Poradna pro řešení zdravotních obtíží přírodní cestou
Mgr. Pavla Hájková
Nevím. Asi nic. Všechno má svůj důvod. Možná bych přehodnotila rozhodnutí, že se budeme stěhovat a řešit bydlení v kraji manžela. My jsme totiž původně měli stavět v mém rod. kraji. Ale i tohle beru, že vše je, jak má být. Ty pozemky tam stále čekají. Není vyloučeno, že se třeba jednou vrátíme tam.
Dodělala bych vejšku. Zpětně své důvody ukončení na začátku 3.ročníku vidím jen jako lenost ![]()
Byla jsem líná vyřídit si víza na Erasmus, tak jsem tam byla jen1/2 roku, na tu dobu nebylo potřeba. A držela jsem se tam moc při zemi s tím, že stejně za chvíli odjíždím. Původně jsem tam vůbe jet nechtěla, překecali mě naši ![]()
Lituju svého chování vlivem nezkušenosti v některých zbytečných případech hlavně ve vztazích. Škola mě netrápí. Smrt čeká každého, tu neovlivníme. Ale své chování jsem občas ovlivnit mohla a mám tendenci to vnímat jako neodpustitelné a trápím se tím často.
Nesla bych pred 2 lety s dcerou na prijimacky do logopedicke skolky. Nebo bych pri tom dala vetsi pozor na prechodu, abych si vsimla toho auta rychle jedouciho na cervenou.
Vůbec nic bych neměnil. zažil jsem dobré i zlé a jen díky tomu jsem člověkem, kterým jsem. Kdybych tedy změnil něco v minulosti (přirozeně, vyhnul se něčemu negativnímu), nemohl bych vyrůst.
Jediné přání mám, být blízko kamarádce ve chvíli kdy si úspěšně sáhla na život. Možná bych jí přesvědčil, že je blbost odcházet. S holkama vždycky žertujeme, že je to potvora, ona na rozdíl od nás nikdy nezestárne, ale její židle je i tak prázdná.
Chtěla bych vrátit události, které poškodily moje děti. Možná by stačilo nevzít si bývalého manžela. ![]()
Minule, když jsem byla na návštěvě u rodičů v Čechách, nestihla jsem navštívit prarodiče a už když jsem odjížděla, měla jsem divný pocit. Děda před měsícem umřel.
Když jsem před pěti lety potkala manžela, začala jsem se učit jeho rodný jazyk a netrvala jsem na tom, aby se on začal učit můj. Teď je to boj, protože se těžko vysvětluje, že mi vadí, že neumí ani „dobrý den“ když to pět let nevadilo.
Asi bych se snažila dřív psychicky vzpamatovat a nenechala bych rodiče ať semnou tak manipuluji…
Mohla jsem mít ve 30 letech dávno psychiku v pohodě a možná nějaký fajn vztah kde by bylo i dítě. Místo toho jsem do 30 let byla hromádka zhroucení
Asi nic. Některé věci se mi nepovedly, udělala bych je jinak, ale beru to tak, že právě toto mě posunulo… Uvidíme za pár let…
@Janča6 píše: Více
Je mi úzko, když to tak čtu.
Je teď dcera v pořádku? ![]()