Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
U nás to vypada dost podobne, ma ted hrozne uvztekanou naladu.
jeji nejoblibenejsi misto je kdekoliv na me
… hele ja doufam, ze to prejde ![]()
No… pustim mu televizi. Nejsem na to hrdá, ale jinak by me jeblo. Jinak kdyz se chci v klidu najist s nim, dam mu vlastni jidlo na stolecek, aby jedl sám. To ho zabavi a ja mam cas se najist.
Přestat kojit, za druhé pokud se vzteká tak ho nech, tím že na to reaguješ tak mu akorát ukazuješ to, že si ho budeš všímat kdykoliv on zařve. Za třetí buď ráda že vstává v 7:30 naše vstává v 5 ráno.
Pokud je prebalenej, nakrmenej a nemá prdy či zuby, tak ho nech chvilku řvát… Ne tak že ho necháš vyrvat, ale vzteká se, nereaguj hned, ale třeba až po 5 minutách. On pak přestane.
Máš normální batole
těch dětí, který fungujou stylem “kam je dáš, tam je najdeš” je fakt málo. Jak sis to představovala, že to s batoletem chodí?
Máš normální dítě. Překvápko? Takový děti prostě jsou. Pokud chceš volno, zařiď si hlídání nebo dítě na chvíli vraz tatínkovi, nemusíš s ním být nonstop ty, ale pokud s ním jsi, tak batole je opravdu na fulltime. Jak jsem to dělala s dvouma dětma? Nelíčila jsem se, proč taky? Uklízela jsem jen nejnutnější, jedla jsem zároveň s nimi nebo když spaly…..
Příspěvek upraven 16.01.23 v 09:46
Normál, my nemáme už ani židle a jídelní stůl. V židličce jíst nikdy nechtěl. Nenamalovala jsem se ani nepamatuju, ale to mi žíly nerve.
Zkouší, kde jsou hranice a zkoušet to bude. Ty jsi nejbezpečnější zkušební prostor. Tak nádech výdech. „Ne“ ještě asi dlouho nebude fungovat.
Děláš si to sama. Věci ze stolu ukliď, ať nemá co shazovat. Jestli nechce jíst, tak ho nenuť, on se ozve až bude mít hlad.
Jo, děti dávají přednost fyzickému kontaktu s někým blízkým, studené hračky nejsou ono. Ty mu ten kontakt dopřávat nechceš, tak se nediv, že pláče.
On na tebe „furt někdo nepokřikuje“. To brečí tvoje vlastní dítě, protože pociťuje diskomfort. A ty by ses měla snažit přijít na to, o co se ve skutečnosti jedná a jak malému ulevit. Vůbec se mu nesnažíš vyjít vstříc, ani nad tím neuvažuješ.
Skoro bych si tipla, že ta sousedka by se k němu hůř chovat nemohla.
Normální batole
nechci ti brát iluze, ale může být (a pravděpodobně bude) i hůř. Takové období vzdoru je taky lahůdka a pořádná zkouška rodičovských nervů ![]()
@Nejmeno píše:
Přestat kojit, za druhé pokud se vzteká tak ho nech, tím že na to reaguješ tak mu akorát ukazuješ to, že si ho budeš všímat kdykoliv on zařve. Za třetí buď ráda že vstává v 7:30 naše vstává v 5 ráno.Pokud je prebalenej, nakrmenej a nemá prdy či zuby, tak ho nech chvilku řvát… Ne tak že ho necháš vyrvat, ale vzteká se, nereaguj hned, ale třeba až po 5 minutách. On pak přestane.
Zakladatelko, tohle nedělej. To je názor nevzdělanýho primitiva. Uděláš vyplakáváním víc škody než užitku.
Normal, mám to stejný. Zrovna jsem na WC a cupuje mi tady toaleťák, bude bordel ale aspoň se můžu v klidu vys… Na stole nic nemáme a vím proč, vyzkoušeno u prvního dítěte. Vedle židličky mám vysavač protože pořád něco hází na zem. V kočárku teda neřve, to spokojeně kouká, ale nesmí se moc zastavovat.
@Anonymní píše:
Zdravím,
synovi je 15 měsíců a já jsem z jeho chování vyřízená. Náš den vypadá takhle:
Ráno vstaneme podle něj cca 7:50. Musím rychle ustlat a pak jdeme snídat. V židličce pořád shazuje věci na zem, jíst nechce, krmí pejska i přes důrazné NE, pořád ukazuje na něco na stole a chce to podat, jinak začne řtvát. Když ho vezmu do kočárku, tak po chvíli řve a chce nést v ruce. Doma to samé, hračky úplný nezájem, pořád na mě natahuje ruce a chce nosit! V dětské herně vydrží chvíli. Když jsem na zemi s ním a s hračkami, tak mám pocit, že zkouší, co vydržím. Furt se mi sápe po prsou, tahá za ně, kroutí mi bradavkama a řve mňam. Kojí se, tahá mě za vlasy, plácá. Když řeknu ne, zase řve. Už jsem z toho na prášky. Něco mu zakážu a on začne hystericky plakat. Jednou jsem to zkusila bez ukonejšení, aby toho nechal a vztekal se a řval hodinu. Kdybych ho nepomazlila, řval by dál.
Jak to děláte, že se najíte v klidu u stolu? Namalujete se a tak? To máte všichni fakt tak hodné děti. Někdy mám chuť ho dát sousedce a zdrhnout. V klídečku se najíst, namalovat, projít bez toho aby na mě durt někdo pokřikoval.
Moje batole burcovalo třeba i v šesta ráno. V klidu se najím pouze v nepřítomnosti dítěte. Mysli na to, že je to jen období a neskákej hned, jak kňourne. Vlasy bych si secvakla, nenechala ho po mě neurvale sahat a říkala au a chytala ho za ruku dřív, než něco udělá.
Ještě asi nechodí, co? Nejlepší vzít ven na vycházku, nechat objevovat. Jen co se rozchodí, bude lépe. Taky jsme měly se starší toto období a mladší do něj právě dozrává
. Jinak se nemaluju, v klidu nejím, no…
. Bude lépe, fakt.
@Janli píše:
Máš normální dítě. Překvápko? Takový děti prostě jsou. Pokud chceš volno, zařiď si hlídání nebo dítě na chvíli vraz tatínkovi, nemusíš s ním být nonstop ty, ale pokud s ním jsi, tak batole je opravdu na fulltime. Jak jsem to dělala s dvouma dětma? Nelíčila jsem se, proč taky? Uklízela jsem jen nejnutnější, jedla jsem zároveň s nimi nebo když spaly…..Příspěvek upraven 16.01.23 v 09:46
Nevim no, ja se normalne najim, namaluju, udelam, co je potreba. Batole je uplne v pohode
jsem myslela, ze je to normalni.
Psa na jídlo odděl, ať ho dite nevidi. Nedavej mu do zidlicky příliš mnoho jidla, se kterým by si mohl hrát, nechej jídlo u sebe a krm ho, když nechces mít všude nadelano, případně si nechej talirek u sebe, dej mu ho, ať si vezme, a pak si ho vem zase zpátky, ať se ti v tom nehrabe.
Pust mu občas televizi.
Něco mu zakaz a nabidni místo toho něco jiného zajímavého, ať ti nerve tak dlouho. Klidně na nej občas houkni, když už rve moc, ať je mu jasne, ze mamka má taky jen jedny nervy.
Mliko - pokud chceš, aby pil min a začal víc pít normální piti, tak ho dej tatkovi, ať ho na den, dva odveze a dává mu čaj z lahvičky, to mne zabralo. Po čase ale třeba opakovat ![]()
Vlasy si dej do drdolu nebo si udělej culik.
Z kočárku ho proste nevyndavej, teď se jede a vezmu tě, az tam prijedem. S takovou bych nikam nedojela
dej mu tam třeba něco k snědku, ať má práci ![]()
Malovat se teda nemaluju ![]()
Příspěvek upraven 16.01.23 v 10:04
Zdravím,
synovi je 15 měsíců a já jsem z jeho chování vyřízená. Náš den vypadá takhle:
Ráno vstaneme podle něj cca 7:50. Musím rychle ustlat a pak jdeme snídat. V židličce pořád shazuje věci na zem, jíst nechce, krmí pejska i přes důrazné NE, pořád ukazuje na něco na stole a chce to podat, jinak začne řtvát. Když ho vezmu do kočárku, tak po chvíli řve a chce nést v ruce. Doma to samé, hračky úplný nezájem, pořád na mě natahuje ruce a chce nosit! V dětské herně vydrží chvíli. Když jsem na zemi s ním a s hračkami, tak mám pocit, že zkouší, co vydržím. Furt se mi sápe po prsou, tahá za ně, kroutí mi bradavkama a řve mňam. Kojí se, tahá mě za vlasy, plácá. Když řeknu ne, zase řve. Už jsem z toho na prášky. Něco mu zakážu a on začne hystericky plakat. Jednou jsem to zkusila bez ukonejšení, aby toho nechal a vztekal se a řval hodinu. Kdybych ho nepomazlila, řval by dál.
Jak to děláte, že se najíte v klidu u stolu? Namalujete se a tak? To máte všichni fakt tak hodné děti. Někdy mám chuť ho dát sousedce a zdrhnout. V klídečku se najíst, namalovat, projít bez toho aby na mě durt někdo pokřikoval.