Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co s matkou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.10.13 18:41
Tak moc děkuju holky…mě to taky štve, hlavně proto, že potom jsem z toho fakt špatná a vyčítám si to i když tak nějak podvědomě vím, že je chyba i na její straně… 
@j.a.n.i1 jo to je přesný! a právě proto, že ona ví, že jsem měkká si to dovoluje…nejvíc mě mrzelo, že po porodu to bylo to samý! Musela jsem na kyretáž protože ve mě zůstal kus placenty a prostě jsem radši byla doma a odpočívala a ona mi pořád vyčítala, že ještě neviděla malou a že vůbec nepřijedeme jí ukázat a že by jí chtěla povozit v kočárku a ukázat sousedkám 
v tu chvíli ale zasáhl manžel a řekl, že prostě nepojedeme, že se nám narodilo mimino a všichni z rodiny se za námi přijeli podívat jen ona seděla doma a čekala až přijedeme my…přijela až když byly malý 3 měsíce 
je samozřejmě něco jiného Tvoje babička…to chápu, to bych po ní taky nechtěla, aby jezdila, ale brala bych jako samozřejmost, že se tam stavíme my.
@danyk tchýni máme taky v cizině, ale upřímně u nás strávila víc času než moje mamka 
a když jsme letos nevěděli jestli přijedeme, právě kvůli těhotenství, tak na to neřekla ani slovo…řekla, že to chápe, ať zbytečně neriskujeme a že se malý narodí tak ona přijede…a to už jí táhne na 70…
manžel má sice víkendy volné, ale právě proto je chceme taky trávit jako rodina, zajet si občas na výlet, nebo být prostě jen tak doma všichni spolu…
@pepina12 právě mám pocit, že mi je 15 a musím jezdit domů jako z intru 
máma absolutně nechápe, že mám svůj život a svoji rodinu…otěhotněla jsem ve 20 a strašně bojovala za to, abych se s malou nastěhovala k nim a s manželem (tehdy přítelem) se jen vídala! Nebo abych ho nezapisovala jako tátu, protože nikdy nevím, jestli se nerozejdeme ve zlém…prostě jsem to nechápala…doufám, že taky seberu dost sil a začnu si žít svůj život jako Ty…ale já jsem prostě měkoň no
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 18:43
@kaspluc to mamka se vždycky ještě naštve, že jedeme po dvou hodinách domů protože malá chce jít spát…její režim nijak nechápe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 19:06
@Máca9312 Netrap se, nejsi měkoň, mě to trvalo tři roky. Byla jsem v roli u své matky, že musím být ta hodná a poslušná. Jen mě prostě využívá, je to strašný, nikdy to nepochopím, ale pracuju na sobě, protože chci být úplně jiným člověkem a vím, že jsem, jen se musím naučit mít na prvním místě sebe. Moc na tebe budu myslet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 19:28
@pepina12 přesně jsi to vystihla! Poslouchat jí na slovo! Možná jsem si to udělala sama tím, že jsem taková vždycky byla…cokoliv řekla, já jsem udělala, jakou mi vybrala školu, tu jsem studovala…blbka no… 
Moc děkuju…i já budu myslet na Tebe a držet palce! 
mě hodně pomáhá můj muž, který mi třeba řekne…neměla bys to dělat, nebo mě nějak upozorní, že se máma zase snaží manipulovat…co říct no…drž se! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 19:40
No je ale fakt, ze ja jsem. vcelku tvrda od te doby, co je mala…proste ona je na prvnim miste a ted jaksi mamciny ani tchyniny reci neresim. Tchyne chce zase porad nas zvat do restauraci, aby jako videla malou, ale to je na prd. Mala ma 5m, porad se tam musi drzet, nebavi ji to, rada si doma hraje na decce, lidi nemocni…atd…kdyz bylo hezky, sli jsme dvakrat, na prd to bylo, ted nas zvala zase. Rekla jsem, ze kdyz tak pujde manzel sam, ja s malou ne, kdyz se udivene ptala, proc, rekla jsem, ze nevidim. duvod, proc by tak male miminko melo sedet v hospode. Nebo chtela, at s nima jedem na wellnes…VUBEC!!! Jsem ji rekla, jestli je normalni, ze jako co tam s malou? Je zvykla na svou postylku, mame rezim a ten se nijak kazit proste nebude. Pokud chteji malou videt, tak jen tehdy, kdy ona je vzhuru a kdy nema mit spanek. Jinak jsem. oboum babickam rekla, ze holt pokud se neprizpusobi ony, tak malou neuvidi. U tchyne je sem tam zadrhel, ale to povolam manzela a ten je na ni velmi tvrdy a ona si na neho nedovoli mu neco rict. Nebo oslavy o 20ti lidech, to je specialita u tchyne, ona je miluje a pomalu chtela, ze budeme pravat s malou i jejim tetam nebo co. Tak manzel rekl, mame malou, tu oslavy nezajimaji, budeme prat jen nejblizsim a napr. tetam jen na kulate. A hotovo.
Budte tvrde, oplati se to. A sahodlouhe sms od tchyne mazu nebo preposilam manzelovi, at si je resi on. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.17 10:35
Babicka manipulatorka
Ahoj holky, jsem desne frustrovana. Asi se potrebuji spis vykecat. Je mi 33, mam rocniho syna a matku, ktera mne neustale vydira a snazi se mne vmanipulovat do vseho, abych se ji prizpusobila. Dela to od detstvi. Diky tomu jsem v 17ti letech odesla z domu, natruc vystudovala skolu 300km od domova, natruc si vzala cizince…dlouho dobu jsem trpela kvuli ni depresemi, ze nejsem dostatecne dobra dcera podle jejich naroku. Nedokazala jsem skloubit jeji pozadavky a moji radost ze zivota. Dlouho jsem se lecila u psychologa i psychiatra. Jejich hlavni rada byla - je to „muj“ zivot, matka to musi jednou pochopit. Ona muj zivot nezije.
Snazim se, si to pripominat kazdy den. Matka bydli daleko od nas. Snazim se ji volat cca 2-3× tydne. Myslela jsem si, ze vnoucetem se vse zlepsi. Ani ne 
je to nehlidaci babicka. A popravde je tak strasne frustrovana, ze vse resi krikem, ze je pro mne i narocne, kdyz k ni jen jedeme na navstevu.
Dnes uz rozumim tomu, ze to nedela naschval, ale je proste nestastna a tim ublizuje mne a bohuzel i vnoucatum. Snazila jsem se s ni o tom mluvit, rekla ji, ze kvuli ni chodim k doktorum. Seznamila jsem ji s tim, co mi rekli. koupilq ji knihu. Vse spatne. Je to typicka manipulatorka. Vim, ze se uz nikdy nezmeni. Ale proste me to nekdy semele. Kdyz k ni jedu, pravidelne od rana si musim dat panaka. Cokoliv udelam / reknu je spatne. Bohuzel tim trpi i vnoucata (bratr ma 4deti). Jsou ze vseho zmateni a nechapou to. Neco jim dovolim, kdyz jsme u ni a ona to zatrhne (napriklad chodit bosky bez ponozek-hloupost). Ze jeji dum, jeji pravidla. A vnoucata jsou zmateny. V podstate nesmim nic rozhodnout sama.
Bohuzel kdyz k ni jedeme, vzdy spavame u nich a pak tedy se „musime“ ridit jejimi pravidly. Nechci, aby se to meho syna dotklo. Mame uplne jina pravidla. Ona je diktator, my jsme volnomyslenkari (popravde i diky tomu, ze ji to nekdy delam natruc).
S mym bratrem se naprosto rozhadali a maji velmi spatny vztah. Ona tvrdi, ze to je jeho manzelkou. On ji navstevuje, jen kvuli vnoucatum. Bohuzel ma tu smulu, ze ma domek vedle ni.
Cele je to nestastne. Uz jsem starsi, rozumnejsi a porad bych si prala, aby meli deti s babi fajn vztah. Ale ono to nejak nejde :-/
Moje matka ma i partnera, ale i s ni se neustale hada. V podstate kdyz neco neni podle jejich pravidel, je to spatne. Je to general v sukni 
Holky, zazivate neco podobneho s vlastni mamou? Jak se s tim vyrovnavate?
- Citovat
- Upravit
27.8.17 10:53
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jsem desne frustrovana. Asi se potrebuji spis vykecat. Je mi 33, mam rocniho syna a matku, ktera mne neustale vydira a snazi se mne vmanipulovat do vseho, abych se ji prizpusobila. Dela to od detstvi. Diky tomu jsem v 17ti letech odesla z domu, natruc vystudovala skolu 300km od domova, natruc si vzala cizince…dlouho dobu jsem trpela kvuli ni depresemi, ze nejsem dostatecne dobra dcera podle jejich naroku. Nedokazala jsem skloubit jeji pozadavky a moji radost ze zivota. Dlouho jsem se lecila u psychologa i psychiatra. Jejich hlavni rada byla - je to „muj“ zivot, matka to musi jednou pochopit. Ona muj zivot nezije.
Snazim se, si to pripominat kazdy den. Matka bydli daleko od nas. Snazim se ji volat cca 2-3× tydne. Myslela jsem si, ze vnoucetem se vse zlepsi. Ani ne
Dnes uz rozumim tomu, ze to nedela naschval, ale je proste nestastna a tim ublizuje mne a bohuzel i vnoucatum. Snazila jsem se s ni o tom mluvit, rekla ji, ze kvuli ni chodim k doktorum. Seznamila jsem ji s tim, co mi rekli. koupilq ji knihu. Vse spatne. Je to typicka manipulatorka. Vim, ze se uz nikdy nezmeni. Ale proste me to nekdy semele. Kdyz k ni jedu, pravidelne od rana si musim dat panaka. Cokoliv udelam / reknu je spatne. Bohuzel tim trpi i vnoucata (bratr ma 4deti). Jsou ze vseho zmateni a nechapou to. Neco jim dovolim, kdyz jsme u ni a ona to zatrhne (napriklad chodit bosky bez ponozek-hloupost). Ze jeji dum, jeji pravidla. A vnoucata jsou zmateny. V podstate nesmim nic rozhodnout sama.
Bohuzel kdyz k ni jedeme, vzdy spavame u nich a pak tedy se „musime“ ridit jejimi pravidly. Nechci, aby se to meho syna dotklo. Mame uplne jina pravidla. Ona je diktator, my jsme volnomyslenkari (popravde i diky tomu, ze ji to nekdy delam natruc).
S mym bratrem se naprosto rozhadali a maji velmi spatny vztah. Ona tvrdi, ze to je jeho manzelkou. On ji navstevuje, jen kvuli vnoucatum. Bohuzel ma tu smulu, ze ma domek vedle ni.
Cele je to nestastne. Uz jsem starsi, rozumnejsi a porad bych si prala, aby meli deti s babi fajn vztah. Ale ono to nejak nejde :-/
Moje matka ma i partnera, ale i s ni se neustale hada. V podstate kdyz neco neni podle jejich pravidel, je to spatne. Je to general v sukni
Holky, zazivate neco podobneho s vlastni mamou? Jak se s tim vyrovnavate?
Vim, ze to nechces slyet, ale bud rada, ze mas mamu…Nase je starsi, tak si uvedomuji, jake je stesti, ze mamu jeste mam, vidim to na lidech, kteri ji uz nemaji. Prenes se pres hadky a blbosti a bud na ni hodna. Zadny clovek neni jen spatny…Jiste te miluje. A ze ma takovou povahu? Kazdy jsme nejakej, i ty mas jiste chyby
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.17 11:16
No já to mám zase tak, že kdyby tohle předváděla moje máma, tak k ní jezdit nebudu. Abych chodila kvůli matce na terapii a ještě se od ní nadále nechávala buzerovat, urážet a já nevím co, tak to fakt ne. A k čemu je dětem taková babička? Ona se nezmění a v žádný fajn vztah fakt nedoufej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.17 11:34
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jsem desne frustrovana. Asi se potrebuji spis vykecat. Je mi 33, mam rocniho syna a matku, ktera mne neustale vydira a snazi se mne vmanipulovat do vseho, abych se ji prizpusobila. Dela to od detstvi. Diky tomu jsem v 17ti letech odesla z domu, natruc vystudovala skolu 300km od domova, natruc si vzala cizince…dlouho dobu jsem trpela kvuli ni depresemi, ze nejsem dostatecne dobra dcera podle jejich naroku. Nedokazala jsem skloubit jeji pozadavky a moji radost ze zivota. Dlouho jsem se lecila u psychologa i psychiatra. Jejich hlavni rada byla - je to „muj“ zivot, matka to musi jednou pochopit. Ona muj zivot nezije.
Snazim se, si to pripominat kazdy den. Matka bydli daleko od nas. Snazim se ji volat cca 2-3× tydne. Myslela jsem si, ze vnoucetem se vse zlepsi. Ani ne
Dnes uz rozumim tomu, ze to nedela naschval, ale je proste nestastna a tim ublizuje mne a bohuzel i vnoucatum. Snazila jsem se s ni o tom mluvit, rekla ji, ze kvuli ni chodim k doktorum. Seznamila jsem ji s tim, co mi rekli. koupilq ji knihu. Vse spatne. Je to typicka manipulatorka. Vim, ze se uz nikdy nezmeni. Ale proste me to nekdy semele. Kdyz k ni jedu, pravidelne od rana si musim dat panaka. Cokoliv udelam / reknu je spatne. Bohuzel tim trpi i vnoucata (bratr ma 4deti). Jsou ze vseho zmateni a nechapou to. Neco jim dovolim, kdyz jsme u ni a ona to zatrhne (napriklad chodit bosky bez ponozek-hloupost). Ze jeji dum, jeji pravidla. A vnoucata jsou zmateny. V podstate nesmim nic rozhodnout sama.
Bohuzel kdyz k ni jedeme, vzdy spavame u nich a pak tedy se „musime“ ridit jejimi pravidly. Nechci, aby se to meho syna dotklo. Mame uplne jina pravidla. Ona je diktator, my jsme volnomyslenkari (popravde i diky tomu, ze ji to nekdy delam natruc).
S mym bratrem se naprosto rozhadali a maji velmi spatny vztah. Ona tvrdi, ze to je jeho manzelkou. On ji navstevuje, jen kvuli vnoucatum. Bohuzel ma tu smulu, ze ma domek vedle ni.
Cele je to nestastne. Uz jsem starsi, rozumnejsi a porad bych si prala, aby meli deti s babi fajn vztah. Ale ono to nejak nejde :-/
Moje matka ma i partnera, ale i s ni se neustale hada. V podstate kdyz neco neni podle jejich pravidel, je to spatne. Je to general v sukni
Holky, zazivate neco podobneho s vlastni mamou? Jak se s tim vyrovnavate?
proč jí voláš tak často? S manipulátorem nehneš. ano žij svůj život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.17 11:38
@maskovak píše:
Vim, ze to nechces slyet, ale bud rada, ze mas mamu…Nase je starsi, tak si uvedomuji, jake je stesti, ze mamu jeste mam, vidim to na lidech, kteri ji uz nemaji. Prenes se pres hadky a blbosti a bud na ni hodna. Zadny clovek neni jen spatny…Jiste te miluje. A ze ma takovou povahu? Kazdy jsme nejakej, i ty mas jiste chyby
Hloupost, hloupost a zásadní nepochopení celé situace a závažnosti.
Milá anonymní, věř tomu, že vysvětlování v tomhle ohledu nic neřeší.
Neříkám, že tvoje matka, ale řada podobných rodičů má normální psychickou poruchu - se kterou opravdu nic nespravíš. Oni jsou v pořádku, zlé je okolí, okolí může za jejich podělaný život a je zodpovědné za to, aby je činilo šťastnými - což nejde, protože v okamžiku, kdy by byli šťastní, by okolí znovu uteklo a oni by zůstali sami. Neustálé vzbuzování pocitů viny, závislosti… tohle NEMŮŽETE vyhrát, ty ani bratr.
Jedním z řešení je prostě odstřihnout kontakty. Drastické, ale bohužel účinné. Někdy to není potřeba, což byl třeba můj případ… ale někdy to jinak nejde.
S odpuštěním, na kecy „co by za to jiní dali“ se vykašli, málokdo může chápat, jak strašný teror to může být. Mě moje matka málem dohnala k sebevraždě - a když jsem jí to řekla, že jsem se málem zabila, tak pokrrčila rameny a změnila téma 
Jen jedna z mnoha perel podobných vztahů 
Pokud máš facebook a umíš anglicky, najdi si některou ze zahraničních skupin Toxic Parents… tam jsou lidi, co tě naprosto pochopí, podpoří a poradí jak řešit některé situace. Řada z těch lidí má v tomhle ohledu podstatně lepší zkušenosti než psychologové a psychiatři, tohle je poměrně úzká specializace. Moje psycholožka mi taky kdysi akorát řekla, že mám nejspíš nemocnou matku, přestože byla a je ukázkový narcista… v těchhle skupinách byli lidi, co do detailů znali a chápali její chování a byli schopní poradit, jak na něj. Vřele doporučuju.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.8.17 11:45
@maskovak
Mama nas ma rada, ale jen podle JEJICH pravidel. Vnoucata nechapou. Boji se ji. A ty vetsi uz musi bracha premlouvat, aby k ni jezdili.
Mama je sama v sobe nestastna, ale nechce pochopit, ze jini lide maji jine nazory a zivot. Bud se budeme ridit jejich pravidly, nebo se budeme ridit jejimi pravidli. Nic jineho neexistuje.
Je mi ji strasne lito. Sama je nestastna a v tom vsem ublizuje ostatnim. Kdyz jsem nemela dite, nejak to slo. Ale s ditetem je vse jinak. Jsem asertivnejsi, stojim si za svymi nazory.
Ale ja prece nemohu dovolit, aby ublizovala memu diteti. Ja to chapu, ale co ono?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.8.17 11:58
@Anonymní píše:
Hloupost, hloupost a zásadní nepochopení celé situace a závažnosti.Milá anonymní, věř tomu, že vysvětlování v tomhle ohledu nic neřeší.
Neříkám, že tvoje matka, ale řada podobných rodičů má normální psychickou poruchu - se kterou opravdu nic nespravíš. Oni jsou v pořádku, zlé je okolí, okolí může za jejich podělaný život a je zodpovědné za to, aby je činilo šťastnými - což nejde, protože v okamžiku, kdy by byli šťastní, by okolí znovu uteklo a oni by zůstali sami. Neustálé vzbuzování pocitů viny, závislosti… tohle NEMŮŽETE vyhrát, ty ani bratr.Jedním z řešení je prostě odstřihnout kontakty. Drastické, ale bohužel účinné. Někdy to není potřeba, což byl třeba můj případ… ale někdy to jinak nejde.
Pokud máš facebook a umíš anglicky, najdi si některou ze zahraničních skupin Toxic Parents… tam jsou lidi, co tě naprosto pochopí, podpoří a poradí jak řešit některé situace. Řada z těch lidí má v tomhle ohledu podstatně lepší zkušenosti než psychologové a psychiatři, tohle je poměrně úzká specializace. Moje psycholožka mi taky kdysi akorát řekla, že mám nejspíš nemocnou matku, přestože byla a je ukázkový narcista… v těchhle skupinách byli lidi, co do detailů znali a chápali její chování a byli schopní poradit, jak na něj. Vřele doporučuju.
S odpuštěním, na kecy „co by za to jiní dali“ se vykašli, málokdo může chápat, jak strašný teror to může být. Mě moje matka málem dohnala k sebevraždě - a když jsem jí to řekla, že jsem se málem zabila, tak pokrrčila rameny a změnila téma
Dekuju dekuju dekuju! Jdu se na to podivat! Doktorka nam obema s bratrem rekla presne to, co pises. Ona se vyziva v pocitu viny. Uplne ji citujes, kdyz mluvis o „obeti“ o tom, jak okoli je k ni zle a jak ji vsichni ublizuji.
Odstrihnout je hodne drasticke. Ale je mozne, ze k tomu jednou dospejeme. Uz ted je to hodne omezeny kontakt. Desne me boli, jak se trapi a jak mi pokazde v podstate vysvetli, ze ja jsem ta zla. To mne drti.
- Citovat
- Upravit
27.8.17 12:00
Anonymní, bohužel jsou rodiče, se kterými se nedá hnout a nikdy to nebude lepší. Nevím, jestli je to případ tvé mámy. Může to být psychická porucha, může to být neochota na sobě pracovat, těžko takto na dálku říct. Ale pokud domluvy nepomáhají, pokud jsou z toho jen konflikty, hádky, stres pro tebe i dítě, opravdu je nutný tak častý kontakt? Bohužel znám nemálo rodičů, pro které jejich děti nikdy nebudou dobré, a to ani v situaci, kdy dospělé dítě má fungující rodinu (milujícího partnera, šikovné děti), je úspěšné v práci atd. A to třeba jen proto, že má „špatné pohlaví“ (rodič chtěl syna a má dceru, nebo naopak). Je-li matka manipulátorka, doporučuji přečíst knihu z Portálu Nenechte sebou manipulovat, je dobře napsaná, s konkrétními příběhy, radami,… Zvaž, jestli pro vaši psychickou pohodu není lepší kontakt omezit, komunikovat přes mail místo přes telefon. Ano, máma tě asi má ráda, svým způsobem, a ty ji asi taky, ale pokud to nefunguje, mysli na své zdraví. Někdy třeba i jen částečné, dočasné přerušení kontaktu pomůže k restartu. Načerpáš síly a budeš pak lépe zvládat matčiny stavy. A až to zase bude neúnosné, zase na nějakou dobu omezit a čerpat síly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.17 12:10
Též mám toxic mamku. Chápu tě. Vyčerpává to. A nelze to změnit. K psychiatrovi či psychologovi jít odmítá a tak ničí úplně celé své okolí a neustále živí svou sebelítost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.17 12:34
Tak toto jsem měla jako přes kopírák s mojí babičkou. Vychovávala mě, nalinkovala mi život a já v osmnácti zdrhla a ano, mám partnera jí natruc, mám dvě děti jí natruc (jsem si dovolila hodně což, bez jejího souhlasu otěhotnět!). Pohár trpělivosti přetekl, když po porodu druhého dítěte mi bez pozvání chodila denně domů a denně mě deptala, jak jsem hrozná, jak nestíhám uklízet a starat se o staršího. Starší syn byl vždycky její mazánek a příchodem mladšího prý hrozně trpěl, druhé dítě jsem měla bez jejího dovolení a dávala mi to pořádně sežrat. Měla jsem žaludeční neurózu, kdykoliv přišla, snažila jsem se být stoprocentní a nikdy to nestačilo. Když mě po šestinedělí skolila úzkostně-depresivní porucha a já skončila měsíc v nemocnici na Karláku a další téměř tři měsíce v Bohnicích, můj muž ji vyrazil z našeho bytu, zakázal se ke mě a k dětem přiblížit. A dobře udělal. Dávala jsem se dohromady rok. A na rok jsem přerušila kontakt. Pak jsem jí zavolala a řekla všechno to, co jsem měla říct už dávno. Pro MOJE děti platí MOJE pravidla, pro MOU domácnost MŮJ systém, bez MÉHO pozvání do MÉ domácnosti nevkročí, do MÉHO výběru partnera, stylu života a bydlení mluvit nesmí a jsou jí zakázány nevyžádané rady. Pokud toto bude respektovat, může se s dětmi a se mnou vídat, pokud toto respektovat nehodlá, přeruším nadále styky.
Je to šest let. A drží se. Ano, vystrčí růžky. Ale stačí moje slovo, pohled a stáhne se.
Nenechám si ničit život někým, kdo má pocit, že protože se o mě starat, má právo mi život řídit a běda mě, když ne. To, že mám babičku živou a zdravou jí nikterak neopravňuje k tomu, aby se mnou manipulovala a citově vydírala. A že to umí špičkově.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
