Chci dát výpověď, práce v zahraničí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
12 let na jedne pozici neni malo, takze mas dostatek praxe a muzes se hrde vydat hledat neco jineho…bude to zpocatku divne, ale bude zmena k lepsimu uvidis..hodne stesti 
- Citovat
- Upravit
Napisu ti tolik, pokud jses sikovna, praci si najdes vzdy… u nas s tezkym srdcem sefova zamestnala maminku co ma 4 deti a div se svete je z ni jedna z nejspolehlivejsich pracantu ve firme…
za mne, pokud jak rikas, jses v praci pecliva a mas praci rada, si uplatneni najdes driv nez si myslis… mozna je tam jenom strach z toho zvyku 12 let je pekelne dlouha doba..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Šéf je deb. l 
Ber to tak, že si teď po tom 12tiletém zápřahu trochu odpočineš a konečně si pořádně užiješ dětí. Práci určitě najdeš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě dost citlivé. Vlastně nechci ani poradit, protože v tom mi nikdo neporadí, spíš se potřebuju vykecat… a možná i slyšet, že na tom někdo byl - nebo je - podobně. Pracuju už 12 let v jedné firmě, na dobře placené pozici. Mám dvě děti, 9 a 5 let, a s oběma jsem byla doma jen 5 měsíců a pak jsem se musela vrátit do práce (žiju v zahraničí, takže realita trochu jiná než v ČR). Jinak bych bývala o práci přišla. Ve zkratce, práci jsem obětovala opravdu hodně, baví mě, ale od té doby, co mám děti, musím často snášet narážky, jak nevěnuji práci dostatek času, a pod. Pracuji od 9 do 18.30 až 19.00, někdy i déle. Samozřejmě, že práci vždy dodělám včas a dobře, nikdy se nestalo, že bych kvůli rodině něco nestihla do termínu.
Prostě jsem toho musela dost překousnout, protože mám tu práci ráda. Ale v poslední době už je toho na mě moc. Vyvrcholením byla páteční epizoda, kdy kvůli přírodní kalamitě (napadla spousta sněhu) se slečna, která vyzvedává děti ze školy, k nám nemohla dostat a já jsem musela odpoledne odjet vyzvednout děti sama. Práci jsem měla hotovou, šéf to měl jen přečíst a poslat, byla jsem k dispozici na telefonu, pokud by k tomu potřeboval jakoukoli informaci. Práce byla ok, ale jeho naštvalo to, že jsem odešla dřív, takže mi napsal odporný a urážlivý mail (a poslal ho i mým podřízeným)… Ani se mi nechce opakovat, co napsal… vzhledem k tomu, že toto není první šílená reakce, rozhodla jsem se odejít. Bojím se, co budu dělat celý den doma, bojím se, že třeba nic jiného nenajdu, ale tohle už si dál nemůžu nechat líbit. Po 12 letech je to velká změna… A také finance, nejsem zvyklá šetřít, dosud bylo dost, teď také vyjdeme, ale budeme muset být opatrnější. Napište mi někdo něco pěkného…
Hledala bych novou práci, do té doby bych se to pokusila vydržet. A šéfa jste se ptala, jestli můžete odejít dříve?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Člověk v práci tráví tolik času, že by v ní rozhodně neměl být nešťastný. Našla sis práci v zahraničí, vydržela tam 12 let a ještě k tomu stihla rodinu, to je úžasné! Nemáš se čeho bát. Dej výpověď, upřímně si myslím, že to určitě s odstupem času budeš považovat za ten nejlepší krok, protože si najdeš mnohem lepší práci!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, je mi líto, co se Ti stalo a zároveň mám vztek, že kvůli nějakýmu blbcovi máš opouštět, něco, co máš ráda.
A nemůže ten Tvůj šéf - blbec někam „povýšit“? Že by jsi se ho zbavila.
Vím, že nechceš radu. Já bych neodcházela, nenechala bych se natlačit do něčeho, co vlastně nechci. Finanční nejistota, že nebudeš moct dětem dopřát atd. Odešla bych až bych měla jinou práci.
Jsi šikovné děvče 
Z blbců si nic nedělej paa drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@blecha72 Snažila jsem se mu volat (on v té chvíli v kanceláři nebyl), ale nebral mi to. Tak jsem nechala vzkaz po sekretářce, která mu to, co se stalo, vyřídila. Musela jsem dost rychle vypadnout, protože jsem si také kvůli meteorologické situaci nebyla jistá, jak dlouho mi bude trvat, než se dostanu domů. Pak jsem ale několikrát volala, abych to s ním probrala osobně, včetně té práce, kterou musel zkontrolovat a odeslat. Ale on se mnou odmítl hovořit, protože byl uražený.
- Citovat
- Upravit
Nevim, kde v zahranici, ale kdyby to bylo v UK, tak bys mu mohla pekne zavarit. Jako byvala vedouci to vim moc dobre. Ale o to tu nejde..
takze na Tvem miste bych si zacala hledat neco jineho. Vubec bych se nebala, ze s Tvyma zkusenostma nenajdes stejnou praci, ktera by Te bavila minimalne stejne tak, jako soucasna. Preju Ti hodne stesti a doufam, ze novy sef bude stokrat lepsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: …
Vzala bych si dovolenou, promyslela si to a probrala to s chlapem. Pokud to finančně zvládnete, dala bych výpověď. Z tvého popisu a projevu nepochybuji, že si najdeš práci, kdy budeš chtít (12 let praxe, to je paráda). Co zkusit něco na kratší dobu (poloviční úvazek, v zahraničí to snad není takový problém). Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Změna je život 
klid a hlavu vzhúru, vstříc novým dobrodruzstvím
- Citovat
- Upravit
12 let je dost.
Mail ještě máš? Konzultovala bych s Odbory, ty bývají silnější než tady v ČR.
A taky ev. s jeho nadřízeným.
Ještě bych s výpovědí počkala, rozmyslela si vše důkladně. Na výpověď je času dost.Zkus se bránit, nemusíš platit ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Souhlas s @momi33
Výpověď bych nedávala. Nejdřív bych zkusila zabojovat (nadřízený, odbory, právník). Odejít mužeš vždy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já se taky takhle rozhodla odejít z práce, kde jsem už nebyla šťastná. Manžel s tím souhlasil, viděl, že mě to tam strašně deptá, že tam chodím z doucení. Te´d mám práci, kde jsem moc spokojená, mám ráda jak tu práci, tak kolektiv, jaký tam je. Nebylo to lehké jinou práci najít, ale jsem vděčná, že jsem měla tu možnost. Protože ne každý si může dovolit z práce odejít. Takže někdy je změna fakt prospěšná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V první řadě bych v klidu popřemýšlela a opravdu se obrátila na jeho nadřízené, odbory nebo právníka, jak radí holky. Další věc je, jak dlouhou máš výpovědní lhůtu. Pokud 3m jak u nás, tak bych si začala hledat novou práci a výpověď klidně dala. S touto praxí si práci najdeš určitě rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě dost citlivé. Vlastně nechci ani poradit, protože v tom mi nikdo neporadí, spíš se potřebuju vykecat… a možná i slyšet, že na tom někdo byl - nebo je - podobně. Pracuju už 12 let v jedné firmě, na dobře placené pozici. Mám dvě děti, 9 a 5 let, a s oběma jsem byla doma jen 5 měsíců a pak jsem se musela vrátit do práce (žiju v zahraničí, takže realita trochu jiná než v ČR). Jinak bych bývala o práci přišla. Ve zkratce, práci jsem obětovala opravdu hodně, baví mě, ale od té doby, co mám děti, musím často snášet narážky, jak nevěnuji práci dostatek času, a pod. Pracuji od 9 do 18.30 až 19.00, někdy i déle. Samozřejmě, že práci vždy dodělám včas a dobře, nikdy se nestalo, že bych kvůli rodině něco nestihla do termínu.
Prostě jsem toho musela dost překousnout, protože mám tu práci ráda. Ale v poslední době už je toho na mě moc. Vyvrcholením byla páteční epizoda, kdy kvůli přírodní kalamitě (napadla spousta sněhu) se slečna, která vyzvedává děti ze školy, k nám nemohla dostat a já jsem musela odpoledne odjet vyzvednout děti sama. Práci jsem měla hotovou, šéf to měl jen přečíst a poslat, byla jsem k dispozici na telefonu, pokud by k tomu potřeboval jakoukoli informaci. Práce byla ok, ale jeho naštvalo to, že jsem odešla dřív, takže mi napsal odporný a urážlivý mail (a poslal ho i mým podřízeným)… Ani se mi nechce opakovat, co napsal… vzhledem k tomu, že toto není první šílená reakce, rozhodla jsem se odejít. Bojím se, co budu dělat celý den doma, bojím se, že třeba nic jiného nenajdu, ale tohle už si dál nemůžu nechat líbit. Po 12 letech je to velká změna… A také finance, nejsem zvyklá šetřít, dosud bylo dost, teď také vyjdeme, ale budeme muset být opatrnější. Napište mi někdo něco pěkného…