Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Já naštěstí tohle nemusím řešit, děcka si zvykly že s námi není, že jsou jen se mnou a sami říkají že k tatínkovi jdou jen na návštěvu. Napadá mně snad jedině, si s dcerou promluvit všichni tři dohromady. Ty, exmanžel a dcera a říct ji společně jak to máte a že bydlíte každý jinde, ale ona tatínka může vídat a volat mu kdy bude chtít. Třeba potřebuje vidět, že jste za jedno, že to jinak nejde.
To že se děti těší k tatínkovi víc než na maminku a že tatínek je s každým výletem lepší i když se mnou jezdí na výlety taky, tak to tak bohužel je a bývá, tatínek je vzácnost, ale nemělo by to dceru tak trápit.
Ještě mně napadlo, nevídají se třeba hodně málo, nešlo by to častěji?
Je to úplně normální, jí je naprosto šumák, že už se nemáte rádi, ona vás má ráda oba a chce vás mít spolu, tak jako každé dítě chce mít oba své rodiče spolu a nablízku. Nevím, jak dlouho jste od sebe, ale je vidět, že to ještě nezpracovala. Život s tebou je všední, tatínka vidí občas a proto je jí to vzácné a tolik si těch výletů váží. Nevím, jestli to na dítku zanechá nějaké psychické stopy, já si myslím, že rozchod rodičů je pro děti jedna z nejhorších věcí, které mohou zažít. Na druhou stranu v tom není sama, dětí, které toto zažívají, je spousta. Je otázka, jestli takovíto lidé, až dospějí, budou mít větší snahu do vztahu investovat, pracovat na něm a udržovat ho, aby oni svým dětem nepřipravily stejný osud…
Vzhledem k tomu, že malá je ještě školkáček, a ty už čekáš dítě s někým jiným (a nejspíš s ním i žiješ), tak neměla zrovna moc času na srovnání se. Navíc zrovna teď začala o těch věcech více uvažovat. Vidím u nás rozdíl mezi myšlením 3 letého a 5 letého syna. Mladší bere věci jak jsou, starší diskutuje, má mnohem více potíží uchopit situaci a srovnat si v hlavě, co to znamená.
A dítě to řeší stále. V různých intervalech, podle toho, jak vyspívá.
Můj nový partner má dceru, dnes 10 letou a vím, že to řešila průběžně, proč nejsou rodiče spolu, proč se rozešli, co znamená rozvod, zda bude mít jeden nebo druhý další děti, zda ji budou mít pořád rádi..Její matka snad 7 let žije s jiným, její otec má rok a půl mě. Vycházíme všichni dobře, protože jsme srovnaní, a dcerka je už větší a víc věcí chápe. Další dítě žádný z jejích rodičů nemá, takže v tomto se její pozice nezměnila, narozdíl od tvého dítěte. Může teď více vnímat fakt, že opravdu jste teď jiná rodina, ta její už se nevrátí. Možná by chtěla a měla trávit více času s otcem, prospěla by jí pravidelnost, všednost.
Když se rozpadne vztah a rodina, vždycky je to komplikované a pro děti náročné. Naši se taky rozvedli a otazníky mám stále, už 30 let. Dítě to pořád řeší, v průběhu svého života. Ale zásadní podle mě je, aby ti dva byli pořád rodiče, jistotou pro dítě a dobře spolu vycházeli.
Můj ex měl rodiče spolu, 35 let, a něco jako práce na vztahu mu bohužel nic neříkalo. Manželství bral jako samozřejmost.
K.
Dcerka je malá, přemýšlívá a snaží se zpracovat něco čemu nerozumí. Je to normální. Chce to s ní hodně mluvit, nejlépe všichni 3 dohromady. Holčička bude mít v hlavě zmatek, ty zakládáš novou rodinu a ona se pohybuje ve dvou různých domácnostech, kde jsou jiná pravidla. Kdyby se to nezlepšilo, klidně bych zašla k rodinnému psychologovi. Měli jsme trochu jiné problémy, ale také to z tohohle pramenilo a pomohlo nám to - hlavně dítěti. Protože se opravdu myslím, že z toho dítě může mít následky a na rodičích je, aby je minimalizovali nebo dítě od nich uchránili.
Holky dekuji vam za názory. Mala se styka s ex hodne nepravidelne. Nekdy jednou za 2-3 mesice na par dni nebo hodin.je to proste spatne ale on nemá na to podmínky a cas aby sni byl casteji, je proste nestali-nerozhodny, uz mnel 2-3 znamosti a zadna nevysla, na malou to nevpliva, proste když je s nejakou novou tak je to jen teta-kamarádka a vic ji hlavu nemotáme. On je jedine rozhozena jen když pride od neho a pak na druhy den je uz celkem ok a když zacne mluvit o styskani tak ji to nejak prevedu ze babi s dedou, teta a další rodina jsou taky daleko a nemůže je videt tak často ale ze ji mame všichni moc radi a tata az bude mit cas tak si pro ni prijede. K novemu"tatinkovi-priteli"ma skveli vztah a sem tam mu rekne taky tati. Proste ji to vysvětlujeme ze ma dva tatínky a ze ji mame všichni moc radi.Vim ze rozvodem trpi hlavne deti ale co je lepsi zit ve vztahu jen kvůli detem nebo se rozvest???Doufam ze se casem srovna, no hold je proste vic citliva a styska se ji po všech kterých ma rada-to i sama říká. Skoda ze ten ex nemá uz svoji druhou rodinu a je sam-myslim ze by to bylo lepsi aby videla ze uz nemůžeme byt spolu a ja uz nikdy nechci. V novem vztahu jsem skojena a snad casem to dame i na papir.Od ex jsem uz pryc cca 2,5roku.Jo a nevim zda by se mi povedlo prolmluvit si všichni 3dohromady, neni rpoblem si podat ruce a pozdravit ale myslim ze ex by tady přikyvoval a pak by to uz neresil.Sama jsem mu uz víckrát rikala at si sni tak promluvia setrne ji to vysvetli ale nivim zda to resili, myslim ze on to jen utne ze uz maminku nemá rad a je ukoncena diskuze.
Myslím že se malá časem víc přikloní k vám. Vidět otce jednou za 2-3 měsíce je šíleně málo. Akorát jen pro plantání hlavy, vytrhnutí z běžného života. To fakt nemůže si ji brát častěji? Bydlíte daleko od sebe? Osobně mi i dva víkendy v měsíci zdají pro udržení rodičovské péče otce málo. Přítel jezdí za dcerou i během týdne, nebo v neděli večer v tom víkendu kdy ji nemá, a volají si často, po skypu. Já mám děti v péči 50:50.
Určitě vydržte tak jak to děláte, je zásadní aby měla jistotu, že tak jak to je to prostě je, jinak to nebude, ale všichni ji máte rádi. Ona to bude řešit pořád, z různých úhlů v různých obdobích, ale ten základ, že dospělí ví co a jak a že ji milují, musí zůstat. A pak je to v pořádku, nenadělá to paseku v hlavě.
Děláte co můžete.
K.
Nebydlim moc daleko cca 120-130km ale nekdy nemá peníze aby si ji vzal nebo pro ni prijel a byl sni, konecne si uvedomuje ze dite něco stoji.on sni neumi jit na hriste a sedet tam u dvou deci kofoli ale musí ji brat jen po vyletch který něco stoji.Vim ze casem si mala na to zvykne, jen mi to pride ze ji narusuje svým chovanim jeji steretyp, pokyzde když si voalji tak ji sliby ze az vydela penízky tak pride jenomze on když je ma tak je udrzi jen par dni.Uz par krat se stalo ze ji slibil ze prijede tak ted ji to dokonce ani nerikam ze zavola ze mozna prijede a reknu ji ze jede az když je opravdu na ceste, nerada ji vidim sklamanoua pak jen hledam vymluvy proc neprisle a tak. Nemuzu ji rict ted pravdu ajk to vse opravdu je ale verim ze raz ji to reknu ale az bude pripravena nato zpracovat to, jestli takovy cas bude i když bude velka-dospela.Ted ma tady nas a bude mit novou rodinu a on bude ten co ji veme sem tam nekam a horsi bude jak to budu pak vysvětlovat novymu sourozenci.To bude zas problém.„Ach jo proc se lidi mneni pocas manzelstvi avede to az k rozvodu a odnesou to nevinne deti.No jo asi nova doba.“
To není dobou, ve starší době by se prostě manželství udrželo, i když zuby nehty. 120 je dost, ale škoda že to pojímá takto, i ty dva víkendy by byly lepší. i když možná obecně a do budoucna, lepší když bude mít novou rodinu a táta bude sem tam na výlet. Očividně na klasickou péči ani nemá, čas, zájem..
Ahoj, kdo se odstěhoval 120 km daleko, Ty nebo exmanžel? Nemohli byste mu dceru aspoň občas přiblížit. Vidí se s ní strašně málo.
Vzala bych jí k psychologovi, některé věci umí vysvětlit líp, jak rodiče.
Já jsem se s bývalým rozešla 2×. Poprvé jsme se rozvedli, pak jsme se dali na pár let dohromady, ale nebydleli jsme spolu a před dvěma roky jsme se rozešli znova. Tady definitivně jsem to ukončila já, nemělo to cenu. Syn nese mnohem hůř druhý rozchod, protože je starší, než byl při rozvodu.
Kolikrát mě vydíral, že chce, abychom s tátou byli spolu. Prostě to nejde. Nenechám se terorizovat a to dokonce ani kvůli dětem. Dětského psychologa navštěvujeme.
Holky tak odesla jsem ja z domu-po domluve, nemohla jsem tam bydlet vse mi to tam připomínalo nase plany do budoucna a jednoho dne…nekdy mu ji dovezu dokonce az domu nebo na pul cesty, takze v tomhle není problém jen v jeho case a rekla bych i povinnostech, to vite když hlida dite nemůže s kamaradama na pivo do noci a podobne-je to pro nej myslim ze omezeni a pak vyspávat do…diteti se musí věnovat a ne ji posadit do kuta a par hrackama.No necham to ted tak a uvidim jak dal to bude mit vlyv na maluo, kdyz tak vyhledam odbornou pomoc. Dekuji moc za rada.
Kobea a u toho psychologa si i ty nebo je tam dite samo?
@Anonymní píše:
Holky tak odesla jsem ja z domu-po domluve, nemohla jsem tam bydlet vse mi to tam připomínalo nase plany do budoucna a jednoho dne…nekdy mu ji dovezu dokonce az domu nebo na pul cesty, takze v tomhle není problém jen v jeho case a rekla bych i povinnostech, to vite když hlida dite nemůže s kamaradama na pivo do noci a podobne-je to pro nej myslim ze omezeni a pak vyspávat do…diteti se musí věnovat a ne ji posadit do kuta a par hrackama.No necham to ted tak a uvidim jak dal to bude mit vlyv na maluo, kdyz tak vyhledam odbornou pomoc. Dekuji moc za rada.
Kobea a u toho psychologa si i ty nebo je tam dite samo?
Na tříhodinovém vyšetření byly děti samy (každý zvlášť a vždy po hodině, ne najednou), na sezení jsem byla jen s klukem a nejdřív jsem byla sama a za chvilku zavolala doktorka i syna.
Zítra jdeme k jinému psychologovi (doporučení od sociálky), tak tam nevím, jak to bude vypadat. Doufám, že tenhle bude lepší, než paní doktorka. Myslím, že potřebuju s klukem řešit jiné věci, než řeší paní doktorka (třeba aby klukovi vysvětlil naší rodinnou situaci, s paní doktorkou jsem řešila výchovné problémy).
Tohohle se přesně bojím. Synovi je 6 měsíců. Přemýšlím o tom, jestli už bude brát jako samozřejmost, že jsou rodiče od sebe, nebo naopak to v pozdějším věku začne řešit ![]()
@Ostružka bude to řešit. Naši se rozešli nebyl mi ani rok. Řešení jak a proč mě provázelo odmalička, určitě od školky, kdy jsem si začala všímat, vnímat.. Měnilo se to průběžně jak jsem dorůstala. To na co jsem myslela, co jsem v sobě řešila.
@andelka83 píše:
@Ostružka bude to řešit. Naši se rozešli nebyl mi ani rok. Řešení jak a proč mě provázelo odmalička, určitě od školky, kdy jsem si začala všímat, vnímat.. Měnilo se to průběžně jak jsem dorůstala. To na co jsem myslela, co jsem v sobě řešila.
ach jo
. Bylo ti to líto, když jsi byla malá? Chtělas aby byli spolu? Omlouvám se za vtěrné dotazy…
Ahoj, nenasla jsem podobne téma tak vas poprosim o radu nebo názor. Jsem rozvedena a cekam mimi s pritelem a mame fungujici vztah. S manzelstvi mam dceru v predskolnim veku. Exmanzelem celkem dobry vztah, vse funguje domluvou, sem tam vymena nazorou ale zadne naschvali.Dite si bere po dohode-nemame to soudem urcene(ma casovo narocne zamestnani).Jde mi o to ze pokazde když pride od neho mala je jedno zda je tam par dni nebo jen odpoledne je uplne jina, hodne ji to trapi ze nejsme spolu a chce aby jsme bydleli všichni spolu ze ji se pak styska a je ji smutno za ex. Samozrejme on ji veme jednou za cas na vylet a uz je to pan buh a to ze my ji bereme stále na nejake akce-vylety uz nevidi. Trapi mne to když ji vidim jak place a říká ze se ji styska ale myslim ze jsem vtomto bezmocna. Vysvetluji ji to ze uz se nemá radi a ze nemůžeme bydlet. Zacivate někdo něco podobného a myslte ze na dcerce to nezanecha nejake psychicke stopy? Omlouvam se za chybi a pochopte anomytu, nikdy nevim kdo to cte.