Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
🧮Kalkulačka termínu porodu podle týdne těhotenství
Přečtěte si článek: Císařský řez: Jak probíhá a jak se připravit
@rozand píše: Více
Záleží asi jak kdo snáší…známá mela planovany a dělali ji take spinal a rikala, ze to bylo strasne.
Ono porad je to operace, ze jo…každému to delat dobre nemusi.
@Alice180 píše: Více
Fakt? Já cítila vse, jak se mi hrabou v břiše, jak to zasivaji, jak ta nit skube…nebolelo to, to ne, ale byl to hnusný pocit.
Me z toho bylo fakt spatne, cítila jsem se fakt na umrení, zdalo se mi ze nemůžu vůbec mluvit, spatne se mi dychalo, nemohla jsem zvednout ruce, nohy.
Tohle uz nikdy
@Anonymní píše: Více
Přesně tak. Rodit velké dítě s sebou nese takové lahůdky jako vnější i vnitřní potrhání, šití, nemožnost pořádně sedět i chodit, inkontinence + větší riziko pro dítě…fakt to chtít.?
@Dn0712 píše: Více
Ne fakt nic z toho, co si ty vnímala jsem nevnímala. Jen takový cukání, ale nic víc. Nervózní jsem byla paradoxně u toho plánovaného víc než u toho akutního.
Měla jsem radost, že dítě je už venku a v pořádku a že mi škube něco na břiše jsem vůbec nevnimala. Nejdřív jsem se bavila s operatérem a když vytáhl mimino a položili ho vedle mě, tak jsme se s manželem nemohli vynadívat na něj a že se mi něco děje na břiše mi bylo úplně jedno. Taková euforie do mě vjela, že bych se hned zvedla a uběhla maraton.
Po převozu na jip pak přišel manžel s miminem za mnou. Chvilku tam byli, pak přišla dětská sestra a manžel odešel s ní a s malým na ošetření a už byla noc, dítě mi nosili na kojení a ráno jsem šla do sprchy a na novorozenecký a v poledne už jsem měla u sebe dítě na pořád.
@Dn0712 píše: Více
Měla jsem dva spinály, že by to bylo nějak šílené se říct nedá.
Jasně víš o tom, že v tobě hrabou, ale měla jsem tam manžela a skvělou anestezioložku a oba si semnou povídali.
„Skvělé“ mela jsem císaře, tak dilema, zda pripadne dalsi tehotenstvi zkouset prirozene, nebo jit hned do cisare. A ted abych mela jeste druhe dilema, zda cisare v celkove nebo lokalni anestezii
![]()
@Yasmen píše: Více
U druhého mi dali na výběr. Bylo mi na jednu stranu blbé řict si o sekci. Tak mi pani doktorka řekla, ať jdu do sekce. “Proč si ničit spodek, když břicho už mám stejně rozřezané”
Druhátko mělo po narození velkou hlavu, tuším 35-36cm a to měl jen 3kg, takže jsem celkem ráda, že to byla sekce.
Druhý byl taky spinál a bylo to v pohodě. ![]()
Ale chtěla jsem vidět prcka hned, bonding a tak nějak být přitomna ![]()
@Pidulka1991 píše: Více
Mne taky u druhého dali na výběr, kdyz uz bylo jasné, ze maly bude velikostně tak akorát na mě.
Uvidíš, co ti poví příště. Ale v tomhle případě bych určitě poslechla lékaře. A že je rozhodně ne vždy poslouchám. Já si přála porody co nejvíc přirozené, ale byla jsem připravená na jakoukoliv variantu, pokud by se něco pokazilo.
Ve tvém případě mi to připadá dost rizikové, a měla byses „přenastavit“, že císař není žádné tvoje selhání, ale naopak vyřešení, možnost, záchrana..
Ahoj, mám zkušenost s obojím. 1. Porod - přirozeně. Plánované vyvolání na přání. Myslím, že se tomu říká programovaný porod nebo tak. Nedoporučuji. Já jsem tak volila, protože jsem potřebovala hned po pár týdnech docházet do práce. Takže jsem rodila syna 39+1. Dopadlo to blbě… taky velká hlava. Já sice drobek nejsem (183cm) ale nevytlačila jsem ji. Skončilo to kleštěmi. - 3 týdny jsem si normálně nesedla.
Druhý porod. Plánovaný CS. Celková anestezie, nechtěla jsem kojit. Tím pádem jsem mohla všechny léky. Bylo mi krásně. Nic mě nebolelo. Kdybych tohle všechno věděla na poprvé, šla bych do CS. Já se tehdy bála rozřezaného břicha. Ale ta nastřižená hráz je daleko horší.
Na rovinu.
@Dollorres píše: Více
Nastřižená, event. ruplá hráz je něco strašnýho. Stehy venku i uvnitř. Nemožnost sedět, chodit, pobyt na wc na velké je horor, bojíš se zatlačit, sex utrpení. Opravdu nechápu tu adoraci vaginálního porodu za každou cenu. A za tuto cenu porodního zranění už vůbec.