Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Darované embrio a případný špatný spermiogram
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Michaelakkk
1.2.11 13:09
- Citovat
- Upravit
1.2.11 13:20
No,já se na to ptala u Apolináře a tam mi embrioložka vyloženě řekla,že se neplodným párům embria darovat můžou,samozřejmě anonymně a bezplatně 
Kamarádce teda u Apolináře dělali IVFs darovanými vajíčky a ještě jí zbyli nějaký embria,oni je s manželem nechali zmrazit a po 2 letech se rozhodli,že je darujou neplodnýmu páru.A sestra jim řekla že to jde,ale že pán(manžel tý kamarádky)musí na krev,aby udělali genetický testy.Pak z toho teda nějak sešlo,ale je možný,že v nějakém centru vám to udělají a jinde zase ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.11 13:22
Anonymko,gratuluju k chlapečkovi 
To je úžasný,že se zadařilo hned napoprvé 
A můžu se zeptat,kolik embrií ti vkládali?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.11 13:36
Díky, nechala jsem si vložit 2 embrya, chytlo se jenom jedno.
- Citovat
- Upravit
1.2.11 13:42
Michaelakkk píše:
jo špatně jsem to pochopilated jsem si přečetla druhý odkaz na stránky
No,možná,že by chtělo,aby než někomu budeš odpovídat na tak zásadní dotaz,si o tom něco přečíst a pak až odpovědět.Odpovídat typu,jedna paní povídala… Taky neodpovídám na dotazy,o kterych vím opravdu pramálo.Ale jinak tedy nic ve zlém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.11 13:44
uf, tak jsem si oddychla, že jsem nakonec opravdu neplácala hlouposti. zakladatelko, držím moc palečky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.11 13:45
škoda,mohla jsi mít dvojčátka,ale já kdybych si mohla vybrat,tak taky radši jen to jedno.I když…kdybych potom chtěla druhý dítě,bylo by tozase od jiný dárkyně.A máte nějaký embria zmražený?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.11 14:39
No chtěli jsme dvojčátka, ale jeden lumpík:-)) je zatím tak akorát:-). Máme jedno zmražené.
A kdy se na to chystáš?
Jinak nevím jestli řešíš takové to - jestli budu cítit že je to „moje“ dítě a tak. Fakt se neboj. Můj byl od chvíle jak jsem zjistila, že jsem těhotná. Té ženě budu do smrti vděčná, že mi dopřála takové štěstí.
- Citovat
- Upravit
2.2.11 10:56
Já se ještě konkrétně nechystám,ale čekám,kdy mi zavolají z centra,že pro mě maj dárkyni.Nijak to teda nehrotim a nepospíchám na to.Obavy samozřejmně mám,bojim se teda spíš po porodu,kdy má člověk rozhozený hormony,abych nezačala nějak blbnout 
Je to asi dost těžký na psychiku,se s tím vyrovnat.Tuším že u Apolináře maj pro takové páry a psycholožku,tak zvažuju,že jí zavolám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Plaminek naděje
8.2.11 14:18
Ahoj - četla jsem si tuto diskuzi a napadla mne taková otázka:
Je nějaký rozdíl mezi adoptovaným děťátkem a darovaným embryem?
Teď nemyslím to provozní, že embryo Ti implantují do předem hormonama nadopovaného těla a adopci si vyřídíš papírově, ale myslím v principu. Neber to prosím jako útok - je to jen zvědavost co je motivací pro ženy podstupovat tak drastické zásahy do organismu, aby ve finálu porodila „cizí“ dítě? Je to ten pocit „těhotného bříška“, pohybů dítěte a porodu, které chceš „prožít“, nebo je v tom ještě něco dalšího? 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.2.11 17:16
No mám „jenom“ darované vajíčko, ale je to něco podobné. O adopci jsme taky uvažovali ale to co píšeš je přesně ten důvod proč jsme nejdřív zkusili toto. Ano zažít těhotenství, bříško a HLAVNĚ toto období ovlivnit ( nepít, nekouřit,zdravě se stravovat, nestresovat), což u adopce nejde. Takže vím jaké to dítě mělo prenatální období i ty první roky života, že to dítě bylo chtěné a milované od první chvíle. U adopce se málokdy podaří dostat malinké mimi třeba z kojeňáku.
U adoptovaného dítěte nikdy nevím co to dítě zažilo.
A tebou zmiňovaný " drastický" zásah do organizmu - no je potřeba vybrat hormony to ano, ale samotné zavedení embrya je ambulatní a nebolestivý zákrok. Pak už probíhá těhotenství ( když se potvrdí) jako každé jiné.
- Citovat
- Upravit
Plaminek naděje
8.2.11 18:36
Anonymní - moc děkuji za odpověď Ovlivnit prenatal je pro mne nová informace - obohatila jsi mi obzor - to víš, jsem zvědavec.
Prosimtě, můžeš mi ještě jen stručně popsat, proč chceš dítě Ty a co pro Tebe být rodičem znamená?
- Citovat
- Upravit
9.2.11 11:01
Plaminek naděje píše:
Ahoj - četla jsem si tuto diskuzi a napadla mne taková otázka:
Je nějaký rozdíl mezi adoptovaným děťátkem a darovaným embryem?Teď nemyslím to provozní, že embryo Ti implantují do předem hormonama nadopovaného těla a adopci si vyřídíš papírově, ale myslím v principu. Neber to prosím jako útok - je to jen zvědavost co je motivací pro ženy podstupovat tak drastické zásahy do organismu, aby ve finálu porodila „cizí“ dítě? Je to ten pocit „těhotného bříška“, pohybů dítěte a porodu, které chceš „prožít“, nebo je v tom ještě něco dalšího?
Já bych právě hrozně ráda zažila to těhotenství.Ten pocit,nosit pod srdcem malého tvorečka,jaký to je,když se v tobě začne hýbat atd.A taky bych ráda zažila porod,i když bolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Plaminek naděje
9.2.11 11:20
Mahdalko děkuji - rozumím Ti, musí to být krásný pocit cítit to miminko v sobě - já měla takové silné nutkání „zažít to“ od 26. Dnes je mi 34, děťátko nemám (přítel před 2mi lety náhle zemřel) a můžu Ti říct, že už se dneska na to dívám tak nějak jinak.
Ta „touha“ mít jednou dítě je podvědomě stále, ale už mne „neovládá“ a já vím, že sama bych děťátko nechtěla vychovávat, protože bych mu ve skutečnosti velmi ublížila a nebylo by po emocionální stránce zdravé. Chodím do dětských domovů a kojeneckých ústavů jako dobrovolnice, chovám ty mimina a čím dál tim více se učím respektovat život jako takový, nechat se jim vést a přemýšlet o tom, co všechno bych chtěla v sobě změnit. Vřele doporučuji - zkus to někdy do doby, než budeš mít to svoje mimi, je to krásné, poučné a pomůže ti to najít a soustředit se na pozitivní myšlenky. 
- Citovat
- Upravit
9.2.11 11:52
Plaminek naděje píše:
Mahdalko děkuji - rozumím Ti, musí to být krásný pocit cítit to miminko v sobě - já měla takové silné nutkání „zažít to“ od 26. Dnes je mi 34, děťátko nemám (přítel před 2mi lety náhle zemřel) a můžu Ti říct, že už se dneska na to dívám tak nějak jinak.Ta „touha“ mít jednou dítě je podvědomě stále, ale už mne „neovládá“ a já vím, že sama bych děťátko nechtěla vychovávat, protože bych mu ve skutečnosti velmi ublížila a nebylo by po emocionální stránce zdravé. Chodím do dětských domovů a kojeneckých ústavů jako dobrovolnice, chovám ty mimina a čím dál tim více se učím respektovat život jako takový, nechat se jim vést a přemýšlet o tom, co všechno bych chtěla v sobě změnit. Vřele doporučuji - zkus to někdy do doby, než budeš mít to svoje mimi, je to krásné, poučné a pomůže ti to najít a soustředit se na pozitivní myšlenky.
To je mi moc líto Mě ovládla touha po dítěti lehce po 20,nikdy jsem nebyla takový ten typ na diskotéky,pařby až do rána atd.Spíš jsem byla takový ten domácí typ co rád vaří,uklízí a o někoho se stará 
Ještě před pár lety,jsem touhu po dítěti dost hrotila a fakt s tím blbla Letos mi bude 34 a nijak to nehrotím,když bude mimi třeba až ve 40,tak se z toho nezblázním.Mám spoustu plánů do budoucna,jako třeba pořízení domku,tak už se na to mimi tak moc nesoustředím.Ale určitě ho chci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Vyšetření imunologie
- 16.04.26
- Lotynka11
Lze zlepšit kvalitu spermií životním stylem
- 04.05.26
- Anonymní
IVF při polycystických vaječnících (PCOS)
- 07.04.26
- Anonymní
Opakované biochemické těhotenství rada na...
- 01.04.26
- Anonymní
jo špatně jsem to pochopila
ted jsem si přečetla druhý odkaz na stránky 
nemůže se darovathotové embryo nějakých manželů, ale od dvou různých dárců neudělané ano po spoustě vyšetření už jsem topochopila 