Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera manipulátorka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
17.11.13 13:03
Dcera manipulátorka
Zdravím,
Nějak si moc nevím rady s dcerou. Má mě úplně omotanou kolem prstů. Ví, že nesnesu její kňourání a falešný pláč. Manipuluje se mnou jako nic. Všechno si vykňourá, vynutí a je " vyčůraná". Ráno to začíná, tak že volá na mě z postele, ať jí odnesu na gauč, pak křičí, že chce kakao. Dobře, tak vstanu, odnesu jí a dělám kakao a pak to začne- tohle brčko nechci, je to moc teplý, málo kakaa atd. Připravím snídani, dcera to nechce, že to nejí…Ve všední den musí do školky, přinesu jí oblečení, sama se odmítá obléknout, dohadujeme se, ale abychom to stihli, radši jí obléknu. Ještě se dohadujeme, co si vezme a co ne. Učešuji vlásky, umyje si zoubky. Většinou manžel odveze. Mě už tyhle rána nebaví, komanduje mi a když ji odporuju, tak spustí takový hnusný falešný pláč, který se nedá poslouchat. Říkám si, že musím zatnout zuby a být na ní tvrdší, ale moc mi to nejde. Teď je opět často nemocná a tak je doma. Třeba si kreslí, spadne ji pastelka a sama si jí prostě nezvedne, má tisíc keců a po několika minutách dohadování to stejně zvednu já. Při procházkách nedojde daleko, chce potom nosit…Chce stále něco tvořit, ale pak to dopadne tak, že to skoro celé musím vyrábět já pod jejím velením. Například včera chtěla, abych namalovala sukni, že jí nalepí na obrázek. Tak jsem namalovala sukni, nakonec je podle ní moc malá, pak velká, málo hezká. Dochází mi trpělivost u desaté sukně… Křičím na ní, dostane i na zadek. Já prostě nevydržím její kňourání… Pro trochu klidu udělám co chce. Je i velmi netrpělivá. Myju nádobí a celých 10-15 minut do mě hučí, že teď hned musím najít panenku. Říkám ji, ať vydrží než jmyju nádobí. Vezme si židličku ke mě sedne si a opakuje celou dobu dokola- mami najdi hned, mami najdi hned, mami najdi hned. Pořád vyžaduje moji pozornost. Jdu třeba vyndat pračku, běži za mnou… Mám i syna a chudák má o mnoho méně pozornosti než jeho starší sestra. Cítím ponorku, potřebuji ji vychovat… Máte s takovou manipulátorkou taky zkušenosti? Jak na ní, aby mě poslechla a měla víc pokory…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.11.13 13:09
Ahoj 
Tak v první řadě bych jí prostě nenosila a neposluhovala jí - chce odnést z gauče? Klidně jí řekni, že tě bolí ruce a musí si dojít sama. No, ať si klidně pobrečí a stráví dopoledne v posteli - začni o víkendu 
Aby ses nemusela domlouvat s oblíkáním, co motivovat odměnou? Případně bych ráno vždy dopomáhala a o víkendu, když máš zase čas jí nechala, ať se oblékne sama. Spadne pastelka na zem a nechce ji zvednout? Seberu všechny pastelky, když se o ně neumí starat.
To hušení je nepříjemné, vím. Co ji postal do pokojíčku? Ať přijde, až zase bude hodná a nebude kňourat. Klidně ať si nechá otevřené dveře. 
Nebo jí říct, že na tohle neslyšíš. Až to řekne jednou a pěkně, tak vyhovíš Prostě i přes to kňourání být pevná a určit si jasná pravidla, podle kterých pojedeš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:11
Uff 
no, jednoduchý to nemáš teda..mám syna, má 3,5 roku, do září hodné dítě a teď co začíná předvádět, nestačím se divit, kňourá, neposlouchá, má řeči, odmlouvá, snaží se mě dirigovat..zatím, podotýkám, že zatím, mám chladnou hlavu a řeším to klidně, občas dostane výchovnou přes zadek, jen lehce, tímto ho upozorním, že takhle teda ne..a i přes rozkazy z jeho strany jsem tvrdá a povely neplním, jako dnes:mamííííí..ukliď mi ty koleje..no i za ten klid je prostě neuklidím..nakonec je uklidí sám, páč vidí, že se mnou to nehne..holt bude bordel a večer přiletí Ježíšek a neuklizený hračky odnese jiným dětem..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:12
Sama víš, že to děláš špatně. Musíš být tvrdší a prostě neustopit, jinak to nepůjde. Děti jsou vyčůrané, pokud vidí, že to funguje, tak proč ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:13
Jo, holka… zatni zuby a nepovol. Věci, které zvládne sama (zvednout si tužku, najít si hračku), nech plně na ni. Natvrdo jí řekni NE, tohle zvládneš sama. Sukni bych namalovala jednu, maximálně dvě. Nelíbí? namaluj si svoji podle svých představ. Jídlo - máš na stole, tak jez. Nechceš jíst? Fajn, nejez - ale nic jiného do dalšího jídla nebude. Nosit na gauč? Máš nožičky, dojdi si. Vyřvávací pláč? tak si řvi, ale u sebe v pokoji (to by bylo asi jediné, kdy bych byla ochotná dítě někam odnést). Vyndávání prádla z pračky - tak ať ti pomůže, zaměstná se. Chceš najít hračku? Teď nemůžu, myju nádobí, zkus si ji najít sama - anebo počkej, až budu mít hotovo. Komandování matky? neexistuje.
Musíš se zatvrdit a vydržet, protože tohle mávání s rodiči bude jen a jen horší. Je třeba ji vést k samostatnosti, ne ji obskakovat, aby bylo vždy po jejím.
Tedy - pokud se bavíme o holce s ročníkem narození 2008 
Za chvíli by měla jít do školy, tam jí toto nikdo trpět nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:13
Dovoli si k tobe to, co ji ty sama dovolis… clovek by mel reagovat klidne, vlidne, ale neustupne…
Tot teorie, taky pro trochu klidu casto ustoupim (zvlast knourani je desny), i kdyz vim, ze to je chyba. Clovek by mel pracovat spis na sobe a misto ditete vychovavat sebe, ze?
Zkopiruj tenhle dotaz dr. Mertinovi do jeho poradny, odpovida moc pekne, vystizne, uvidis. https://www.emimino.cz/…psychologie/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
17.11.13 13:16
Ja bych se na ni vykakla. Vim, ze pro spoustu matek je to tezky, ale pak dopadnes jak moje kamoska, co utira zadek sve osmilete dceri, nosi ji tasku do skoly, pomaha s oblikanim, fouka ji cajicek. Nikdo jiny kolem te holky takhle skakat nemusi, vsechno zvladne sama, ale kdyz je s maminkou, nac by se namahala.
- Citovat
- Upravit
17.11.13 13:17
Jediné co mohu poradit je kniha „Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly“. Pevné nervy, tohle mám u dvouletáka a je to k nevydržení. Nechápu jak jsi to zvládla vydržet celých pět let a „nezabít jí“ nebo se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:22
No každopádně bych jí nedělala služku. A na moje nervy by to nebylo, řešila bych to důsledně a rázně a vztekat by se mohla, jak chce a když by se vztekala až moc, tak bych jí k tomu dala důvod. A už vůbec, když to odnáší tvoje další dítě. By ses taky v jeho dospělosti mohla dozvědět věci, které by ti pak mrzely. Zkus se vcítit do jeho kůže. Nechceš takový kakao? Nechutná ti? Vylila bych ho před ní do dřezu. A další bych jí neudělala. Pastelky bych ji zabavila. Pokud se nevhodně chová, nakmitala by do pokoje, kdybych jí tam měla sama odnést. Ale nesmíš povolit. Je sice hezký, že víš, že jsi měkká, ale nechováš se podle toho. Tebe vychovává dítě. Ne ty ji. A taky je důležité, aby tě manžel v tom podržel, když je u toho, tak ni huknout, že maminka něco říkala a tečka. neposlouchá, žádný sladkosti - nic. Přeju pevné nervy… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:27
Zadek ji taky utírám… mám opravdu už ponorku… pořád do mě hučí, já už jsem zralá na bohnice..Snažím se s ní promluvit, vím že chápe, ale dostali jsme se do kolotoče. Teď tu do mě taky hučí, že ji mám něco najít, řekla jsem ať to zkusí najít sama… naschvál tu všechno vysypává a dělá bordel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:30
@Bunnies tak si to prostě po sobě uklidí, ne že ty. Ona, když si to nadělala, tak si to i uklidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:31
Nechci se dcerky zastavat, ale je to od ni vycuranost a manipulace, kdyz ty ji odjakziva pokazde ve vsem vyhovis (byt s brblanim a defacto proti sve vuli) - vzdyt ona chce prirozene jen to, na co je celou dobu zvykla
Jasne ze vetsinu veci, ktere jmenujes, by urcite stalo za to „odbourat“ a osamostatnit ji; chapu, ze v tomhle veku uz si clovek pripada jako slouha. Na druhou stranu nevidim nic spatneho na tom, zvednout diteti tuzku, odnest ho na gauc, osobne to udelam rada, vzdyt ho tim ucim vyhovet a udelat radost druhym a priste to oplati zase dite mne - ale to je prave to - musi ti to delat radost, jak se citis zneuzivane, je neco spatne.
Co zkusit pozitivne - verim ze to zvladnes sama, myslis ze jo? U nas to funguje. Muj starsi se taky hodne necha nahecovat, je soutezivej - tak treba v oblikani zcela trapne a nevychovne zavodime. Hlavne ze je to bez knourani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:33
Tady je špatně úplně všechno - takhle se sebou nechat vymetat, to je neuvěřitelné.
Chceš-li s tím něco udělat, musíš totálně změnit svůj způsob chování a uvědomit si, že jsi máma, nikoli služka.
Tuhle diskusi by měly velmi pozorně číst všechny maminky, které zastávají názory typu "pro dítě všechno, dětství má jen jedno a já ho přece nenechám plakat, apod. To je přesně výsledek, jak to potom vypadá. Holčička velmi dobře ví, že Tě má omotanou kolem prstu a že si všechno vymůže - že maminka stejně vždycky udělá, co chce.
Nedovedu Ti takhle poradit - z mého pohledu potřebuješ kombinaci dobrého dětského psychologa, kvalitní literatury (Malý tyran, Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, apod.) a třeba i nějakých rodičovských kurzů…
Nepotřebuješ vychovat JI, potřebuješ momentálně vychovat především sama sebe - k tomu, abys dokázala jednat racionálně, láskyplně, ale přitom jednoznačně a důsledně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:34
Óno bude těžké udělat nějakou velkou změnu a být důsledná u všeho…ak si vyber jen něco..třeba podávání pastelky..a v tom bud důsledná..a pak přidávej další situace.. ber to tak, že tak jaks e chováš jí děláš medvědí službu a horko těžko se jí bude jednou v dospělosti fungovat..ona teď zkouší hranice, potřebuje je a musí být hozně zmatená, že pořád ustupuješ a proto zkouší víc a víc a doufá, že jednou an tu hranici, kdy už konečně nepovolíš narazí.. 
taky doporučuju knížku Vychováváme děti a rosteme s nimi. Tam je to hodně věnováno emocím nejen dítěte ale hlavně emocím rodiče..jak se zachovat, aby dítě cítilo jistotu a obešlo se to bez scén a emočního vypětí rodiče…taky je tam psáno, že emoce děti snášejí mnohem lépe než rodiče a neděljí z nich „vědu“..zkrátka jak silná emoce přišla, tak zas odezní a bude klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.13 13:34
Zakladatelko, to jsi vydržela dlouho, o to těžší to pro Tebe bude teď dceru usměrnit. Pořád si myslím, že výchova dítěte začíná o hodně dřív a hlavně, je to pořád dítě, tak jaké dohadování. Ty jsi rodič. To byste se mohly v dospělosti dohadovat o tom, že ji nechceš dat na drogy(samozřejmě prehanim).
pevné nervy a hlavně neustupuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
