Budu zahořklá tetička?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Myslím si, že je to normální. Bude líp, neboj
dej si čas. U mě to trvalo několik let, vztahy jsem měla, ale stály za houby. Až teď, snad, něco, co by mi mohlo vrátit trochu naději, poprvé za nějakých 6-7 let. Drž se ![]()
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Myslím si, že je to normální. Bude líp, nebojdej si čas. U mě to trvalo několik let, vztahy jsem měla, ale stály za houby. Až teď, snad, něco, co by mi mohlo vrátit trochu naději, poprvé za nějakých 6-7 let. Drž se
Děkuju a držím palce!
- Citovat
- Upravit
Tak když budeš každého odmítat, je jasné že zůstaneš sama. Nehraj si prosímtě na dámičku
dokonalého chlapa stejně nenajdeš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahoj holky, je mi 36, jsem čerstvě rozvedená, ale od rozchodu už je to rok a půl. Mám dvě děti. Mám super práci, vypadám k světu. Chlapi mají zájem, ale já ne. Před půl rokem jsem randila a byla ready a teď, jako by to vzalo zpátečku a mně to došlo. VZTAH mezi MUŽEM a ŽENOU proste nikdy nemůže fungovat. Znám jeden, max dva páry, kde to opravdu funguje. Ale jinak? Jako by moje srdce naplnila skepse a nechuť někoho mít, což absolutně nechápu. Matně si vzpomínám, jaké to je, když cloveka muž obejme. Nejhorší na tom všem je, že se mi muži už ani nelíbí vzhledově. Zprotivili se mi, flirtují se mnou ženatí, jeden kolega by měl se mnou klidně sex, kdybych jen trochu chtěla. Kamarádka se opravdu zamilovala po dlouhé době a její partner z ničeho nic utnul kontakt, prý je to v něm a nechce se vázat a hlavně přizpůsobovat.Je normální mít tyhle pocity averze k mužům, nebo jsem ztracený případ s zůstanu už sama? Měl to někdo po rozvodu taky tak?
podle nadpisu Zahořklá tetička jsem čekala úplně jiné téma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@stinga píše:
podle nadpisu Zahořklá tetička jsem čekala úplně jiné téma
Tak to jsme dvě. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Čekala jsem bezdětnou ženu ve tvém věku a že se tvému sourozenci narodilo dítko, tomu bych rozuměla..
tvůj dotaz je jiná.. zahořklá žena vůči mužům…
NO, já taky trochu párkrát vyhořela, ale vždy se našel brzo nový důvod, proč to zkusit znovu.. umím se celkem rychle otřepat…a to i po letitých rozchodech…
ale to je o povaze, dej si čas… děti už máš, tak ti vlak neujede a stará taky nejsi, klidně se můžeš začít seznamovat třeba až za rok, když se na to nyní necítíš
a NE - milenku ženáčům jsem taky nikdy nedělala, je to pod mou úroveň a nedala bych to být „ta druhá“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mít chlapa není povinnost, ani důvod k zahořklosti. Šťastná můžeš být i sama a až/jestli budeš zase někdy na vztah připravená, tak budeš. Když ne, svět se bude točit dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myslim si, ze je normalni mit averzi na muze.taky jsem jednu dobu nemohla chlapa ano videt
ale ten stav pak presel…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já jsem se rozvedla, když jsem byla o rok starší než Ty. Taky jsem se zařekla, že dožiju sama (u mě byly jiné důvody) a pár let jsem se v tom pěkně betonovala. Nakonec jsem prozřela a došla k závěru, že je to blbost. Ale z toho betonu se hrabu složitě a těžce.
Takže si dávej bacha na to, co si přeješ, mohlo by se Ti to splnit. Jo a mysli na to, že Tvoji synovci a neteře, kterým děláš tetičku a dokonce ani ostatní lidi kolem Tebe nenesou žádnou odpovědnost za Tvoje rozhodnutí být zahořklá. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Chápu to znechucení. Ono když kolem sebe člověk vidí spoustu těch nevěr a mužů, které nic nezastaví a léta tohle praktikují bez úhony, tak si člověk rozmyslí, jestli se do něčeho pouštět anebo být raději sama v komfortní zóně… akorát, že pak si na ni člověk rychle zvykne.
My ženské dáváme na intuici a pokud jsi doteď cítila, že to s novým objevem stálo za houby, tak je to tak v pořádku. Přece nebudeš brát všechno, jen abys nebyla sama. A neboj, on se někdo najde. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já se rozvadela v 35 a chlapy jsem taky nemohl ani vidět. Pár měsíců jsem randila s holkama, to bylo něco nového a nebylo v tom žádné nebezpeci..u toho jsem se ujistila, že jsem precijen spis hetero. Po roce jsem se začala rozhlížet.. a našla si budoucího manzela.
Nemusí mít každý muže, nemusí žít každý v páru.. ale musí být ve své situaci spokojený.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ahoj holky, je mi 36, jsem čerstvě rozvedená, ale od rozchodu už je to rok a půl. Mám dvě děti. Mám super práci, vypadám k světu. Chlapi mají zájem, ale já ne. Před půl rokem jsem randila a byla ready a teď, jako by to vzalo zpátečku a mně to došlo. VZTAH mezi MUŽEM a ŽENOU proste nikdy nemůže fungovat.Znám jeden, max dva páry, kde to opravdu funguje. Ale jinak? Jako by moje srdce naplnila skepse a nechuť někoho mít, což absolutně nechápu. Matně si vzpomínám, jaké to je, když cloveka muž obejme. Nejhorší na tom všem je, že se mi muži už ani nelíbí vzhledově. Zprotivili se mi, flirtují se mnou ženatí, jeden kolega by měl se mnou klidně sex, kdybych jen trochu chtěla. Kamarádka se opravdu zamilovala po dlouhé době a její partner z ničeho nic utnul kontakt, prý je to v něm a nechce se vázat a hlavně přizpůsobovat.Je normální mít tyhle pocity averze k mužům, nebo jsem ztracený případ s zůstanu už sama? Měl to někdo po rozvodu taky tak?
Funguje, pokud jste oba tolerantní a nehádáte se skrze každou číčovinu
. Dávno mám sundané růžové brýle a nějakou věrnost neřeším. Každý podvede, když chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj holky, je mi 36, jsem čerstvě rozvedená, ale od rozchodu už je to rok a půl. Mám dvě děti. Mám super práci, vypadám k světu. Chlapi mají zájem, ale já ne. Před půl rokem jsem randila a byla ready a teď, jako by to vzalo zpátečku a mně to došlo. VZTAH mezi MUŽEM a ŽENOU proste nikdy nemůže fungovat. Znám jeden, max dva páry, kde to opravdu funguje. Ale jinak? Jako by moje srdce naplnila skepse a nechuť někoho mít, což absolutně nechápu. Matně si vzpomínám, jaké to je, když cloveka muž obejme. Nejhorší na tom všem je, že se mi muži už ani nelíbí vzhledově. Zprotivili se mi, flirtují se mnou ženatí, jeden kolega by měl se mnou klidně sex, kdybych jen trochu chtěla. Kamarádka se opravdu zamilovala po dlouhé době a její partner z ničeho nic utnul kontakt, prý je to v něm a nechce se vázat a hlavně přizpůsobovat.
Je normální mít tyhle pocity averze k mužům, nebo jsem ztracený případ s zůstanu už sama? Měl to někdo po rozvodu taky tak?