Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@rozumbrada Přesně tak. Co kdyby to bylo vaše dítě = sourozenec malé? To by ses s tím musela taky poprat.
@BlueFairy píše:
Přesně to jsem chtěla napsat. Kdo by se usmíval? Je u cizích, bitý a bez maminky… Hlavně že rodiče si vydělají a ty taky, že
To je další věc… záleží koho to dítě bude vidět časem za maminku ![]()
@Aries6 píše:
To je další věc… záleží koho to dítě bude vidět časem za maminku
Tak on asi zřejmě cítí jistý chlad ze strany zakladatelky. Spíš bude mít pocit méněcennosti, já si nedokážu představit, ze bych dala děti někomu takhle na dlouhodobé hlídání, kor, když má své vlastní dítě. Vždyť mu musí být strašně
kdyby neměla své vlastní, je to o trošku lepší situace, ale tohle je děs…
@Gorlami píše:
Souhlasim. Absolutne nechapu ty rodice, kdyz uz jsou tak strasne zaneprazdneni, ze nemaji cas na ani ne rocni mimino, tak bych predpokladala, ze si vydelaji aspon na chuvu, ktera by ditko obstaravala doma. Pro kluka to musi byt hrozny, pendluje mezi dvema „domovy“ a nikde se zrejme neciti uplne v bezpeci a chteny; holce se ale taky nedivim, je jeste malinka a najednou se musi delit o maminku s „vetrelcem“, nemyslim si, ze z ni vyroste rozmazlenej fakan, jen kvuli tomu, ze ve 2 letech zarli na cizi dite, na ktery nebyla pripravena a ktery ji „okrada“ o maminku. Ja bych to hlidani utla.
Naprosto souhlasím ![]()
@BlueFairy No já ani náhodou. Já tím, že jsem s nima doma vyloženě žiju a užívám si to. Ani se mi nechce dávat je babičce (no občas se těším, až budou den pryč, přiznávám
). Ale jinak ne.
Ale znám to z okolí hodně, že jsou děti - nebo jedno ze sourozenců - u babičky, prootže maminka je ze dvou dětí vyřízená
![]()
Tím ale nikoho neodsuzuju, chápu, že každá kačka se občas hodí, ale nechápu, jak to můžou dopustit ti jeho rodiče. Myslela bych především na toho chlapečka, jak mu asi je. A na svoji dceru…
Tohle hlídání bych okamžitě zarazila.
@Aries6 píše:
@BlueFairy No já ani náhodou. Já tím, že jsem s nima doma vyloženě žiju a užívám si to. Ani se mi nechce dávat je babičce (no občas se těším, až budou den pryč, přiznávám). Ale jinak ne.
Ale znám to z okolí hodně, že jsou děti - nebo jedno ze sourozenců - u babičky, prootže maminka je ze dvou dětí vyřízená![]()
Jako neříkám, že kolikrát nezářím jak hvězdička, když jdou děcka na noc k tchánům
ale tam je o ně postaráno snad ještě líp jak doma, takže děti tam jezdí vyloženě za odměnu jak jejich, tak moji
jen chudáci babička s dědou se pak z toho vzpamatovávají týden
![]()
Tohle je ale něco jiného. Nedala bych je prostě takhle pryč, cítila bych se sama sebou zklamaná…
Moc Vám všem děkuji za Vaše příspěvky, skutečně jsem do teď obě děti hlídala. Víte, mě je právě obou dětí taky líto, chlapečka obzvlášť. Opravdu se snažím konfliktům předem zabránit, ale oni mi tu oba pobíhají a já přece jen u toho chci stihnout něco udělat. A energií příliš nepřekypuji. Pravda je, že peníze se mi hodí, komu ne, ale obešla bych se bez nich. Cítím se do té situace uvržená trochu nepoctivě, na začátku s jeho rodiči nebyla žádná jasně daná pravidla, mělo to být na chvíli a je to na dlouho. Právě to vše s nimi potřebuji probrat, jen co chvíli nebudou někam spěchat. Oni mají každý už několik dětí z předešlých vztahů a spěchají do škol a školek, je vyzvednout. Chlapečka jsem měla vždy moc ráda, tak trochu jsem se těšila, že mu budu moct dávat lásku, a že bude šťastnější. Proto jsem ho zahrnovala úsměvy, obětím atd. Přesto mi úsměvy téměř neopětoval. Dcerka začala zlobit až o něco déle, nejdřiv měla docela radost, že se u nás něco děje. Ale opravdu mi připadala přepadlá z toho, že on je takový jakoby bez emocí, jen se jí pořád vrhal na ty její hračky. A určitě i žárlí, když ho mazlím. Ji mazlím taky a stále se jí snažím dávat lásku najevo. Chyba byla, že jsem ji trestala naplácáním, když už mi přišlo, že na něj příliš vyjíždí.. Jeho rodiče jsou hodní lidé, ale jsem na ně momentálně docela naštvaná. Čekají další dítě. Vím to 3 dny a jsem z toho přešlá. Nechápu, proč si pořad musí dělat další a další děti, když se o ně potom musí starat někdo jiný,. Vím, že se musím nějak vyhranit, ale je to pro mě těžké, je to blízká rodina. Buď se mi podaří dcerku ukočirovat a to v co nejrychlejším čase nebo si budou muset poradit beze mně. Stejně mi ho vždycky bude líto, že si jeho máma rozjíždí podnikání místo, aby se o něj starala osobně a do toho se chystá na další. Já bych taky ráda pořídila dcerce sourozence, ale tahle situace s chlapečkem mě právě teď odrazuje. Ještě jednou moc díky za Vaše rady. Hned zítra vyzkouším!! ![]()