Dobrá máma

Napsat příspěvek
Velikost písma:
13197
28.9.20 01:40
@BukvickaMalicka píše:
Pro milion z milionu ne, ale pro velkým mnozstvi ano.. ;)

Proč se říká, nervózní jako prvnicka?

Mě nějaký výjimky s nízkým zastoupením nezajímají…

no kdyby jsi vylezl od komplu ze sveho detskeho pokojicku, tak by jsi poznal, ze ne vse, co se rika, je pravda. (i kdyz ty patris mezi ty, ze kdyz to rikali na Nove, tak to pravda musi byt :lol: :lol: )… „Mě nějaký výjimky s nízkým zastoupením nezajímají…“ - lze krasne parafrazovat na tvoji osobu - beztak taky nikoho v zivote nezajimas bo jsi svym absurdnim smyslenim vyjimka :mavam:… ale fakt, kdyby jsi nekdy poznal, jake to je mit vlastni dite a zenu, tak takovou blbost s prvorodickou by jsi nenapsal :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1072
28.9.20 01:45
@markytka3 píše:
no kdyby jsi vylezl od komplu ze sveho pokojicku, tak by jsi poznal, ze ne vse, co se rika, je pravda. (i kdyz ty patris mezi ty, ze kdyz to rikali na Nove, tak to pravda musi byt :lol: :lol: )… „Mě nějaký výjimky s nízkým zastoupením nezajímají…“ - lze krasne parafrazovat na tvoji osobu - beztak taky nikoho v zivote nezajimas bo jsi svym absurdnim smyslenim vyjimka :mavam:

Aha, zajímavé.

Já patřím mezi lidí, kterým ty budeš říkat Pane.

Úplně upřímně. Jestli nemáš IQ aspoň 140, tak mě neotravuj. Zatím bych řekl tak 95

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7904
28.9.20 06:40
@BukvickaMalicka píše:
Aha, zajímavé.

Já patřím mezi lidí, kterým ty budeš říkat Pane.

Úplně upřímně. Jestli nemáš IQ aspoň 140, tak mě neotravuj. Zatím bych řekl tak píše: Více

:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Ty jsi případ…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9935
28.9.20 06:45
@BukvickaMalicka píše:
Pro milion z milionu ne, ale pro velkým mnozstvi ano.. ;)

Proč se říká, nervózní jako prvnicka?

Mě nějaký výjimky s nízkým zastoupením nezajímají…

Ono se říká spousta „pouček“, leckdy myslenych s nadsázkou.
Vzdy jde o to, jak to máš srovnané v hlavě a je úplně jedno, jestli jde o mateřství, pracovní život nebo cokoliv jiného. Je to o Tobě, o tvých prioritách, nastavení, IQ i EQ, zkrátka je to o Tobě, ne o „říká se“

Zakladatelko, uvědom si že mateřství není soutěž s jasnými pravidly. Je to tvoje cesta s tvým dítětem. Dělej to tak, jak to cítíš ty. Tobě a tvému dítěti může vyhovovat něco uplne jiného než nám a naopak. A není to špatně, jde o Tebe a miminko/dítě.

Příspěvek upraven 28.09.20 v 06:46

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
elibro
28.9.20 06:46

2 roky? Žádné miminko, to už je skoro samostatná jednotka ;)

Je správně, že se umí zabavit sám. Na spoustu věcí úplně stačí, že jsi v dosahu. Opravdu není posláním matky sloužit a bavit 24/7. Pokud máš čas se najíst, neví si přečíst, něco udělat… Zatímco si dítě hraje, je to ideální stav.

A ano, děti by měly chodit ven - ale ty jo. Fakt neexistuje policie, která by tě přišla odtáhnout do lágru, když den dva nepůjdete a vycházku, protože se ti nechce ;). Na to se prostě vykašli. TY bys taky měla chodit často vem, každý by měl… A každému se občas nechce.

Usínání za mě děláš naprosto v pořádku: dítě má být s mámou, takhle neprožívá žádné strachy, oběma vám to vyhovuje… A neboj, postupně se bude odpoutávat sám.

Přidej si k dítěti nějaké koníčky nebo práci a zkus to míň „žrát“ ;). Popř. Nějaké kamarádky-matky, co to tolik nehrotí.

  • Citovat
  • Upravit
695
28.9.20 06:52

To dítě bude asi mladší a 24 je věk matky, nebo čtu špatně?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1695
28.9.20 07:07

Zakladatelko, děláš to dobře…pro mimčo je důležité, aby si hrálo i samo, rozvíjí si zase jiné schopnosti. Hrajte si když vás to baví oba, když ne, nic se neděje… Z komentářů místních vyzobaných slunečnic si nic nedělej, jsi mladá, dítě zvládáš dobře a určité obavy má každá máma… :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6623
28.9.20 07:48

Nevím co řešíš. Já to mám tak, ze nejsem animátor abych dělala cel den program, taky jsem unavená(protože 7 mesicni odmítá spát v noci) takže u nás funguje rozvoz jídla, nejmenší nevarim vůbec, ale jen vyndam skleničku, nechávám ji platit se a dělat si co chce, starší (5let a 10 let) taky nechávám být když se mi nic nechce, zabavit se umí a to je podle mě důležitý. Uspavala jsem děti do 5 let takže buď v klidu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1638
28.9.20 07:54

@elibro 24 let je mamince a dítě jí ještě skleničky. Občas ho dá do ohrádky. Nebudou mu 2 roky :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
28.9.20 08:01

Je to normální u všech, co nejsou psychopati a mají normální pochyby, zejména když jsou unavení.

To fakt neznamená, že jsi špatná matka - jen že teda nejsi psychopat, který vinu vidí vždy v okolí, svoje selhání nepřiznává.

Nebýt psychopat je tak nějak základ slušného rodičovství.

Dost teda taky pomůže vykašlat se na perfeckinosimus, neurotické pocity viny, upozaďování vlastních základních potřeb a podobně. To sice je normální ve smyslu běžné - ale pramení to z úzkostí, jsou to obranné mechanismy, které ale ve skutečnosti škodí. Vážně platí spokojená matka, spokojené dítě.

Jakmile někde najdeš v sobě základní sebejistotu, přestanou tě stresovat nesmyslné požadavky přítomné zejmena na interntu, co všechno musíš dělat, jinak jsi špatná matka. Používání strachu, at už při prodeji produktu a nebo honbou za co nejvyšší činnost fakt neprospívá konzumentkám takových reklam a textů.

Začni tím, že si přestaneš nadávat, že na sebe budeš hodná. Chovala by ses ke své nejlepší kamarádce tak, jak se chováš k sobě samotné? Asi ne - a kdyby ano, tak byste velmi rychle přestaly být kamarádky. No sama se sebou se těžko rozejdeš, tak hlasuju spíš za to být na sebe hodnější.

zkus si třeba poslechnout a vyzkoušet to co dělá Kami ohledně sebelaskavosti
 https://www.vnitrnibezpeci.cz/…lka-pro-sebe

Až bude zase dělat on-line kurz, určitě ho zvaž.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26747
28.9.20 08:19
@Anonymní píše:
Ahoj. Je normalni, ze mam obcas výčitky, jestli jsem dobrá máma? Jsem prvomatka, mladší (24) a občas fakt nevím. Mám pocit, ze pro syna delam vse co muzu. Snazim se mu venovat, hrat si s nim, ucit ho, ale nic nevydrzim dlouho a tak si nakonec stejne jde po svym zkoumat svet a mam pocit, ze ho to bavi vic, nez si hrat se mnou - treba kutalet a hazet balon, hrat si s plysaky, auticky, proste to co zvladá, nasazovat na tyč tvary atd… cist knizky.. proste jakmile malej ztrati pozornost ani me to uz nebavi a tak si delam svoje a on svoje. Samozrejme ho mam na ocich. Potom taky, obcas ho dam do ohradky at si hraje sám… v tomhle je strasne hodnej, umi se sam zabavit… ja si treba dam kafe, najim se, ale vzdy premyslim, jestli vubec muzu, jestli se mu radsi nemam venovat, aby nestradal. Plakat ho tam nenechavam. S uspavanim jsem si ho naucila ududlat prsem nebo ušušňat v naruci, takze neumi usnout sam, coz asi taky neni super. :roll: snazim se mu varit, ale obcas mu proste dam sklenicku, protoze nemam naladu kuchtit. Jsou dny, kdy se mi nechce ven a tak jsme spolu doma, ale zase si nadavam, ze by ven chodit mel. Zase je to vysmatý miminko. Momentalne ve stadium vzteku a place jen pri oblekani a prebalovani. Holky, jsou takove myslenky normalni?

Dělám to stejně, výčitky nemám, ani z toho, že „je nauceny“ spát s námi v posteli.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21593
28.9.20 08:44
@Maartina7 píše:
Ba právě naopak - mladé maminky si neuvědomují ty všechny nástrahy a jsou v klidu, ale starší maminy už ví, že život není peříčko a vše daleko více řeší…

prave naopak. Mlade maminky vsechno resi a ze vseho jsou vystresle a starsi matky jsou uz vyrovnane, neco o zivote vedi a taky vedi, ze nic neni treba hrotit.

V zahranici je pozni materstvi docela normalni jev. To, ze starsi matky jsou vyrazne vyrovnanejsi je jev, ktery se v mediich casto cituje jako prinos pozdnejsiho materstvi. Dale, kdyz clovek brouzda maminkovske fora a predevsim diskuze o materstvi v pozdnim veku, tak to tam prakticky vsechny matky rikaji: „Materstvi si uzivam daleko vic ted ve 40, nez kdyz jsem byla mlada. Jsem daleko rozvaznejsi, veci az tak neprozivam a nenervuju se“. Ja mluvim perfektne nemecky a anglicky, sveho casu jsem brouzdala zahranicni weby vic, nez emimino. Cili, mam nejake povedomi o techto vecech.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4523
28.9.20 08:49

Gratuluju, máš hodné dítě, tak si to užívej, než se to změní. Nevnucuj se mu, buď ráda, že se zabavi sám a že se mu to i líbí, že to sám vyhledává. Je To opravdu velká výhoda a super věc. Za chvíli tu budeš psát jak se od tebe děcko se separackou nehne ani na krok, nebo jak se to dítě v období vzdoru permanentně vztek a kvůli všemu… fakt si teď piskej a neřeš něco, za co by jiné daly nevím co…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6623
28.9.20 08:52

@warita

Nechci se hádat, ale z moji vlastní zkušenosti, když jsem měla první v 23 tak jsem byla daleko víc klidná, ani jsem se tolik nehroutila u padu, nevinných mi teď vstává 7 měsíční kolem stolu, rohu a vůbec podle mě nebezpečných věci, je mi teď je mi přes 30 a řeším všechno daleko víc a klidnější nejsem. A naopak taky jsem vždy četla ze mladší jsou klidnější a starší už vidí ta rizika, atp.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1394
28.9.20 09:06
@Anonymní píše:
Ahoj. Je normalni, ze mam obcas výčitky, jestli jsem dobrá máma? Jsem prvomatka, mladší (24) a občas fakt nevím. Mám pocit, ze pro syna delam vse co muzu. Snazim se mu venovat, hrat si s nim, ucit ho, ale nic nevydrzim dlouho a tak si nakonec stejne jde po svym zkoumat svet a mam pocit, ze ho to bavi vic, nez si hrat se mnou - treba kutalet a hazet balon, hrat si s plysaky, auticky, proste to co zvladá, nasazovat na tyč tvary atd… cist knizky.. proste jakmile malej ztrati pozornost ani me to uz nebavi a tak si delam svoje a on svoje. Samozrejme ho mam na ocich. Potom taky, obcas ho dam do ohradky at si hraje sám… v tomhle je strasne hodnej, umi se sam zabavit… ja si treba dam kafe, najim se, ale vzdy premyslim, jestli vubec muzu, jestli se mu radsi nemam venovat, aby nestradal. Plakat ho tam nenechavam. S uspavanim jsem si ho naucila ududlat prsem nebo ušušňat v naruci, takze neumi usnout sam, coz asi taky neni super. :roll: snazim se mu varit, ale obcas mu proste dam sklenicku, protoze nemam naladu kuchtit. Jsou dny, kdy se mi nechce ven a tak jsme spolu doma, ale zase si nadavam, ze by ven chodit mel. Zase je to vysmatý miminko. Momentalne ve stadium vzteku a place jen pri oblekani a prebalovani. Holky, jsou takove myslenky normalni?

Měla jsem to stejně, malá se nám narodila když mi bylo 22 (byla plánovaná). Taky jsem byla ze všeho vyjukaná, že pro ní dělám málo, že potřebuje víc pozornosti. Teď jsou jí 2 roky a jsem ráda že se dokáže zabavit sama, občas si zavolá mě nebo přítele do pokojíku aby jsme si šli hrát s ní tak jdem. Říkám si že ve školce jí taky nikdo za zadkem stát nebude, tak jí na to chci co nejlíp připravit. Tebe to časem taky přejde. Akorát to chození ven by to chtělo, malej se vyblbne a čerstvý vzduch udělá dobře jemu i tobě. Jinak jsem skleničky dávala občas taky, když jsem nestihla uvařit právě kvůli tomu, že jsme byli půlku dopoledne venku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Sleep & play

  • (2.8) + 293 recenzí

Babylove ubrousky

  • (4.3) + 288 recenzí

Pure

  • (3.8) + 225 recenzí

Active Baby

  • (3.8) + 162 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek