Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zdravím, můžete mi některá poradit?Mám 5měs. mimčo a zhruba od 3 měsíců se bojí neznámých lidí, nebo dokonce i babiček, protože s nima nejsme často v kontaktu. Kdokoli se podívá do kočáru a promluví, hlavně ženské, ty začnou ťuťu ňuňu, tak se strašně rozpláče. První dcera byla úplně pohodové dítě, tohle je nový poznatek s miminkem. Přejde to? nebo dá se s tím něco dělat? Děkuji ![]()
Mamka mi líčila, že jsem bývala to samé. Měla jsem pouze tři lidi co jsem brala (mamku, taťku a babičku, která s náma bydlela). Časem to určitě přejde, u mě to taky přešlo.
Také jsme měli tyto situace. Trvalo to asi do 10 m. Vadily i babičky a tety atd..Nikdy jsem jí zvlášt nevystavovala. Přešlo to samo.
Nedělej si z toho hlavu. ![]()
S tím se bohužel nedá nic dělat. To, co píšeš, bývá u dětí běžné a ještě před rokem života, respektive dřív než se rozběhne, to určitě přestane. Alespoň psychologové na VŠ nám to tvrdili.
Tak my máme úplně to samé jezdíme ke tchýni cca 1× týdně dřív mu bylo jedno,že tam jsme a byl hodný zlatíčko dokonce jednou spal u babičky a v pohodě a cca 2 týdny zpět dělá úplné hysterické scény.Tchýni jsme ho dávali třeba na 2 hodiny a minule jen co jsme odjeli začal hrozný řev a přestal až když jsme se vrátili a byl ho trozný pláč takový úplně jiný ještě jsme ho nikdy neslyšeli a ted jsme tam byli zase to jsme byli celou dobu s ním a opět začal dělat hysterku i když jsme tam byli.a pak se zase na babí a strejdu culí a po chvilku jen se na ně podívá už hystericky pláče a není u klidnění.Taky mě to dost děsí tohle dělá jen u tchýně u mých rodičů který vidí ještě mnohem méně tam to nedělá.Zřejmě mu nesedí to prostředí nevím asi tam cítí dědečka co už tady není.
My to máme taky tak, snad už od narození až doteď. Jakmile na Dádu někdo promluví nebo si ho nedejbože
chce pochovat tak se rozeřve. Ať jsou to cizí lidi nebo tetičky, babičky a dědové, které nevídá pravidelně. Když k nám někdo přijede nebo my k někomu, tak chvíli trvá než se otrká, ale po nějaký době už komunikuje. Já pořád doufám, že ho to časem přejde.
Jéé tak to se mi ulevilo, že nemám nenormální mimčo, verunka to nedávno začla dělat taky. I když pokaždé to není stejné, u babičky, kterou vídá snad každý týden, řve jak tur a u sousedky, která si jí chovala prvně byla jak sluníčko.. ![]()
Maminky řekněte, kdy už vám to děcko přestalo dělat, v jakém věku??
To je povaha, časem se to zmírní nebo vymízí úplně (většinou okolo 1,5-2 let), není třeba s tím nic dělat. Maximálně pak časem podporovat dítě, dodávat jistoty.
jojo je to v povaze, dcera je taky takovej strašpytel a na vše opatrná od malinka - jedna krize byla v tomto věku jako jste vy pak se to zlepšilo a druhá byla teď kolem 13. měsíce a částečně ještě trvá. Babičky už jsou v pohodě ale cizí lidi ne, nemůžu jí nechat ani před krámem.
Ale má to i své výhody, nikdo mi jí neukradne,s nikým by nešla a jak je opatrná tak si tolik nenatluče a nepadá. ![]()
Známe, když jsme někam šli už do předu jsem hlásila ať nechají malou nejprve rozkoukat a ne hned ťuťu ňuňu. To byl hned pláč. Přešlo to, ale hodně pomalu. Doteď potřebuje trochu času než si na návštěvu zvykne(cca 10min)pak už normálně komunikuje.
no, byli jsme s mamkou 3 týdny na chatě, zvakla si na ni, ale stejně s respektem..a tchýně…no, ted už s kočárkem nevyjede:)
Tak moje neteř byla do 3 měsíců úplně tiché miminko, co vůbec neplakalo, ale pak to začalo. Když neviděla maminku, tak řev a nepomohlo, že měla kolem sebe známé lidi. Dokonce i když viděla maminku, ale držel ji někdo jiný, tak řvala. Tatínka teda tolerovala:-) Drželo se jí to do dvou let v extrémní formě, ale i ve školce měla ve 3 letech problém si zvyknout. Paní učitelky z ní byly nešťastné, protože měla opravdu výdrž… Ale pak se to uklidnilo. TeĎ je neteři 15 a můžu vás ujistit, že je to úplně normální puberťačka, která svou matku nemusí ![]()
Jásná separační úzkost! Knihy sice uvádějí že přichází pokud si dobře pamatuji kolem osmého měsíce ale každé dítko je Originál… a knihy se můžou jít zahrabat ![]()
Tak u nás to taky tak bylo, v určitém věku se zasekla a brečela na všechny. Nyní v roce a kousek je pravý opak, jde za každým, kdekoliv a kdykoliv. ![]()
Sama mám 5měsíčního kluka a ten je v pořádku a neustále se směje..ale tak 3-4 týdně hlídam celý den kamarádce stejně starou dceru..když přijdu k nim na návštěvu Karolínka se směje a je vše v pořádku ale jakmile je Kája u nás doma nebo jidne a vidí kohokoli tak řve..nepomáhá nošení nic jen stále pláče..začalo to tak před 3 měsíci a pořáe se to nelepší co s tím?