Bezdětná kolegyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Kartago píše:
Já to zopakuju, kdyby někdo nečetl všechny příspěvky, ten můj postoj není na základě dvou popsaných příkladů, je to její až nenávist k dětem, kterou se netají. Děti jejího partnera k nim nesmí, mluví ošklivě o dětech svého bratra, prostě o dětech celkově. Když jsem to zjistila, snažím se zmínky o svých dětech eliminovat, ale dostávám se pak do výše popsaných situací
Já jsem to celé četla, nemá ráda děti, žádné, ale to neznamená, že před nimi nemůžeš mluvit o těch svých. Nechceš, aby je milovala, ale aby znala důvod tvého nevyspání/pozdního příchodu/nečekaného volna. Nic víc, nic míň, kvůli svému blbému pocitu z ní ale nemusíš dělat blbku - myšleno vyhýbat se odpovědi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Já teda z pohledu té bezdětné, co děti chce mít a nemůže…naprosto mi nevadí normální zmínka o dětech v práci - když já byla o víkendu někde, kolegyně byla s dětmi, není důvod cokoli zapírat nebo tak. Naprosto chápu, že jsou s dětmi starosti a pozdní příchod kvůli dítěti bych nijak za zlé neměla, ale zeptala bych se, co se stalo, prostě ze zájmu - pokud ji beru trochu jako kamarádku, zajímá mě, jestli má nějaký problém, co se jí ráno stalo. Unavené kolegyni bych se snažila ulevit ať už je unavená z dítěte, nebo není dobře jí, nebo třeba manželovi, to je jedno.Nemám ráda spíš věčné stížnosti na děti lidí, kteří je mají, leze mi to na nervy, protože bych s nimi měnila. Samozřejmě ne když je to občas, ale když někdo o svých dětech neustále mluví jako o největším utrpení na světě. To ale narážím na první takový konfliktní bod, nadávat na děti se často smí jen mezi dětnými, kdybych ale já jako bezdětná řekla něco přesně podobného, jako „zase ta tvoje malá“, okamžitě by byl oheň na střeše a já bych byla za tu zlou nechápající bezdětnou, přestože minutu předtím by si kolegyně stěžovali, jaké je to s těmi dětmi peklo.
Další taková třecí plocha je to, že hodně ženských když má děti, tak má pocit, že se na to musí brát ohled pořád a ve všem, ne jen když se prostě stane něco nečekaného, s čím nelze nic dělat. Například ony mají dovolenou dostat vždycky jak chtějí, protože já přece nemám děti. To, že mám třeba zas nemohoucí rodiče nebo jinou starost, nikoho zajímat nemá. Pozdní příchody se musí tolerovat vždy, nehotová práce, nepřipravenost atd., na všechno výmluva děti. Přitom u jiných výmluvy neplatí, ani nemoc, úraz, nehoda, nic. K tomu nejlépe řeči, jak nevím, co jsou starosti, když nemám děti. Když řeknu, že je mi špatně, nemám si stěžovat, protože ony se s horečkou ještě pečují o dítě. Když jsem nevyspalá, nemám si stěžovat, protože nevím co je to nespat s dítětem, atd. To mi potom vadí, já si nevybrala že je nemám a mám s tím zas jiné starosti, lezu po doktorech a tak, a taky se na to automaticky nevymlouvám, snažím se, aby to nejlépe nikdo nepoznal.
Nevím, jestli něco z toho může být problém s tvou kolegyní. Ale jestli se blbě vyjadřuje o všech dětech, tak k nim prostě možná nemá vztah a nechápe nic, s takovým člověkem může být kolegyně s korektními vztahy, těžko kamarádka.
Moc Ti děkuji za Tvůj příspěvek, všechno chápu a rozumím, jak to někdy musí vyznít nefér. Já na tohle všechno myslím, už jsem tu psala, že mi nepřipadá zlá, ale nešťastná. Na druhou stranu, když jsme v době kovidu omezili návštěvy prarodičů a pak tam všichni odjeli a já měla volný víkend, po tom všem kloubení práce, domácnosti, výuky, byla jsem fakt šťastná, že jsem se jich „zbavila“ a kdyby se mě někdo zeptal, tak to bez problému přiznám. Každý máme svoje, já už třeba nemám rodiče a taky bych někomu ráda řekla, když si na ně stěžuje: co já bych za to dala. Ale spíš si myslím, že každý máme právo na svoje pocity. Nedětní mají právo být unavení a dětní to nemají zlehčovat, atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
Já to zopakuju, kdyby někdo nečetl všechny příspěvky, ten můj postoj není na základě dvou popsaných příkladů, je to její až nenávist k dětem, kterou se netají. Děti jejího partnera k nim nesmí, mluví ošklivě o dětech svého bratra, prostě o dětech celkově. Když jsem to zjistila, snažím se zmínky o svých dětech eliminovat, ale dostávám se pak do výše popsaných situací
No ale PROC?? Proc bys to mela eliminovat?
Příspěvek upraven 09.08.21 v 17:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
Já to zopakuju, kdyby někdo nečetl všechny příspěvky, ten můj postoj není na základě dvou popsaných příkladů, je to její až nenávist k dětem, kterou se netají. Děti jejího partnera k nim nesmí, mluví ošklivě o dětech svého bratra, prostě o dětech celkově. Když jsem to zjistila, snažím se zmínky o svých dětech eliminovat, ale dostávám se pak do výše popsaných situací
Přece se nemusíš vyhýbat konverzaci o dětech jenom proto, že ona nemá děti ráda. A ta hláška na dítě mi přišla, že to mělo být asi vtipné. Buď ráda, že to přešla a tím, že dítě špatně krmíš a nezačala třeba vyšilovat, že od tebe něco chytne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Karleon píše:
Já jsem to celé četla, nemá ráda děti, žádné, ale to neznamená, že před nimi nemůžeš mluvit o těch svých. Nechceš, aby je milovala, ale aby znala důvod tvého nevyspání/pozdního příchodu/nečekaného volna. Nic víc, nic míň, kvůli svému blbému pocitu z ní ale nemusíš dělat blbku - myšleno vyhýbat se odpovědi.
Asi máš pravdu, akorát já z ní nechci dělat blbku, chci se vyhnout zmínce o něčem, co jí je nepříjemné a co jí zřejmě bolí, takže to okamžitě otočí do něčeho, čím se snaží zranit mně (nebo já to tak vnímám).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
Asi máš pravdu, akorát já z ní nechci dělat blbku, chci se vyhnout zmínce o něčem, co jí je nepříjemné a co jí zřejmě bolí, takže to okamžitě otočí do něčeho, čím se snaží zranit mně (nebo já to tak vnímám).
Podle me te nechce zranit, jen chce byt vtipna a neumi to.
Zbytecne to vztahujes na sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hlaholice píše:
Přece se nemusíš vyhýbat konverzaci o dětech jenom proto, že ona nemá děti ráda. A ta hláška na dítě mi přišla, že to mělo být asi vtipné. Buď ráda, že to přešla a tím, že dítě špatně krmíš a nezačala třeba vyšilovat, že od tebe něco chytne.
Mohla by ale, viď? 
jako jasně, známe ty školkové virozky, po kterých dítěti není skoro nic, ale lehne celá přilehlá ulice, ale tohle nebyl ten případ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
Já jsem právě měla pocit, že jsme kamarádky, svěřila mi dost svých osobních věcí, podporovaly jsme se při pracovních záležitostech, dávaly jsme si dárky (maličkosti) na narozeniny, vánoce. Mám i další kolegyně a kolegy, a upřímně, právě proto že svých dětí mám dost (zvlášť v době kovidu toho měl člověk až nad hlavu), nepotřebuju se o nich bavit v práci, i ostatní dětné vyslechnu spíš ze slušnosti, než ze zájmu, takže mi vyhovuje v práci řešit práci, max nějaká obecná témata. Ale konkrétně když tedy bylo dítě nemocné a v práci jsme byla uzívaná a pila jedno kafe za druhým, tak se smála, že jsem jak po flámu. Já (normálně, mile) reagovala, že kéž by to byl flám, to by se mi líbilo. Hotovo, vyřešeno. Ale ona dál: joo, takže vášnivá noc s manžílkem hahahháááá. Já zas, tak to už vůůbec ne (pořád jsem se chtěla vyhnout „stížnosti“ na dítě). A ona, no tak se pochlub, co jsi dělala celou noc, já: malý bylo špatně a vydrželo jí to celou noc. A ona: jo aháá, zase ta tvoje malá, ta má furt něco, to ji asi špatně krmíš. No takže asi tak.
Tak kdybys to řekla na rovinu a nečekala, až se milionkrát zeptá, třeba by to už dál nekomentovala. Nevím, proč jsi to prostě neřekla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lucie_Sx píše:
Podle me te nechce zranit, jen chce byt vtipna a neumi to.Zbytecne to vztahujes na sebe.
Mě se tu nechce vypisovat všechno slovo od slova, ale myslím, že vtip ještě poznám - z intonace, pohledu atp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@vokishka píše:
Tak kdybys to řekla na rovinu a nečekala, až se milionkrát zeptá, třeba by to už dál nekomentovala. Nevím, proč jsi to prostě neřekla.
Protože jí už znám. Když si stokrát naběhneš na vidle, dáš si příště už pozor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
Asi máš pravdu, akorát já z ní nechci dělat blbku, chci se vyhnout zmínce o něčem, co jí je nepříjemné a co jí zřejmě bolí, takže to okamžitě otočí do něčeho, čím se snaží zranit mně (nebo já to tak vnímám).
A myslíš, že když jí řekneš pravdu až na její třetí dotaz, že ji to bolí míň?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Karleon píše:
A myslíš, že když jí řekneš pravdu až na její třetí dotaz, že ji to bolí míň?
vypadá to blbě, být jí, tak je mi to nepříjemné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Karleon píše:
A myslíš, že když jí řekneš pravdu až na její třetí dotaz, že ji to bolí míň?
No to je právě to, co tady řeším, jak reagovat? Když něco evidentně souvisí s dětmi, ale vím, jak bude reagovat, když řeknu pravdu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
No to je právě to, co tady řeším, jak reagovat? Když něco evidentně souvisí s dětmi, ale vím, jak bude reagovat, když řeknu pravdu?
No takže jde tady o ni nebo o tebe? Jde ti o to, jak s ní mluvit, abys jí neubližovala, nebo aby neubližovala ona tobě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kartago píše:
No to je právě to, co tady řeším, jak reagovat? Když něco evidentně souvisí s dětmi, ale vím, jak bude reagovat, když řeknu pravdu?
Normalne rekni pravdu.
A kdyz rekne „a cos ji davala jist“, tak rekni treba „smazeny chrousty, ale zatim ji nikdy blbe nebylo“.
Proste zareaguj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
