Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera ode mě dostala výprask
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.12.21 15:33
Nečetla jsem celou diskuzi, ale vidím jak se to zase zvrtlo.
Podle mě to dcerka přežije, jeden výprask vařechou v deseti letech ještě žádné dítě nedostal na psychiatrii. Nedostává pravidelně. Matce ujely nervy, stane se.
Co se týče tělesných trestů, beru to individuálně, ale nezatracuji.
Jsou děcka, kterým facka prospěje a opravdu má u nich výchovný efekt, chápou to a dlouhodobě je to netraumatizuje, mnohdy ani nic jiného nezabírá. Pak jsou děcka, které se pomalu sesypou jen když se na ně zvýší hlas, tam by výprask opravdu neměl kýžený efekt. Takže podle povahy.
Ale dcera udělala chybu, matce pouze oznámila že přijde pozdě, nezeptala se, matka nesouhlasila a přesto přišla pozdě. Matka důvody svého rozhodnutí vysvětlovat nemusí, ona je šéf a určuje pravidla. Dcera má poslechnout, prázdniny nejsou důvodem k porušení předešlé dohody. Trest byl na místě, jestli byl adekvátní nevím, asi ne, to už si ostatně zakladatelka vyhodnotila sama. Určitě bych se dceři neomlouvala, ale vysvětlila důvod trestu, případně řekla že příště ji už fyzicky trestat nebudu, ale zakážu ji mobil/telku/hry…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 15:40
Zakladatelko, to víš, leze na ni puberta. Jak ste řešili neposlouchání a odmlouvání v období vzdoru (3 roky)? To bývá taky výživné, taková přípravka na pubertu. Pokud si dítěti naplácala na zadek a tím to haslo, tak je načase s tímhle pracovat a promyslet si jiné výchovné metody.
Neuznávám teda fyzické tresty, ale zase naprosto chápu, že člověku rupnou nervy, mně teda rupaj dost. A ještě dokážu pochopit, že někdo prostě sem tam lehce naplácá batoleti. Ale to samé si nemůžeš dovolit vůči dospívajícímu dítěti. Tam už to hodně zamává se sebeúctou, pocity jistoty atd.
Teď by bylo na místě se omluvit a nastavit si ideálně s dcerou samotnou nějaká pravidla. Tj. doma může být pouze do XY hodin, a POKUD nebude, TAK…(bude mít zaracha, nebude moct na PC…) Ideálně s odůvodněním, proč to po ní chceš (bojím se o tebe, chci abys byla odpočatá do školy, chci s tebou trávit čas večer po práci, musíme si navzájem věřit a dodržet dohodu, aby nám klapalo soužití…) A jako klidně bych jí udělala to, že bych prostě někam zajela ji vyzvednout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 15:46
@Big boss píše:
Nečetla jsem celou diskuzi, ale vidím jak se to zase zvrtlo.
Podle mě to dcerka přežije, jeden výprask vařechou v deseti letech ještě žádné dítě nedostal na psychiatrii. Nedostává pravidelně. Matce ujely nervy, stane se.
Co se týče tělesných trestů, beru to individuálně, ale nezatracuji.
Jsou děcka, kterým facka prospěje a opravdu má u nich výchovný efekt, chápou to a dlouhodobě je to netraumatizuje, mnohdy ani nic jiného nezabírá. Pak jsou děcka, které se pomalu sesypou jen když se na ně zvýší hlas, tam by výprask opravdu neměl kýžený efekt. Takže podle povahy.
Ale dcera udělala chybu, matce pouze oznámila že přijde pozdě, nezeptala se, matka nesouhlasila a přesto přišla pozdě. Matka důvody svého rozhodnutí vysvětlovat nemusí, ona je šéf a určuje pravidla. Dcera má poslechnout, prázdniny nejsou důvodem k porušení předešlé dohody. Trest byl na místě, jestli byl adekvátní nevím, asi ne, to už si ostatně zakladatelka vyhodnotila sama. Určitě bych se dceři neomlouvala, ale vysvětlila důvod trestu, případně řekla že příště ji už fyzicky trestat nebudu, ale zakážu ji mobil/telku/hry…
Nebylo by lepsi zakazat to, v cem neposlechla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 15:46
@pet p píše:
Smutné smutné smutné, že se takto někdo musí ptát a nic jiného než tresty, zákazy a vysvětlování ve svém výchovném repertoáru nemá
Upřímně, mně se Nevýchova líbí, ale opravdu si nemyslím, že každé dítě potřebuje stejný styl výchovy. A každý rodič. Někomu to vysloveně sedne, ale věř mi, že s některými dětmi by ses bez JASNÉHO stanovení hranic, zákazů a občasných trestů opravdu nikam nedostala. Protože mezi dětmi jsou obrovské rozdíly. Vždyť to vidím i doma. Zatímco syn už odmalička nerespektoval nějaké domluvy, prosby, vždy si tvrdohlavě prosazoval svoji a testoval, kam až může zajít, dcera je MNOHEM poddajnější. A je vtipné, jak to je vidět už od miminka. Jí prostě párkrát řekneš, že tohle se nesmí, a ona to dokonce občas i poslechne. Jsem z toho v šoku.
Na syna opravdu musím občas vysloveně zakřičet, aby se probral. Takže úplně znám ty děti, kde je ta domluva v podstatě pohoda a taky děti, kde to je občas vzájemný boj a nervy.
Nepatří to sem, protože zakladatelka zjevně nemluví o své výchově, ale o chybě. A chybovat je lidské, že. Které z nás nikdy neujely nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 15:47
@Venetia píše:
Nebylo by lepsi zakazat to, v cem neposlechla?
Za mě ideál. Nedokáže dodržovat pravidla vycházení, tak nemůže holt chodit sama ven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 15:48
@Venetia píše:
Asi jsi slaby jedinec, co nic nevydrzi a ze vseho ma trauma
jestli je normální, aby dítě chodilo domů s dvojkou a přemýšlelo, jestli už z toho 7. patra skočí, aby už nedostalo další výprask a další přednášku na téma „skočíš jako hajzlbába“, jedničky jsou povinnost a ne něco, za co se má chválit, tak jo, jsem slabej kus
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 15:56
Rozhodně se s tím netrap 
prostě se to stane. Miluju ty rady, že ji máš nechávat klidně venku dlouho, vždyť o co jde, ale byly by první, kdo by tě tu pranýřoval kdyby se něco stalo. Dítě není dospělák, přirovnání k domácímu násilí je tu totálně absurdní. Manžel za manželku nemá žádnou zodpovědnost, zatímco ty za dceru ano. Jak píšeš, bylo to naprosto ojedinělé a potřebuješ aby tě poslouchala, tím spíš, že bude ještě hůř. Určitě ji nebij, řešení to není, ale když jednou ujedeš, nic extra se nestalo. Já osobně jsem měla totální nervy z řevu a nejúčinnější mi přišly zákazy. I když jsem vždycky dělala, že mi to je fuk, tak mě to hrozně štvalo. Ideální řešení nenajdeš, ten vztek vyvažují důkazy, že ji máš ráda a ubližovat ji nechceš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 16:02
@Petraph Já teda moc nechápu příspěvky, že by se dítě mělo toulat v deseti letech večer po venku jak chce 
V deseti letech jsem se fakt netoulala nikde, max. bylo předem domluvené přespání u kamarádky, na kterém se domlouvali i naši rodiče navzájem. Nebo jsem si šla s kamarádkou po škole na hodinku hrát, veděli o tom opět rodiče, a kdybych se zdržela, tak by mě i máma kamarádky nejspíš sama doprovodila domů, že tohle tedy ne.
Fakt si nemyslím, že bylo běžné, abychom se na základce kdokoliv hodiny coural po venku. Max. děti z takových těch horších rodin, trochu zanedbané. Tak ty se toulaly po sídlišti do večera a posedávaly a kouřily v partičkách na hřištích a po schodech u vchodů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 16:11
@annlady píše:
jestli je normální, aby dítě chodilo domů s dvojkou a přemýšlelo, jestli už z toho 7. patra skočí, aby už nedostalo další výprask a další přednášku na téma „skočíš jako hajzlbába“, jedničky jsou povinnost a ne něco, za co se má chválit, tak jo, jsem slabej kus
Tak to uz je opravdu tyrani psychicke i fyzicke, nedavat do spojitosti s obcadnym placnutim pres zadek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 16:12
@Venetia píše:
Tak to uz je opravdu tyrani psychicke i fyzicke, nedavat do spojitosti s obcadnym placnutim pres zadek
Ale zase urcite jsi ctyrky nenosila, takze efekt to melo a neco z tebe je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 16:13
@Dobrej_tym píše:
@Petraph Já teda moc nechápu příspěvky, že by se dítě mělo toulat v deseti letech večer po venku jak chce
Tak za nás se naopak po venku courali všichni. V telce byly 2 programy, výkřik techniky byla kalkulačka a nejoblíbenější sociální sítí bylo klepadlo za panelákem 
Takže na výběr byli kamarádi nebo knížky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 16:22
@Venetia píše:
Ale zase urcite jsi ctyrky nenosila, takze efekt to melo a neco z tebe je.
ne, efekt to mělo a má ten, že u každé věci, kde o něco jde, jsem vygumovaná strachy, že to pokazím, na VŠ jsem do slova učila celý kruh třeba matematiku, ale sama se kvůli téhle hrůze nedokázala propsat zkouškovou písemkou a zkoušku jsem musela opakovat
do dneška bojuju s pocitem, že nejsem a nikdy nebudu dost dobrá, přestože „papírově“ jsem třeba nejlepší na svém oddělení v práci
motivace klackem je motivace od jedinců, kteří byli takhle vychováváni a nedokáží překročit svůj stín a udělat to jinak, nebo od primitivů, kteří jsou příliš hloupí na to, aby si dokázali představit, že to jde jinak
nemluvím o občasném plácnutí přes zadek v případě, že dítěti hrozí nebezpečí ohrožující zdraví či život, ale tohle to seřezání vařečkou, když člověk neumí dítě vychovat a motivovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 17:28
@Venetia píše:
A jak teda resis, kdyz neposlouchá?
Fyzicke tresty ne, zakazy ne, mluveni ne.
Co jeste zbyva?
Jak mluveni ne? Komunikace je rozhpdne dulezita, ale to mluveni nesmi dojit do psychickeho teroru a nebo aby se to nepretocilo ve kriceni.
Zakazy mi neprisly efektivni a mlaceni deti he fakt desny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.21 17:30
@LaPaloma píše:
Spousta lidí vůbec nepozná, co je psychické týrání někoho jiného. Tím může být i vyvolávání pocitů provinění. Já lidem nevěřím, jsou příliš hloupí na to, aby poznali míru.
Tak jako ji někdo nepozná v přiměřenosti fyzického trestu, tak ji nepozná ve výčitkách a monologu s obsahem mrzení směrem k dítěti.
Všeho má být s mírou. To je něco, co u velkého množství lidí nevidím a tam, kde to nevidím, tam vidím psychoporuchy a antidepresiva v pozadí. Ode zdi ke zdi. Takhle se lidi chovají.
Stejn etak jak kdyz zakladayelka zmlatila dceru vareckou.. to uz je hodne prehnana agrese..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
30.12.21 07:36
@Dobrej_tym Osobně si myslím, že Nevýchova (tj. respektující rodičovství) je vhodné pro většinu dětí (protože jsou od přírody nastavené ke spolupráci a k tomu, že chtějí s rodiči vycházet). U dětí s různými poruchami už to pak asi vyžaduje jiný (např. více autoritářský) přístup.
Pravda ale je, že povahy dětí se různí a povahy rodičů také. A některé kombinace povah rodič-dítě jsou pak o dost náročnější. A taky je pravda, že většina rodičů tady v ČR vyrůstala v autoritářské výchově, tj. nezažili tu respektující, takže to mají o to těžší tu respektující výchovu „pochopit“ a začít ji opravdu žít.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
