Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Milé maminky, prosím o vaše postřehy a vlastní zkušenosti.
Mám 16 měsíčního syna a jsem znovu těhotná, miminka by měli být od sebe dva roky.
Malej usíná jen s maminkou, na nočník nechodí ani náhodou, je na mě hodně fixovaný, babičky máme daleko.
trochu se bojím ja to zvládnu, přítel je celý den v práci.
Budu vděčná za jakýkoliv postřeh…
Julie
Ahoj … já se vetřu do diskuze, jestli nevadí … Taky bych chtěla další mimi a malé je teď 15měsíců … tak budu čekat s tebou na odpovědi, hmmm ![]()
Ahoj.Tak já měla úplně to samé,akorát že mé děti jsou od sebe 18 měsíců.Manžel v té době pracoval jako plynař u soukromé firmy,takže montáže,min.týden byl pryč,většinou ale 2 nebo i 3.Obě děti se mě dožadovali a také jsem to zvládla.Neříkám,že to bude vždycky jednoduché,ale zvládnout se to určitě dá.Držím pěsti.
Holky … je to výzva
To dáte
![]()
Ne teď fakt … začátky byly krušnější, nepopírám. Ale asi to bylo spíš mojí psychikou - že se nevěnuji staršímu tolik, jak bych chtěla, ale časem se to srovnalo ![]()
Teď už je to vůbec super, děti si krásně vyhrají společně ![]()
Mám děti od sebe dva roky a šest dní
neměnila bych, ideální věkový rozdíl … ![]()
je fajn, když se tatínek taky zapojuje, hlavně, že je třeba s mladším, zatímco vy si se straším vynahrazujete ty chvilky.
Z mého pohledu to nebylo tak náročné. Říká se, že jedno dítě - žádné dítě a skutečně jsem to pochopila opravdu až ve chvíli, kdy jsem měla dvě
Spíš jsem se fakt obávala jak to bude nést starší, zda nebude žárlit, cítit se odstrčený apod. Ale je fakt, že ve dvou letech to ještě moc nechápe, ví, že je nové mimi, vyžaduje si pozornost to určitě, ale není v tom žárlivost, alespoň u nás to proběhlo velmi klidně.
Manžel byl třeba hodinku s malou a my jsme se šli projít s klukem, povídali si, četli si … jako dřív
Aby viděl a věděl, že to, že je tady nové miminko nezměnilo náš vztah, mou lásku k němu ![]()
jo a s tím nočníkem … u nás to přišlo až ve dvou letech a nějaký ten měsíc … tři,čtyři a dalo se to
stejné s oblékáním, i občas s jídlem.
A další věc, co se mi hodně vyplatila … nic jsem malému nebrala kvůli tomu, že přijde nové mimi. Mám na mysli například postýlku - stále měl svou malou postýlku na kterou byl zvyklý, kupovali jsme pro malou novou, nebrala jsem mu možnost jezdit v kočárku - koupili jsme tandemový, nenutila jsem ho na nočník - nutit stejně ani nejde, musí k tomu dozrát … prostě vše jsem nechala jak bylo, aby na něj těch změn nebylo příliš ![]()
Zpětně musím říct, že tohle všechno asi přispělo k tomu, že jsem zatím nezažila jedinou žárlivou scénu, nevraživost vůči sestřičce či cokoli jiného ![]()
Díky za příspěvek, vlastně se moc těším, ale jak mi je ted zrovna špatně, těhotenství mám se vším všudy (zvracím, mám špatnou náladu, nejíím, nemůžu spát a tak ), ta se trochu bojím.ale taky se těším jak si budou hrát a řádit spolu, malej se k mladším dětem chová moc hezky. Jen ten nedostatek času na malého mě taky straší.
Ja to ten tvůj pobral? Žárlil?
jsi dobrá! vůbec si to nedokážu představit!!!! několik holek od nás s diskuse to tak mělo.. a vím jediné - je to fakt zápřah! takže držím pěsti!
hodně záleží na povaze dětí - jestli jsou spavé.. hodné… uplakané… a tak..
já bych do toho asi nešla! ![]()
Já měla první dítě výkvět ctností
spal celou noc, dokázal si hrát sám, v kočárku byl zlatej
i těhotenství jsem si užila, pomalu jsem ani nevěděla, že se něco děje …
druhé těhu bylo mazec od začátku až do konce - komplet prozvracené, denně jednou až dvakrát, šla jsem rodit o dvě kila lehčí než jsem měla na počátku … dcerka se narodila o 14dříve, vleklá a horší forma novorozenecké žloutenky, nechtěla jíst, nechtěla spát … s tím spánkem to má na štíru doteď … přes den si nedá ani dvacet, prosí sice celou noc, ale přes den bývá hodně podrážděná, v kočárku vydrží tak dvacet minut, ale potřebuje hodně podnětů … no prostě dáblice
![]()
Ale člověk to fakt musí brát pozitivně
Děti jsou zdravé, co víc si přát
Je to vzrůšo, pořád se něco děje
A málokdy se člověk nudí
Já to mám takhle fakt ráda … bojím se, co budu dělat až povyrostou a nebudou mě tak potřebovat … asi si pořídím třetí
![]()
Ahojky, já měla děti necelé dva roky od sebe a šlo to, malá seděla bráškovi na „nohách“ v hlubokém kočáře, když jsme šli trochu dál a neušla už sama ![]()
Zvládneš to
![]()
Omyl byl ovšem ten, že by si spolu vyhráli - holka a kluk - spíš se prali, brali si hračky a každý měl své kamarády
![]()
Ahoj, já mám dva kluky, jsou od sebe přesně dva roky. U nás tedy nějaké to žárlení na mimi proběhlo, museli jsme z počátku i hlídat, aby starší mladšímu neublížil, ono přeci jen dvouletému ještě těžko něco člověk úplně vysvětlí. Ale je to fajn, mladší byl od začátku starším hodně zabavený a myslím, že se z nich brzy stali parťáci, vyhrajou si, nejsou od sebe zase až tak daleko vývojově…
Určitě to zvládnete ![]()
A nedám dopustit na sourozenecký kočár. některé maminky už takový věkový rozdíl zvládají bez něj, ale já jsem byla šťastná za možnost mít někde obě děti v bezpečí, když jsem třeba potřebovala něco zařídit, v klidu si nakoupit a nelovit staršího po obchodě, dojít si na delší procházku…
My to tak chceme plánovaně
Kamarádky, co mají +-2 roky rozdíl mezi dětmi shodně říkají, že první půl rok je očistec a pak pohoda, prý by neměnily ![]()
luon
naprostý souhlas! ![]()
teď sice slouží spíš jako nákupní taška a mono kočár, ale je super a ještě poslouží! občas staršího bolí nožičky takže se popoveze ![]()