Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Děti s dvouletým věkovým rozdílem
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Retea
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.8.13 22:01
Otěhotněla jsem, když bylo synovi 11 měsíců, taky dříve, než jsem plánovala. Zpočátku šok. Nad interupcí jsem neuvažovala ani okamžik, ale s faktem, že budu mít tak brzy další mimčo, jsem se srovnávala dlouho, prakticky celý první trimestr. Ale postupně přišlo i to těšení 
Prcky mám od sebe 20 měsíců, mladší má 3,5 měsíce a jde to celkem v pohodě, řekla bych. Děti si nestěžují a na manžela si taky čas najdu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:04
Otěhotněla jsem, když bylo klukovi 14měs. Dvojčata se mi narodila, když mu bylo 22měs, byl ještě v plínách a měl dudlík 
mazec 
zvládli jsme to 
dnes je dvojčatům 34měs a už je to o chlup lepčejší než na začátku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:05
Neplánované těhotenství bylo pro mě úplně jiné než plánované, pocity úplně jiné, samozřejmě nejdřív šok, pak teda o mimino jsem se bála, ale nějak extra se netěšila. No a teď je to moje zlatíčko, můj klokánek malej, ze kterýho jsem podělaná až za ušima To s předchozíma dvěma neznám, zkrátka benjamínek.
Osobně by mi přišlo ujetý jít na potrat, když jste další plánovali, všeho je dostatek, že teď to není podle plánu - to je holt život, všechno vždycky nejde podle plánu.
Jinak játo měla vyřešené předem potraty neuznávám, tudíž bylo jasné, že pokud se miminko samo nerozhodne odejít, tak bude.
A takhle vypadá miminko, které přišlo nečekáno, nezváno a pokud bych ty potraty měla morálně pořešené jinak, tak by neexistoval…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:08
Já druhé tehotenstvi ač bylo plánované neresila vůbec. nebyl čas. ted je to solidní zabíračka ale tesim se az trošku odrostou. budou parťáci. zas téměř nežárlí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:10
@Retea píše:
Hledám maminky, které mají +- měsíc narozené děti s dvouletým odstupem.
Zjistila jsem, že jsem těhotná 6.týden a doma mám 16-měsíční holčičku. Mám trochu dilema, jak zvládnu 2 děti tak blízko od sebe. Plánovali jsme další dítě, až malá bude mít tak 3,4 roky. Tohle těhotenství mě zaskočilo, první den v šoku, druhý že půjdu na potrat, třetí den, že si to necháme, a pak zas, abych při dvou dětech měla čas i na přítele. A tak pořád dokola. Vím, že mi tu nikdo neřekne, dítě si nech, nebo ne, vím že to rozhodnutí je na mě a že je nezvratný.
Přítel i slušně vydělává a máme vlastní byt. A plus ještě jednu pubertacku z předchozích manželství. Nejsme nejmladší, takže trochu risk jít na potrat.
A taky po malý jsem fakt toužila a s tím, co mám v bříšku to nějak necítím. Chci vědět, jak jste to měly vy, jestli jste se taky některá rozhodovala, co vás přesvědčilo, nebo odradilo. A nakonec od těch, co tak děti mají, tak jak to zvládly a zvládají.
Mám dokonce tři děti po dvou letech a i teď, s odstupem let, se mi to zdá ideální. Neměnila bych - ani kdybych mohla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:12
Ahoj, nedávno jsem psala na podobné téma příspěvek, tak to více méně zkopíruju, co jsem psala tam:
Kluky máme 2 roky od sebe…je to teď čerstvé, sžíváme se takto druhý měsíc, takže mám čerstvé dojmy
Nejsložitější bylo zabavit staršího při kojení, aby nedělal lumpárny a já v klidu mohla nakojit mladšího. To jsem nakonec vyřešila tak, že kojím na zemi opřená o komodu, v jedné ruce držím miminko, druhou buď hladím staršího nebo si prohlížíme knížku nebo si kreslíme Popřípadě starší sedí v jídelní židličce (když právě dojedl) a hraje si na pultíku s autíčky.
Na procházkách chodí starší pěkně, většinou i za ruku, skate jsme zatím pořizovat nemuseli. Když ho to teda chytne, tak se všude zastavuje, ale většina procházek je v pohodě.
Co jsem Ti chtěla hlavně napsat je to, že mít dvě děti mě ohromně naplňuje 
Člověk je víc unavený, má ještě míň volného času, ale jinak máme o zábavu na celý den postaráno Je pravda, že s manželem na sebe máme míň času, ale o to víc se těšíme z každé volné minuty a taky na to až někdy v budoucnu pojedeme na dovču jen sami dva a děti necháme u prarodičů 
Jinak u nás byl nejhorší asi první týden…pak si začal zvykat starší i já…hodně taky asi záleží na povaze miminka, ale to člověk dopředu neví, že…náš je zatím úplné zlatíčko
PS: Za celou dobu jsem brečela asi jen 2×, že to nezvládnu, ale bylo to ještě v rámci šestinedělí
Hodně lidí tvrdí, že dvouletý rozdíl se zúročí až později, až bude tomu mladšímu aspoň rok, že začnou být parťáci, tak se tomu snažím věřit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:12
Čekám za 2 měsíce 2. dítko (vysněnou holčičku) rozdíl bude 23m… já jsem to také neplánovala, manžel ale škemral, chtěl, aby děti byli blízko u sebe… první trimestr jsem tak nějak neprožívala (připadala jsem si netěhotně - žádné příznaky ani nevolnosti)… když jsem ale uviděla ve 21 tt na velkém ultrazvuku to malé štěstí, jak si cucá paleček a vyplazuje jazýček tak jsem totálně roztála a teď se té žížalky už nemůžu dočkat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:12
@Lesina sice mám taky 3 děti během necelých 2let, ale ideální se mi to zase tak moc nezdá ale bojujeme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zuzga
22.8.13 22:12
Ahoj, dcera mala 9 mesiacov, ked som otehotnela s nasim tretim (najstarsi mal 4).
Tehotenstvo v pohode, do pol roma maleho celkom OK, ako zacal lozit a chodit - to bol teror! 
Ale dnes - deti maju 8, 4, a 3 roky je to v pohode.
To zvladnes. 
Nasi mali su strasni partaci, velmi sa lubia - keby som vedela, ake to bude super zariadim aj medzi 1. a 2. dietatom mensi vekovy rozdiel.
Tiez to bol pre nas sok, hlavné pre muza- ale lubi ho najviac na svete. A maly nam tie vsetky obavy vyvracia- je to maznacik, tuli sa a 1 000 krat denne nam hovori, ze nas lubi
Vsetko bude v pohode.
Drzim palce
Z
- Citovat
- Upravit
22.8.13 22:14
Mam deti 17 mesicu od sebe taky neplanovane, ale rozhodne bych nemenila. Mladsi je dneska rok a holky si spolu krasne vyhraji a i doma to klape lip, pac clovek musi mit nejaky rezim a neresit prkotiny. Jinak kdyz jsem zjistila, ze jsem tehotna, tak jsem to obrecela, ale ze pujdu na potrat me nenapadlo ani na chvilku a uz vecer jsem se tesila na mimco. Druhy jsme planovali jen ne tak brzo… a kdyz pominu ty prvni mesice, kdy jsme si vsichni zvykali, tak si to nemuzu vynachvalit. Casu je vic, pac holky se zabavi i samy a navic videt tu sourozeneckou lasku je nade vse
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.13 22:14
Máme 22 měsíců a neměnila ych. Je to v poho. Lepší, než s prvorozeným jako miminem. Si to člověk odbyde se dvěma prťatama hned za sebou a teď už s nima podnikám výlety, různé akce. Nedovedu si představit návrat k miminu ve 4 letech staršího, to by byl šok. To dáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jedna ženská
22.8.13 22:14
Za sebe napíši, že mám dvě starší děti od sebe necelé dva roky a dvě mladší od sebe tři roky a měsíc. S rozdílem dvou let mám lepší zkušenost, jelikož v případě kdy starší je o tři roky, tak víc zlobí a méně toho stíhám.
- Citovat
- Upravit
22.8.13 22:15
Mám děti od sebe 22 měsíců. Ze začátku to bylo hodně náročné. Teď má syn 10m a pořád je to náročné, fyzicky i psychicky. Dcera je docela aktivní a nenechá mě moc odpočívat/pokud je venku tak se zabaví i sama-naštěstí máme velkou zahradu, ale co bude v zimě fakt netuším/ Manžel hodně pomáhá, ale zvládat se to dá, musí, je to hlavně i o organizaci času.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Hledám maminky, které mají +- měsíc narozené děti s dvouletým odstupem.
Zjistila jsem, že jsem těhotná 6.týden a doma mám 16-měsíční holčičku. Mám trochu dilema, jak zvládnu 2 děti tak blízko od sebe. Plánovali jsme další dítě, až malá bude mít tak 3,4 roky. Tohle těhotenství mě zaskočilo, první den v šoku, druhý že půjdu na potrat, třetí den, že si to necháme, a pak zas, abych při dvou dětech měla čas i na přítele. A tak pořád dokola. Vím, že mi tu nikdo neřekne, dítě si nech, nebo ne, vím že to rozhodnutí je na mě a že je nezvratný.
Přítel i slušně vydělává a máme vlastní byt. A plus ještě jednu pubertacku z předchozích manželství. Nejsme nejmladší, takže trochu risk jít na potrat.
A taky po malý jsem fakt toužila a s tím, co mám v bříšku to nějak necítím. Chci vědět, jak jste to měly vy, jestli jste se taky některá rozhodovala, co vás přesvědčilo, nebo odradilo. A nakonec od těch, co tak děti mají, tak jak to zvládly a zvládají.