Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@moonulkaa druhe dite si porid, az se na to budete citit vy, z dcery nevykoukas, jestli bude idealni sestra ci ne. Taky se muze male narodit a ona ho zacne bit. To ze objima deti je zpusob jejiho zkoumani sveta, ne potreba sourozence
je spolecenska a to je dobre
Moje starsi dcera byla vzdycky spis mamanek, mensi a stejne stare deti moc nema v lasce, porad mi stala za zadkem a moc nebyla samostatna. V jejich 14m se mi narodila druha holcicka a starsi se zacala chovat uplne jinak, hned si zvykla, ze uz neni stredem pozornosti, zvlada si sama hrat, o sestricku pekne pecuje, vzdycky jsem ji musela uspavat, ted si vezme deku, prituli se ke mne a usne atd. Cimz chci rict, ze kdybych druhe dite planovala, tak bych ho tak brzo nechtela, podle povahy prvni bych si rekla, ze bude problematicka, bude se citit odstrcena… a ono je to uplne jinak
Já bych se na ten rozdíl věku sourozenců dívala. Někdo říká, že si máš pořídit dítě až sama chceš. Jenže sourozenecké vztahy se rozvíjí dlouho a určitě každá máma chce, aby si její děti rozuměly, kamarádily spolu, pomáhaly si. Ono ani nejde o to, když jsou děti malé, i když si taky umí třeba spolu pohrát. Ale třeba rozdíl 5-6 let je už dost. Hlavně ve věku 15-21. Když starší odchází do škol apod., mladší sourezenec je kolem 10 a v podstatě je už skoro jak jedináček a v této době je to velká propast. Myslím, že není špatné tak 2-3roky. V období dospívání a později si určitě víc rozumí. Soudím dle sebe. Já jsem o rok a kamarádíme spolu pořád. Manžel má bratra o 6 let a pořád se nějak míjeli (škola, vojna ) a ten jejich vztah je taky takový vlažnější.
Rozhodně bych se neřídila podle dcerky, ono cizí dítě a vetřelec doma jsou dost rozdílné věci, to mi věř.
Dcerka je zkrátka jen přátelská a kontaktní. Můj syn je šíleným způsobem kontaktní už od malička, děti miluje, chce je neustále objímat, hladit, dávat jim pusinky… po dvou letech se mu narodil bráška a první dva týdny byly šílené. Celé těhotenství mluvil jen o miminu, neustále pusinkoval a hladil břicho a pak přišla krutá realita v podobě toho, že se o mámu bude muset rozdělit. Malého teda miloval od prvních dnů, to ano, neustále ho chtěl chovat, objímat, pusinkovat… ale šíleným způsobem žárlil. A i dneska, když už se všechno vrátilo do starých kolejí, má občas den blbec, kdy zkrátka žárlí a mimino se chystá klidně majznout po hlavě nebo si na něj lehnout. Na druhou stranu bych určitě neměnila, je to fajn.
Zkrátka si dítě pořiďte, jak uznáte za vhodné, jak dcerka bude nebo nebude reagovat, stejně dopředu nepoznáte.
@jenika1 píše:
Já bych se na ten rozdíl věku sourozenců dívala. Někdo říká, že si máš pořídit dítě až sama chceš. Jenže sourozenecké vztahy se rozvíjí dlouho a určitě každá máma chce, aby si její děti rozuměly, kamarádily spolu, pomáhaly si. Ono ani nejde o to, když jsou děti malé, i když si taky umí třeba spolu pohrát. Ale třeba rozdíl 5-6 let je už dost. Hlavně ve věku 15-21. Když starší odchází do škol apod., mladší sourezenec je kolem 10 a v podstatě je už skoro jak jedináček a v této době je to velká propast. Myslím, že není špatné tak 2-3roky. V období dospívání a později si určitě víc rozumí. Soudím dle sebe. Já jsem o rok a kamarádíme spolu pořád. Manžel má bratra o 6 let a pořád se nějak míjeli (škola, vojna ) a ten jejich vztah je taky takový vlažnější.
Moje segry jsou od sebe o rok a nesnasi se, odjakziva jsou sokyne. Ja jsem od nich o 6 a 7 let a vychazim s obema v pohode, kdyz jsem byla mala, tak si se mnou uplne normalne hraly, nebo spis pro me vymyslely program (zahraly mi divadlo, pripravily strasidelnou stezku atd.), nemuzu rict, ze bych nejak trpela, chodila jsem denne do skolky, takze jsem mela dost zabavy s vrstevniky
kdyz jsem pak byla vetsi, tak me zas bavilo, ze jsem se dostala mezi pubertaky a pak mezi stredoskolaky, prisla jsem si tak nejak dulezite ![]()
@Antonie Bolavá píše:
Kristova noho! A furt se to tady bude překrucovat
Oni přece nechtějí druhé dítě jako hračku pro první! Jak jsi na to přišla? Druhé dítě bylo od začátku v plánu. Zakladatelka jen přemýšlí, kdy je vhodná doba ho pořídit s ohledem na staršího sourozence. Na tom je snad něco nenormálního?
Tak teď mě láká napsat: Kristova noho, já napsala jen vlastní zkušenost s mazlivým dítětem, které se mazlí a stará doma o hračky nebo se mazlí se mnou a že mi to nepřijde jako důvod pořídit mu sourozence, pokud ho teď nemám v plánu
Je na tom snad něco nenormálního?
Když jsem přečetla reakce přede mnou, tak chápu, že jsem to slízla za všechny, ale jak vidíš, nebyla jsem jediná, koho to slovní spojení s hraním napadlo, takže klíííd ![]()
@janica252 píše:
Tak teď mě láká napsat: Kristova noho, já napsala jen vlastní zkušenost s mazlivým dítětem, které se mazlí a stará doma o hračky nebo se mazlí se mnou a že mi to nepřijde jako důvod pořídit mu sourozence, pokud ho teď nemám v plánuJe na tom snad něco nenormálního?Když jsem přečetla reakce přede mnou, tak chápu, že jsem to slízla za všechny, ale jak vidíš, nebyla jsem jediná, koho to slovní spojení s hraním napadlo, takže klíííd
ale prosím tě… Jim to taky nepřijde jako důvod pořizovat sourozence. Tomu se říká plánované rodičovství. Budoucí rodiče se většinou tak nějak dohodnou, kolik by tak chtěli mít dětí, nebo zda je vůbec chtějí, v jakém časovém rozmezí a jiné detaily se domlouvají za běhu. Myslím, že asi každá matka, plánující druhého potomka, se zamyslela nad tím, v jakou dobu to bude nejlepší vzhledem ke stáří prvního dítěte, k jeho povaze atd.
@Antonie Bolavá píše:
ale prosím tě… Jim to taky nepřijde jako důvod pořizovat sourozence. Tomu se říká plánované rodičovství. Budoucí rodiče se většinou tak nějak dohodnou, kolik by tak chtěli mít dětí, nebo zda je vůbec chtějí, v jakém časovém rozmezí a jiné detaily se domlouvají za běhu. Myslím, že asi každá matka, plánující druhého potomka, se zamyslela nad tím, v jakou dobu to bude nejlepší vzhledem ke stáří prvního dítěte, k jeho povaze atd.
Souhlasím s tebou ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.