Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
mám dceru Sofinku 23 měsíců. Nikdy nepatřila k velkým jedlíkům, ale to co se děje posledních 14 dní je jedním slovem cirkus. V podstatě sní za celý den jedno jídlo v poho, jinak je u každé lžičky řvaní, vztekání, pláč. A to dělám opravdu vše co je v mých silách abych jí vyhověla, zabavila. Čteme a prohlížíme knížky,prohlížíme foťáky, telefony, babičiny doklady
kreslíme kočičky a podobně,Je to fakt děsně vysilující pro celou naší domácnost. S chutí sní vlastně jen nakrájenou šunku a míchaná vajíčka, meruňkovou přesnídávku. Chci se zeptat, může to být k zubům? A taky jsme byly před 8 dny očkovány Priorix tetra. Budu ráda za každou radu, zkušenost, díky Petra.
Fassatka píše:
Ahoj holky,
mám dceru Sofinku 23 měsíců. Nikdy nepatřila k velkým jedlíkům, ale to co se děje posledních 14 dní je jedním slovem cirkus. V podstatě sní za celý den jedno jídlo v poho, jinak je u každé lžičky řvaní, vztekání, pláč. A to dělám opravdu vše co je v mých silách abych jí vyhověla, zabavila. Čteme a prohlížíme knížky,prohlížíme foťáky, telefony, babičiny dokladykreslíme kočičky a podobně,Je to fakt děsně vysilující pro celou naší domácnost. S chutí sní vlastně jen nakrájenou šunku a míchaná vajíčka, meruňkovou přesnídávku. Chci se zeptat, může to být k zubům? A taky jsme byly před 8 dny očkovány Priorix tetra. Budu ráda za každou radu, zkušenost, díky Petra.
no, my takhle jíme v podstate od zacatku prikrmu, je mu 22 mesicu. Jidlo ho nebavi a potrebuje se u nej zabyvat jinymi cinnostmi, coz jsem plně pochopila po roce. Pres ruzne hracky a knihy jsme dospeli k tomu, ze u jidla kouka na fotaku na videjka, ktery jsme s nim tocili nebo posloucha pisnicky na you tube
Nevychovne to je, ale on by se nijak jinak nenajedl, respo. neotevrel pusu (to je na dlouhy povidani). A ja nejsem zastancem hesla U plného talíře nikdo neumřel a Nechceš jíst, tak nejez.
S videjkama a pisnickama se naji v klidu, dost a za deset minut. Sam se krmit nechce. A já to mám bez stresu, jak do nej nacpat jidlo.
Příspěvek upraven 14.09.11 v 13:10
Spíš to očkování…
Ale jinak bych teda skončila s cirkusem, dej jídlo, ať jí sama (krmit se zjevně nenechá, tak dát něco, co umí jíst sama), když nechce, jídlo schovat a žádné náhrady dobrůtkové, nabídnout za tři hodiny znova.
Vydržet pár dnů, ono jim to dojde…
Samo můžou být vyjímky, někdo prostě jí maličko, ale odpadnou vám všechny ty stresy s tím.
ahojky, já mám ročního syna, a zažíváme něco podobného. U každého jídla po dvou, třech lžičkách odmítá…na čež začíná zabavování všeho druhu…pomáhají jen reklamy v televizi, takže manžel stojí s ovladačem v ruce u TV a hledá reklamy. Pak sní celou porci, ale je to náročné.
Jsem si stoprocentně jistá, že je to kvůli zoubkům. Nám teď rostou tři najednou a tyhle problémy se datují od dob, kdy mu zoubky začaly růst.
Chce to hodně trpělivosti…
U nás pokud nějak výjmečně nechce jíst uspěje to, že Mareček se nakrmí sám, to ho prostě baví, je jako čuně, ale nají se. On jí celkově hezky, ale někdy je unavený a nebo prostě jen tak na truc říká: nechci a to nastane chvíle, kdy mu dovolím jíst jak chce on ![]()
Žádné dítě nezemřelo hlady vedle plného talíře..
Rázně bych skoncovala s jakýmkoliv zabavováním. Když je jídlo, tak se jí a u toho se nedělá nic jiného..
Já jsem toto nikdy nepraktikovala a myslím si, že jsem udělala dobře..
Nenahrazovala bych hlavní jídlo různými pochutinami, piškoty, nic..Prostě když nechce, nedostane, dostane až později, když sama řekne, že má hlad nebo v čase dalšího jídla..
Potřeba jídla je u různých dětí různá a liší se v různých obdobích, to bych respektovala..Co se týče chutí, na druhou stranu bych nevařila schválně něco, co nejí..Netrvám na přílišné „rozmanitosti“, děti mají rády stereotypy..Spíš bych se snažila, aby v jídlu byly obsažené základní živiny..
Taky bych radila zkusit nechat jíst dítě samotné. Syn má 17 měs. a jí sám i jogurt. Sice je půlka na bryndáku, ale sní všechno. Pořídila jsem bryndáky i s rukávkama a ty opravdu doporučuju. Židličku (z Ikea) pak buchnu do vany vysprchuju a je to:-).
Od začátku příkrmů jsme měli rituál, stejné místo, stejná lžička, stejná miska, brindák atd., když se jí, tak se nehraje, pokud nechceš, nedostaneš nic jiného a hotovo. Ale to se těžko učí už starší děti a hlavně každé dítě je jiné. Na jednoho tato taktika platí, druhé by bylo schopné nejíst 2 dny.
Mám syna 2 a 3/4 roku, taky nejedlík…
Nám pomáhá hra typu „vlku, ne že mi sníš ty ovečky!“ nebo „to je moje snídaně, ne že mi ji sníš!“. Včera ani předevčírem mi taky nechtěl vůbec nic jíst, nic nezabíralo, ale bylo vidět, že dělá naschvály. Takže včerejší oběd - když nechceš, nejez a vyhodila jsem ho před ním do koše, podobně skončila večeře. Dnes ráno jsem dělala cavyky se snídaní já, jako že mu nic nedám, když nechce jíst. Takže nakonec prosil o jídlo a to samé s obědem. Tak rychle po jídle snad ještě nebyl
Prostě nesmí mít pocit, že mi na tom záleží, aby jedl. Samozřejmě to neplatí, pokud dítěti něco je, ale to musíš poznat ty, případně doktor… Víc bohužel neporadím, taky často bojujeme
Přeju pevné nervy ![]()
A tohle všechno s ní děláš u jídla? Pokud já vím tak u stolu se jí, a nedělá se tam maňáskové divadlo. Chceš jíst? Tak jez. Nechceš? Tak běž.
Tyhle období nechuti k jídlu, jsou podle mě úplně normální prošlo si tím každé děcko až už je příčina jákákoliv.
Žádné dítě nezemřelo hlady vedle plného talíře.
Rázně bych skoncovala s jakýmkoliv zabavováním. Když je jídlo, tak se jí a u toho se nedělá nic jiného.
To je sice hezká teorie, ale občas nezabírá. Synové nepoznají, že mají hlad. Tchyně zkoušela nechat vyhladovět jejich tatínka, aby jedl normálně. Výsledek byl, že jí doktor nakonec řekl, ať mu dá sladké, aby do něj vůbec něco dostala. A tak jedl několik let jen buchty a sladkosti. V 5 letech měl pusu plnou kazů.
Měla jsem strach, aby synové nedopadli stejně, takže jsem je při jídle zabavovala hračkama a DVDčkama nebo běhala za nima s jídlem. Oba z toho vyrostli a oba už zvládnou jíst normálně i bez hraček.(Jednomu je teď 5 a druhému 3 roky.)
U DVDčka do nich šlo nacpat všechno a jejich chuťové buňky jsou proto zvyklé na různé chutě. Na rozdíl od dětí, co jí pouze domácí stereotypy a ve školce jim nechutná, tak jí oba kluci i ve školce téměř všechno.
Jednoznačně souhlasím s názorem - u stolu se jí a pokud nechceš, nejez! Ale potom žádné pamlsky. Teprve po pořádném jídle můžeš dostat něco na zub. Ono dítě velmi rychle pochopí, že si nic nevyvzteká. A bohužel také děti umějí velmi dobře manipulovat s rodiči.
A vždy je to jen o to - kdo z koho - bu´d vydrží rodič, nebo dítě
Přeji pevné nervy v zavedení pevnějšího režimu ![]()
Tak mému synovi ve školce chutná, ale jsou jídla, která mu nechutnají..
Otázkou je, co považujeme za stereotyp..Tím jsem nemyslela, že budu vařit pořád stejné jídlo „v bledě modrém“. To tak možná u ročního dítěte, ale ne u dvouletého, ale že jich u dvouletého budu střídat třeba deset a nebudu trvat na tom, aby jedlo něco, co mu vyloženě nechutná.. Časem se spektrum jídel, která zachutnají, ještě rozšíří, z toho bych strach neměla..
Hanahcotton píše:
Jednoznačně souhlasím s názorem - u stolu se jí a pokud nechceš, nejez! Ale potom žádné pamlsky. Teprve po pořádném jídle můžeš dostat něco na zub. Ono dítě velmi rychle pochopí, že si nic nevyvzteká. A bohužel také děti umějí velmi dobře manipulovat s rodiči.A vždy je to jen o to - kdo z koho - bu´d vydrží rodič, nebo dítě
Přeji pevné nervy v zavedení pevnějšího režimu
Plně souhlasím!Nenapsala bych to líp
![]()
MaryClementine píše:Fassatka píše:
Ahoj holky,
mám dceru Sofinku 23 měsíců. Nikdy nepatřila k velkým jedlíkům, ale to co se děje posledních 14 dní je jedním slovem cirkus. V podstatě sní za celý den jedno jídlo v poho, jinak je u každé lžičky řvaní, vztekání, pláč. A to dělám opravdu vše co je v mých silách abych jí vyhověla, zabavila. Čteme a prohlížíme knížky,prohlížíme foťáky, telefony, babičiny dokladykreslíme kočičky a podobně,Je to fakt děsně vysilující pro celou naší domácnost. S chutí sní vlastně jen nakrájenou šunku a míchaná vajíčka, meruňkovou přesnídávku. Chci se zeptat, může to být k zubům? A taky jsme byly před 8 dny očkovány Priorix tetra. Budu ráda za každou radu, zkušenost, díky Petra.
no, my takhle jíme v podstate od zacatku prikrmu, je mu 22 mesicu. Jidlo ho nebavi a potrebuje se u nej zabyvat jinymi cinnostmi, coz jsem plně pochopila po roce. Pres ruzne hracky a knihy jsme dospeli k tomu, ze u jidla kouka na fotaku na videjka, ktery jsme s nim tocili nebo posloucha pisnicky na you tube
Příspěvek upraven 14.09.11 v 13:10Nevychovne to je, ale on by se nijak jinak nenajedl, respo. neotevrel pusu (to je na dlouhy povidani). A ja nejsem zastancem hesla U plného talíře nikdo neumřel a Nechceš jíst, tak nejez.
S videjkama a pisnickama se naji v klidu, dost a za deset minut. Sam se krmit nechce. A já to mám bez stresu, jak do nej nacpat jidlo.
Máme to také tak - prostě při jídle kouká na televizi. Jinak mu jí nepouštím. Jakmile jde jíst, natočím telku směrem do kuchyně, pustím pohádky, posadí se a myslím, že ani neví, co jí
Nevýchovné, ale účinné… Když jsme někde na celodenním výletu, kde samozřejmě nemůže čučet na telku, tak toho sní fakt málo …
Ale jsem ráda, že aspoň takto do něj něco narvu, jinak by snad vydržel bez jídla týdny (zkoušela jsem 4 dny bez TV, nevzal si ani lžičku). Měla jsem strach, aby si jídlo s tím nespojoval do budoucna, ale prý to děti pustí a až budou úplně samostatně jíst (i si jídlo krájet), tak se to prý upraví. Uvidíme. ![]()