Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Caje, kavu, darkove zabalene belgicke pralinky, male lahvicky s likery nebo destilaty, svicky. Ale pro 20 lidi mi to prijde prehnane. My si davame jen s par kolegynema, davat vsem jako povinne se nikdy neosvedcilo.
Ahoj my mame tajneho Jeziska… kdybych mela davat kazdemu neco tak se z toho asi zblaznim…
Jo a já jsem loni dostala od kamarádky takový malinká voňavá mejdlíčka, zabalená v takové látkovém pytlíčku. Někdo to někde vyrábí, moc hezké a krásně to voní. A jsou mejdlíčka do skříně. Tak jsme si je dali do skříně a voní to krásně celý rok. To by mi třeba udělalo radost jako drobný dárek.
@Šáruší píše:
no to jo no, ale u nás se dávají do té krabičky zhruba 4 pralinky, jedna ta pralinka stojí do 15korun, krabička 10, takže je to takové malé, velmi hezké, za cca 60,–. A dobré, sní se to. Krém na ruce taky sem tam dostávám, rovnou to posílám dál, popřípadě vyhazuju, protože to nikdo nechce a stojí to taky tak. Ty pralinky se alespoň sní. A když jsi v kolketivu, kde je zvykem dávat každý každému, tak prostě těžko můžeš přijít s tím, že je to ptákovina a vyhazování peněz, pojďme to zrušit. Pak stejně minimálně 50-100 za jeden ten dáreček dáš, levněji se snad nedá koupit nic.
Tak u nás v práci krémy na ruce frčí. Tady ho chce každá ženská
…když přijede obchoďák a přiveze krémy tak tu ženský jásaj… Právě, to je kolektiv, co je i docela dost dobrá parta a prostě se to tady takhle dělá už x let. Takže přece to nebudu kazit…
Takhle velký kolektiv bych asi vyřešila něčím doma dělaným - perníček plus přání nejspíš. Nebo nějaká ozdobička doma vyráběná (což nevím, jestli by teda chlapi zrovna ocenili
), případně z trhů. Protože i těch 60-100 korun, jak tu někdo píše - když to člověk vynásobí 20 - upřímně, ne, nechtělo by se mi za dárky pro kolegy utratit víc než třeba za ty pro manžela ![]()
Jinak krémy na ruce nebo vtipně ozdobený propisky jsou super nápad
I ty krémy by se možná vešly do nějaký rozumný částky (ale ne nějaký „hogo fogo“, holt něco obyč z DMka třeba) a pokud bych si byla jistá, že je lidi využijou…
Tak to je masakr, 20 dárků? Běžné je dělat tajného Ježíška, nebo jsme třeba dělali to, že každý donesl jeden dárek a pak se rozdaly na Vánočním večírku. Každý si odnesl jeden dárek. Byly to vždy knihy, to byla podmínka.
Jinak letos jsem v nové práci, je nás 18. Pro každého jsem vyrobila perníček se jménem a zabalila do celofánového pytlíčku s mašlí. S nejbližšími kolegyněmi si dáme dárek (tedy 4 drobnosti musím připravit). To mi přijde tak akorát.
No ty kráso, vy zapomínáte, že těch devatenáct lidí nemá vesmírné nápady, takže se ti sejde 15 krému na ruce, deset čajů, deset pf perníku, 15 svíček a 10 čokolád
to je fakt hustý ![]()
A jinak trochu „originality“, v dm mají prskavky ve tvaru stromečku, hvězdičky…
@terryuiu píše:
V každé firmě, kde jsem doposud dělala se to řešilo „Secret Santou“. Člověk si z klobouku vytáhne jméno kolegy a koupí mu dárek - podle toho, co má ten člověk rád. To jako máte kupovat 20 dárků pro 20 kolegů?
Rozhodné lepší varianta než kupovat 20 pracholepů a dvacet jich získat. A když jsou v kolektivu chlapi, výběr je ještě těžší.
Jezda jesteze delam mezi samyma chlapama, kteri maji dost svych starosti, aby vymysleli darky pro manzelky a nejaky davani darku mezi sebou nas ani nenapadlo ![]()
My jsme kromě tajného Ježíška v jedné práci měli fajn systém, že byla na oddělení kasička, do které měl od ledna každý hodit každý měsíc kovovou padesátikorunu. Nikdo to nekontroloval (většinou jsme házely první poradu v měsíci, ale když někdo neměl, tak kdykoliv jindy), nebylo třeba hlídat, vždycky tam v prosinci byla odpovídající částka (tzn. cca 600,–Kč na osobu), většinou i víc (protože např. jsem si nebyla jistá, jestli jsem tam házela, tak jsem hodila ještě jednou, nebo tam pro tyto sklerotické účely byla sem tam dvacka znamenající „na 90% jsem tam hodila, ale radši tam přihodím dvacku“
.
Za cca 300,–Kč se udělal balíček (to měla na starosti každý rok v prosinci jedna dvojice - nakoupit, zabalit, případně komplet objednat), za zbylých cca 300,–Kč si každý měl koupit to, co mu udělá radost. Pak byla slezina nad cukrovím, rozdaly se balíčky a každý se pochlubil, co si koupil. Říkalo se tomu „vánoční spoření“, ta pajda měsíčně nikoho nebolela a odcházelo se s hodnotnými dary. Ale to jde udělat jen tam, kde není velká fluktuace a lidi si sedí a dohodnou se.
@Bubla Bůčková píše:
A jinak trochu „originality“, v dm mají prskavky ve tvaru stromečku, hvězdičky…
To je super tip ![]()
@terryuiu píše:
V každé firmě, kde jsem doposud dělala se to řešilo „Secret Santou“. Člověk si z klobouku vytáhne jméno kolegy a koupí mu dárek - podle toho, co má ten člověk rád. To jako máte kupovat 20 dárků pro 20 kolegů?
My nemusíme, ale chceme.
To je smutné, dávat jen 1 dárek… ![]()