Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím, najde se zde někdo, kdo žije v takovémto svazku? Můj manžel pochází z Běloruska, ale žije zde již 10 let. Máme pětiměsíčního syna, a tak jsem zvědavá, jak mu v budoucnu půjde zvládnout tyto dva jazyky. A jestli se mu třeba nebude v písemném projevu plést latinice s azbukou. Přeci jen je v tom velký rozdíl. ![]()
a tatínek ho bude učit psát v Azbuce od první třídy ???
U mluveného projevu je to stejné jako v jiných dvojjazyčných rodinách ,pokud chcete ,aby mluvil oběma jazyky at na něj tatínek mluví jen bělorusky.
Ahoj ja jsem Ukrajinka manžel je Čech taky jsem zvědava jak mi to pujde psani se nebojim spiš mluveni hodne je podobni kolikrat nevim jestli to je česky nebo ukrajinski ![]()
pavlak5 píše:
a tatínek ho bude učit psát v Azbuce od první třídy ???
U mluveného projevu je to stejné jako v jiných dvojjazyčných rodinách ,pokud chcete ,aby mluvil oběma jazyky at na něj tatínek mluví jen bělorusky.
Ahojky, manžel mluví rusky. S tím písemným projevem je otázka, kdy přesně začít. V první třídě mám strach, že se mu to bude plést. ![]()
Ruština (nevím na kolik ukrajinština) je dost podobná češtině, na druhou stranu je ale spousta výrazů, které jsou i v češtině, ale znamenají úplně něco jiného, nebo mají opačný význam.
Např. „zápach“ znamená v ruštině vůni…opačně než u nás. Jen takový příklad. ![]()
Hmm přítel pochází z takového smíšeného manželství otec i matka na něj mluvili česky (tedy matka česky ,ale s tak příšerným ruským přízvukem ,že snad na něj měla radši mluvit rusky),ale babičky a tetičky a strýcové z matčiny strany na něj mluvili Rusky .Tzn ruštinu měl spojenou jen s určitýma lidma a nepletlo se mu to ani z Chorvatštinou tam zas na něj mluvili další příbuzní -všechny tři jazyky se naučil plynně do šesti let nepletli se mu a umí je dodnes.Psát rusky se naučil až na základní škole v rámci povinné výuky +tedy samozřejmě se s azbukou setkával každý den (knihy a časopisy matky).
Taky mám Ukrajince
. A už mluví tak dobře česky, že mu teď musím pořád připomínat, aby na malého mluvil rusky
. Ale zatím je mu 6 měsíců tak pozná jen kdo je táta a kdo máma
Tak už se na tu jeho patlanici těším.
Taky jsme se domluvili, že já budu na malého mluvit česky a manžel rusky. Občas z toho vyjde taková matlanice - půl česky, půl rusky…jak je člověk už zblblý. ![]()
Sice je ještě malinký, ale je důležité, aby si tu řeč naposlouchal. A žádné šišlání! ![]()
Vibe, ono se tomu říká „homonyma“… Slova stejně znějící, ale rozdílného významu. Třeba „voňa“ je rusky smrad, „pozor“ znamená v ruštině hanba („pozoriť“ je rusky „hanobit“ atd.)
Tak si říkám, jak přeložit do ruštiny název vesnice „Pozořice“… ![]()
mame take smisene manzelstvi, tatinek Cech, jsem Ruska. Detem ted' budou 2 roky. A mam z toho zmatek…na hriste,kde jsou ceske maminky a bavime se spolecne i ja mluvim cesky, doma se snazim na kluky rusky, ale stava se, ze to pak dopadne, ze pletu do toho i cestinu..tak nevim, me pripada nemozne dodrzovat pravidlo, ze kazdy z rodicu mluvi jen svou reci…take kdyz jsou na navsteve manzelovy pribuzne, tak nemuzu na deti mluvit jen rusky. Zatim nemluvi ve vetach, rozumneji, co rikame, v obou jazicich, na nektere pojmy muzou rict obe jazykove varianty, na neco jen vyhradne tu jednu(bud' z rustiny nebo z cestiny). O cestinu se neobavam, prece jen zijou v prostredi jazyka, a pak pujdou do skolky-skoly. Ale dela mi starosti rustina,chtela bych aby ji umeli stejne dobre, ale mam obavy, ze bez doucovani (pak v bodoucnu) jen tak samo to nepujde.
Rosinka: Přesně z toho mám strach i já. Jasně, chci, aby jeho prvotním jazykem byla čeština (je to Čech a žijeme v Čechách), nicméně, vždycky bude mít část rodiny v Bělorusku, a tak chceme, aby i ruštinu ovládal dokonale. Takže pro mě půl na půl nepřipadá v úvahu…
Jak Ti šlo učení se češtiny a jak tu už jsi dlouho?
Tak normálně pro zasmání: - jsem psala, jak musím manželovi připomínat, aby na malýho mluvil rusky - a teď nedávno se stalo, že zlatik řekl zřejmě něco jako „aaa“, mému drahému to znělo jako „Da“ - je teď neuvěřitelně naspeedovanej a už mluvit nezapomíná. Je přesvědčenej, jak je malej učenlivej
. No fakt se u toho musím smát. To je prostě kooooonec - doufám, že ty dva jazyky vůbec zvládneme my dospělí - a nezešíleme z toho
. zdravím ![]()
Vibe, ja jsem letos v breznu „slavila“ 10.vyroci meho nepretrziteho bydleni v CR. Cesky se ucim do ted', je to asi na cely zivot, pokud se clovek zacal ucit cizi jazyk v dospelosti, tak to nebude umet jako rodily mluvci asi nikdy. A mam takovy pocit, ze nejvesti pokroky jsem delala behem prvnich 5 let, ale pak nastala stagnace. Sice se rozsiruje slovni zasoba, ale carky na spravna mista asi nedam nikdy
a take je tu spousta dalsich vychytavek, ktere mi delaji starosti:(((ted' bych rekla by bylo dobre hodne cist cesky a take psat (ale to chce pouzivat hazky a carky), ale jelikoz nemam vubec cas, tak jsem rada, kdyz se stihnu „vyjadrit“ bez nich, no ![]()
Jinak prcci ted' momentalne opravdu maji gulasek. Stejne jako ja…Neco cesky, neco rusky…uvidime, jak to bude…v televizi se jim snazim treba poustet pohadky v rustine…kdyz jim cteme, tak kdyz jdu „na sluzbu“ ja, ctu rusky, kdyz tatinek, cte cesky.Ale v tom shonu, priznam si, ze ikdyz jsem s nimi doma sama, tak casto mluvim na ne cesky, pak si vzpomenu…prejdu na rustinu ![]()