Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Sundanou bočnici a přisunutou postýlku k posteli už máme..zapomněla jsem napsat
. Do postýlky si natahala veškeré hračky, které chtěla…zvířátka, panenky…i svůj oblíbený polštářek, který musíme vozit všude. Domluva s ní občas je…dokáži ji vysvětlit, že lentilky dostane až po jídle, že venku je zima a že se musí oblíct, že ji nemůžu teď nosit, protože čekám miminka,…ale s tím spaním je prostě zatvrzelá a nehnu s ní. Od narození se dokáže pořádně vztekat…třeba když byla malé mimčo a učili jsme ji to spaní v postýlce, tak nám kolikrát tak brečela, že se nemohla pak nadechnout a modrala. Po pár pokusech se ale podařilo. Jenže ona má teď těžší kalibr
a já nevím, jestli se nám to povede. Pokojíček už má, ale postel tam ještě není…budeme totiž pak dělat naráz kombinovanou 3.patrovou. Taky se bojíme, že kdyby jsme ji násilím nutili do svého pokojíčku, že by pak o to víc žárlila na dvojčata..i tak určitě bude žárlit, protože je můj mamánek ![]()
Já bych radila hlavně trpělivě, ale důsledně ji vystrnadit. Vím, o čem mluvím, taky mám podobnou konstelaci. Maty v tomhle potíže nedělal, ale s holkama jsme si před čtvrt rokem taky užili. Do roka spaly bez problémů v postýlce, ale když jsem odstavila, cca od 14 měsíců si místo kojení začaly vynucovat spaní s námi. Ve 4 to teda nešlo, takže nás nakonec rozdělily, že já měla jednu a manžel s druhou odcházel do pokojíku k Matymu na druhé provizorní dvoulůžko. Dalo nám to půl roku, než jsme je „vrátili“ do postýlek.
Protože čekáš dvojčata, doporučuju vystrnadit co nejdřív - budeš mít čím dál větší břicho, čím dál hůř se vyspíš, mně ke konci trvalo půl hodiny, než jsem našla polohu, která vyhovovala mně i miminům v břiše, a když jsem musela vstát k Matymu, že něco potřeboval a vrátila se, zas půl hodina uvelebování.
Mít v posteli dítě, které mě ještě omezuje, pohybuje se atd., tak nespím vůbec. ![]()
Viděla bych to: důsledně uspat v postýlce, v noci, když se bude tlačit k vám vytrvale vracet. Jakýkoli řev apod. bude odteď dál vždy lepší, čím bude větší, tím vydrží víc, čím víckrát vy vyměknete, tím víc ona nabude sil, že vyhraje. A hlavně: teď se nemusíte omezovat, že by budila další mimina. My když jsme holky vystěhovávali, tak se to taky bez řevu neobešlo, ale my měli vedle další dítě, které potřebuje spát, takže to bylo o to horší.
Znám moc dobře tyhle zuřivce, mám 3, přeju hodně sil! ![]()
Prosím o radu, našemu malému jsou dva a půl roku, do roka spal ve své postýlce s námi v ložnici, na dovolené jsem si ho přendala párkrát do postele - byl nemocný a po návratu domu už nechtěl spát v postýlce, tak spal cca do 2 let s námi, ale už jsem to tak dál nechtěla, tak jsme mu koupili novou postýlku do pokojíčku a tam usne sám, přechod byl bez problému, zapnu mu hrací promítačku a hezky usne, ale problém je ten, že se pravidelně každý den o půlnoci budí a kňourá, jdu tam a on vstává a chce k nám do postele do ložnice, tak ho přenesu a tam spíme až do rána bez probuzení, když ho nepřenesu, tak kňourá a pak i brečí, jednou jsem ho nechala řvát a řval asi do tří do rána s pauzama, až se mi poblinkal, tak na to už nemám sílu. Poradíte někdo nějaký fígl jak ho odnaučit to buzení? Bere i homeopatika na klidný spánek, ale nepomáhá to, přemýšlela jsem, že s ním budu spát v pokojíčku, ale myslím si, že by se budil stejně,,nevím jestli to přejde věkem, doktorka mi říkala, že to věkem přejde, že se jednoho dne prostě už neprobudí a bude tam spát do rána, že důležité je, že tam usíná sám a líbí se mu tam, tak nevím,,poraďtě, děkuji moc, PEtra
Nevím, co bych ti poradila, mně dělá syn to samé, akorát už jsou mu 4 roky
Spal s námi skoro do 3 let, pak jsme mu dali postel do ložnice, protože v pokojíku to nemáme dodělaný a skoro každou noc si okolo půlnoci přeleze k tátovi i s peřinou ![]()
Taky nevím, co s ním ![]()
Náš Kuba taky usíná sám. V noci se pak probudí a přeleze k nám.Matesa pro změnu v noci kojím, tak je taky u mne. Takže tam od půlnoci spíme 4!Vím, že jsme si to naučili sami, ale jak to odnaučit
![]()
Tak ti můžu říct jen toto - moje kamarádka, 2 děti a to starší ještě v 7 letech za ni chodilo v noci ze svého pokojíčku do ložnice, to mladší tam myslím spalo většinou automaticky (v ložnici). Ona mezi nimi shrbená, aby měli dost místa a neprobudila je, protože dětičky se roztahovali a ona měla problémy se zády. Nemohla je to odnaučit. A tatínek? Ten aby se vyspal, šel si lehnout do dětského pokoje.