Co Vám pomáha, když dochází dech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Mno, asi nemam tolik zkusenosti s temito stavy, ale uz parkrat se mi stalo ze jsem si dala jakousi svoji pauzu, vnitrni stopku… proste zastavila, sedla a cekala, nepremyslela, neresila, nesnazila se… jakoby se cas zastavil… az pak casem to preslo samo a dala jsem se znovu do pohybu, jakoby se ty vnitrni baterky zacaly zase dobijet…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mně vždycky pomůže dovolená, klidně jen na týden. Ale ne někde na chatě. Odjet k moři. Nevím, jak je to možné, ale jedině tam se mi daří úplně vypínat, ani mi tam nejde nějak víc přemýšlet. Tam si fakt vymyju mozek. Jestli je to tou totální změnou prostředí, nebo vedrem, to netuším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
co mně pomáhá? já mám heslo „když nemůžeš, tak musíš“ a to heslo mám už hodně dávno,
na afirmace, mandaly, semináře a podobné věci fakt nemám peníze - při nejhorším si tajně pobrečím a MUSÍM dál, prostě musím a ono to jde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mě nejvíce pomůže vypadnout.
Ideálně dovolená u moře byla pro mě relax. Ale s 3 dětma nechci kazit dovolenou sobě ani lidem okolo. 
Jakože své děti milují nadevše, ale běhat za nima ve vedru s vyplazeným jazykem nehodlám.
Takže tex je pro mě relax odjet na oblíbené místo (příroda, rodné město atd.) To mě nakopne na pár dní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tohle je opravdu těžké téma, ale důležité je si uvědomit, že žádný pocit, žádná emoce není trvalý stav, a tak se dá spolehnout na to, že zase bude líp. Z VŠ si nesu jednu cennou radu, na kterou nedám dopustit: ať už je člověku jakkoliv, ať se děje cokoliv, je nutné se držet své rutiny. Ráno vstát, umýt se, namalovat se, po práci si dojít zacvičit, prostě na co je člověk zvyklý. I když se mi nechce, protože mi je vnitřně hrozně, držet se rutiny, díky které člověk nespadne někam, odkud se už špatně leze.
Držet se - vždy je čeho se chytit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Běhám. Při běhu se člověk nabije a spousta věcí, která před začátkem běhu vypadá neřešitelně, se minimálně vstřebá. Nemyslím běhy na pár km, ale 15+.
Ano, někdy musím běhat hodně rychle nebo hodně daleko, pokud něco řeším.
Když jsem měla složitější období a ani to nepomáhalo, šla jsem se vykecat k psycholozce.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
Hlavně v sobě nic nedržete…časem to přijde a ještě horší…půl roku nemám šťastné období… úmrtí v rodině. Pomaha mi sport to je zázračný lék a bohužel i léky. Dovolena u moře je balzám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ty ale nesmíš věřit v lepší zítřky, protože zítra tu být nemusíš!
Dám ti nevyžádanou radu- pokud nejde o život, jde o hovno, aneb hlavně se z toho neposrat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Svetluska55 píše: Více
Souhlasím, běh na delší vzdálenost a být offline! Ideálně v přírodě, né na okruhu nebo v rušivém městě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zvlastni kolik z vas zminuje dovolenou, tak zrovna tohle mi nepomaha vubec, spis presne ten pravy opak, dest, vitr (!!!), blato, poradne se zaspinit (lezt nekde po kolenech, sjizdet po zadku), mozna tak jeste hudba a tanec… ale to vsechno chce nejakou minimalni silu, kdyz neni ani to tak si dovolit vypnout (ono kdo umi odpocivat aby nevrtalo v hlave ze by to chtelo tamto ci ono, fakt si to dovolit a vedet ze je OK uplne vypnout)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Milý čtenáři téhle diskuze chtěla bych se zeptat na to co Vám pomáha, když máte pocit, že už dále nemůžete? Každý z nás v životě zažívá okamžiky, kdy pociťuje, že neví jak dál, že už nemůže a má někdy obavy z budocnosti i z toho co se zase pokazí. Jednou jsme nahoře a jednou dole. Já osobně jsem ztratila víru po spoustě špatných příhod v mém životě, které nekončí. Ostatní jsem se snažila motivovat, aby nic nevzdávali a vždy jsem je podržela, sama ale k sobě to neumím.
Zkoušela jsem semináře, zkoušela jsem afirmace, mandaly, meditace a prostě věřit v lepší zítřky, mám pocit že momentálně nic z toho nemá žádný efekt. Je něco co vám pomohlo?
S přáním hezkého večera se loučím a předem děkuji.