Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojky, prosim vas mali ste to niekotra podobne? Som v 5+6tt, a zatial teda mi nejako nedochadza ze som tehotna. Manzel dieta velmi chcel, ja som bola taka ze ked by bolo tak ok ale keby nebolo tak tiez ok…nikdy som nebola nejako na veci okolo deti, ani som deti v rodine nikdy okolo seba nemala takze som v tomto taka…„nepolibena“… tak nejako dufam ze troska roztajem ked uz bude prvy UV…len si hovorim ci nie som divna ze to so mnou nic nerobi a jedine riesim veci typu kedy na kontrolu a zistovanie info a tak, nic emocne, skor prakticke… ![]()
Ja bych řekla, že tenhle přístup je lepší. Ne každá bude brečet dojetím nad pocuranym papírkem. Že se nenecháš unést emocema bude snesitelnější pro tebe i okolí, brát to prakticky a nehroutit se z každého prdu je příjemnější ![]()
@xanthia Měla jsem to úplně stejně.
Miminko jsme si oba přáli, a když to přišlo… tak najednou nepřišla ta obrovská radost, co si človek vždycky představoval.
Přichází postupně, nejdřív s úplně prvním ultrazvukem, pak s každým dalším… a teď s prvními pohyby.
Myslím, že je to úplně normální. ![]()
Jsem v 8 měcísi a jsem na tom stejně
nehladim si bricho kazdych 5 minut, nepovidam si s nim (je to fakt ujetý) na utz místo rozplývání řeknu „hmmm hezký“ pak to teda trochu zahraju, protože na mě koukají divně
vyhýbám se těhotnym v okolí, protože mě nebaví řešit neustále dokola pohyby, pocity, přibírání a tyhle kraviny, výbavu ještě nemáme, teprv jsme u toho, že si říkáme, že už je možná čas začít něco kupovat
![]()
Ale neboj, mam už jedno dítě, měla jsem s ní v těhotenství to samý a miluju jí od první chvíle, jen tak nějak rozumně a ne s vykojenym mozkem - což já i přítel bereme spíš jako výhodu, když vidíme po okolí, jak ty holky blázní ![]()
Dakujem, tak to mi celkom odlahlo ze nie som sama
a presne si hovorim ze lepsie takto nez nejako vysilovat…som zvedava ake to bude ked pojdeme na prvy UT, lekarka ma este teraz dovolenku takze objednavat sa budem az v pondelok
Já to tedy měla jinak. I když jsme se o dítě cíleně snažili, byl to šok, místo radosti strach a obavy, zda jsem připravena, zda to zvládnu, co porod… Kamarádka otěhotněla po 2 letech snažení a první týdny prý probrecela, nevěděla, co dělat, najednou nevěděla, zda chce být těhotná.. A obě jsme to zvládly a své děti milujeme..
V klidu. Jsi úplně na začátku, tak je všechno ještě takové nereálné. Až ti začnou větší příznaky, poroste ti břicho, začnou pohyby… bude to zas něco jiného. U mě se nějaké pozitivní emoce objevily až po prvním screeningu, kdy jsem viděla, že ten flek ve mně má fakt ručičky, nožičky, pusu… Do té doby jsem měla depky a stres z toho, do čeho jsem se to uvrtala a jestli to vůbec chci a zvládnu.
Když jsem podruhé otěhotněla (a bylo to velmi plánované - po KET), tak jsem neměla ani tak smíšené pocity jako vyloženě negativní pocity. Nechápu, co to se mnou bylo, ale úplně jsem litovala, že jsem do toho šla. Nyní jsem ve 30tt a nemůžu se druhého miminka dočkat ![]()
Já jsem v 8. týdnu a zřejmě mi to taky pořád nedochází. Každopádně jsme po IVF a já mám pořád strach, že se něco může stát (musím zaklepat). Říkám si, že je lepší být chvíli střízlivá, než vyvádět a pak být moc zklamaná.
Taky jsem čekala jiné pocity ![]()
Klid, to je úplně v pohodě. Neexistuje nic jako správné emoce, natož to co se popisuje na internetu.
Prostě to ber tak jak to je, netýrej se za to že to není tak jak by si očekávala.
V tuhle chvíli bych si užívala to, že ti není blbě.
@xanthia píše:
Dakujem, tak to mi celkom odlahlo ze nie som samaa presne si hovorim ze lepsie takto nez nejako vysilovat…som zvedava ake to bude ked pojdeme na prvy UT, lekarka ma este teraz dovolenku takze objednavat sa budem az v pondelok
Hele se mnou treba ultrazvuk neudelal vubec nic. U doktorky jsem si sice oddechla, ze tentokrat to vypada dobre (uz mam za sebou 2 potraty), ale necitila jsem jinak vubec nic. Doma jsem pak na tu smouhu koukala a popravde si ani ted (11tt) nedokazu predstavit, ze ve me nejaky dite je. Proste to neprozivam ![]()
Nejhorší je, že hodně žen to nějak neproziva a pak jsou ty, co to řeší hodně a očekávají to i od nastávajícího tatínka, kde si myslím, že většina chlapů to nijak neproziva, jako těší se, ale nejsou tak hormonálne ovlivnění jako ženy, nic v nich neroste a nedokážou se pak dostatečně rozplyvat a problém je hned na světě..