Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@arinecka píše:
To by mohla, ale na své děti vůbec nemyslí. Vůbec nechápu, tyhle myšlenkový pochody. Ona si ale nedá poradit, to je marný.
já ji právě také nedokážu pochopit,
až tak, že po větě, že děti nejsou středobod světa, začínám pochybovat o věrohodnosti všeho - sice už na začátku napsala, že má 3 děti, ale po celou diskusi ty děti úplně ignoruje - buď žádné děti nemá nebo je to celé…
@stinga píše:
ale právní nárok na to bratři nemají, dělají to dobrovolně a vědí, že dům patří jejich sestře
Jo, jistě. Já jen k tomu, že se snaží předejít nějakým dohadům po smrti mamky. Mě by povinnost velela se o svou nemovitost starat
A naštěstí si nedovedu přestavit tak šílené vztahy, že bych odmítala se postarat i o svého starého rodiče. Pokud se nechce o ten barák starat, tak by alespoň měla dát bráchům jasně najevo, že oni to dělat nemusí.
@Anonymní píše:
A proč myslíš? že jsou na světě jen nenažranci, co chtějí vše pro sebe. Žiju spokojeně a mám co si můžu dovolit a co chci. Pokud chci něco víc, makám na tom, ale neočekávám, že něco dostanu.
Já nevím jak tobě, ale mě ty prachy za zkažené vztahy nestojí. A tím svým rozhodnutím, nám matka pěkně našlápla k tomu, abychom se rozhádali. Ona se svými sestrami nebavila x let a jeden z důvodů byl pozemek, kde se musel postavit plot, protože nesnesla tetu (segru) atd. Takovou cestou fakt jít nechci.
Beru zpět všechno, co jsem napsala
napiš to na bratry, ty si to nezasloužíš ![]()
@Anonymní píše:
A proč myslíš? že jsou na světě jen nenažranci, co chtějí vše pro sebe. Žiju spokojeně a mám co si můžu dovolit a co chci. Pokud chci něco víc, makám na tom, ale neočekávám, že něco dostanu.
Já nevím jak tobě, ale mě ty prachy za zkažené vztahy nestojí. A tím svým rozhodnutím, nám matka pěkně našlápla k tomu, abychom se rozhádali. Ona se svými sestrami nebavila x let a jeden z důvodů byl pozemek, kde se musel postavit plot, protože nesnesla tetu (segru) atd. Takovou cestou fakt jít nechci.
Bratři a tím snad souhlasili nebo ne? Pořád nevidím ten problém, co máš. ![]()
Jinak si ty problémy vytváříš akorát tak sama a vůbec k nim dojít nemusí. A zbytečně se stresuješ.
Mimochodem já s bratrem měla taky výborný vztah. Pak jsme se rozhádali a kvůli majetkům nebo penězům to fakt nebylo. Někdy stačí málo… neidealizuj si to.
@brisco píše:
Vůbec bych to neřešila. Nechala bych to tak, jak chtějí rodiče.
Přesně tak, rodiče v domě ještě žijí a po jejich smrti uvidíš, jak s tím naložíš, třeba už budou děti velké a půjdou tam bydlet, pokud chcít nebudou tak prodat v budoucnu a nebo pronajímat a dětem z toho něco dávat.
Respektovat rozhodnutí matky a tím více, pokud s tím souhlasí i bratři, tvá matka ví moc dobře co komu a v jaké hodnotě dala, tak proč to řešit za ni, když o tom víš minimum.
@Anonymní píše: …ale neboj, nejsem ekonomicky mimo.
Vždyt píšu, že první myšlenka byla, to prodat a rozdělit. Ovšem další generace už vlastního majetku ani nedosáhnou, takže prodávat není moudré…
Další dědictví už není, nebude co rozdělovat.
Zatím díky všem, nějak si to přeberu a jak píšu, nechám si v hlavě několik možností a až to jednou budu muset řešit, budu mít aspon jasněji.
Určitě v tom bude hrát velkou roli co bude. Vždycky jak dojde na vypjaté situace, tak lidi ukážou svou pravou tvářto bude taky rozhodující jak to vyřešit s bratry.
S ohledem na ty vypjaté situace - opravdu bys chtěla být rodina s někým, kdo tě třeba ani nemá rád a je jen vypočítavý a dobré vztahy udržuje jen proto, co kdyby mu z toho něco káplo? ![]()
Jinak fakt nechápu, proč ty bratry řešíš. Oni by přece nemuseli být ti nenažraní a majetkuchtivých a ba naopak ti mohou ten dům přát bez jakéhokoli očekávání, ne?
Příspěvek upraven 03.05.23 v 13:45
@boricmytu píše:
Přesně tak, rodiče v domě ještě žijí a po jejich smrti uvidíš, jak s tím naložíš, třeba už budou děti velké a půjdou tam bydlet, pokud chcít nebudou tak prodat v budoucnu a nebo pronajímat a dětem z toho něco dávat.Respektovat rozhodnutí matky a tím více, pokud s tím souhlasí i bratři, tvá matka ví moc dobře co komu a v jaké hodnotě dala, tak proč to řešit za ni, když o tom víš minimum.
ale matka jí ten dům přece dala naschvál, z trucu, aby ji urazila
@stinga píše:
ale matka jí ten dům přece dala naschvál, z trucu, aby ji urazila
Tak to potom ano, ona vlastně chce rozhádat celou rodinu ![]()
@stinga píše:
ale matka jí ten dům přece dala naschvál, z trucu, aby ji urazila
teda to je děs, taková matka, fakt!!! dát dceři proti její vůli nový hezký barák, o který, chuděra, vůbec, ale vůbec nestojí!! To se nedělá, přece ![]()
PS : máme to s bráchou naopak, s matkou se kvůli týrání desítky let nestýkáme, ale piš si, že pokud nás nezvládne vydědit, tak si z jejího majetku vezmu každý halíř!! a to ne pro SEBE, to bych se poblila, ale právě pro své děti, které nemůžou za to, co mají za „babičku“ a proč by z toho nemohly mít aspoň něco do začátku, když už ji v životě neviděly…
@Tarena píše:
No aby se to jednou deti nedozvedely a nevycetly ti to, ze mohly mit zaklad na hypoteku, ale mama byla hrda, nebo spise zbabela vse vyjasnit narovinu jak s matkou, tak sourozenci.
Už vidím, že nic nemít je někdy výhra.
Díky všem, budu nad tím přemýšlet ![]()
@Lucy75 píše:![]()
přesněěěě!!!
![]()
![]()
teda to je děs, taková matka, fakt!!! dát dceři proti její vůli nový hezký barák, o který, chuděra, vůbec, ale vůbec nestojí!! To se nedělá, přece
Víš, jsou věci, které si nemůžeš koupit. Jako lásku, zájem, vztahy. Pokud se od rodiče nedostává láska a celý život si jen tyhle základní pocity kupuje, potom by jsi pochopila.
Neberu ti to, asi to neznáš.
Chovám se k matce slušně, pomůžu když je to nutné, ale pomáhat jen proto, že mi dala něco, co jsem nikdy nechtěla. A tolikrát jsem hledala možnosti, aby s tím naložila jinak. Žádný respekt k mému názoru, k mému životu.
Až zestárnu, budu ráda, když budu v kontaktu s dětma protože chtějí. Né proto, že jsem jim něco dala.
Ale i tak díky. Komenty k tématu si nechám na přemýšlení, ale komenty k morální stránce a chování nějak přejdu. Bez urážky, kdo nezažil netuší. Dva naprosto odlišné pohledy na svět, jiné životní hodnoty.
To nejde slepit, ani darovaným barákem. To bylo spíše do témat „vztahy s matkou“, než sem.
Pěkný den.
@Lucy75 píše:![]()
přesněěěě!!!
![]()
![]()
teda to je děs, taková matka, fakt!!! dát dceři proti její vůli nový hezký barák, o který, chuděra, vůbec, ale vůbec nestojí!! To se nedělá, přece
PS : máme to s bráchou naopak, s matkou se kvůli týrání desítky let nestýkáme, ale piš si, že pokud nás nezvládne vydědit, tak si z jejího majetku vezmu každý halíř!! a to ne pro SEBE, to bych se poblila, ale právě pro své děti, které nemůžou za to, co mají za „babičku“ a proč by z toho nemohly mít aspoň něco do začátku, když už ji v životě neviděly…
Dozvíte se vůbec, že zemřela, když se desítky let nestýkáte? A i kdyby vás vydědila nepřejde to na vaše děti? Vím, že jsem tu kdysi četla, že dědil vnuk, protože syn byl vyděděn a přešlo to na vnuka. Toho vydědit nemohli, protože mu vídání s dědečkem nebylo umožněno a tak na nevídání nenesl vinu. Ale mám to odsud, tak ne úplně spolehlivý zdroj. Jen si tak přemýšlím ![]()
Přiznám se, nečetla jsem celou diskuzi, ale zakladatelko nebuď hloupá. Pochopila jsem že s mámou nemáte úplně nějlepší vztahy, dům jsi nikdy nechtěla a ještě se cítíš provinile vůči bratrům.
Pokud ale bratři opravdu dostali dříve dost a toto je takový „tvůj podíl“, nechala bych si to. Ty v domě bydlet nechceš, to beru, ale píšeš že máš 3 malé děti a měla bys v tomto myslet spíš na ně, když už to nechceš pro sebe.
Kdyby šlo o mě, dům si nechám dokud matka nezemře, a pak jej prodám. Z peněz z prodeje bych koupila 2 byty které bych pronajímala a vzala si hypo na třetí byt, který by splácelo nájemné z těch prvních dvou. Takto by každé z dětí po dosažení dospělosti mělo svůj byt. I kdyby ty byty byly malé, tak je to parádní startovací bydlení a pak je možné byt prodat a mít to jaké základ na větší a lepší bydlení pro rodinu. Nejtěžší je vždy získat tu první nemovitost, obměny jsou pak již mnohem jednodušší, protože má člověk nějaký základ. Pokud byste dětem byli schopní toto dopřát, byl by to pro ně neskutečný bonus a měly by do života mnohem lepší startovací pozici.
Víš, já ty svoje zmínila PRÁVĚ PROTO, ŽE O VZTAZÍCH S MATKAMI vím bohužel víc, než dost a nic pěkného to není..
je tu dost témat o tom… mrkni.. nemyslím, žes to měla s ní jednoduché (nerespekt a mocenské manipulace má - měla evidentně), ale VĚŘ mi, že víš málo o tom, jak zlé a horší a ještě horší to může být…
pár dětí jsem vezla do Domovů/k pěstounům na dobu určitou a zažila já sama na sobě i viděla jsem dost zla a humusu na to, abych dokázala posoudit, že tvá matka se „normě“ ještě až tak nevymyká a kdo ví - třeba si tím darem chtěla očistit svědomí.. což jí neulehčuješ.. (dá se to pochopit), ale v těchto lehčích případech hlasuju pro Odpuštění
věř mi, že je to fakt osvobozující
(to jsem zažila s tátou)
a jsem za to vděčná.. protože než umřel, tak jsem konečně pár let zažila, jaké to je mít krásný a milující vztah s vlastním rodičem.. za to nějaký ten ústupek stojí…
fakt vím, o čem mluvím… (najdi si ta témata, píšem tam s holkama o tom dost otevřeně)
Tvá máti pro tebe něco velkého udělala… zkus s ní aspoň mluvit…
@Serpentini jj, to by bylo fajn, stejně bych to tak udělala, dědické právo není můj obor, ale takhle nějak je to ohledně neopominutelných dědiců a jejich dětí koncipováno.. pro mne a mé i bratrovy děti by to bylo úplně ideální ![]()
a ano, dozvíme, o to se neboj
jedná se o malou vesnici, kde máme dosud spoustu přízně, známých, přátel, rodiny…
nakonec myslím, že notář by musel poslat aspoň nějaké vyrozumění…
ale tak, není to věc, která by byla na pořadu dne, nebo kterou bych nějak zvlášť řešila…
Jen samozřejmě lze i za života majetek DAROVAT např. kočičímu útulku (což by zrovna možná udělala), takže je klidně možné, že místo 2 domů, zahrad a pole zdědím jen ponožky a starou motyku zapomenutou před dveřma ![]()