Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já bych je nedala, na čtrnáct dní určitě ne, to je hrozně dlouho. A podle toho co píšeš se ti vůbec nedivím, navíc jste s manželem zajedno, takže bych se tím nijak nestresovala a řekla jim, že se na to teď prostě ještě necítíte.
Moje děti třeba o nějaké přespávání u babiček nemají vůbec zájem, jinak se s prarodičema vídáme hodně často, takže si sebe užijí až až.
Myslím, že s tím víkendem je to skvělý nápad…jeďte tam všichni, děti jim nechte a sami si udělejte výlet. Prostě zvykat postupně. Ohledně toho „nepřiznávání“, my to máme stejně. Ale je otázkou proč by vám neřekly, že holky plakaly. U nás nejspíš proto, abychom neměli strach jim malou zase půjčit. Ono občas může poplakávat každé dítě, ale je důležité, aby si budovali vazbu i k jiným dospělým a k prarodičům obzvlášť. A i prarodičům by jste měli vyjít trošku vstříc - potřebují si na holčičky taky zvyknout, vzpomenout si, jak se starat…chce to trpělivost a vstřícnost, ale za ten vztah mezi vnučkami a prarodiči to přeci stojí ![]()
Zakladatelko, plně tě chápu. Dle toho co píšeš to chápu tak, že jste v kontaktu prarodičů s dětmi nikdy nebránili - bohužel bydlí daleko. Není špatná nápad ubytovat se u tchanovcu na víkend at se starají pres den o děti a vy si udelejte s mužem celodenní výlety. Pak to můžete zopakovat třeba za měsic na tyden atd…
Muj syn začal u dědy na klíně brečet, tak jsem se došla podívat co se děje… bylo mi hned jasné, že se vzteká protože něco chce a nemá to (což děda nepoznal a lehce znervoznel). Přiběhla babka a hned dědu seřvala co mu udělal. Ale když ho na můj pokyn šla babička přebalit (poprve, abych mela jistotu ze to zvladne), tak mu švihla hlavou o stul. A pak mi ho ryyyychle vratila, a řekla že ho přebalovat nebude. A TO PROSIM VYCHOVALA TAKE 2 DETI.
![]()
Holky, nenápadně se vetřu do diskuze… Jak byste reagovaly, kdyby vám tchánovci nabídli, že se budou o malého přes týden starat, kdyby nebylo místo ve školce… Ale problém je, že tchýně je zrakově postižená - má jen zbytky zraku. Někdy si mě splete s manželem a naopak, věci na lince občas hledá hmatem… Malý bude mít teprve na konci září tři roky. Manžel by byl pro, ale já bych asi v práci strachem umřela, co se tam děje. Jsem moc úzkostlivá? ![]()
@Anonymní píše:
Holky, nenápadně se vetřu do diskuze… Jak byste reagovaly, kdyby vám tchánovci nabídli, že se budou o malého přes týden starat, kdyby nebylo místo ve školce… Ale problém je, že tchýně je zrakově postižená - má jen zbytky zraku. Někdy si mě splete s manželem a naopak, věci na lince občas hledá hmatem… Malý bude mít teprve na konci září tři roky. Manžel by byl pro, ale já bych asi v práci strachem umřela, co se tam děje. Jsem moc úzkostlivá?
no záleží jak je na tom tchán. ve mě by tohle pocit důvěry nevyvolalo a bála bych se
@Anonymní píše:
Holky, nenápadně se vetřu do diskuze… Jak byste reagovaly, kdyby vám tchánovci nabídli, že se budou o malého přes týden starat, kdyby nebylo místo ve školce… Ale problém je, že tchýně je zrakově postižená - má jen zbytky zraku. Někdy si mě splete s manželem a naopak, věci na lince občas hledá hmatem… Malý bude mít teprve na konci září tři roky. Manžel by byl pro, ale já bych asi v práci strachem umřela, co se tam děje. Jsem moc úzkostlivá?
Podle mě nejsi, to bych taky nedala. To je fakt o prů. er. O velkej. Já jsem pro styk s prarodiči, ale s ohledem na jejich možnosti. Tady je jasné, že dítě by na samostatný pobyt s babičkou mělo být výrazně větší a samostatnější.
@Drakelous týjo, manžel taky jednou jebnul malému hlavou o stůl. Asi bych mu ho taky měla přestat dávat ![]()
@paola white Tchánovi bude letos 70. Zdravotně na tom není špatně, ale má na starost slepice, zatápění v kotli, zahradu… Když tam dám malého na hlídání na dvě hodinky - není to moc často, jen když potřebuji nutně k lékaři - věřím, že tyto činnosti odloží a hraje si s malým. Ale kdyby tam byl celý den, je to jiné…
@Anonymní píše:
@paola white Tchánovi bude letos 70. Zdravotně na tom není špatně, ale má na starost slepice, zatápění v kotli, zahradu… Když tam dám malého na hlídání na dvě hodinky - není to moc často, jen když potřebuji nutně k lékaři - věřím, že tyto činnosti odloží a hraje si s malým. Ale kdyby tam byl celý den, je to jiné…
no podle mě není ve fyzických možnostech tchyně aby ho hlídala. Já osobně bych ho tam nedala. Moje tchyně má taky zdravotní omezení a děti nehlídá (ale ona ani nechce)
@paola white píše:
@Drakelous týjo, manžel taky jednou jebnul malému hlavou o stůl. Asi bych mu ho taky měla přestat dávat
já jim ho nepřestala dávat (možná to chce pečlivěji číst), naopak cpu jim ho dál… at se snaží prarodičové, jen dohlížím
. Jo a taky jsem řekla babce, že jestli malej neudělá vysokou tak to má na triku ![]()
Příspěvek upraven 20.02.14 v 10:06
@Anonymní píše:
@paola white Tchánovi bude letos 70. Zdravotně na tom není špatně, ale má na starost slepice, zatápění v kotli, zahradu… Když tam dám malého na hlídání na dvě hodinky - není to moc často, jen když potřebuji nutně k lékaři - věřím, že tyto činnosti odloží a hraje si s malým. Ale kdyby tam byl celý den, je to jiné…
a jak to asi dělají lidi, kteří žijí v baráku a taky musí obstarat slepice, zahradu, zatopení. Kluk s dědou chodí strašně rád krmit slepice, pro vajíčka, pro uhlí. Toho bych se nebála.
A u tchýně záleží, jak je zvyklá se starat o kluka. Jestli ho zvládne pohlídat 2 hodiny, když jsi u lékaře, tak by mohla zvládnout celý den. Ale zkusila bych si to párkrát předem. Vždyť děti mají i zrakově postižení (úplně slepí) lidé a zvládají to.
@berry4 píše:
1. nikdy jste jim ani nedali šanci, aby si děti na ně zvykly. To by se mělo dít přirozeně od jejich útlého dětství
2.A dostala tchýně vůbec někdy možnost se o ně starat v takové míře, jak to tady popisuješ?
3.Brečí každé dítě. Vám doma děti nebrečí? Nehrotíš to trochu moc?
4.No to už je úplně vrchol, dvouapůlleté a 4 leté děti snad umí jíst normální stravuBabička se dle popisu chová normálně…
Moje odpověd´:
Ano, jsi divná, přecitlivělá a odpíráš svým jednáním dětem vztah s prarodiči.
Být tvojí tchýní bych teda nechtěla.
zase po nějaké době souhlasím do písmenka. Krásně jsi to shrnula
To ta moje bohužel chce… Svého času jsme tam bydleli, když se malý narodil a pamatuju si svou hrůzu, když se (byly mu asi dva týdny) s ním bez zeptání vydala na procházku. Řekla, že budou jen na zahradě, tak se jdu za nimi podívat a nikde nikdo…
Jenže ona v tomhle není k sobě kritická. Je takový ten typ, co vše ví nejlíp… Achjo…
@Drakelous píše:
já jim ho nepřestala dávat (možná to chce pečlivěji číst), naopak cpu jim ho dál… at se snaží prarodičové, jen dohlížím. Jo a taky jsem řekla babce, že jestli malej neudělá vysokou tak to má na triku
Příspěvek upraven 20.02.14 v 10:06
no vida, to hned manželovi taky řeknu
ovšem jestli neudělá vysokou mladá tak je padá na mojí hlavu ![]()
2)k mojí mamče jsem jezdila od klukova narození… o přebalení projevila zájem ve chvíli, kdy jsem jí požádala o hlídání. Nějak mi na tom nepřišlo nic divnýho. Krmení ze začátku taky nechávala jenom na mě, čekala než jí to já nabídnu. Brala to tak, že je to moje dítě a nebude se mi do toho plíst dokud jí neřeknu.