Má bití dítěte vliv na to, jaký z něj bude dospělý?

8996
22.3.19 02:28

Jakou vlastnost nechceš aby tvé děti měly? Lhaní ani agresivita nejsou vlastnosti. Jako rodič naučíš dítě zacházet se svými emocemi a naučíš ho nelhat. Já musím říct že bývalý byl úplně nemožný člověk ale syn z něj má jen to nejlepší - hodně toho změnis výchovou. Geny jsou jen určité vlohy, nějaký potenciál ale pokud ho nerozvijis tak zakrní. Naopak při rozvoji toho co se ti na dítěti líbí z něj můžeš udělat člověka na kterého můžeš být vážně pyšná. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7006
22.3.19 06:32

@Lynette to se obavam, ze nemas pravdu. Dedicnosti se priklada nadpolovicni podil vlivu. Jestli je tvoje dite bajecny, prestoze jeho otec je kreten, moc ti to preju a urcite na tom nejaky podil mas, ale mohlo to byt i naopak, at by ses snazila sebevic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.3.19 06:47

Od matky, která mě bila a psychicky týrala jsem se materiálně odpoutala v 17ti letech, kdy mě vyhodila z domu. Psychicky jsem to udělala po tom, co se mi teď ve 22ti narodila plánovaná dcera a mě zkrátka nějak nedocházelo, co ona je za člověka. Že mi nikdy nebyla maminkou. Pochopila jsem, že ona je jaká je ale zároveň s ní nechci nic mít nic společného ani já ani moje dcera. Dost se mi pak zlepšil psychický stav. Nicméně v určitých situacích jsem měla pocit že jsem jako ona. Ale to bylo ještě před dcerou. Naučila jsem se to pouze pozorovat, nereagovat, uvědomovat si sama sebe a své chování, v jakých situacích jednám jako ona a hlavně jsem opravdu chtěla zajeté vzorce, které mi vtiskla, změnit. Chce to hodně práce a sebezapření. Máma jsem úplně jiná, než byla ona. A ani na chvilku mě nenapadlo že bych kvůli tomu nechtěla vlastní děti.. zastávám názoru že charakter dedičný není. To bych asi byla adoptovaná…

  • Citovat
  • Upravit
9245
22.3.19 06:53

@zzzjancena Já teda žádnou cestu zpět nehledám a rozhodně ani nechci, ta představa mě děsí. Jsem ráda, že je to za mnou. Ohledně emočního odpoutání je to těžší, ráda tu osobu už hrozně dlouho nemám, ale strach, vztek a smutek cítím pořád a asi to ani jen tak nepřejde a značně to ovlivňuje můj život. Nemám důvěru v lidi a mám velké problémy se sebedůvěrou. Vzhledem k tomu, že u té osoby se agresivita projevila až venkovním vlivem, sama v násilném prostředí nevyrůstala a u nikoho z jejích předků se nevyskytovala, tak jsem strach mít dítě neměla. Navíc si myslím, že je důležitější jakou mám povahu já a partner.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9245
22.3.19 06:56

@Kubula.K Můžeš sem hodit odkaz, který dokládá tvoje tvrzení? Já totiž žiju v tom, že ohledně dědičnosti povahy a chování se doteď vedou spory a neexistuje žádná studie, která by toto jednoznačně potvrdila nebo vyvrátila. :think: Osobně patřím k tomu směru, který věří že větší vliv má prostředí, ve kterém člověk vyrůstá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30474
22.3.19 07:02
@Kubula.K píše:
@Lynette to se obavam, ze nemas pravdu. Dedicnosti sepriklada nadpolovicni podil vlivu. Jestli je tvoje dite bajecny, prestoze jeho otec je kreten, moc ti to preju a urcite na tom nejaky podil mas, ale mohlo to byt i naopak, at by ses snazila sebevic.

Taky mě zajímá, jak jsi na tohle přišla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14379
22.3.19 07:06

@Kubula.K tohle je, podle mě, tvrzení rodičů, kteří ve své výchově cosi nezvládli a nedokáží si to přiznat. Tak to svedou na geny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.3.19 07:09

Já jsem z rodiny, kde věkový rozdíl u rodičů cca 20let.Matka měla ve svých 28letech nás 5 dětí. Byla na vše sama, vztekla, bez hlídání, někdo neustále nemocný,vynervovana, nevyspana a tak si to vše vylevala na nás. Dostávaly jsme bitku za každou blbost, dnes bysme byli tyrane děti. V deseti letech jsem už vařila, uklizela celý dům, museli jsme makat od rána do večera. Taťka to nevěděl, my mu ze strachu nic neřekli, on byl nesmírně hodný, milovala jsem ho. Myslela jsem, že to matce nikdy neodpustím,pohrdala jsem jí. Mám syna a musím říct, že zkušenost doma mě nijak nepoznamenala. Byl vychovaný s největší láskou, máme skvělý vztah. Taťka zemřel a mamka? Te je mi líto. Líto, že si nedokázala užít tak velkou rodinu, zničila si sama kus života a dnes si myslím, že je jí líto, jaké nám zařídila dětství. Ale odpustila jsem jí. A vím, že ona je za to nesmírně věčná.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.3.19 07:12
@Aduš8 píše:
@Kubula.K tohle je, podle mě, tvrzení rodičů, kteří ve své výchově cosi nezvládli a nedokáží si to přiznat. Tak to svedou na geny.

Přesně tak. Doma máš nějaký vzor a je na každém jestli ho převezme nebo půjde vlastní cestou, podle svého svědomí, srdce… Žádná genetika.

  • Citovat
  • Upravit
7006
22.3.19 07:16
@Aduš8 píše:
@Kubula.K tohle je, podle mě, tvrzení rodičů, kteří ve své výchově cosi nezvládli a nedokáží si to přiznat. Tak to svedou na geny.

Jo, to bych pred dvaceti lety podepsala :mrgreen:

A protoze je nas takovejch potrefenejch hus vic, vzajemne se utvrzujeme v tom, ze za to nemuzeme :mrgreen:

Neco hodim. Je to bez naroku na absolutni dukazy, vlastne kdyz o tom uvazuju, tak kdyz budete chtit dokazat opak, taky najdete zdroju dost a dost. Ale zajima me to dlouhodobe a v poslednich letech ctu spis ze geny prevazuji nad vychovou, navic to koresponduje s moji zkusenosti ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7006
22.3.19 07:19

Treba jen wiki:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Dědičnost_proti_prostředí

Cituji: Metaanalýza za posledních 50 let statisticky ukazuje v průměru na přibližně stejný podíl u sledovaných vlivů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7006
22.3.19 07:20

Jinak geny neznamenaji jaka matka, taka Katka. Jsou namichany za desitky tisic let. Ale to, co mas jednou v sobe, tam proste mas.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7006
22.3.19 07:25
@Anonymní píše:
Přesně tak. Doma máš nějaký vzor a je na každém jestli ho převezme nebo půjde vlastní cestou, podle svého svědomí, srdce… Žádná genetika.

No, ale to, jestli a kam pujdes, muze byt ovlivneno prave tvymi geny. Pokud mas dve deti, obema davas stejny priklad, ziji ve stejnem prostredi, chovas se k nim cca stejne, proc dopadnou casto uplne jinak?

Ja nechci snizovat dulezitost dobre vychovy, sama se o to porad snazim a nikdy jsem do niceho jineho nevlozila tolik usili. Nejsem strasna matka, ale dlouho jsem se trapila tim, ze nejsem dokonala, protoze moje deti nejsou podle pravitka. Ale proste se nejak narodily a ja muzu pracovat jen s tim, co v nich je. Co v nich neni, to do nich nedostanu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7006
22.3.19 07:32

@zzzjancena omlouvam se za OT. Ja se uplne odpoutala az po prvnim porodu. Meli jsme s otcem dlouhe obdobi, kdy jsme se vubec nestykali. Moje deti z nej skoro nic nemaji, pokud dokazu posoudit. Maji toho dost po mne a to je az az. :mrgreen:

Urcite se do niceho nenut. Mozna to casem budes citit jinak, mozna ne. S obojim jde dobre zit. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9245
22.3.19 08:15

@Kubula.K Wikipedie jako zdroj … tak to jo :D Hele, je to jak jsi sama řekla, můžu ti sem nafrkat x odkazů které tu tvojí nadpoloviční většinu vyvrací, protože prostě to že by geny převažovaly nad prostředím dokázáno prokazatelně nikdy nebylo. Tedy jde stále jen o teorii, ne o fakt ;) A každý může věřit jakékoliv teoriichce, to je ten rozdíl proti faktům :D Tím nicméně nepopírám, že se dědí určité sklony, které se ale zdědit ani nemusí (ono ty různé kombinace genů jsou tak komplikované, že ta pravděpodobnost není zrovna velká) a už vůbec se nemusí projevit, pokud nedojde k jejich stimulaci. Ohledně tvojí teorie se sourozencema, tak přece se ale nepohybují ve stejném prostředí neustále, nejsou neustále vystavováni stejným podnětům. Ono i jejich vzhled je jiný a tedy i reakce okolí na ně jsou jiné, někdo je třeba od pohledu sympatický a lidi mají potřebu se s ním bavit a přátelit, i postavení v rodině hraje roli, spousta rodičů třeba řekne tříleté holčičce s mladším sourozencem „Ty už jsi velká holka, už musíš být rozumná“. Jiná tříletá holčička se starším sourozencem poslouchá, že je ještě malá a projde jí toho mnohem víc. A už tahle „drobnost“ je hrozně ovlivní do budoucna. Všechny tyhle faktory podle mě mají prostě větší vliv než určitá zděděná predispozice. :nevim: Ale shodneme se, že se neshodneme.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová