Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Když je to velký dům, nešlo by udělat dvě jednotky s oddělenou kuchyní a koupelnou? Ať jsi jste každá svou paní a nelezete si na nervy? Mě by teda asi vadilo i bydlení i v oddělených bytech, natož vše společné.
Takže v rámci té zodpovědnosti si necháš nadávat. Soukromí taky nemáte nic moc. Nevím, kolik je vám, kolik mamce. Ale po svých zkušenostech, samostatné bydlení je k nezaplacení. A když už máte jen na malý byt, tak to nemusí být jen garsonka, stačí mini 1+1. Ten pokojík třeba jen na postel, aby bylo kam se zašít, když člověku třeba není dobře. Ale snažila bych se osamostatnit.
Co se týče těch financí, chová se k vám, jako byste ji tam obtěžovali, uvědomuje si vůbec, že to sama finančně neutáhne? Ale jak říkám, bydlení s rodiči, zvlášť pokud jsou místnosti jako kuchyně a koupelna společné, je málokdy v pohodě. A to i když jsou ty vztahy lepší, než máte vy mezi sebou. Jen v nouzi, na nějakou překlenovací dobu. Ale nastálo ne.
Jste uplne marni tim jak zijete
Tvoji matce se tedy nedivim, kdyz ti rika jak jsi neschopna - ma pravdu! Ale ma na tom bezpochyby tsjy svoje zasluhy, trebas vychova.
Proč mám pocit, že to píše stejná osoba, jak psala včera o tchýni doma?
Já bych nechtěla ani jedno. Společně bydlení jedině každý mít svoji bytovou jednotku a nic společného. Garsonka je zase Malý prostor, tam není soukromí, když bys chtěla ![]()
Máma vás u sebe nechce a vy se tam držíte jak pijavice. Postavte se na vlastní nohy.
A co prosím tě děláte, že se za celý život nemůžete ani na svou kuchyň a koupelnu?
A co prosím tě děláte, že se za celý život nezmůžete ani na svou kuchyň a koupelnu?
Matka je dospělá a zodpovědná sama za sebe. Vy ji tam evidentně vadíte a překážíte. Dům je její a ona vás tam nechce. Navíc píšeš, že jste se stěhovali k rodičům a i dál píšeš„na vše tu mají systém“. Tedy předpokládám, že matka nežije sama. Měli byste se postavit na vlastní nohy a odstěhovat se.
Podle mě se jen vymlouvas na slib babičce a jestli by to mamka sama utahla, protože se bojíš udělat rozhodnutí a z domu odejít. Mamka vas tam nechce a z popisu nebude tvoje nejlepší kamarádka, tak nechápu, proč tam ještě dobrovolně pobyvas. Mate na garsonku? Zaridte si garsonku. Nebo si ještě nasetrete na 2+1 aspoň a jděte do svýho..
Když se ti tam nelíbí, tak se odstěhuj. Na nějaké sliby babičce nevěřím.
A jestli nemáte na to, bydlet sami za své, tak mlč a pěkně poslouchej maminku. Její dum, její pravidla.
Finanční negramot. Nájmy jsou přestřelené a na hypo nemám. Aha.
Jdete do sveho, nebo do najemniho, pokud neutahnete hypotéku. Ja se přiznám, ze obcas nechapu, ze každý tak trva na vkastnim a pak jsou z toho takovýhle potíže. Rozhodovat se mezi spolecnym bydlením nebo garsonkou ![]()
Mate cely zivot pred sebou, proc se upinat na nemovitost za každou cenu?
Ty už jsi sem minimálně jednou psala že? Napíšu ti to znovu. Byla bych už dávno pryč.
Zdravím,
Již nějakou dobu rozvažujeme s partnerem nad naší životní situací a nevíme co dál. Žijeme spolu 5let (napřed v nájmu rok 1+1 ale po skončení smlouvy nám ji neprodloužili). Stěhovali jsme se k mým rodičům do velkého rodinného domu, kde jsme doteď (na přání babičky). Ovšem vše je společné - kuchyň sdílím s matkou, koupelnu též. Dochází k neshodám pravidelně a na vše tu mají systém (např nemůžu si dovolit neusušit nádobí v odkapávači, máma to udělá a akorát si vyslechnu pomluvy na nás že jsem neschopná.. to samé např. s praním). Ovšem máma je bordelář a hromadí věci (nechce nic vyhazovat), kvůli tomu jsou pak taky hadky.. protoze se snazim to pouklizet alespon ja v tech spolecnych prostorech. Nekolikrat mi vmetla ze by bylo lepsi kdybych se nevratila, ze ji obtezuju a ze by mohla mit veci kolik by chtela kdybych neuklizela. Ona jakozto vlastnik domu nechce zadne rekonstrukce - napr vymenit 40let stary sporak ktery skoro nefunguje ikdyz jsem ho chtela zaplatit, vymenit koberec apod). Casto padaji na nas s partnerem slova ze jsme k nicemu, ze nam tu nic nepatri at si nemyslim. Za dob co zila babicka byla mirnejsi a respektovala jeji prani. Na druhou stranu by po financni strance mela problem vyjit s placenim jakozto duchodce. Babicce jsem tehda slibila ze se postaram o ni a jednou i o dum ale nevim zda to psychicky jsem schopna zvladnout. Na druhou stranu s partnerem by jsme financne zvladli mozna tak garsonku cca 30m2 na hypoteku. Najmy jsou tu prestrelene, tak to moznost neni. Nevim zda se vyplati zit zde a mit sice pekne bydleni u lesa a prostorem. Nebo mit klid od rodiny ale netusim zda by jsme si nelezli s partnerem na nervy v 30m2.. navic si prijdu jaksi zodpovedna za matku co jsem slibila babicce.. co si o tomto myslite? Dekuji