Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
A proč nemáš rodinu a partnerku? To je ve skutečnosti chudý život…žít sám jako sobec a ještě si na to stěžovat. Tak se sebou něco udělej, ne?
Svobodných žen je jako máku, žádná se ti nelíbí? A ještě se lituješ, takže jsi v depresi, to jsi chlap?
A podle platu si žiješ jako prase v žitě, co tady řešíš?
@Veru876 píše:
A proč nemáš rodinu a partnerku? To je ve skutečnosti chudý život…žít sám jako sobec a ještě si na to stěžovat. Tak se sebou něco udělej, ne?
Svobodných žen je jako máku, žádná se ti nelíbí? A ještě se lituješ, takže jsi v depresi, to jsi chlap?
A podle platu si žiješ jako prase v žitě, co tady řešíš?
Jenomže plat není všechno…
Zkrátka jsem se ženami neměl zjevně to štěstí nebo potřebné, aby to přerostlo v dlouhodobý fungující vztah?! :/
Ono to není asi úplně o vlastním rozhodnutí, že?! ![]()
Ale neřekl bych že žiji jako sobec, v tomhle směru mě soudíte bez důvodu…
Chlap v depresi být nemůže?! :/
Já to vyjádřil hodně nestandardně a archaicky.
Chudý člověk je pro mne ten, kdo NEMA ZDRAVÍ
Jak jsem se mohla poslední dobou přesvědčit sama. Honili jsme se s manželem za tím, aby se nám podařilo najít jiné, lepší bydlení a mohli jsme změnit život, hrozně jsem záviděla každému kdo mohl koupit barák a měl hned zahradu. Pár ošklivých podrazu atd…a až když se nám teď podarilo sehnat stavební parcelu i když na úvěr, co se nestalo…vysypalo se mi zdraví a to takovým způsobem, že to byla několik měsíců bezvýchodná situace, kdy jsem nevěděla co bude. a rázem mi byla parcela u jedno a i majetky lidí okolo, všechno. Jen jsem prosila tam nahoru, abych manzela a děti neopustila. Když nemáš zdraví, je jedno jestli jsi chudák nebo boháč…v tu chvíli nemáš nic a ještě ti hrozí že přijdeš o to nejcennější, sebe sám. Takže pro mě je chudák ten, kdo nemá to základní, zdraví.
Chudoba je, kdy člověk nemá na uhrazení svých základních životních potřeb, tzn. bydlení jakékoli (je jedno, jestli je to splátka nebo nájem), potraviny, léky.
@Anonymní píše:
Jenomže plat není všechno…
Zkrátka jsem se ženami neměl zjevně to štěstí nebo potřebné, aby to přerostlo v dlouhodobý fungující vztah?! :/
Ono to není asi úplně o vlastním rozhodnutí, že?!![]()
Ale neřekl bych že žiji jako sobec, v tomhle směru mě soudíte bez důvodu…
Chlap v depresi být nemůže?! :/
Ale jo, může, to neříkám že ne… kolik vám je roků?…a nikoho nesoudím…říkám svůj názor…
@Veru876 píše:
Ale jo, může, to neříkám že ne… kolik vám je roků?
Vy mě zkoušíte, že?! ![]()
Ok beru to, že jsem zase napsal text zcela nesrozumitelně a špatný pro čtení. ![]()
Prosím pěkně 28, ale cítím se jak ve středním věku. ![]()
S těmi příjmy co máš, tak evidentně celý život utrácíš za blbosti, zbytné věci a peníze ti protikaji mezi prsty. Jelikož jinak nechápu, jak můžeš SAM žít od výplatě k výplatě. Zkus pořádně na tomto zapracovat. Psát si veškeré příjmy a výdaje a uvidíš.
A jinak utratit všechno neznamená chudobu. Ty jen rozhazujes a k chudobě máš na míle daleko.
@Cenarius píše:
S těmi příjmy co máš, tak evidentně celý život utrácíš za blbosti, zbytné věci a peníze ti protikaji mezi prsty. Jelikož jinak nechápu, jak můžeš SAM žít od výplatě k výplatě. Zkus pořádně na tomto zapracovat. Psát si veškeré příjmy a výdaje a uvidíš.A jinak utratit všechno neznamená chudobu. Ty jen rozhazujes a k chudobě máš na míle daleko.
Jo to tvrdí i rodiče, jenomže tady je to hodně ovlivněno psychikou…
Zkrátka nejsem sice na ničem závislý, alkohol, cigarety a drogy neberu ale zkrátka nejdříve se budu muset začít starat o svou psychiku…
Nebudu to moc rozebírat, bylo by to na dlouho a zbytečně od téma.
Z toho, jak to popisuješ, nejsi chudý, ale finančně negramotný. Neušetřit, když máš služební byt a plat kolem 50 čistého, to je opravdu problém.
Já Tě chápu, mám to podobně. Taky tak nějak proplouvám s penězi, ze kterých by jiní uměli ušetřit desítky tisíc měsíčně, a i tuším, kde by se dalo ušetřit… ale neřekla bych teda o sobě, že jsem chudá.
Já chudobu vnímám v tom finančním smyslu.
To, že nemáš partnerku, pro mě není chudoba, chudý život, to je život smutný. Chápu, že můžeš mít pocit, že kdybys měl barák a káru a kdesi cosi, tak by se ti holky balily líp, a i možná je to pravda, ale najít si někoho při troše snahy prostě jde. Nefňukat, pokora, otevřená mysl.
Já bych na Tvém místě jednak zkusila řešit nějaký způsob, jak si „nuceně“ odkládat peníze: hypotéka, trvalý příkaz na účet, který není obratem přístupný, investice apod. - něco si odložíš a budeš ze sebe mít lepší pocit. A jednak bych zkusila najít nějakou charitativní činnost. Budeš mít pocit smyslu, někomu pomůžeš, potkáš nové lidi (i holky, že), a nebudeš mít čas se užírat nesmrtelností chrousta.
A taky si uvědomíš, pokud půjde třeba o práci s lidmi v problémech, třeba nemocnými, chudými, opuštěnými, že máš život na pohodu.
@Anonymní píše:
Vy mě zkoušíte, že?!
Ok beru to, že jsem zase napsal text zcela nesrozumitelně a špatný pro čtení.Prosím pěkně 28, ale cítím se jak ve středním věku.
nikoho nezkouším, ráda pomůžu radou… ale…JežišMarja chlape, jsi v úžasném věku, 28 kdybych měla já, tak jsem totálně vysmátá… co budeš dělat, až ti bude 45? Kde máš problém vypadnout mezi lidi, na pivko do hospody, prostě do společnosti, tebe něco brzdí? 28 je úžasný věk, kolem tebe mladé pěkné baby, nebo žádné nejsou? Fakt se ti žádná nelíbí? Já už ve 28 letech znala budoucího manžela…
A pěkná mladá žena, to je pro chlapa motivace, nebo není?
@Anonymní píše:
Jo to tvrdí i rodiče, jenomže tady je to hodně ovlivněno psychikou…
Zkrátka nejsem sice na ničem závislý, alkohol, cigarety a drogy neberu ale zkrátka nejdříve se budu muset začít starat o svou psychiku…
Nebudu to moc rozebírat, bylo by to na dlouho a zbytečně od téma.
Tak pokud máš takové problémy s psychikou, že nejsi schopen ovládat svoje utrácení, tak se možná nedivím, že nemáš babu. Tak se záměř na vyřešení toho problému a ostatní půst z hlavy a ono si to pak už sedne a půjde líp všechno.
@Veru876 píše:
nikoho nezkouším, ráda pomůžu radou… ale…JežišMarja chlape, jsi v úžasném věku, 28 kdybych měla já, tak jsem totálně vysmátá… co budeš dělat, až ti bude 45? Kde máš problém vypadnout mezi lidi, na pivko do hospody, prostě do společnosti, tebe něco brzdí? 28 je úžasný věk, kolem tebe mladé pěkné baby, nebo žádné nejsou? Fakt se ti žádná nelíbí? Já už ve 28 letech znala budoucího manžela…A pěkná mladá žena, to je pro chlapa motivace, nebo není?
Teď jsem se vrátil z ciziny, takže je to spíš takové ukotvení kdy ještě člověk nemá dostatek jistoty, aby mohl cokoliv nové začínat…
Ale pokud na tom budu ve 45 tak jak jsem nyní, zaseklý na jednom bodě tak se na to fakt už vy… ![]()
@Anonymní píše:
Z toho, jak to popisuješ, nejsi chudý, ale finančně negramotný. Neušetřit, když máš služební byt a plat kolem 50 čistého, to je opravdu problém.Já Tě chápu, mám to podobně. Taky tak nějak proplouvám s penězi, ze kterých by jiní uměli ušetřit desítky tisíc měsíčně, a i tuším, kde by se dalo ušetřit… ale neřekla bych teda o sobě, že jsem chudá.
Já chudobu vnímám v tom finančním smyslu.
To, že nemáš partnerku, pro mě není chudoba, chudý život, to je život smutný. Chápu, že můžeš mít pocit, že kdybys měl barák a káru a kdesi cosi, tak by se ti holky balily líp, a i možná je to pravda, ale najít si někoho při troše snahy prostě jde. Nefňukat, pokora, otevřená mysl.
Já bych na Tvém místě jednak zkusila řešit nějaký způsob, jak si „nuceně“ odkládat peníze: hypotéka, trvalý příkaz na účet, který není obratem přístupný, investice apod. - něco si odložíš a budeš ze sebe mít lepší pocit. A jednak bych zkusila najít nějakou charitativní činnost. Budeš mít pocit smyslu, někomu pomůžeš, potkáš nové lidi (i holky, že), a nebudeš mít čas se užírat nesmrtelností chrousta.
A taky si uvědomíš, pokud půjde třeba o práci s lidmi v problémech, třeba nemocnými, chudými, opuštěnými, že máš život na pohodu.
Ne hlavně už žádnou káru nebo to příště může skončit i hůře…
Jsou prostě lidi kteří za volant nepatří. ![]()
Každopádně nejde o balení žen, jakože to jsem možná taky špatně napsal.
Ono na jednu stránku jsem teď i rád, že mám klid.
Jenomže mně jde o věc principu, zkrátka takhle to vypadá jakoby mi život totálně proklouznul mezi prsty.
A když opomenu zážitky atd., tak by se z historického hlediska dalo říct že je jedno kolik jsem kdy vydělal jelikož jsem někde uvíznul na mrtvém bodě a i ten člověk který vydělá 25 000 je na tom ve výsledku třeba daleko lépe…
Nevím možná moc rekapituluji, vyhodnocuji a soustředím se na hlouposti, zamlouvám vlastní negramotnost i problémy vést společenský život něčím co prostě není…
@Anonymní píše:
Teď jsem se vrátil z ciziny, takže je to spíš takové ukotvení kdy ještě člověk nemá dostatek jistoty, aby mohl cokoliv nové začínat…
Ale pokud na tom budu ve 45 tak jak jsem nyní, zaseklý na jednom bodě tak se na to fakt už vy…
Hele, ty máš prostě absolutně špatnou náladu, žejo, takže co s tím uděláš? Co třeba se hodit do pohody, jít se vykecat na pivo, já nevím.. s kámošem, s kámoškou?…btw víš kolik lidí má daleko větší problémy, než ty? Kolik lidí má vážnou nemoc, nebo se rozvádějí, nebo se hádají?
Kde vidíš jádro tvého problému?
Zajímalo by mě, co si člověk představí pod pojmem chudoba v dnešní době.
Upřímně ve svých letech, kdy mi je čerstvě 28 tak se cítím jako chudý člověk, jenomže nemohu zase říct že úplně chudý ale dá se říct že jsem dost věcí v životě zpackal a pár let života zahodil…
Co se týká kariéry tak si stěžovat nemohu, jelikož už první pracovní příležitost kterou jsem měl hned po škole byla platově ohodnocena 35 000 netto, což v té době nebylo úplně málo.
V dnešní době mám příjem 45 000-55 000 netto, záleží hodně na období + žiji mimo Prahu/Brno/Ostravu.
Jenomže plat/mzda samozřejmě není vše, takže zde přichází ten pocit chudoby a selhání, jelikož i s těmito příjmy jsem si byl schopen pořídit za celý život maximálně dvě auta za 200 000, ale i ty nedopadla nejlépe…
V šatníku a botníku sice mám několik značkových věcí a celkově byt mám vybavený vším i když teď když mám služební byt tak je mnoho věcí u našich na baráku…
Ale co se týká konta tak sice stranou mám 100 000, jenomže jinak žiju od výplaty k výplatě. Život který vedu je nudný a beze smyslu, zkrátka postrádaje normálních očekávání.
Nemám rodinu, partnerku, vlastní nemovitosti atd., dokonce bych mohl mít i problémy vyrazit na nějakou lepší dovolenou, jelikož zkrátka nejsem schopen se uskromnit nebo mám moc vysoké výdaje na to abych měl pár desítek tisíc na týdenní dovolenou…
Musím uznat že chudobu vnímám úplně jinak a to tak, že zkrátka člověk nemá volnost i možnost vytvořit hodnoty které by jeho život naplňovaly aby mohl být šťastný.
Místo toho vedu život ze dne na den, bez jistot či stability, ano chyba je samozřejmě ve mně a sám jsem na sebe měl trochu vyšší nároky, požadavky, cíle a představy…
Místo toho vedu chudý a zbytečný život, plný stereotypů i znudění což mě dostává do depresí.
Co pro vás konkrétně znamená chudoba/chudý život?! :/