Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Holky a myslíte že když se dítěte vzdá a dá ho k adopci nebude milující matka? Vždyť i když se ho vzdá a zabezpečí mu lepší život je milující.Každá z nás udělá pro dítě to nejlepší-i když se ho vzdá.Kolik z nás by to dokázalo.
Pet let stary clanek Ministerstvo práce určilo pravidla pro baby-boxy , ale nejspis porad platny…
Marka76 píše:
Holky a myslíte že když se dítěte vzdá a dá ho k adopci nebude milující matka? Vždyť i když se ho vzdá a zabezpečí mu lepší život je milující.Každá z nás udělá pro dítě to nejlepší-i když se ho vzdá.Kolik z nás by to dokázalo.
Přesně tak.Někdy je ta nejvíc milující matka právě ta která se vzdá i přes tu velkou bolest aby mohlo dítě žít lepší život než ona
Kamča.dalmatinka píše:
Já si nemyslim že dítěti je nejlépe s matkou za každé okolnosti
Myslíte si že takové vehementní přesvědčování je uplně správný?
Nemyslim si že dítě musí být vždy s matkou.Mám kamarádku co takle byla přesvědčována že dítěti je tak nejlíp.Od mala dítě žilo po ubytovnách,s partama 4 i 10 lidí.Nějaký ten rok i v karavanu.Sám doma zustával už od 2 let proot že matka musela do práce aby měli co jíst…Několikrát ho hledala policie proto že šlo maminku hledat..Na školku neměla,do školy dítě chodilo odrbané,děti se mu vysmívali,jíst mělo jen to co mu kdo dal,hračky sem mu kupovala já proto že mi ho bylo líto..
Dnes je klukovi 13 let.Do školy chodí a nechodí.většinou se toulá.Hrozí mu pasták,krade atd. atd..Kamarádka ho chtěla dát do adopce od začátku.Měla pochybnosti že to nezvládne a nezvládla.
Ted už se ale nedá nic vrátit.Dalo by se říci že maj oba zkaženej život a zbytečně se zkazil i dítěti které mohlo žít jinak..
To nikdo netvrdí, že nebude milující matka. Jen bych se bála, že když takhle váhá a hlavní duvod pro rozhodnutí, zda adopci ano, jsou peníze a bydlení, byla bych hlavně pro zjištění informací na co má nárok a jaké má možnosti. Aby pak nelitovala že se dítěte vzdala.
Taky bych byla hodně opatrná s jednoznačnou radou: určitě si ho nech! ![]()
Zakladatelko, bezezbytku využij těch 6 týdnů a udělej si inventuru sama v sobě. Pečlivě zvaž, zda jsi ochotná pro dítko, které si necháš udělat maximum a jak by to asi vypadalo/probíhalo (práce, bydlení, výchova, hlídání, možnosti pomoci od státu či jiných organizací atd.). Pokud CHCEŠ a jen máš obavu, že to nezvládneš, tak je to dobré! Pokud si ale ve skrytu duše říkáš: „toto fakt ne“, bude adopce lepším řešením.
Nejhorší scénář je podle mě to, co psala Kamča.
Pokud bych se měla rozhodovat mezi tímto (uštvaná matka a dítě směřující do pasťáku/kriminálu) a adopcí, kdy dítko jednou bude sice hledat své kořeny, ale vyrůstalo ve stabilní a milující rodině, volila bych spíš to druhé.
Vyhledej pomoc (poradit se na sociálce apod.), dej tomu čas (min. těch 6 týdnů), zvaž své možnosti a pak udělej správné a odpovědné rozhodnutí. ![]()
Kamčo, jenže já osobně mám pocit, že váhá, něco jiného je pokud by byla už rozhodnutá, a hlavně musí si uvědomit pro a proti. toto rozhodnutí je bohužel nevratné, není to jako v těžké situaci, kde se rozhodne dát dítě prozatímně do péče dětského domova. Ale pozbývá adopcí práv na dítě a jestli se nepletu, tak i možnosti vědět co s dítětem je dál. Prostě tohle rozhodnutí je velmi těžké a není dočasné, zatímco její nynější životní situace( bydlení, peníze atd.) dočasná je
, zbytek už záleží jen a jen na ní. Péči zatím jak jsem pochopila docela zvládá, takže být jí nejdříve se informuju co s celou životní situací a pak teprve házím flintu do žita, jinak se bude zbytečně trápit celý život. bohužel nevidíme do hloubky dál než do toho co napsala
. Chápu také holky co čekají na adopci na takové miminko, sami jsme si tím taky prošli, ale nakonec to nevyšlo díky situaci, která nám pak nastala, tedy padákem až na samé dno, a vykompenzovala to druhá dcera, která se po létech zadařila což u některých bohužel opravdu nejde, takže chápu i maminky čekatelky…Jenže ono není lehké se dítěte vzdát pokud má žena k němu citové pouto, a tady to jde přímo cítit
Prostě nejdřív bych se snažila situaci řešit, pak teprve radikální krok, myslím si, že do konce 6ti nedělí na to bude mít času hodně. rodičovský příspěvek, porodné a příspěvky na dítě má dořešené do cca 4 týdnů možná i dřív ![]()
Lowel píše:
Kamčo, jenže já osobně mám pocit, že váhá, něco jiného je pokud by byla už rozhodnutá, a hlavně musí si uvědomit pro a proti. toto rozhodnutí je bohužel nevratné, není to jako v těžké situaci, kde se rozhodne dát dítě prozatímně do péče dětského domova. Ale pozbývá adopcí práv na dítě a jestli se nepletu, tak i možnosti vědět co s dítětem je dál. Prostě tohle rozhodnutí je velmi těžké a není dočasné, zatímco její nynější životní situace( bydlení, peníze atd.) dočasná je, zbytek už záleží jen a jen na ní. Péči zatím jak jsem pochopila docela zvládá, takže být jí nejdříve se informuju co s celou životní situací a pak teprve házím flintu do žita, jinak se bude zbytečně trápit celý život. bohužel nevidíme do hloubky dál než do toho co napsala
. Chápu také holky co čekají na adopci na takové miminko, sami jsme si tím taky prošli, ale nakonec to nevyšlo díky situaci, která nám pak nastala, tedy padákem až na samé dno, a vykompenzovala to druhá dcera, která se po létech zadařila což u některých bohužel opravdu nejde, takže chápu i maminky čekatelky…Jenže ono není lehké se dítěte vzdát pokud má žena k němu citové pouto, a tady to jde přímo cítit
Prostě nejdřív bych se snažila situaci řešit, pak teprve radikální krok, myslím si, že do konce 6ti nedělí na to bude mít času hodně. rodičovský příspěvek, porodné a příspěvky na dítě má dořešené do cca 4 týdnů možná i dřív
S tím samozřejmě souhlasím,jen sem chtěla upozornit že na věty nech si ho!!!Dítěti je nejlíp s mámou…! atd.. co zde padlo to tak vždy nemusí být.Peníze nehrajou největší roly,ale hlavně to zda ona to tak chce!Neexistuje vzorec a rada.Musí si to rozhodnout jen ona sama.
Někdo se prostě o dítě nedokáže postarat a nebo nechce.Nutit ho do toho nějakym psychickym nátlakem že tak to musí být a tak to prostě je správné není dobrý .
Taky rychlé rozhodování není dobrý a tim spíš v šestinedělí ale to je už vše na matce.Ona s tím bude žít celej život,jen ona si ponese následky a možná i její dítě.Musí se rozhodnout sama a doufám že se rozhodne správně.
Většinou se snažím do takovích diskuzí nepřispívat proto že mi pak přijde že i já rozhoduju o někom koho ani neznám,neznám jeho situaci a třeba něco co vyřknu rozhodne o tom že se udělá chyba.
Zakladatelko určitě zkus požádat o pomoc nějakou sociální pracovnici,psychologa a hlavně se řid srdcem.
Co otec dítěte?Co střídavá péče?Co jeho rodiče?Třeba by on dítě chtěl a nebo by jeho rodiče byli ochotni se o něj starat nebo jinak pomoci
Kamčo tzak to jsme dvě, já si říkám to samé, rozhodování je bohužel jen a jen na ní
kate02 píše:JANIIICKA píše:
ahojda anonymni,ja sama muzu rict jake to je.jsem sama adoptovana a muzu te jen rici,od mala co se me ma maminka zrekla mam strach ze vseho.jakom ala jsem nemohla spat ani byt sama,neumi si nikdo predstavit-o lasce ani nemluve.myslim ze jsi snad vedela zejsi tehotna,tak jsi to mohla resit treba interupci,vim nekdo na to nema zaludek,ale takhle se budes trapit cely zivot.pokud nemas nic,a zijes v buhni jake´m prostredi nevim nevim,socialka te penize da,ale zaroven te bude pekelne hlidat a pak se nedej boze muze stat ze te ho odeberou oni,a mas na dalsi roky vydelano.premyslej o tom.znama dala kluka od vvychovy zname a kazdy den za nim byla,pokud to nemas jak udelat zkus ty azylaky a tak.Vždyť ona psala, že na těhu přišla až v 5. měsíci a to už je „pozdě“… Takže na potrat jít nemohla, ani kdyby chtěla…
Jinak k původní otázce… Záleží na spoustě věcí, hlavně jak se zakladatelka cítí a jestli si myslí, že péči o prcka zvládne. Je fakt, že to zvládla spousta lidí, takže bych neházela takhle brzo flintu do žita. Na druhou stranu být úplně sama na prcka můsí být neuvěřitelnej zátah a já sama si to nedokážu představit, takže bych neodsoudila ani kdyby prcka k adopci nakonec dala…
Kolikrát mi to přijde jako lepší řešení, než pak v budoucnosti třeba dítěti vyčítat, že kvůli němu měla zničenej života atd. atd., jak to kolikrát je…
jj pardon tom jsem prehledla.
![]()
Píšeš, že máš jen základní vzdělání, ale už podle toho, že o tom takhle přemýšlíš, si myslím, že jsi inteligetní a chytrá holka a věřím, že výchovu malého zvládneš. Dítě nepotřebuje vyrůstat v luxusu, potřebuje hlavně mámu, která ho bude milovat a chránit. Držím tobě i miminku palce.. ![]()
Raduš.ka44 píše:
Píšeš, že máš jen základní vzdělání, ale už podle toho, že o tom takhle přemýšlíš, si myslím, že jsi inteligetní a chytrá holka a věřím, že výchovu malého zvládneš. Dítě nepotřebuje vyrůstat v luxusu, potřebuje hlavně mámu, která ho bude milovat a chránit. Držím tobě i miminku palce..
Holky,to je tak nespravedlivý
Já jsem třeba materiálně zajištěná,mám vlastní byt,dobrou práci i nějaký úspory,ale......Stejně nejsem štastná,protože mi chybí mimi
A vím,že vlastní mít bohužel nikdy nebudu ![]()
Dítě je dar,radost,štěstí…
A já bez něj jaksi neumím žít,pořád mám pocit,že mi ještě něco chybí.Zakladatelko,máš něco,co já možná mít nikdy nebudu-vlastní mimi ![]()
At už se rozhodneš jakkoli,určitě to bude správné rozhodnutí,ale já bych svý mimi,nikdy nikomu nedala
Držím palečky! ![]()
mahdalka píše:
Holky,to je tak nespravedlivýJá jsem třeba materiálně zajištěná,mám vlastní byt,dobrou práci i nějaký úspory,ale......Stejně nejsem štastná,protože mi chybí mimi
A vím,že vlastní mít bohužel nikdy nebudu
Dítě je dar,radost,štěstí…A já bez něj jaksi neumím žít,pořád mám pocit,že mi ještě něco chybí.Zakladatelko,máš něco,co já možná mít nikdy nebudu-vlastní mimi
At už se rozhodneš jakkoli,určitě to bude správné rozhodnutí,ale já bych svý mimi,nikdy nikomu nedalaDržím palečky!
jezis,to je mi mooc lito
zivot je nekdy dost krute nespravedlivy
![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.