Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Bonding - je to nezbytné?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.12.24 23:17
Kdy dřív? Před 30 lety? Před 100 lety? Před tisíci lety? Kde myslíš zahrivali novorozence, když nebylo ústřední topení a elektřina?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 23:18
Nutit tě nemůžou do ničeho, takže můžeš být v klidu, určitě tě nikdo násilím nebude svlékat a držet ti dítě na těle, ale je to teda smutné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 23:21
Hele oni tě stejně hned po porodu nenechají vstát. Je to prostě taková chvíle na to první zžití, nebo jak to definovat. Přisávat se nemusí, i tak je to hezké. Budete na sebe poprvé koukat, uděláte si třeba první fotku, odpočineš si. Stejně ještě budeš rodit placentu a budou tě chodit kontrolovat atd. A u toho máš to miminko. Otec by ho měl jen v případě, že ty bys bonding dělat nemohla, není to tak, že ho máte mít oba. I když byste asi mohli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 23:26
Moje prvni dcera se narodila v roce 2014 na Bulovce. Hned po porodu mi ji odnesli (teda nechali me ji jednou pohladit), videla jsem ji za 2 dny - narodila se 37 + 0, odnesli ji do inkubatoru, a ja jsem po 41hodinovem porodu omdlevala.
Druha dcera se narodila v roce 2016 v Podoli. Hned po porodu mi ji polozili na bricho. Ale ja byla hrozne rozbolavela, dcera me kopla do rozkroku a ja ji malem pustila na zem. Tak mi ji vzali, umyli, zabalili a polozili do postylky vedle me. Bez pokusu o prisati.
U treti (Podoli 2017) jsem predem prosila, aby mi ji nedavali na bricho a rekla jsem, co se stalo po druhem porodu. Domluvili se se mnou, ze ji na me polozi, ale budou ji pridrzovat. Nechali ji kratce prisat, pak ji umyli, zabalili a dali do postylky.
Ctvrtou (Podoli 2021) opet pridrzovali, nechali ji na me tak 10, max. 15 minut (coz bylo rozhodne nejdele ze vsech dcer), krasne se prisala. Pak opet umyli, zabalili, dali do postylky.
Ani u jedne jsem nemela sebemensi problem s kojenim, ani u prvni, kterou jsem poprve kojila 2 dny po porodu. Ani u jedne neni problem ve vztahu k rodicum (manzel nebyl u zadneho porodu, nechtela jsem, ani na navstevy do porodnice nechodil, a deti ho zboznuji), jsou mazlive. Jen prvorozena ma stredne tezkou dyslexii a vyrazny psychomotoricky neklid, ale to je podle me nejspis tim trochu brzkym porodem.
Příspěvek upraven 07.12.24 v 09:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 23:27
Vědecký článek je treba tu
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/…/PMC6949952/
A ano, také mi to přišlo smutné čtení, až jsem přemýšlela, jestli to není nějaká provokace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 23:33
Ja mela 2 krat akutni cisar a zadny bonding jsem nezazila. Mamzel se mohl tak kouknout a chvilku pochovat. Takze treba se ti to splni a nic nebude 
. Ono nejake polosvleknuti po porodu te uz nejspis nebude trapit, kdyz predtim pri porodu to bude mnohem vetsi masakr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.24 23:45
Jak se maly narodil, tak mi nabehl takovy hormonalni koktejl, ze jsem uplne zapomnela na unavu, na to, ze jsem prakticky dve noci nespala, ze jsem zpocena, ulepena, hladova a spinava. Vzali si ho po cca 15 minutach na pozorovani, takze bonding se nekonal nakonec, ale one dve hodiny a pak jeste dalsi asi ctyri nez mi ho prinesli, jsem byla nabuzena jak nikdy. Pak teda snad jeste do druheho dne a pak uz na mne dosla unava a spala jsem s malym skoro cely den.
Kdyby maly nemusel na pozorovani, tak bychom u bondingu byli po dokonceni vsech ukonu sami. PA prinesla akorat jidlo a dohlizela na mne ve sprse, kdyz uz byl cas jit na sestinedeli.
K te modnosti - svym zpusobem asi ano, ale v tom smyslu, ze se vracime zpet od vedenych porodu k porodum prirozene probihajicim, tedy k tomu na co jsou zeny i deti evolucne pripraveny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.24 00:05
Nutit tě nemůžou. Taky jsem před porodem měla pocity studu a co všechno mi bude vadit a nakonec mi to bylo všechno fuk a naopak, když mi malou konečně dali, tak jsem byla nejšťastnější na světě. Bulela jsem radostí a pořád si ji prohlížela. Když mi ji pak na chvilku vzali a asi dva metry ode mě zabalili do peřinky, říkala jsem muži ať je tam s ní a dohlíží na ni.
(nerodila jsem v ČR a za celou dobu jsem nebyla od maličké odloučená a jsem za to ráda)
Přeji ti, ať máš z porodu pozitivní vzpomínky a ať ti maličké dělá jen radost. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.24 00:20
No, nezbytné… dítě přežije i bez toho, ale myslím, že to je nejvhodnější způsob, jak ho na světě přivítat. Narodí se, neví, co se s ním děje, tak aspoň může mít u sebe mámu - její teplo a hlas, který už zná. Krom toho miminka pár hodin po porodu mají strašně velkou touhu sát, tak proč je trápit tím, že nemůžou.
Přínosy bondingu samozřejmě dříve (před několika desítkami let) známy nebyly. Důležitější bylo pro doktory zabránit nemocem, nepříznivý vliv odtrhávání novorozeňat od matek nebyl vidět tak rychle jako nákaza nějakou bakterií.
Ohledně toho Podolí - tak to jsem ráda, že se to tam změnilo. Měla jsem císaře v celkové anestezii, rozhodlo se o tom na poslední chvíli a nám teda řekli, že manžel u toho rozhodně být nemůže a žádný bonding ani se mnou, ani s ním nebude. Což mi teda bylo dost líto.
I když to, co tady z posledních let z Podolí popisujete, je zase druhý extrém 
. Obecně by tě v nemocnici neměli do ničeho nutit, ale oni asi předpokládají, že bonding budeš chtít, a je to pochopitelné. A určitě to zvaž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.24 00:23
Kdyz se predem domluvis, ze bonding nechces, tak ti ho urcite nutit nebudou, neni to povinne. Ja jsem nemela ani jednou, protoze cisare, a zadne trauma z toho ja a snad ani deti nemame. Ale prijde mi to pekne, i kdyz i mne se ty dve hodiny zdaji moc. Hodina by stacila myslim. Tak uvidis, vse je o domluve.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.24 01:04
Ono se to ale dělalo historicky pomalu po tisíciletí, spíš je vynález moderní doby mámě dítě sebrat, odnést, umýt, zamotat do spousty hadrů a v dobách ještě celkem nedávných ho po následujících pár dnů vozit co tři hodiny na kojení. A jo, přežili jsme samozřejmě všichni a z většiny z nás nejsou citoví mrzáci. Na druhou stranu se připrav na několik věcí - v prvé řadě v podstatě se připravit nedokážeš, jak to s tebou zamává. S každým jinak, ale on porod povětšinou nebývá čistá záležitost pro stydlivky a hormony lítají tak, že povětšinou se na nějakou stydlivost zdaleka zapomene. Bonding jako takový je hlavně pro dítě, je to pro něj příšerný šok, přechod ze stísněné dělohy velmi náročnou cestou do velkého prostoru, takže cítit mámu a její teplo (a ano, tělo na tělo to prostě je něco hodně jiného než pěkně v zavinovačce) je velmi uklidňující. Na druhou stranu samozřejmě se bez toho neumře. Mladší dítě mi nechali 15 minut a pak frčelo do inkubátoru, kde jsem na něj další půlden mohla jen koukat přes sklo. Vztah to rozhodně nenarušilo, je to mimořádně kontaktní dítě. Ale kdybych měla tu možnost nechat přirozeně lítat hormony oběma směry (starší dítě se mi v náručí zklidnilo a usnulo), šla bych do toho bez váhání. Ale nutit tě do toho samozřejmě nikdo nemůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.24 04:43
Nic se nestane. Pomazlíte se a domluvíte se, že chceš miminko obléci a dát do postýlky. Hodně žen po porodu nemá sílu mít dítě u sebe. Takže je ten bonding často kratší. Záleží na ženě. Manžela taky nikdo nebude nutit. Tak bude chovat v zavinovačce. Já mám za sebou dva akutní císaře a jeden plánovaný ve spinálu. Takže u toho třetího jsem malého hned viděla. Měli jsme ho u sebe. Přiložili mi ho i k prsu. Klasický bonding to nebyl, ale byli jsme aspoň spolu. Je to krásný. Ale nemělo to na nic vliv. Ani nemám pocit, že ten třetí císař byl nejlepší. Vztah mám ke všem dětem naprosto stejný. Kojila jsem úplně v pohodě. Třetí teda je nejvíc kontaktní. První rok byl prakticky nonstop na mém těle 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.12.24 04:54
Mám dvě děti narozené v Podolí. První dítě se narodilo přirozeně po menších komplikacích během porodu. Manžel u porodu nesměl být kvůli pandemii. Po porodu mi dali dítě na břicho na chvíli, pak ho šli vážit, měřit atd. Pak mi řekli, že ho potřebují dát zahřát, jestli mi nevadí, že ho odnesou. Vůbec mi to nevadilo, byla jsem ráda, že si můžu odpočinout. Rodila jsem odpoledne a dítě mi na šestinedělí přinesli až večer, to už jsem ho tedy netrpělivě očekávala a těšila se na něj.
Druhé dítě narozené opět v Podolí přirozeně. U porodu byl manžel. Dali mi dítě na břicho na chvíli, pak opět vážení. Pak mi ho nesli zpět a říkali, zda ho chci chovat a já řekla, ať ho dají manželovi. Nijak jsem o to nestála. Byla jsem vyřízená a neodloučila se mi placenta, pak jsem musela ještě na operaci.
Určitě tě nikdo nemůže nutit mít na sobě dvě hodiny přilepené dítě, dají ho do zavinovačky a vedle tebe dají postýlku, kam miminko položí, pokud ho nebudeš chtít mít na sobě.
Mě moje pocity po porodu překvapily, naopak jsem čekala, jak se budu chtít s láskou s miminkem ňuchat, a vůbec se to nedostavilo. Třeba to u tebe bude zase naopak a budeš si miminko moc užívat. Ale pokud ne, nic si nevyčítej
Já svoje děti miluju nadevše a opravdu není ukazatel mateřské lásky to, zda jsem je na sobě po porodu měla nebo neměla přicucnuté.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
Nechci tady rozjizdet nejakou kontroverzni diskuzi, rada bych, aby to tu bylo konstruktivni, a abyste treba rekly o svych zkusenostech… na nejake vykriky a urazky fakt reagovat nebudu
Jsem ted v 5. mesici, nedavno jsme byli na prohlidce v Podoli, kde nam ukazovali pokoje a co jak chodi. A nejdelsi cast vykladu byla o bonding, a ze na to maji extra mistnost a ze se to snazi provadet i po cisari a i u tatinku… ja nevim, asi jsme s manzelem mimozemstani, ale koukali jsme na to jak blazni. Ja samozrejme nechci byt herodes a nechat si dite ve vterine co se narodi odnest a videt ho buhvikdy, urcite si ho oba chceme okamzite pochovat, prohlidnout atd. Ale dovedu si zive predstavit, ze po tom porodu nebudu cerstva jak rybicka, a predstava, ze budu muset polosvliknout a prilepit si mimco na dve hodiny skin to skin, a posleze totez manzel nahore bez… ja nevim. Jednak neplanuji kojit (zdravotni duvody), takze udajne diskutovany efekt lepsiho prisati je pro me vlastne nerelevantni. Treba se ve me neco zmeni, nikdy nerikej nikdy, ale zatim to vidim jako trochu zbytecnost, kor ty dve hodiny. Z porodu mam respkekt a ze stavu po nem take, a jak se proste znam, tak tohle mi prijemny nebude, rada bych si miminko zkratka pochovala zpusobem jak uznam za vhodne, oblecena (jsem stydliva - celkove mam obavy z porodu, co tam kdo vsechno uvidi, manzela jsem tam puvodne nechtela, ale on chce…), jak dlouho ja uznam za vhodne
A ne se tam zrychtovana spinava snazit o strnuly bonding.
Proc se to driv nedelalo a jeste nedavno to vetsina nemocnic ani nenabizela? Ja nevim no prijde mi to jako nejaka “moda” nez jako konstruktivni metoda. Neodsuzuju, jen konstatuju, a nerada bych, aby me do toho nejak nutili.
Diky za nazory (ne hejty), pripadne nejake studie, srovnani, vlastni zkusenosti…