Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Kuchyňská dvířka, pracovní desku a prach v obýváku (nesnasim kdyz vidim treba otisk ruky )každý den ale moje malá ma hadřík a šmrdlá taky, máme francouzská okna ty jsou zapatlaná tak 5× denně od ní takže je beru večer, 2× denně vysavač nevím zvládám normálně koupelnu dělám 3× týdně, záchody každý den ale dcera mi od roka fakt asistuje a já si s ní u toho hraju dělám na ni ksichty, zpívám, občas ji popadnu a běžím a pak zase zpět, máme zahradu jo papala kamínky, no naučila se je plivat to je čistá špína hrabe se mi v záhonech v hlině, snědla travu i kus hlíny ale jsme na té zahradě každý den 3 hodiny plus procházka bez toho by nám doma kleplo.Jo je ji už 21 měsíců ale máme pořád stejný režim a spí teda max hodinu denně v posteli mnohem lépe v kočáru. Ale barak máme prizpusobený jí například konferenční stolek jsme po prvním pádu odstěhovali do pokoje pro hosty. A důležitý fakt chlap to má stejné jako já takže děláme oba dva plus on maká venku teď dělá terasu ale stejně má hodinu denně minimálně malou on a já zatím třeba výtrusy nebo si dám kafe nebo jedu na nákup sama protože to někam s dětma ráda máme celkem 3 kusy 12,6 a skoro 2 roky.
Zní mi to jako malé dítě, které objevuje svět a nemá kapacitu pochopit, proč nemůže dělat to, co se mu zrovna chce dělat. Je mu jen 13 měsíců, vůbec nemá smysl chtít po něm, aby pochopil, že knihy se netrhají, koupelna nekramaří. Dejte mu z dosahu to, co nechcete, aby roztahal. A nechte mu dole jen to, s čím si hrát může… Ještě chvíli nebude v tomhle ohledu vychovatelný. Chápu, že jste měla nějaká očekávání, ale ten důvod, proč je to pro vás tak vyčerpávající, není to dítě - ale právě ta nenaplněná očekávání, která máte. Vykašlete se na to. Uleví se vám a přestane vás to tak štvát. To fakt nestojí za to. Měla jste představu, ale byla lichá. Vezměte to tak a najděte to, co bude reálně fungovat všem. Nelpěte na tom, co jste chtěla, ale nefunguje to… A já osobně bych měla obavy spíš o dítě, které v tomhle věku sedí, něco si samo šmrdlá v koutě a okolní svět ho nezajímá. To mi přijde nepřirozené. Není to typické mláděcí chování. A třeba při výběru štěněte se doporučuje nebrat si ustrašené kusy, které se drží dál a neprojevují žádný elán do života. Takže chápu, že to je únavné mít doma takovou neřízenou střelu, ale z dlouhodobého hlediska je to spíš dobré znamení.
Nenene tytyty, neslysi ze to nesmi, ze to nema.
Ukaz mu co ma, co muze. Prizousib byt batoleti a necekej ze se zabavi sam neni to zmenseny dospely. Zjistivala sis neco o vyvoji deti a co k tomu patri?
Ty zuby a vyssi podrazdenost je samozrejme narocnejsi cast. Tam je treba vydrzet no…mam holcicku rok a ctvrt a proste jsme co nejmin doma. Objevuje venku. Doma zatim fungujeme bez pojistek s vetsich zasahu. Pomerne hezky reaguje na “ukazes mi kde to patri?” “A umis to vratit?” Ale samozrejme pocitam ze veci bude tahat. Toaletak uz nemam v drzatku na papir, ale na takovy ty zidce za zachodem. Co jde, delame spolu. Nekdy sem ou i vari, sedi na lince a necham ji treba neco michat (velky suchy testoviny v misce napr.-dobre se to uklizi), nebo “kraji” bramboru priborovym nozem…ale to jen kdyz se chvilinku nezabavi, vic uz ted cilim na to at se zabavi. Ale zabavi se tak, ze ji reknu at si donese knizku, zaroven si s ni ukazuju, neco mi podava. Mazlim plysaky…neco jako souvisle v klidu sama neco delat a ona si v koutku hraje se deje minimalne. Ale uz se to obcas stane, treba na 5 minut ![]()
Ahoj anonyme, můj syn 👶🏻 plakal nonstop od narození až cca do dvou let. Byl nespokojený, vzteklý, nic se mu líbilo, nevydržel sám ani vteřinu. Trpěla jsem a přežívala každý den. Přemýšlela jsem o tom, že půjdu skočit z mostu. Do toho okolí byli přesný opak podpory. Každý mi říkal, že buď přeháním nebo že jsem hysterická nebo že si za to můžeme sami. Změnilo se to až okolo dvou let. Je pořád uplakanější, vzteklejší…ale nedá se to absolutně srovnávat. Můžeme jet na výlet, do restaurace…prostě všechno. Posílám sílu!
Jžš já nejprve myslela, že jsem tohle v nějakým blbým snu psala já… naprosto přesně do puntíku, U nás mléko pro alergiky změnilo situaci jen částečně, také jsem musela pátrat sama. A z toho co popisuješ mi přijde, že má syn pořád bolesti, ale neumí to vyjádřit. Zkus prosím co nejdřív Osteodynamiku, ať si můžeš odškrtnout, že tohle to nebylo. Syn byl hrozně zablokovaný a v křeči. Nespokojenost a pláč. Nikdo mi neporadil, prostě jen blbý kecy a jestli to moc neřeším. Zpětně mě mrzí, že jsem tam nešla už dřív, ještě když byl novorozenec, ale nikde jsem o tom nikde nečetla, nebo jen že je to pitomost. Ulevilo se mu, ale musíme stále docházet.
Vím přesně, jak ti je🥺.
Jestli budeš chtít, mám jeden malý tip – klidně napiš.
Na dovolenou se podíváme asi až začnu já někdy pracovat, bohužel… jsme neustále zavřený doma. V okolí 30 km autem. Když potřebuju něco koupit nebo zařídit a to většinou samy se synem.