Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A nemají ve škole nebo někde poblíž nějaký kroužek nebo sportovní vyžití, kde by si mohla najít kamarády svého věku?
Znáte se s rodinami těch spolužáků? Nepořádá vaše škola nějaké akce, kde by byli jak děti tak rodiče aby jste se všichni více seznámili?
Promluv s paní učitelkou. Ta by měla řešit klima třídy. Pokud ví o problému, dá se s tím něco dělat. Aktivity ke stmelení kolektivu, je toho spousta.
Mám ve třídě holčičku, co s dětma nekomunikuje, ani se mnou. Zjistili jí separační poruchu a mentální retardaci
…no a já se už nesnažim jí nuceně začleňovat, protože je to pro ní stres.
Každý dítě je jiný, každá třída je jiná…paní učitelka by mohla pomoci.
@zichisek ona už 4 roky dělá s tou svou kamarádkou jeden sport a dost vrcholově, ale dojíždíme a tam kamarádky má, potom ještě hraje na klavír a to je taky ve vedlejší vesnici. na začátku roku měli ze třídou a s paní učitelkou stanování a moc se těšila, spala pod stanem z jednou spolužečkou se kterou se přes prázdniny navštěvovaly i spolu začly sedět, ale moje dcera 2dny nebyla ve škole reprezentovala třídu v atletice na olympiádě škol a jak se vrátila tak už neměla zase kde sedět a to je pořád dokola…
Taky mě napadlo jak @zichisek jste z vesnice kde se lidi lépe znají, jestli se nepokusit seznámit. Pozvat je k sobě na zahradu na kavčo
…a trápí to dcerku? Jseš si opravdu jistá že si za to nemůže trošku sama? No co si budem nalhávat-děti se ve školkách, školách chovají jinak než doma
…A hlavně se tím tolik netrap
,nikdo ji netýrá, nebije!
@Izzz horší je, že ona strašně moc chce, nymyslím si že by nekomunikovala, s učitelkou jsem v kontaktu dali jsme tomu týden ona říkala, že to bude pozorovat a dá mi vědět, říká si jestli nezajít k psychologovi s ní… ![]()
A neni moznost ji dat do jine skoly ve vedlejsi vesnici? aby mohla zacit znovu a treba i jinak…jestli chodi tri roky se stejnyma deckama do tridy a nic tak uz to lepsi nebude se obavam.
Já se také přidám. Syn druhák, nemá také ve třídě kamarády. Spolužáci jsou ale každý z jiné části Prahy, tak moc nejde se s nimi skamarádit venku před domem. Problém je trochu v tom, že syn je dost nemocný, takže pokud se trochu začlení, zase onemocní a jsme na začátku. Zkusili jsme pozvat spolužáky na jeho narozky, tam to bylo OK, bavili se všichni vesele, ale ve třídě je to zase nastejno. Kluci jsou tam hoodně temperamentní, lítají po třídě, syn je teď spíše klidný, sedne si do lavice a sedí. Pak přijde a že s ním nikdo nekamarádí. Co s tím? ![]()
@wildcherry problém je, že už jsem se i o ty návštěvy snažila, ale i já žiju trošku jinak než tady ty maminky z té třídy. Nemáme stejný životní styl takže nevím. Myslím si že to bude v mé dceři
možná je komanduje a to nikdo nemá rád, dneska jsem s ní promluvila, tak uvidím. ona není zlá
@mikitaa právě já jsem si myslela, že to není tak špatné, ale dnes když jsem se bavila s tou paní učitelkou, a ona taky vidí problém v ní
mohla bych ji dát do jiné školy vozit ji do města, teď má školu 10 min ud baráku, kdyby to jinak nešlo, tak asi to budu muset udělat nebo přečkat tenhle rok, protože příští rokse rozdělují na sportovní třídu a nesportovní a bude čast dětí z té druhé třídy, nevím jestli by to nebylo potom lepší
Já myslím, že je dobře, že to řešíš, pro dcerku to může být opravdu dost těžký…Já to zažívala podobně, po přechodu ze základky na víceletej gympl (čili do šestky) to bylo hrozný, spolužáci (z většího města) byli napřed v otázkách módy, znaly hudební skupiny, věděli, co je in, měli první pusy za sebou a tak, já tichá, hodně jsem četla, byla jsem mentálně vyspělá, dobře se učila a byla zrzavá (i to hrálo roli, děti jsou někdy fakt zlý:-))). Trvalo to pár let a trápilo mě to dost. Pomohlo mi, když mi máma nabídla změnu školy, odmítla jsem, ale měla tu možnost v záloze. Pak jsem si našla asi dvě kámošky a pak už to bylo ok. Zkusila bych promluvit s učitelkou, proč nemají trvalý dvojice na sezení, jak to, že když se vrátí po dvou dnech, nemá s kým sedět? A zkusila se skamarádit i s rodičema spolužáků a vzít to přes ně. A mluvit s dcerou, co si myslí, že by jí pomohlo zapadnout. Snažit se vynikat je v tomhle věku asi težký.
Příspěvek upraven 19.09.12 v 19:58
Ja moc s timto zkusenosti nemam, ale jak to ze se takhle stehujou se sezenim? To se ve skolach toleruje? ja si nepamatuju, ze by jsme se nejak moc sesedaly podle kamaradeni, tohle by mohla ucitelka nejak osefovat.
@Anonymní píše:
@wildcherry problém je, že už jsem se i o ty návštěvy snažila, ale i já žiju trošku jinak než tady ty maminky z té třídy. Nemáme stejný životní styl takže nevím. Myslím si že to bude v mé dceřimožná je komanduje a to nikdo nemá rád, dneska jsem s ní promluvila, tak uvidím. ona není zlá
no já ti asi rozumím, tak doufej že rodiče děti trochu nebulíkují
…jako pochopila jsem že si žijete finančně hezky oproti jiným-prostě vyčníváte. Pokud je malá tak prořízlá pusa, zkoušla bych ji krotit a vést k takové té naivitě, že poctivostí, láskou, vstřícností, skromností(je možné že nechtěně se chlubí a věřím tomu, i když to nemyslí zle) dojde dál…protože jestli je prorážecí povaha s úspěchem v tělocviku, ráda se fintí a ty ji můžeš poskytnout určitý komfort tak brzo se to přehoupne a holky půjdou za zadkem ji…
Oni se stěhujou se sezením jak chcou p. učitelka jim v tom toleruje, je to dobrá učitelka dcera ji má ráda, myslím si že i ona dcera si nemyslela, že si to učitelka o ní myslí. Dcera ji hodně důvěřuje a na učitelce visí.
Dobrý den, piší anonymmě, protože nechci, kdyby to četli někdo tady od nás, aby to bylo ještě horší než toje dosud.
samozdřejmě se má dcera rozbrečela řešila to učitelka a ta spolužečka se jí teda omluvila…bylo to kvuli nějakému peru, které se nakonec našlo někde na zemi… mě teda to opravdu už naštvalo, proto jsem učitelce volala a ona mi řekla, že si udělá s tou dotyčnou pořádek, ale že má dcera se straní kolektivu a je to vlastně její chyby, že ty děti ji ty naschvály dělají…

Do dnešního dne jsem to tady na vesnici měla ráda a žilo se nám tady dobře…
Dnes celý den jen brečím a říkám si proč?? jsem bezradná a potřebuji znát vaše názory.
Takže začnu ad začátku přistěhovali jsme se tady, před třemi roky. A naše dcera začla chodit do první třídy nikoho v té třídě neznala a měla hned problém, protože nevěděla s kým má sedět ostatní děti měly už utvořené dvojice a na ni vždycky někdo zbyl, ale v tom problém nebyl, pořád jsme doufali, že se to změní a obeznámí se jenže nestalo se za celé tři roky si nedovedla najít v té třídě kamarádku, vím že se moc snaší a moc o to stojí ty holky v té třídě jsou trošku jiné povahy než moje dcera ona je víc sportovně založená má i úspěchy ve sportu a ráda se hezky oblíká, ale teď už i do té školy se moc neparádí, protože se jí tam prý posmívají, že je modelína…
Kamarádku má už od školky je to dcera mé kamarádky, ale ta chodí o ročník výš jsou spolu docela často a mají se rády mají i stejné zájmy.
A teď k věci co se stalo dnes a co teda mě úplně rozhodilo, jedna její spolužečka, která jí dělá naschvály i jindy, tak dnes ji obvinila že krade
jsem s toho ůplně rozhozená i manžel dcera není jedináček je šikovná, ale někdy odmlouvá má svou hlavu, ale nezdá se mi, že by byla tak příšerná vůbec nevím co s tím