Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
V poslední době, když čtyřleté dceři něco důrazněji vytkneme, tak začne sama sebe pohlavkovat. Vůbec nevím, jak na to reagovat.
Podotýkám, že fyzické tresty v podstatě nepoužíváme.
Začala bych hledat jiné výchovné přístupy než výtky, případně složité vysvětlování jak moc je špatná, když tohle dělá a jak ji budete mít rádi když bude dělat to co chcete.
To jsou věci, které holt posilují pocity viny, které se posléze projevují tím, že se začne pohlavkovat.
Mrkni sem - je to docela fajn přístup který je použitelný a neznamená to přizpůsobení se požadavkům dítěte.
https://www.vychovabezporazenych.cz/
tady je to kdyžtak v knize
Asi bych se zamyslela, jestli to dela, protoze chce sama sebe trestat za spatne chovani. Pak bych zkusila to duraze vytykani zmirnit. Paklize to dela proto, ze zjistila, ze to vyvola vasi pozornost/rozpaky, tak by bylo na miste si toho nevsimat. Jaķo kdyz se vztekle dite vali po podlaze a vy odejdete a dite hned prestane, protoze nema divaky. Naopak tu pozornost doprat jindy pri vhodnem chovani.
@Oriseka
Myslím, že se opravdu trestá. Mám asi problém odstínit emoci „střední naštvanosti“. Já jí něco třeba víckrát vytknu asi až moc mírně a ona to bere na lehkou váhu… A pak se fakt rozčílím, houknu na ni a ona je z toho nefalšovaně nešťastná. Chtělo by to nějaký střed z obou stran. Který já sama neumím.
@Weia píše:
@Oriseka
Myslím, že se opravdu trestá. Mám asi problém odstínit emoci „střední naštvanosti“. Já jí něco třeba víckrát vytknu asi až moc mírně a ona to bere na lehkou váhu… A pak se fakt rozčílím, houknu na ni a ona je z toho nefalšovaně nešťastná. Chtělo by to nějaký střed z obou stran. Který já sama neumím.
Zkus popsat nejakou konkretni situaci a zkusime vymyslet nejake adekvatni reseni. Urcite tam bude nejaka precitlivelost. Tohle neni bezna reakce ditete ani na nejake to duraznejsi houknuti. Kdyz se zacne pohlavkovat, tak bych stejne zkusila odejit, zda to nepomuze. Za vyzkouseni nic nedas. Obcas deti prekvapi a clovek to neodhadne.
@Oriseka
Celý kontext situace je dost komplikovaný. Já (a zřejmě geneticky) i dcera velmi intenzivně prožíváme emoce. Dokážu být ohromně nadšená, šťastná, smutná, rozčílená i vyděšená. Má to svoje pozitiva i negativa. Zažívám v každodenním životě asi silnější radost, než mnoho lidí, a snadno se mi přes to navazuje s lidmi kontakt a na svou introvertní povahu mám i dost přátel. Zároveň ty negativní pocity úplně otevřeně samozřejmě neventiluju, nějak se s nimi musím vnitřně vypořádat, někdy je to komplikované. Kromě toho jsme oba s manželem BDSM+. Manžel vyloženě neprožívá bolest tak, jak je to obvyklé. Já to vnímání nemám posunuté tak moc jako on, trochu bych řekla, že v rámci sexuality i vypouštím emocionální přetlak. (Nicméně z posledních 4,5 let jsem většinu doby kojila nejdříve starší dceru, nyní mladšího syna, kojení mi zcela likviduje chuť na sex, takže v posledních letech sexuální život skoro nevedu.)
K původnímu tématu - mám pocit, že dcera jednak i ty pocity viny prožívá asi dost silně (stejně jako i jiné pocity) a jednak má posunutý práh bolesti. Což bohužel vede k tomu, že si myslí, že to má takhle každý, a ke svému mladšímu bráchovi, kterého zjevně velmi miluje, se někdy chová docela nešetrně. Já jí to párkrát klidně řeknu, že se k němu musí chovat jemněji a pak už se někdy rozčílím, ona se rozpláče a začne sama sebe plácat.
@Weia Ja taky zrovna ty sourozenecke bitky neumim uplne ukocirovat. Tak trochu uz to ted i nechavam byt a verim, ze uz se mladsi snad nerozbije. Mladsi totiz starsiho provokuje a pak se divi. Jestli je takova citliva, tak co zkusit takovy semafor. Ukazes oranzovou, jakoze uz to chovani zacina byt pres caru. Ukazes cervenou a uz bude vedet, ze musi prestat. Jakoze by tam byly nejake mezistupne mezi rikam to klidne a rozcilenim. Ta vizualizace muze pomoct. To me jen tak napadlo. Treba pak nebude reagovat takto prehnane, kdyz podstatnou informaci vzdeli cervena karta a ne rozcilena matka. A toho placani bych si nevsimala. Asi ji to stejme moc neboli, kdyz ma posunuty prach bolesti. Kdovi jestli se tim i neuklidnuje, ale to uz hadam.