Dítě nesnáší dospělé, pomůže psycholog?

Anonymní
21.10.20 13:32

Dítě nesnáší dospělé , pomůže psycholog?

Dobrý den, prosím o radu co vše řeší dětský psycholog a zda by nám pomohl.
Má dcera je slovně zlá na všechny dospělé lidí které nezná komentuje i lidi v televizi a je zlá i na dospělé, rodinné příslušníky. Zkusila jsem domlouvat, trestat přidávala práci, úkoly došlo i několikrát na výprask a dělá to pořád! Pomůže nám psycholog? Dcerce bude 9 let, takže si moc dobře uvědomuje, že to dělat nesmí, že to není slušné atd.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
21.10.20 13:42
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o radu co vše řeší dětský psycholog a zda by nám pomohl.
Má dcera je slovně zlá na všechny dospělé lidí které nezná komentuje i lidi v televizi a je zlá i na dospělé, rodinné příslušníky. Zkusila jsem domlouvat, trestat přidávala práci, úkoly došlo i několikrát na výprask a dělá to pořád! Pomůže nám psycholog? Dcerce bude 9 let, takže si moc dobře uvědomuje, že to dělat nesmí, že to není slušné atd.

A nemá k tomu nějaký důvod? Děti nemají běžně takovéto výlevy jen tak. Chtělo by to více podrobností. S kým žijete, od kdy to začalo? Možná není správná cesta trest ale pochopení. Najít si k ní cestu a zeptat se proč jí tak vadí..zas tak malé dítě to už není a výpraskem se vše fakt nevyřeší :roll: Jinak ano, psycholog je dobrá volba…může zjistit co se jí stalo že se tak chová a vám třeba poradí ale jděte za nějakým kvalitním.

  • Citovat
  • Nahlásit
9784
21.10.20 14:31

Jako jak zlá? :nevim: Kdy to začalo?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4407
21.10.20 14:35

Prvně bychbse ji zeptala, proč to dělá. Ve svém věku by to už měla zvládnout vysvětlit. Podle toho, co ti odpoví pak můžete vymyslet nějaký vhodnejsi způsob, jak se v tu chvíli vyjádřit. Psycholog by pomoct mohl, ale nemyslím si, že by udělal něco, co vy doma nemůžete nebo nezvládnete.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.10.20 14:57
@chaela píše:
Prvně bychbse ji zeptala, proč to dělá. Ve svém věku by to už měla zvládnout vysvětlit. Podle toho, co ti odpoví pak můžete vymyslet nějaký vhodnejsi způsob, jak se v tu chvíli vyjádřit. Psycholog by pomoct mohl, ale nemyslím si, že by udělal něco, co vy doma nemůžete nebo nezvládnete.

Nejhorší je na tom, že mi tvrdí že si to nepamatuje… Takže buď se za to stydí a lže a nebo má nějakou poruchu. Mluvím s ní o tom pořád dokola, musí být vše po jejím a běda jak ji nějaký dospělák napomene. Má svoji pravdu to chápu v klidu ji vysvětlím, že každý má nárok říct svůj názor, že tak je to v pořádku a zajímá mě co si myslí. Často ji chytne amok a zabejčí se nevidí, neslyší, nechce. Nechápe smysl pro humor nebo chce být schválně protivná nevím.. Když se něčemu jako rodina smějeme, tak dceru to vytáčí začne se vztekat a brečet a kazit všem náladu. Vždy to vede k tomu aby šla do pokoje a když za ní přijdu, že si promluvíme, tak úplně funí je rudá ať všichni vypadnou, že ji vadí všichni :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.10.20 14:58
@chaela píše:
Prvně bychbse ji zeptala, proč to dělá. Ve svém věku by to už měla zvládnout vysvětlit. Podle toho, co ti odpoví pak můžete vymyslet nějaký vhodnejsi způsob, jak se v tu chvíli vyjádřit. Psycholog by pomoct mohl, ale nemyslím si, že by udělal něco, co vy doma nemůžete nebo nezvládnete.
Řekne mi, že ji vadí přítomnost babičky, tety, kamarádky, přítele a že ji všichni rozciluji.. a když to vytáhnu třeba za den dva, tak o ničem neví a protivná nebyla
  • Citovat
  • Nahlásit
2969
21.10.20 15:10

No, pokud je dítě citlivější, tak se nedivím, že ji můžete vytáčet - fakt jako regulérně vytáčet - přítomnost některých lidí, styl jednání a tak dále. Nejsem Vaše dítě a i přes to mi na Vašem stylu psaní, vyjadřování něco nesedí a dlouhodoběji by mě to taky drásalo nervy. Je možné, že vaše dcera je prostě jen jinačí, než vy a nějak to neumí vstřebat a konec konců, vy s tím taky neumíte pracovat, takže jak byt o mohlo umět tak malé dítě.

Psychologa doporučuji - klidně první pro Vás, abyste si promluvili. Myslím si, že bude největší problém v tom způsobu, jak s ní jednáte, bude potřebovat jiný přístup - než dokola omílat „proč jednáš, jak jednáš“, ale spíš třeba asi vysvětlovat, že to či ono může někoho zranit, že pokud se ji něco nelíbí, je možné to sdělit slušně - takže pokud nechce být s lidmi a vyjádří to, tak je dobré ji dát tu možnost, svobodnou volbu, aby s danými lidmi být tedy nemusela (babička, teta,..).

A možná bych doporučila k přečtení knihu Respektovat a být respektován. Možná díky tomu pochopíte trochu jiný styl komunikace a třeba to pomůže, rozhodně to nebude ke škodě. Určitě jste zjistili, že tlakem na ni se stejně ničeho nedosáhne, teď to chce zkusit jiný způsob :).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.10.20 15:42
@Gituš píše:
No, pokud je dítě citlivější, tak se nedivím, že ji můžete vytáčet - fakt jako regulérně vytáčet - přítomnost některých lidí, styl jednání a tak dále. Nejsem Vaše dítě a i přes to mi na Vašem stylu psaní, vyjadřování něco nesedí a dlouhodoběji by mě to taky drásalo nervy. Je možné, že vaše dcera je prostě jen jinačí, než vy a nějak to neumí vstřebat a konec konců, vy s tím taky neumíte pracovat, takže jak byt o mohlo umět tak malé dítě.

Psychologa doporučuji - klidně první pro Vás, abyste si promluvili. Myslím si, že bude největší problém v tom způsobu, jak s ní jednáte, bude potřebovat jiný přístup - než dokola omílat „proč jednáš, jak jednáš“, ale spíš třeba asi vysvětlovat, že to či ono může někoho zranit, že pokud se ji něco nelíbí, je možné to sdělit slušně - takže pokud nechce být s lidmi a vyjádří to, tak je dobré ji dát tu možnost, svobodnou volbu, aby s danými lidmi být tedy nemusela (babička, teta,..).

A možná bych doporučila k přečtení knihu Respektovat a být respektován. Možná díky tomu pochopíte trochu jiný styl komunikace a třeba to pomůže, rozhodně to nebude ke škodě. Určitě jste zjistili, že tlakem na ni se stejně ničeho nedosáhne, teď to chce zkusit jiný způsob :).

Píšete dát svobodnou volbu, ale já opravdu nebudu ustupovat dcerce v tom koho si domů pozvu a koho ne. Několikrát jsem ji vysvětlila, že jestli ji vadí přítomnost ostatních, které jsem k nám pozvala, tak být s nima nemusí a může se odebrat do pokojíčku. Rozhodně nebudu rušit návštěvu jen proto, že mé dítě si to nepřeje a to je právě ten problém. Chci aby se naučila respektovat mě i ostatní lidi. Především i když nemá náladu, tak aby se chovala slušně. Kdyby to mělo být podle ní, tak tady za chvilku rozhoduje dcera a to fakt ne. Jsem tolerantní, ale v tomto ohledu nebudu dělat jak si dcera píská a hlavně naši mě tak vychovali také takže když vidí dcerku co dělá za naschvály a scény, tak zakročí i oni. Vždy to u nás bylo tak, že se poslouchají dospělí a ne opačně a my jsme si nedovolili říct ani ň. A vychovaná jsem myslím dobře :D

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.10.20 16:35
@Anonymní píše:
Píšete dát svobodnou volbu, ale já opravdu nebudu ustupovat dcerce v tom koho si domů pozvu a koho ne. Několikrát jsem ji vysvětlila, že jestli ji vadí přítomnost ostatních, které jsem k nám pozvala, tak být s nima nemusí a může se odebrat do pokojíčku. Rozhodně nebudu rušit návštěvu jen proto, že mé dítě si to nepřeje a to je právě ten problém. Chci aby se naučila respektovat mě i ostatní lidi. Především i když nemá náladu, tak aby se chovala slušně. Kdyby to mělo být podle ní, tak tady za chvilku rozhoduje dcera a to fakt ne. Jsem tolerantní, ale v tomto ohledu nebudu dělat jak si dcera píská a hlavně naši mě tak vychovali také takže když vidí dcerku co dělá za naschvály a scény, tak zakročí i oni. Vždy to u nás bylo tak, že se poslouchají dospělí a ne opačně a my jsme si nedovolili říct ani ň. A vychovaná jsem myslím dobře :D

Každý si myslí že je dobře vychovaný. Ale to není objektivní viz „já jsem byl taky mlácenej a jsem vychovanej dobře -mému dítěti to taky prospěje“. Já chápu že nechcete aby vám dítě skákalo po hlavě. Ale z vašeho komentáře se dá opravdu velmi těžko určit jestli je to vaší dcerou nebo vámi. Vždy je to spíš rodičema a jejich výchovou. Píšete například že máte přítele. My se tu můžeme dohadovat že jste se rozváděli, kdo ví jaká u toho byla atmosféra, jaký je přítel… Tohle je spíš na toho psychologa ale i pro vás. To že vy si nemyslíte že děláte něco špatně protože vy jste tak taky byla vychovaná tak není žádný argument. Vy jako dospělý člověk byste si měla nejdřív hodně dobře rozmyslet jestli vy jste udělala všechno správně a neděláte nějaké chyby. Malé dítě málokdy je problematické když všechno kolem je vpořádku. A to právě už může posoudit psycholog.

PS: kor když píšete že vy byste rodičům neřekli ani ň vypovídá o tom že problém bude spíš u vás a u toho jak jste vychovaná. Očividně se vidíte na piedestálu jako rodič a absolutně vás děti nezajímají. vy jste vychovatel a oni jsou „pod vámi“. Oni musí poslouchat a hotovo a s takovým přístupem často přicházejí poruchy chování protože aby se člověk mohl normálně psychycky vyvýjet tak potřebuje taky nějaké porozumění, trpělivost, vysvětlení. A ne „bude to tak protože jsem to tak řekl“. Vychováváte snad poslušné ovečky? Nebo myslící osoby? -Nicméně tohle je taky odhad odvozený z toho velmi malého kousíčku textu co jste napsala. Váš skutečný příběh neznám a tak myslím že na tomhlé fóru se nic kloudnýho krom „navštivte psychologa“ nedovíte.

  • Citovat
  • Nahlásit
2969
21.10.20 17:15
@Anonymní píše:
Píšete dát svobodnou volbu, ale já opravdu nebudu ustupovat dcerce v tom koho si domů pozvu a koho ne. Několikrát jsem ji vysvětlila, že jestli ji vadí přítomnost ostatních, které jsem k nám pozvala, tak být s nima nemusí a může se odebrat do pokojíčku. Rozhodně nebudu rušit návštěvu jen proto, že mé dítě si to nepřeje a to je právě ten problém. Chci aby se naučila respektovat mě i ostatní lidi. Především i když nemá náladu, tak aby se chovala slušně. Kdyby to mělo být podle ní, tak tady za chvilku rozhoduje dcera a to fakt ne. Jsem tolerantní, ale v tomto ohledu nebudu dělat jak si dcera píská a hlavně naši mě tak vychovali také takže když vidí dcerku co dělá za naschvály a scény, tak zakročí i oni. Vždy to u nás bylo tak, že se poslouchají dospělí a ne opačně a my jsme si nedovolili říct ani ň. A vychovaná jsem myslím dobře :D

Tak ji dám volbu - buď se bude chovat slušně a bude s námi, nebo se odebere do pokoje, nebo se půjde třeba projít ven. Jde také o formu, tón jak se to podá. Je to o možnosti výběru, ne nakázat buď to a nebo to a opravdu to není o tom, dcera se postaví na hlavu a nikoho si domů nepozvete, ale jde o to, aby si ona mohla vybrat z přijatelných možností.

Pokud chcete, aby respektovala vás a ostatní lidi, musíte v prvé řadě respektovat jí. Bude mít nějaký důvod k tomu, proč ty lidi nemá ráda - ať už z minula, že se k ní někdo zachoval nepěkně, nebo si nerozumí co se osobnosti týče, případně nechápe jejich humor a nějak ji to zraňuje, vždy je ale důležité s tím dítětem mluvit (ne se vyptávat jak u výslechu). Řekla bych, že buď jste udělali chybu ve výchově, nebo dítě má prostě samo o sobě velmi dobrý důvod se tak chovat, dává nějak najevo svou nelibost, je to jeho jediná možnost.

Jak už tu psal někdo nade mnou, to, že je člověk vychovaný dobře ještě nutně neznamená, že byl vychováván dobře. Já si o sobě myslím, že jsem slušný člověk (děti mám taky slušné), vždycky jsem zdravila, děkovala, byla k dospělým uctivá, všichni mě chválili, měla jsem dobré známky. Jenže doma jsem neměla žádný názor, žádnou možnost volby, vše mi bylo nařízeno, hodně se u nás hrálo na známky, na výkon, na porovnávání, na kritiku a pak najednou máma úplně otočila - vše je moje věc, učím se pro sebe a já najednou byla hozená do vody a málem jsem se utopila ;).

Trvalo mi roky osobního rozvoje, abych se zbavila toho, že jsem nesnesla žádnou kritiku, že jsem se neuměla sama za sebe rozhodovat (nejlepší, nejbezpečnější pro mě bylo, když za mě někdo rozhodoval, měla jsem klid v duši), trvalo mi roky naučit se důvěřovat lidem, vyjádřit svůj názor, tak aby byl vyslyšen, naučit se učit, protože já chci a zajímá mě to a ne protože musím a někdo to po mně chce, roky jsem hledala životní vnitřní motivaci. Takže ano, byla jsem slušně vychovaná, ale za jakou cenu. Rozhodně výchovu mojich rodičů nepovažuji za nějakou extra a rozhodně mi přidělala v životě spoustu práce. Ale každý dělá, jak nejlépe umí - proto jsem na sobě pracovala, abych ty děti uměla vychovat lépe a aby po dovršení dospělosti nemuseli ještě xy let řešit minulé návyky a „mikrotraumata“.

Prosím, na internetu je ke stažení respektovat a být respektován, stáhněte si tu knihu a přečtete, zkuste k tomu přistupovat s otevřenou myslí a třeba Vás z toho něco zaujme. Dítě v primární řadě nezlobí proto, aby naštvalo rodiče a dělalo naschvály, ale chybí mu naplnění nějaké ze základních potřeb - pozornost, láska, pohyb, možnost se vzdělávat, bezpečí,… a to, že rodiči přijde, že dítě vše má, nutně nemusí znamenat, že to tak přijde i dítěti. Pokud máte třeba jinak ve škole šikovnou dceru, tak opravdu to nebude, že si z vás dělá prd**, ale něco ji schází.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
970
22.10.20 07:18

A čemu se třeba jako rodina smejete, ze ji to vytaci? Mám pocit, ze to souvisí s ni :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama