Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Bude to kluk! Co s ním ale budu dělat?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.6.12 09:35
Haha celá já 
Neboj najednou tě začnou bavit jeřáby 
autobusy, auta…jsem ráda, že u nás aspoň frčí Mickey Mouse, to je takový obojetný
Oblékám skoro furt do červené, dokonce i fialové a růžové (doplňky) 
Je to mamánek jak sviňa, tátu rád vidí, ale já jsem já - dává mi pusinky, mazlí se…ale sem tam mě při pohledu na ty krásný kuchyňky a šatičky taky dloubne, že co by kdyby byla ta holčička. Ale tomu se člověk neubrání 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smurfka
5.6.12 09:37
chápu tě..
mi až do třetího měsíce mluvili na bříško jako na princeznu, měli jsme vymyšlené jen holčičí jména, na kluka jsem ani nepomysleli..chlap už měl vymyšlené do jakých kroužku bude chodit, co bude studovat a čistil si zbraň na případné námluvníky..no a pak jsem se dozvěděli že to bude kluk..Mužu říct že jsem se s tím srovnávala dost dlouho, snad až do 7 měsíce..a stejně furt nevím jak si s ním poradím a jak ho vychovávat..Vše jsem už měla vymyšlené na holčičku, s klukem si nevím rady..snad to nějak přijde samo. 
- Citovat
- Upravit
5.6.12 09:40
měla jsem to samé, ale opačně 
po sdělení, že budem mít holčičku jsem celý den brečela a skoro se přestala těšit, ted tajně doufám, že i druhé bude holčička neboj ty pocity zmizí, budeš ho milovat protože, to bude tvoje dítě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:40
Nic si z toho nedělej, já to měla přesně naopak - nějak automaticky jsem počítala s klukem, a bude to holčička. Přišlo mi, že s klukama je víc srandy
Výčitky jsem samozřejmě měla od začátku, že jsem tak nemožná, ale ten pocit - že se víc hodím být matkou syna, ve mně tak nějak přetrvával. Teprve časem, jak se malá hýbe a tak, jsem začala mít radost naplno.
S klukem se dá určitě dělat spoustu věcí, a nemusíš nutně znát značky nějakých aut nebo co já vím čeho. Myslím, že to přijde samo.
Jo a mimochodem, jako dítě jsem měla odřený kolena prakticky neustále, takže holčička ti podle mě fakt nezaručí v tomhle smyslu nějakou pohodu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:40
Ja mam oboji, prvni holku. Ja jsem si naopak rikala co budu delat s holkou 
. Popelari berou vsechny deti, a tak nejak vubec zasadni rozdil nevidim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:41
Neboj, to bude dobrý 
Možná moc nevíš, jak si hrát s klukama, ale tento bude jiný, protože bude tvůj 
Podle pohlaví přece neodhadneš, jaké tvé dítě bude. Ikdyž to bude kluk může být citlivý a něžný. Naopak holka může být pěkná dračice.
Mám sedmiletého citlivku a mazlíka, který rozhodně nemá v oblibě Transformers. Raději klasické kreslené pohádky. Modrou barvu nosí, ale taky červenou, zelenou, žlutou, oranžovou a dokonce i růžovou S autama ti nebudu lhát, ty jsou u nás hračkou číslo jedna. Ovšem znám kluky, co si jich ani nevšimnou a raději si hrají třeba se zvířátky Schleich či Legem. Jo a taky klidně jezdí venku s golfkama a medvědem. A když jsme vozili dceru ještě v kočárku, tak nás k němu nepustil.
A taky mám malou princeznu, co nosí šatičky, culíčky, ale kolena má dodrané víc než kdy měl starší brácha. Miluje popeláře, když za nimi běžela posledně, tak si rozrazila horní ret, že ho měla nateklý, jak po nezdařené plastice. Na kole, motorce a ostatních vozidlech, jezdí jako ďábel. Prostě čertice.
Nekaž si čekání na miminko nějakými předsudky, ať bude jakékoliv, budeš ho milovat a naučíš se s ním vycházet.
Příspěvek upraven 05.06.12 v 09:45
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:41
Ahoj, neboj, ten klucici svet je stejne krasnej jako holcici Ja jsem mela taky ten pocit, byla jsem strasne zklamana, ale pak jsem otocila a zacala si chlapecka uzivat. A snazim se ho vychovavat tak, aby z nej vyrostl chlapak, jako je jeho tatinek A Az ted se mi ten sen splnil a muzu se tesit na saticky a culicky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:42
No vidíš-já mám sama dvě segry a ty mají samý holky. Dokonce i sestřenice a kamarádky mají holky. Jen já mám dva kluky. Modrou taky nesnáším a hraní s autama taky ne. Toužila jsem po princezně. Ale řeknu ti už bych neměnila. časem si najdeš lásku k traktorům, legu i pokémonům…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.6.12 09:42
do vice jak půlky těhotenství jsme čekali holčičku, krásná růžová výbavička, všechno připravené, nachystané pro naší princeznu,.. hrozne jsme se na ni tešili a nakonec máme kluka - holčičku už bych nikdy nechtěla, jsem za syna hrozně štastná. věř mi že to jsou jen hormony a jak ho uvidíš tak ti bude uplně jedno co má mezi nožičkama.
- Citovat
- Upravit
5.6.12 09:43
Děvče, tak já to měla přesně obráceně a to ve druhém těhotenství. Tak strašně jsem si přála druhého chlapečka. Všechno na kluka už doma bylo, navíc by byli parťáci,… celý život jsem chtěla raději samé kluky než holky.
A pak to přišlo…čekali jsem holčičku. Ještě ve 32TT na ultrazvuku jsem místo hlavičky chtěla vědět, jestli je to fakt holčička
A teď bych ji za nic nevyměnila. Ale kluci jsou prostě kluci, mamánci od základu Takže si to užívej a neboj se, náš synek má nejoblíbenější hračku kočárek pro panenky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:44
Ahoj, já když jsem čekala kluka, tak jsem sice byla nadšená, ale bála jsem se, jestli to zvládnu, když první byla holčička, to mi přišlo takový jednodušší. Jsem hrozně moc ráda, že mám oba. A neboj, kluci hodně drží na mámu, tak si to určitě užiješ, i když si to teď neumíš představit. Moje kamarádka to měla hodně podobný a teď by toho svýho špunta nedala za nic na světě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.12 09:46
Buď ráda, že čekáš mimino, zdravé mimino. Co by dalo spousta žen za dítě jakéhokoliv pohlaví. A neboj, zvládneš vychovat chlapa. Budeš se snažit aby z něj byl super kluk, který se umí chovat k ženám, aby uměl v domácnosti vzít za práci, aby nebyl ufňukánek… a budeš třeba ráda, že nemáš doma holku, protože hrabat se v sukýnkách, kupovat růžové oblečení, shánět aby na všem byla Hallo Kitty a řešit holčičí rozcapenost, ufňukanost a snahu všechny dirigovat by se ti třeba brzo zajídalo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.6.12 09:47
Ono to přijde, neboj . Já jsem při prvním těhotenství měla myšlenky, že chci holčičku, jinou variantu jsem vůbec nepřipouštěla a chlapečka v žádném případě nechtěla. Pak to nedopadlo a já se za své myšlenky ještě dlouho tajně hrozně styděla 
. Při současném těhotenství už mě takhle vůbec nenapadlo uvažovat, nicméně když mi řekli chlapečka, ačkoliv jsem byla přešťastná a spokojená, že je to chlapeček, o kterém jsem byla od začátku přesvědčená, v rámci první hodiny mi chviličkami probleskly staré myšlenky - holčičku bych si užila víc, co budu dělat s chlapečkem. Ale okamžitě se to srovnalo a já byla (a jsem) tak pyšná, že čekám chlapečka, najednou mi i oblečky připadaly pro chlapečky daleko hezčí. Chlapeček je bohužel nemocný se srdíčkem, doufám, že se ještě v těhotenství nebo po porodu něco nepo… - tentokrát výčitky svědomí nemám, ale opravdu platí to, že je naprosto jedno, co to bude, hlavně ať je to zdravé.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nadměrná menstruace v 48 letech
- 15.06.26
- misicka77
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Strašně se za sebe stydím, že mě vůbec napadají takové myšlenky, ale nemůžu si pomoct
Minulý týden na kontrole mi pan doktor nadšeně sdělil, že čekám chlapečka…
Má reakce by asi měla být: „No, jupííí!“ Prvorozený a hned syn! Kdybychom žili v jen trochu islámštější zemi, tak mě asi příbuzenstvo bude nosit na rukách až do porodu a pak ještě i dlouho po něm. A já budu ta nešťastnější a nejhrdější maminka na světě.
Jenže nejsem. Tak strašně jsem si přála holčičku…
Samozřejmě, že když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak mně napadlo, že to může být i kluk, ale tuhle myšlenku jsem si nikdy moc nepřipouštěla…
Co budu s klukem dělat? Vůbec nic o chlapečcích nevím… Nechci se učit značky aut, sledovat Transfomery a mávat na popeláře z okna. Na modrou barvu mám odjakživa averzi a když vidím odřené koleno, tak omdlívám
Já vím, že je hloupost tohle řešit, že s tím stejně nic nenadělám, a že bych se hlavně měla soustředit na to, že je malý v bříšku zdravý, a že hezky roste… Ale nemůžu si pomoct… Pořád se mi to honí hlavou… Budu ho mít dost ráda, ikdyž to není holčička? Zvládnu vůbec vychovat chlapa? A jak?
Prosím, byly jste na tom některá podobně? A jak jste se s tím vypořádaly? Budu vděčná za jakoukoliv reakci…