Autostop-pro zasmání
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Autostop-pro zasmání
Pokud máte nějaké - raději veselejší - zážitky z autostopu, sem
s nimi.
Utkvěly mně v mojí slábnoucí paměti tyto tři, takže začínám:
Někdy před dvaceti lety jsem vzal stopařku poblíž Chrudimi, sedla si na
zadní sedadlo. Po několika větách zdvořilostní konverzace hovor utichnul,
ve zpětném zrcátku jsem občas zaznamenal její zkoumavé pohledy směrem
k mojí osobě…Asi po čtvrthodině jízdy se zezadu ozvalo:,,A co děláte
večer?,, Hrklo ve mně, jako šťastně ženatý otec dvou malých dcer jsem na
zálety nepomýšlel. Moje odpověď,,V Pardubicích naložím materiál a
večer se vracím k manželce,, ji zaskočila, zbytek cesty mlčela a napětí
v kabině by se dalo krájet…
Druhá příhoda se odehrála o několik let později v Písku. Jedu za
zákazníkem do vesnice vzdálené asi dva kilometry, míjím ceduli
Písek-konec obce a vidím před sebou na krajnici hubené děvče asi
dvacetileté, na zádech objemný batoh, v ruce těžkou sportovní tašku,
kroutila se při chůzi jako přejetá žížala. Protože jsem ten den ještě
neudělal žádný dobrý skutek , byla moje volba jasná. Brzdím, předjedu ji
o několik metrů, zastavím, otevírám dveře u spolujezdce a jakmile
nakoukla do auta, říkám jí:,, Slečno, chcete svézt?,,,očekávajíc
kladnou odpověď. Děvče si mě změřilo pohledem od hlavy k patě, od paty
k hlavě a ještě jednou totéž, zadívalo se mně do očí pohledem,, Však
vím, o co ti jde, ty chlípný hnusníku,, a prohlásilo zpěvným hláskem
filmové divy z třicátých let,,Raději NE!,,
Poslední-tentokrát,,motostopová,, příhoda se udála před třemi roky.Po
výměně oleje jedu projet motorku po silnici, vedoucí k několik kilometrů
vzdálenému městečku. Už se stmívalo, zahlédl jsem na krajnici děvče asi
šestnáctileté, jak na mě, poskakujíc, zuřivě mává. Zastavím, odklopím
hledí integrální helmy, dámu v nouzi nenechávám, a slyším,,Vezmeš mě na náměstí,,?
Souhlasím, děvče nasedlo, objalo mě kolem pasu a přitisklo se na mě silou,
kterou jsem od tak drobného stvoření nečekal.
Dojedeme na náměstí, zastavujeme podle jejího přání u místní
diskotéky, slečna seskakuje a ptá se:,,Půjdeš se mnou na disko?,,
Vymlouvám se na nutné dokončení opravy motocyklu a odjíždím domů. Pro
šero a nasazenou integrální helmu slečna nepostřehla, že by si na disko
přivedla někoho, kdo by mohl být jejím dědečkem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Reakce:
Já jsem stopem snad nikdy nejela a moje zkušenosti se svezením stopaře
jsou omezené na přiblížení rodiny s miminem, kterou zastihl na túře
liják, k hlavnímu parkovišti.
Takže mi všechny podobné story připadají hrozně dobrodružné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Asi koukám na moc detektivek, takže nestopuji a ani stopaře neberu.
Ale mám tátovu historku jak poprvé a naposledy vzal stopaře. Jel pracovně a musel odvézt výplaty dělníkům, takže s sebou vezl asi 12 tisíc (to bylo v době kdy jako inženýr bral 1700 výplatu) a neví co ho to propadlo, vzal do auta mladý pár. Celou cestu se klepal aby ho nepřepadli.
A ještě mám jednu rodinnou historku. Moje máma je cizinka z východu a
kvůli možnosti pomoci babičce a dědovi stále nemá české občanství (aby
nemusela vyřizovat víza). Jedeme takhle od moře a na hraniční kontrole do
Čech se celník podívá na naše pasy (tři české, jeden zahraniční) a
táty se zeptá: „Tu stopařku jste nabral kde?“
Anonym, podobnou rodinnou historku jsem ještě nikde neslyšela
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Já jen pamatuju, jak jsme asi tak před dvaceti lety s mým nyní už mužem stopovali kdesi ve skotských kopcích. O co méně aut tam jezdilo, o to byli ochotnější, málokdy nás někdo nesvezl. A jednou auto nezastavilo, přesvištělo asi sto metrů, pak si to rozmyslel, zase k nám docouval, stáhnul okýnko a s velikou lítostí nám vysvětlil, že má bohužel to auto tak nacpané, že se mu tam nevejdeme, je mu to opravdu moc líto a normálně by nás samozřejmě vzal!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nutno dodat, že když jsme pak byli starší a bohatší a jezdili do těch končin, tak jsme si půjčovali vlastní auto a byli jsme to zase my, kdo na oplátku stopaře bral.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Za tohle mě prosím nedávejte čočku
Tohle jsem udělal před x lety asi 3×. Stopař u silnice, já zastavil 20m
za ním, on celý šťastný a běžel k autu. Když byl cca 5m od auta, tak
jsem se rozjel a ujel.. Ale to mi bylo 18-20 let..
A pak mám i jeden pozitivní
Jednou když jsem se vracel v letě z práce(totální pařák), potkal jsem pána ve výstražné věště u silnice. Všiml jsem si, že v ruce drží papíry od náklaďáku, pro evidenci jízdy. Zastavil jsem a on přisedl. Hned začal strašně děkovat a že se musí dostat do Ostravy, já bydlím cca 10 km od Kolína. Na otázku proč jde pěšky atd, mi začal vyprávět jeho událost. Že je řidič kamionu, že se vracel ze zahraničí(kde dostal pokutu) a musel ještě naložit v Nymburce. U sebe měl 10 Kč, nejedl a Nepil snad 10 hodin. Vypadal dost ko.. Když volal šéfovi, že nemá ani korunu a naloží ho až po víkendu, že se nemá dostat jak domů atd, tak mu řekl že ho to nezajímá, ať si to udělá jak chce. Tak se prý vydal pěšky na frekventovanou silnici, kde věřil, že někoho stopne tím směrem.
Já ho odvezl do místa svého bydliště, na nádraží, kde je dobrý spoj.
Na cestu jsem mu daroval 500 Kč a popřál hodně štěstí. Pán strašně
děkoval, chtěl moje číslo účtu, aby mi z domova zaslal peníze zpět.
peníze jsem nechtěl vrátit. Věřím na tyhle věci, že se mi to vrátilo,
nebo vrátí jinak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nám s kámoškou, v té době nám bylo kolem 15,jednou ujel poslední
autobus, bylo to asi 20 km od našeho bydliště. Nezbylo nám nic jiného.
Zastavil nám tenkrát chlápek, docela pohledný čtyřicátník. Sedly jsme si
dozadu, chvilku se nás ptal, proč stopujeme a najednou mu ztuhla tvář a
začal s tím, že teď odbočí do nejbližšího lesa a tam si,, nechá
zaplatit ". Asi nemusím psát, jak jsme se začaly bát. Ve vteřině se začal
smát, ukázal nám průkaz vězeňské služby a řekl, že to bylo jen
výstražné. Dodnes mu děkuji, od té doby mě nikdy nenapadlo stopovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já stopovala hodně. Stalo se mi i to, že jsem se s řidičem tak
zakecala, že jsem s ním jela na druhej konec republiky, tam mu pomohla
vyložit náklad a pak s ním jela zase zpět. Jednou jsem jela s kámoškou,
stoply jsme kamion a tam byli dva řidiči. Jeden z nich chtěl být děsně
vtipnej a začal si nás dobírat, jestli po cestě není nějakej lesík, kde
by se dalo zastavit. Ten druhej mu začal nadávat, že je blbej a nemá nás
strašit, že by se mu to mohlo jednou pěkně vymstít. Kamarádka se jen
zaculila a povídá - “jen ho nechte, až zjistí, že ta holka, co sedí za
ním, má zbroják a jak ji znám, tak i revolver v kabelce, tak ho ty
legrácky přejdou sami…” Zbytek cesty se odehrál nebývale tiše…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mam starou letitou, kdy jsem byla dite a ve vsi byl. poprask, sousedky dcera pracovala v obchode ve meste a kdyz vysla po zavreni a sla k autu, tak tam stal chlap a ptal se ji jestli by ho svezla. Souhlasila a on ze se mu dela spatne, tak ze si sedne dozadu. Ona si sedla a doslo ji, ze komu se dela spatne, chce dopredu, tak mu rekla ze si neco zapomnela, vystoupili a ona utekla zpet do kramu a pozorovala ho. Chvili preslapoval a zdrhnul, ale nechal v aute kufrik a v nem byl jen nuz a provaz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
S bývalým přítelem jsme stopovali rádi. Byli jsme v té době trochu
hippie, tak jsme ba jeden výlet jeli bosí.
Cíl výletu byla návštěva kamaráda ve čtyřicet km vzdálené zapadlé
vesnici. Aby to bylo správné dobrodružství vyrazili jsme bez koruny, vody…
Jen tak. Byl krásný letní den. Vždy nás nakonec někdo vzal..v jednom
maloměstě jsme pobavili zmrzlinářku a dostali zmrzlinu, najedli jsme pak se
jablek u silnice, pomilovali se na louce.
Kamaráda jsme navštívili a zpět jeli zase stopem tentokrát jsme měli
štěstí a narazili jsme na veselou partu, která jela rovnou do našeho
města. Stále nám nabízeli konopí, to jsme samozřejmě, narozdíl od
zmrzliny odmítli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mě jednou, jako sedmnáctileté ujel autobus na vlak do ČB. Bylo to na
konci prázdnin, kdy jsem měla zaplacenou jízdenku a musela odjet domů. Já,
s krosnou narvanou oblečením (byla skoro stejně velká jako já ) a velkou igelitkou, se rozhodla, že půjdu
pěšky. Věděla jsem, že nemám šanci to stihnout, bylo to přes 30 km a
mě za hodinu a půl odjížděl vlak. Tak, že budu stopovat. Hned co jsem
vyšla z města, tak mi zastavilo pěkné stříbrné auto. V něm seděl
starší pán, elegán a že prý kam potřebuji. Dozadu na sedadla jsem hodila
krosnu a doufala, že mu tím nepomuchlám oblek co tam byl
Pak už jsme kecali a on se ptal jestli se
nebojím
No samozřejmě.
Prý když viděl krosnu s nohama, tak mu mě
bylo líto
Že je pojišťovák a jede na
schůzi, jestli mi nevadí, že mě vyhodí dál od nádraží. Nakonec jsem
stihla vlak, zajít si do mekáče a ještě jsem měla skoro hodinu k dobru.
No, ale ve vlaku si ke mě sednul týpek a
začal vyprávět, že jede z léčebny
To bylo pro mě v tu dobu víc děsivé než ta
jízda stopem
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Amigo92 píše:
Za tohle mě prosím nedávejte čočku![]()
![]()
Tohle jsem udělal před x lety asi 3×. Stopař u silnice, já zastavil 20m za ním, on celý šťastný a běžel k autu. Když byl cca 5m od auta, tak jsem se rozjel a ujel..
Ale to mi bylo 18-20 let..
A pak mám i jeden pozitivní
Jednou když jsem se vracel v letě z práce(totální pařák), potkal jsem pána ve výstražné věště u silnice. Všiml jsem si, že v ruce drží papíry od náklaďáku, pro evidenci jízdy. Zastavil jsem a on přisedl. Hned začal strašně děkovat a že se musí dostat do Ostravy, já bydlím cca 10 km od Kolína. Na otázku proč jde pěšky atd, mi začal vyprávět jeho událost. Že je řidič kamionu, že se vracel ze zahraničí(kde dostal pokutu) a musel ještě naložit v Nymburce. U sebe měl 10 Kč, nejedl a Nepil snad 10 hodin. Vypadal dost ko.. Když volal šéfovi, že nemá ani korunu a naloží ho až po víkendu, že se nemá dostat jak domů atd, tak mu řekl že ho to nezajímá, ať si to udělá jak chce. Tak se prý vydal pěšky na frekventovanou silnici, kde věřil, že někoho stopne tím směrem.
Já ho odvezl do místa svého bydliště, na nádraží, kde je dobrý spoj. Na cestu jsem mu daroval 500 Kč a popřál hodně štěstí. Pán strašně děkoval, chtěl moje číslo účtu, aby mi z domova zaslal peníze zpět. peníze jsem nechtěl vrátit. Věřím na tyhle věci, že se mi to vrátilo, nebo vrátí jinak![]()
Kámo, tohle už nedělej. Je to známej trik. Já jsem taky dobrodinec (=osel), tak jsem na to naletěl 3×! Jednou u Kolína, podruhé u Jevan, potřetí u Brodu. Pokaždé to byl jinej vandrák, ale úplně stejnej scénář: pohádka o tom, jak mu shořel kamion, jak ho okradli po cestě ve vlaku a smyšlený cíl cesty měl vždycky někde na druhé straně republiky.
Když už jsem vyprávění o shořelém kamionu slyšel po třetí, tak jsem se chytil za čelo, vykulil oči a začal se řehtat. Navíc, oblíbená rekvizita těchdle vandráků je kolečko z tachografu. Jenomže v ČR se už pěkných pár let jezdí na digitální tachografy, do kterých se dává čipová karta.
Takže až zase u cesty uvidíš stopujícího pána s reflexní vestou a
papírama od kamionu, tak zastav, otevři kufr, vytáhni hever a pořádně ho
majzni přes palici. To aby se probral a šel makat jako každej normální
člověk
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@tini podobnou historku jsem četla v knížce Černá Sanitka (myslím, se jmenuje ta knížka)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@https píše:
Kámo, tohle už nedělej. Je to známej trik. Já jsem taky dobrodinec (=osel), tak jsem na to naletěl 3×! Jednou u Kolína, podruhé u Jevan, potřetí u Brodu. Pokaždé to byl jinej vandrák, ale úplně stejnej scénář: pohádka o tom, jak mu shořel kamion, jak ho okradli po cestě ve vlaku a smyšlený cíl cesty měl vždycky někde na druhé straně republiky.Když už jsem vyprávění o shořelém kamionu slyšel po třetí, tak jsem se chytil za čelo, vykulil oči a začal se řehtat. Navíc, oblíbená rekvizita těchdle vandráků je kolečko z tachografu. Jenomže v ČR se už pěkných pár let jezdí na digitální tachografy, do kterých se dává čipová karta.
Takže až zase u cesty uvidíš stopujícího pána s reflexní vestou a papírama od kamionu, tak zastav, otevři kufr, vytáhni hever a pořádně ho majzni přes palici. To aby se probral a šel makat jako každej normální člověk
Díky, to jsem žil pár let se super pocitem
Já už stejně nikomu nezastavuji, jen když má nějaká slečna, nebo paní defekt na autě, tak ji pomoci..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Vtipná příhoda k zasmání
- Za dobrotu, na žebrotu - pro zasmání
- Něco pro zasmání - táta na mateřské
- Hlášky našich mužů k zasmání i k naštvání
- Pro zasmání, kvůli čemu se umí dva pohádat
- Rozhozené hormony - něco pro zasmání
- Něco pro zasmání