Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co s matkou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.7.13 19:01
@Anonymní píše:
Ahoj holky, mám celkem psychický problém s vlastní mámou. Všechno začalo po porodu mé dcery. Máma je ke mě hrozně citově chladná, vůbec se s ní nemůžu o ničem pobavit, jen všeobecné povrchní věci, myslí a je zahleděná jen dost do sebe. Věřím, že mě má snad i ráda, ale chodá se divně, občas se mnou manipuluje jako blázen skrz věci kolem mé dcery.
1. Brala jsem homeopatika speciálně pro mě připravené a bylo to o hodně lepší, ale snad si říkám, že je nemůžu brát nonstop?
2. Chodila jsem na rodinné konstelace, moc mi to pomohlo, když se prožíval příběh, kde figurovala moje máma, tak to se mnou ani nehnulo, jediná slza neukápla, prostě nic. Jen jsem to prožila a to bylo všechno.
Teď už mě napadá, že snad budu muset zajít pro nějaké antidepresiva nebo nevím. Neporadili byste mi třeba dobrého psychologa nebo něco někoho, kdo by mohl pomoci. Dost mě to trápí, když je mi těžko, tak se to projeví později i na zdraví a už tohle nechci.
Mluvit s mámou o problémech nejde, ona nechce, tvrdí, že ona nemá žádný problém, cítí se ukřivděná, ublížená, přitom už s ní ani jedna z dcer nekomunikuje na nějaké běžné úrovni.
Ahoj, já to mám s matkou podobně, taky si neumí přiznat chybu, vše svaluje na druhé, všichni ubližují jí, ale svoje chyby si nepřizná, když jí něco vytknu, řekně, že jsem přecitlivělá, vztahovačná a že ona to myslela v žertu. Tudíž místo toho aby si přiznala chybu obrátí to v žert a já jsem ta blbá, že to nechápu 
Manipulativní je taky dost tedy… Řeknu ti jednu věc co pomohla mě, každý rodič vychovává své dítě tak jak v dané situaci a v podmínkách nejlépe umí… Představ si svojí maminku jako 3 leté bezbrané dítě i jí někdo nedával lásku, nikdo jí to nenaučil. Ty jsi si svojí maminku vybrala než jsi se narodila, věděla jsi o tom a to znamená, že máš tu sílu to ustát, změnit a má tě to hlavně učit. 
Jsi vyspělejší bytost než tvoje maminka, jdi jí příkladem, nejlepší je na něco vůbec nereagovat, nekomentovat…
Pokud se nemýlím, jsi duchovně založená, pokud by jsi se chtěla o tomto tématu pobavit písni sz 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.13 20:44
No já jsem také měla problém s máti, respektive s přijetím jejího chování. Ať jsme se snažily jak snažily (tedy já mám pocit že jsem se snažila především já), tak jsme se nějak setkat nemohly. No moc mi pomohla kineziologie, kinezioložka mi dokázala osvětlit některé máminy pocity a mé pocity vůči. Byl to tedy běh na dlouhou trať, ale já jí ledasco dokázala odpustit a po čase jsem zřejmě změnila své chování vůči ní (nejsem si toho vědoma, ale kinezioložka mě na to upozorňovala, že k tomu dojde). V současné době je náš vztah podstatně lepší, nezaměřuji se tolik na věci pro mě v minulé době stresující, teď už jim rozumím a vím, že zřejmě ani pro ni to není lehké. Neumím to zřejmě správně vysvětlit, jen chci říct, že jsou různé roviny chápání a člověk neumí všechno zvládnout sám. Možná jsou pro tebe rodinné konstelace nevhodné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.7.13 20:51
@Melody 4 píše:Čtu a pláču, možná jsi mi pár slovy hodně pomohla, ani o tom nevíš. Jak najdu odvahu a sílu, napíšu SZ. Děkuju. Je na tom kus pravdy.
Ahoj, já to mám s matkou podobně, taky si neumí přiznat chybu, vše svaluje na druhé, všichni ubližují jí, ale svoje chyby si nepřizná, když jí něco vytknu, řekně, že jsem přecitlivělá, vztahovačná a že ona to myslela v žertu. Tudíž místo toho aby si přiznala chybu obrátí to v žert a já jsem ta blbá, že to nechápu
Pokud se nemýlím, jsi duchovně založená, pokud by jsi se chtěla o tomto tématu pobavit písni sz
- Citovat
- Upravit
21.7.13 14:06
@Anonymní píše: Čtu a pláču, možná jsi mi pár slovy hodně pomohla, ani o tom nevíš. Jak najdu odvahu a sílu, napíšu SZ. Děkuju. Je na tom kus pravdy.
To jsem ráda. Napiš až to budeš cítit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 17:00
Ahoj holky
není to sice k tématu, ale nechtěla jsem zakládat novou diskuzi, tak jsem si vybrala podle nadpisu tuhle
Chtěla bych se vás zeptat jak to máte s návštěvami prarodičů. Jezdíte vy k babičce nebo babička k vám?
Moje mamka u nás byla od narození dcery (1 rok) asi 3× (z toho dvakrát proto, že byla v našem městě u doktora a musela čekat na výsledky tak čekala u nás) ale od nás vyžaduje, abychom jezdili každý víkend. Když třeba nemůžeme nebo se mi prostě nechce, tak mi potom do telefonu vyčítá, že jsme se na ní vyprdli a že chce vidět malou a že tam nejezdíme 
když jí řeknu, že by třeba mohli přijet i oni, tak mi řekne jen hmmm a urazí se.
Máme to od sebe asi 25 km, auto má a není pro ní problém se sem dostat. A i kdyby nemohla řídit ona, tak může taťka. Je jí 46 takže nějaký strach z toho, že je stará na řízení taky není. Prostě se jí nechce.
Dříve jsem pořád poslouchala, že chce vozit, že musím dovést kočárek.
Já k mamce jezdím ráda, ale prostě mě nebaví se každý víkend tahat s miminkem, věcma a kočárem. Zvlášť před pár měsíci měla malá období, kdy se na mě strašně upnula a všech se bála. Celou návštěvu probrečela a já poslouchala, že je to tím, že tam málo jezdíme a že na ně není zvyklá. Teď jsem znovu těhotná (8. měsíc) a o to víc mě tyhle návštěvy zmáhají. Navíc mám taky svoji domácnost, dvakrát denně vařím a mamka nechápe, že nemůžu být celou sobotu u nich, protože se chce manžel třeba najíst.
Zajímá mě, jestli jsem vážně příšerná dcera a beru jim vnučku, nebo jestli je normální, že chci, aby přijeli občas i oni k nám a hlavně, abych návštěvy k nim nebrala jako povinnost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 17:11
Vôbec nie si príšerná , problém je v tvojej mame. Nemám rada takéto manipulatívne matky a svokry 
A celkovo neznášam takúto manipuláciu a nátlak 
Myslím, že k nej chodíš dosť často a ani to nie je tvoja povinnosť..Keď chce, nech príde ona k vám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 17:23
@Máca9312 Jsi normální a měkká 
prostě si musíš stát za svým a když se ti nechce takhle často jezdit, tak prostě nejezdi. Jinak u nás tchýně jezdí každý týden, ale to protože nám jednou týdně hlídá a naši vidí dětičky tak jednou za měsíc, kdy tak přibližně jednou dorazí oni a jednou my.
A plně tě chápu, já jezdím takhle za svoji babičkou, ale tam je to dané tím, že ji je 90 a tedy už dost dobře nemůže jezdit ona a přestože ji vidím moc ráda (a pokaždé na nás čeká oběd, takže nemusím vařit) tak mě to občas taky zmáhá… ale zas babička chápe, když se mi to některý týden nehodí a vynechám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 17:24
No pokud po tobě vyžaduje návštěvy i v 8. měsíci těhotenství, tak je minimálně nesoudná, slušně řečeno. Ale ani tak nevím, proč by měly být návštěvy jen jednosměrné. Záleží i na vašem bydlení, kdybyste třeba vy bydleli v pidibytě a tví rodiče ve velkém baráku, tak bych chápala, že je pro všechny pohodlnější, když se sejdete tam, ale ani to není dokonalá výmluva.
Já třeba jezdím ráda ke tchýni, páč se tam vždy dobře najím bez námahy, nemusím doma piglovat před návštěvou a ještě se tam najdou ochotné ruce pochovat si našeho mladšího, přeci ho furt nemusím tahat sama .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 17:38
No tak my jsme jezdili k nasim mesicne, obcas oni k nam, mame barak, oni pidibyt, ale vesli jsme se ,ale ted, co mame treti ditko, jezdi nasi vic k nam protoze pro me je uz dost slozite zabalit 3 deti, pak kocar a tam zase vybalovat.Jsme ted domluveni az na zacatek prosince na mami narozky a pak vanoce.Mezi tim prijedou nasi minimalne 1 x k nam na synovo svatek a narozky manzela.Bud prespi, kdyz chteji, nebo jedou vecer domu. Bydli od nas cca 50 km.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 17:53
Já mám rodiče taky asi tak daleko od sebe, a mamča k nám taky moc nejezdí. Jezdí na oslavy, občas i mimo, ale většinou jezdíme my k nim. Tak asi jednou za 14 dní. Je to pro nás pohodlnější. Mají baráček se zahradou, takže je tam víc prostoru a děti se tam vyblbnou lépe, než když všichni jen sedíme v obyváku u kafe. Ale to je na vzájemné domluvě. Když se nám tam jezdit nechce nebo není čas a ona chce vidět vnoučata, tak si prostě musí přijet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 18:05
Já mám rodiče 250 km a tchyni 700. K našim jezdíme jednou měsíčně na víkend, víc nám ani manželovy příslužby nedovolí. Mamka k nám většinou dojede ještě jednou měsíčně na cca tři dny, když musím k dr. na kontrolu, abych nemusela vláčet dítě s sebou. a to musí busem, metrem přes Prahu a zase busem dál. Jinak my u nich máme pohodlí, spaní a sezení bez potíží, kdežto oni u nás moc ne, nejsme zatím moc dobře vybavení na návštěvy. Tchyně jezdí cca 1-2× do roka, my jsme tam jezdívali dřív taky jednou do roka, teď nejezdíme, jako těhotnou mě nikdo už nepojistí a dítě stejně nemá pas.
Příspěvek upraven 27.06.15 v 21:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 18:14
Jsi normální, zkus to překonat a dělej jen jak chceš ty. Tři roky jsem k mamce jezdila pořád, dnes vím, že je sobecká, na prvním místě má jen sebe, odmítá mi jakoukoliv pomoc, když potřebuju /a to jsem ji oslovila tak 2× za rok kvůli práci/. K nám přijde na oslavu, jinak se jí nechce, vyhovoval by jí od nás veškerý servis, ale mě to zmáhalo, časem jsem na tom byla ze všeho i zdravotně mizerně, tak teď si žiju především svůj život. A JE MI NEJLÍP JAK KDY V ŽIVOTĚ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 18:19
Moje mamka se ted kdyz mame miminko podrizuje nam…i tchyne. Proste se to toci kolem rezimu male a hotovo. Manzel je na to haklivy, chce, at mala dodrzuje ritualy, takze i sve mamce rekne…ne v 5 nikam nejedeme, jestli chcete, dorazte vy. Mala v tu dobu spinka. Nekdy dorazi, jindy ne…jsme od sebe 10 km. Nebo kdyz nas i mamka i tchyne zvou, ptaji se, kdy se ti to hodi? A cas si vybiram ja…:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.10.13 18:21
Jsou to 2 měsíce, co jsme se odstěhovali od tchánovců. U nás byli poprvé až po měsíci a půl a po nás by chtěli, aby jsme tam jezdili snad 2× týdne. Nechápu proč my bychom se měli přetrhnout a oni doma ležet na divanu a čekat na nás. Bydlíme od sebe pouze 8 km a jak tchán tak i tchyně mají svoje auto, takže se nemůžou vymlouvat jeden na druhýho. Tchyni je 47 a tchánovi 51, takže věk kdy to pro ně ještě není náročný. To nemluvím o tom, že párkrát v týdnu jede k nám do města pro manželovu sestru, která tu má brigádu a soboty jezdí na velký nákup a taky se nestaví. Ona má zájem jen když proto nemusí nic dělat. Měla vnučku rok a půl, co jsme tam bydleli a žádnej velký zájem tam nebyl, jen když jsem ji ju donesla až pod nos. Takže já už rezignovala a pokud chtějí vnučku vidět, ať si přijedou. Já už se namáhat nehodlám.
@Máca9312
Buď v klidu, odpočívej, nikam se v tak pokročilým stádiu těhotenství nežeň. Mohla by být trochu soudná a pochopit, že pro tebe je ten přesun náročnější než pro ni, tak ať podniká návštěvy ona.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
