Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Vážně si věřila přerušované soulozi, kterou má na starost hlavně chlap? Když si dítě nechtěla, měla ses chránit i ty a nespoléhat na chlapa
no tak místo jen ji, budeš milovat 2, to přijde, jako to přišlo s první..ty pleny a šišlání netvrá věčně, když už jste si na něj zadělali, chápu obavy, prostě odpočátku zapojit manžela, malá bude starší segra, sourozenec se ji v životě neztratí, věkový rozdíl dle mého je dobrý, máš už zkušenosti, víš co ti vadilo s prvním mimčem, ted to můžeš udělat jinak..
A co ja bych dala za to,aby manzel chtel dalsi
ale neboj,urcite Te to zase premuze a bude to prima
jsou maminky,ktere nechteli ani to jedno a dneska maji dve a jak jsou stastne ![]()
Prerusovana souloz neni antikoncepce. Ale napada me co kdyz tam pritel trochu „upoustel“ kdyz chtel dite
a pak se tvaril ze jaka je to nahoda. Jinak nevim neporadim tohle se mi nestalo. Preji hodne sil at to uz dopadne jakkoliv.
Manžel chtěl dítě a přerušovaná soulož selhala?
taková náhoda. Jinak pokud jsi chtěla potrat, tak jsi mu o dítěti vůbec neměla říkat. Co čekáš, že ti k tomu teď řekne, když se na dítě tak těší? Měla ses chránit pořádně, když o dítě tak moc nestojis ![]()
@Anonymní píše:
Zdravim,
Radeji vkladam anonyme protoze mi je z toho uzko.. stydim se za to co citim. Uz jedno dite mam, 3 letou holcicku. Je uzasna a miluji ji vic nez co na svete. Chtela jsem mit jen ji. Jedinacka. Pritel vsak chtel hrozne jeste druhe. Me je 35 let a ja uz si zvykla, ze mame uz takovou pohodu a klid ze jsem druhe nechtela. Davali jsme si pozor, ale tentokrat prerusovana souloz, selhala. Vubec jsem to necekala, protoze ji preferujeme 8 let. Jen kdyz jsme planovali malou tak vse bylo o. k. ted je pritel nadseny a ja tise trpim. Napadla me i interrupce. Ja proste znovu ty pliny a sislani fakt nechci.. na miminka jsem nikdy moc nebyla, ted co je dcerka vetsi je to skvele… Zazivali jste neco podobneho? Mel to tak nekdo? Diky za odpovedi
Ahoj.
Kdybys to druhé dítě opravdu nechtěla, tak to neřešíš na eMiminu, ale jsi objednaná na interrupci.
Dle mého mínění jsi nadšená, jen trošku vystrašená, jako ostatně každá zodpovědná maminka. ![]()
Moje druhátko sice bylo chtěné, ale podobné pocity jsem měla. Dlouho se nedařilo a já se smířila s tím jedním, domluvila si práci a najednou koukám, že jsem těhotná. Na to poslední snažení jsem zapoměla, takovou dobu se nedařilo, že jsem nečekala, že to vyjde. A najednou se vidina výdělku vzdalovala, že na tom finančně budeme konečně líp a já se zase nevyspím. Říkala jsem si, jestli to nebyla chyba, pokoušet se o druhé. Ale pak jsem se začala těšit, taky v těhotenství jsem měla 3 antibiotika…narodil se zlatý chlapeček, kterého moc miluji a těším se až bude samostatný
Narodil se mi v 34 letech, taky jsem měla limit 35 let a vidím na sobě, že už mě ty mrňata nebaví. Se starším předškolákem je to o něčem jiném.
Hele, už se stalo. K velké radosti tvého muže. Do budoucna s velkou pravděpodobností i k velké radosti vaší starší dcerky. Po pár letech možná i k velké radosti tvojí. A teď bych přemýšlela nad tím, abys ty to období šišlání a plen nějak překlenula, aby to nebylo takové utrpení. V každém případě bych o tom s mužem narovinu mluvila. Nesnaž se ho natlačit do souhlasu s potratem, on by třeba souhlasil, protože tě má rád, ale zarazilo by to mezi vás doživotní klín. Nemohl by na rodičák nastoupit tvůj muž? Nemohli byste vymyslet plán, že se třeba budete u miminka střídat, aby ses dostala do práce? Nejsem zastáncem třeba kojení za každou cenu, klidně bych - pokud by to znamenalo moje zešílení - nasadila rovnou UM a hned po šestinedělí bych začala pracovat… A i v noci bych se s partnerem střídala. Jde jen o 3 roky, pak budete tam, kde jste teď…
Příspěvek upraven 14.02.19 v 18:34
@Anonymní píše:
Zdravim,
Radeji vkladam anonyme protoze mi je z toho uzko.. stydim se za to co citim. Uz jedno dite mam, 3 letou holcicku. Je uzasna a miluji ji vic nez co na svete. Chtela jsem mit jen ji. Jedinacka. Pritel vsak chtel hrozne jeste druhe. Me je 35 let a ja uz si zvykla, ze mame uz takovou pohodu a klid ze jsem druhe nechtela. Davali jsme si pozor, ale tentokrat prerusovana souloz, selhala. Vubec jsem to necekala, protoze ji preferujeme 8 let. Jen kdyz jsme planovali malou tak vse bylo o. k. ted je pritel nadseny a ja tise trpim. Napadla me i interrupce. Ja proste znovu ty pliny a sislani fakt nechci.. na miminka jsem nikdy moc nebyla, ted co je dcerka vetsi je to skvele… Zazivali jste neco podobneho? Mel to tak nekdo? Diky za odpovedi
Zvládneš to, neboj se. První dva tři roky to bude náročnější, ale pak pro dcerku bude sourozenec prima. Je to pro ty děti škola života i pro rodiče.
Ale potom ve výsledku je to s dvěma dětma jednodušší a větší zábava. Já mám dcery po 3 letech a je to pohoda. Když starší dcera nebyla tři týdny doma, tak mladší už se těšila, až přijede. Přece jenom má možnost probrat svoje věci se ségrou. Já sama jsem také byla ráda za sourozence.
Ja ted cekam taky druhe a jsem taky vydesena co a jak zvladnu.Ale tolik maminek to zvladlo,tak ja taky.U nas se teda vedelo a neresilo a bud to prijde nebo ne a povedlo se hned
Jak jinak.Vezmi to tak,ze mit zdrave krasne dite je nejvetsi dar,jaky od zivota muzes dostat.Lepsi fakt neni a mnoho zen by za to i vrazdilo,jelikoz jim to nejde.Ani sperky nebo cokoliv jineho Ti to miminko nenahradi.Myslet pozitivne. ![]()
Ano, já Te chápu. Já chtěla jít na potrat a nakonec nesla. To dítě miluju celým srdcem, ale jsem totálně vyrizena. Druhé chtěl manžel, sliboval, jak bude pomáhat…litam jako blázen a on to za nic nemá. Musím to vydržet. Anonym z důvodu citlivých informaci.
Me.i kluky mám 7 let, na ty dvě čárky jsem koukala, že to snad ani není možné. Byli jsme „staří“, několik let nic…Chlop pocity řešil nahlas, já potichu-sakra .ase plenky, probdělé noci… Starší už samostatný a teď tohle. V práci se to díky mému výpadku poseránkovalo. Klukovi bude 9, je to furt můj ma.lík, užívaj si aktivity s tátou.
@lachtanice86 píše:
Vážně si věřila přerušované soulozi, kterou má na starost hlavně chlap? Když si dítě nechtěla, měla ses chránit i ty a nespoléhat na chlapa
Zdravim,
Radeji vkladam anonyme protoze mi je z toho uzko.. stydim se za to co citim. Uz jedno dite mam, 3 letou holcicku. Je uzasna a miluji ji vic nez co na svete. Chtela jsem mit jen ji. Jedinacka. Pritel vsak chtel hrozne jeste druhe. Me je 35 let a ja uz si zvykla, ze mame uz takovou pohodu a klid ze jsem druhe nechtela. Davali jsme si pozor, ale tentokrat prerusovana souloz, selhala. Vubec jsem to necekala, protoze ji preferujeme 8 let. Jen kdyz jsme planovali malou tak vse bylo o. k. ted je pritel nadseny a ja tise trpim. Napadla me i interrupce. Ja proste znovu ty pliny a sislani fakt nechci.. na miminka jsem nikdy moc nebyla, ted co je dcerka vetsi je to skvele… Zazivali jste neco podobneho? Mel to tak nekdo? Diky za odpovedi