné výsledky. A též jediné co jí dělá problém je TV. Tuším, že už má od psychologa omluvenku a necvičí vůbec.
Anonym info o rodině.
Důvodů, proč situaci řeším, je víc. Dcera špatně zvládá obecně aktivity ve skupinách jako jsou výlety a podobně a celkově se velmi straní kontaktu s jakýmikoliv lidi. Nebyla schopna například účastnit se příměstského tábora nebo kroužku mimo jí známý kolektiv dětí a učitelů. Nesnáší obecně žádné nové aktivity. V podstatě komunikuje jen se mnou, prarodiči (jen občas) a s učitelkou na úrovni základních nejnutnějších potřeb. Odpovědi má většinou strohé, někdy ani neodpoví. Je velmi nerozhodná, nedůvěřivá, úzkostná. Mívá z ničeho nic špatnou smutnou náladu, kdy musí být několik minut nebo i déle úplně o samotě, aby zase zvládla být v přítomnosti dalších lidí. Ve škole funguje stylem, že drtivá většina věcí ji jde sama od sebe, takže to vůbec nemusí řešit. A co ji nejde, tím se nebude zabývat - odmítá na sobě pracovat. Totéž platí pro sport a obecně pro pohyb - nejde, nebaví - nebude to dělat. Když něco malého zorganizuju, bojkotuje to. Takovou povahu má dá se říct odmala, ale ke zintenzivnění došlo mezi 5.-6. rokem.